Není příliš mnoho filmů, o nichž bych mohl říci, že mě uchvátily. Tuplem nemám rád filmy se šťastným koncem (nejlépe na stadionu amerického fotbalu, kde na megaobrazovce svítí “I LOVE YOU!!!,” jak to známe z filmů “made in USA.”) Přesto jsem letos našel film, který končí (relativně) dobře a kterému se přesto podařilo vyvolat u mne mrazení v zádech. Tím filmem je Svěrací kazajka (The Jacket) režiséra Johna Mayburyho.
Hlavní hrdina Jack Starks (Adrien Brody) se stane svědkem vraždy, ovšem díky poškození mozku, způsobenému během války, si nic nepamatuje. Skončí tak v psychiatrické léčebně, které vládne doktor Thomas Becker (Kris Kristofferson), jež své pacienty “léčí” velice neobvyklými metodami. Jacka v rámci “léčby” zavírá do boxu v márnici… …a právě tím odstartuje celý příběh ne nepodobný Tulákovi po hvězdách Jacka Londona.
Jackova duše tak během věznění těla putuje časem a potkává Jackie (Keira Knightley), se kterou se seznámil mnoho let nazad, kdy byla ještě malou dívenkou. Společně s ní pak pátrá po svém osudu, své minulosti a budoucnosti a hlavně po důvodu své smrti. Schéma typické pro všechny “časově-cestovací” filmy, je zde zpracováno napínavě a zajímavě. Nechybí ani troška romantiky, která je ale dávkovaná přiměřeně, takže nepůsobí kýčovitě.
Z příběhu vám víc neprozradím, abych nepokazil divácký zážitek, kterým Svěrací kazajka nesporně je.
Musím ocenit především vynikající herecký výkon pro mne do té doby takřka neznámého Adriena Brodyho, který působí velice uvěřitelně jak svou vizáží, tak i chováním a který dokáže “mluvit beze slov.” Další velikánskou pochvalu si zaslouží úchvatná hudba, která není prvoplánová, bezchybně podkresluje dění, ale nepůsobí přitom rušivým dojmem. Příjemným překvapením pro mne byla také Keira Knightley – myslím, že i její herecký výkon si zaslouží pochvalu, především za přirozenost, s jakou ztvárnila roli Jackie (navíc se příjemně poslouchá 🙂 ). Líbil se mi i Thomas Becker a jeho psychiatr, potvrzující slova Jana Cimického, že “pacienta od lékaře u nás poznáte podle toho, kdo má klíče od oddělení.” 🙂
Pokud máte rádi cestování časem, špetku napětí, příchuť záhadnosti a trošku té romantiky, pak tento film mohu jen doporučit!
0 komentářů