Nejspíš začínám být infantilní, ale hned na začátku této recenze prozradím, že film Strašpytlík, který podle IMDB.com získal jen 5,5 bodu, byl pro mne nejvtipnějším “animákem” tohoto roku. Pohádka vypráví příběh malého kuřátka, které vyvolá poplach v městečku jen kvůli tomu, že mu spadl na hlavu žalud. Obyvatelé městečka jsou Číst více…
Asi jen málokdo nezná takřka legendární český film Samotáři, kde hlavní roli ztvárnil Jiří Macháček. Nevím, jak vy, ale já od Samotářů pořád čekal na nějaké “pokračování,” tedy na podobný úplně obyčejný film o úplně obyčejných, ale maličko ulítlých lidech. Odcházel jsem zklamán jak z Jedna ruka netleská, tak (ještě Číst více…
Předestřu hned na začátku této recenze: mám rád “duchařské” filmy na všechny možné způsoby – komediemi počínaje, přes romantické snímky, až po thrillery a horory. Samozřejmě tedy mé pozornosti nemohl ujít nový film Hlas smrti (White Noise). Pokud jste si zapnuli televizi v době, kdy se nevysílá, viděli jste “šum.” Číst více…
Není příliš mnoho filmů, o nichž bych mohl říci, že mě uchvátily. Tuplem nemám rád filmy se šťastným koncem (nejlépe na stadionu amerického fotbalu, kde na megaobrazovce svítí “I LOVE YOU!!!,” jak to známe z filmů “made in USA.”) Přesto jsem letos našel film, který končí (relativně) dobře a kterému Číst více…
Jako fanouška filmů Boba Galea a Roberta Zemeckise (Dálnice 60, Návrat do budoucnosti 1, 2, 3) mě zaujala informace o tom, že Osudový dotek je také o experimentech s cestováním časem a následných důsledcích. Přesto, jsa zhýčkán výše uvedenými tituly, jsem k Osudovému doteku přistupoval maličko rezervovaně. Po jeho shlédnutí Číst více…
Jarka Nohavicu jsem nikdy neměl nějak zvlášť rád. Šel tak nějak mimo mne poté, co se etabloval písničkou “Tři čuníci.” Pak jsem na jeho písničky postupem času narážel znovu a čím dále, tím více jsem musel uznat, že některé mají myšlenku. Ale pořád to pro mne byly jen “čísi písničky.” Číst více…