Připojuji se do řetězovky The 7 Link Challenge, kterou na českém Internetu rozjela Eliška Hutníková. “Úkolem” bloggera je nabídnout sedm odkazů podle předem daného klíče, přičemž překlady jednotlivých “kategorií” jsem si dovolil převzít od Arthura Denta. Nuže, pojďme se podívat na mých sedm linků.
Můj první post
Ten už na Internetu určitě nenajdu. První stránky jsem totiž publikoval ještě na mujweb.cz v první polovině roku 2008 a dnes již neexistují. Poté jsem se přesunul na volny.cz, nicméně ani tam se obsah nezachoval, neboť mi Zoner nabídl vlastní doménu 1pcrevue.cz. Ani zde by se můj první článek nenašel, protože jsem před léty starší články promazal. Když pominu sféru počítačů, tak první blogování přišlo na serveru Pooh.cz Dana Dočekala, nicméně ani zde se můj blog nezachoval. Prvním zdokumentovaným blognutím je tak článek Pravidla pro tvorbu webu ze 2. srpna roku 2004. Historicky nejstarším dochovaným článkem podepsaným mým jménem jsou tak Šetřiče obrazovky se sportovní tematikou, psaný toho času ještě pro Živě.cz, z července 1999.
Článek, který mě nejvíc bavilo psát
Kdyby mě nebavilo psát, nepsal bych. Jsem totiž od přírody grafoman, čehož si patrně pravidelní čtenáři všimli. Vybrat jeden text, který mě bavilo psát nejvíce, tedy nebylo jednoduché. Nakonec jsem vybral tři, z nichž dva se dostaly do “virálního nebe.” Jsou to:
- Desatero zaměstnanců Julius Meinl České Budějovice
- Dvacet základních pravidel pro cestu vlakem ČD
- Desatero zákonů pravého AJŤÁKA
Jsou to články, které jsem sepisoval ve zvláštním stavu mysli, kdy myšlenky přicházely přímo do prstů na ruce a z nich přes klávesnici rovnou do textového editoru.
Článek, který měl skvělou diskusi
Tady skutečně nejsem schopen vybrat jednu konkrétní diskuzi. Vždyť jen na tomto blogu je více než pět tisíc příspěvků! Obecně bych ale řekl, že nejraději vzpomínám na diskuze se silnými oponenty, kteří mě dokázali přeargumentovat tak dobře, že jsem i přes své vlastní přesvědčení musel uznat relevanci jejich pravdy. Z těch všech diskutérů bych zejména vyzdvihl tzv. “věčné oponenty” Almada a Setyho a především pak js-e, který svým korektním a věcným způsobem diskutování výrazně posunul můj pohled z levicového k pravicovému, z nadšeného stoupence ČSSD po letošního voliče Svobodných.
Cizí článek, který bych si přál napsat sám
Tady jsem odpověď našel poměrně rychle: článkem, který bych si přál napsat sám, je jednoznačně Pohádka o daních neznámého autora, která je podle mne natolik dobře zpracovaná, že jsem ji zcela mimořádně a proti pravidlům vystavil i u nás.
Větu “lépe bych to nenapsal” si pak často říkám u zamyšlení Martina Malého.
Můj nejužitečnější příspěvek
Na takovou otázku mohu těžko odpovědět – kromě klasického blogování se snažím sem tam přijít i s užitečnými články, například tipy a triky pro Windows a spol.. Podíval jsem se tedy do Google Analytics, abych podle čtenosti zjistil, že patrně nejužitečnějším článkem je Prolomení hesla ve Windows XP, Vista i 7 do pěti minut!, který od června 2008 zaznamenal 33 333 unikátních zobrazení.
Článek s titulkem, na který jsem pyšný
Kupodivu s titulky si hlavu až tak moc nelámu, takže vybrat jeden článek, který bych chtěl na tomto místě vyzvednout, prostě nedokážu. Statistiky ale říkají, že z pohledu vyhledáváčů je nejatraktivnějším názvem Převod PDF do Wordu? Jde to!.
Článek, který by si mělo přečíst víc lidí
To opravdu nevím. Samozřejmě píšu své články proto, aby je lidé četli, nicméně nemyslím si, že bych plodil taková díla, aby si je mělo přečíst víc lidí. Když nad tím tak přemýšlím, asi bych byl rád, kdyby více čtenářů zaznamenaly pravidelné páteční Týdnoviny. Více čtenářů bych jim přál jak proto, že bych třeba našel více názorově souznících spoluobčanů, tak také proto, že by bylo více oponentů a diskutérů.
0 komentářů