Šest základních rad, jak vytunelovat státní/krajský/městský podnik

Víte, co byste dělali v situaci, kdy byste se stali šéfem státního/krajského/městského podniku? Kdo je připraven, není zaskočen, proto vám přináším půl tuctu rad, jak si s takovou funkcí poradit, a navíc zbohatnout!

Kontakty

V první řadě je nutné mít kontakty na těch správných místech. Jakmile nemáte kamarády mezi politiky, ve státním si neškrtnete. Ideální stav je, když si tykáte s nějakým poslancem, hejtmanem, nebo alespoň primátorem či starostou – nejlépe když s ním chodíte na pivo, či ještě lépe na swingers párty. Když se pak uvolní nějaké místečko, kde chce mít dotyčný politik dostatečně loajálního člověka, velmi pravděpodobně si vzpomene právě na vás, a dveře ke křeslu státního, krajského, či městského podniku se vám doširoka otevřou.

Počítejte s tím, že budete muset absolvovat nějaké to výběrové řízení. Nemá smysl se na něj připravovat – jestliže jste známým “toho nejvyššího,” pak je vaše vítězství jasná věc už mnoho měsíců předem. Jestliže známým nikoho takového nejste, pak také nemá smysl se připravovat na pohovory, dokládat praxi, vlastně nemá smysl se ani hlásit. I kdybyste byl papírově a prakticky nejlepším kandidátem, o vítězi rozhodují jiné faktory.

Management

Jako první krok po nástupu do funkce vyhoďte celý stávající vrcholový management. Je úplně jedno, jakých výsledků tito lidé dosáhli, jestli za jejich éry podnik prosperoval, nebo se potácel na pokraji krachu. Stejně, jako váš kamarád, který vás obsadil do funkce, i vy potřebujete mít kolem sebe loajální kolegy-podřízené. Pokud byste si nechali starý management, riskujete buď to, že se vám bude dívat do karet, nebo naopak že bude hrát svou vlastní hru. Ani jedno nepotřebujete, takže s celým původním vedením bez okolků vyrazte dveře.

Následně na jejich místa naverbujte své příbuzné a dobré kamarády. Vybírejte ale pečlivě – potřebujete lidi, na které se můžete spolehnout, kteří vás nezradí, a mají podobný cíl, jako vy – tedy udělat pěkné tunely a přijít si na své.

Audit

Asi těžko se vám podaří vyhodit “z fleku” všechny nepohodlné zaměstnance. S těmi, kterých se potřebujete zbavit hned, si můžete zahrát oblíbenou společenskou hru na škatulata, kdy například vyhodíte sekretářku s tím, že je nadbytečná, a hned druhý den na její místo najmete asistentku, nebo dispečerku nahradíte referentem a podobně. Fantazii se meze nekladou, jen myslete na to, že když tímto způsobem vyhodíte celý podnik, a paralelně s tím naberete stejný počet svých příbuzných, kamarádů a známých, riskujete opletačky u soudu. Zákoník práce, bohužel, neumožňuje někoho vyhodit jen proto, že se vám nelíbí, nebo potřebujete na jeho místo posadit jinou osobu.

Vy se ale potřebujete nejen zbavit zaměstnanců, ale také ukázat svou moc nad jejich životy (beztak si zvykli na předchozí režim, tak aby pochopili, že s vámi není radno si zahrávat). Nechte tedy provést takzvaný “personální audit.” Už při výběru firmy, která bude audit provádět, si můžete vy či vaši kamarádi přijít na své. Pokud nechcete hned ze začátku vypadat jako zlý ředitel, můžete nechat vyhlásit, že cílem auditu není hromadné propouštění, ale “optimalizace práce.”

Teprve poté se můžete vrhnout do hlavní části svého šéfování.

Výpovědi

Vyhoďte všechny, kteří vám nějak překáží v cestě, nebo se vám nelíbí. Vyhazov zdůvodněte výsledky auditu – nadbytečností, neefektivitou, již zmiňovanou optimalizací. Jak dopadl audit sice nemusíte nikde zveřejňovat, natož jimi dotčenému cokoli dokazovat, vždy je ale lepší, aby auditorská firma dodala materiály, odpovídající vašim cílům. Hodit se to bude v případě, kdy nějaký zaměstnanec, kterého vyhodíte pro nadbytečnost, bude chtít toto rozhodnutí rozporovat u soudu. S odkazem na výsledky auditu budete rozhodně působit věrohodněji.

Pokud personální audit ve firmě proběhl před vaším nástupem do funkce, ignorujte ho, neboť nemůžete věřit auditu, který jste si sami nezfalšovali. Kdo ví, s jakými úmysly byl ten předchozí audit poptáván.

Veřejné zakázky

Zatím se sice vlk nažral, ale koza zůstala celá. Dostáváme se k hlavnímu kroku na cestě k tunelování státního/krajského/městského podniku. Přestože zákon přikazuje vyhlašovat na velké zakázky výběrová řízení, nic není ztraceno. Buď zřídíte oddělení veřejných zakázek, nebo si najmete firmu. V obou případech musí na správném místě sedět člověk, který bude pracovat pro vás. Pak snadno dohodíte lukrativní kšeftík svým příbuzným, kamarádům, nebo prostě někomu, kdo bude ochoten se s vámi podělit o zisk.

Toto je hlavní cesta, jak odčerpávat finance jdoucí ze státní kasy, neboli z kapes daňových poplatníků do kapsy vlastní. Dejte si na ní obzvláště záležet, protože pokud se vše podaří, budete moci pěkně v klidu vysávat státní rozpočet, jako mimino sající mateřské mléko.

Outsourcing

V návaznosti na provedený audit můžete začít přihrávat “malé domů” spřáteleným firmám, firmičkám, živnostníkům, “ó-es-véčkům” a dalším. Stačí, když na základě správně zpracovaných výsledků jako “vedení podniku” dospějete k závěru, že tu či onu činnost bude výhodnější outsourcovat. Asi již nemusíme vysvětlovat, jak to udělat, aby inkriminovanou činnost mohla vykonávat třeba firma vaší manželky, nebo sice vzdálený a nekvalifikovaný, ale dostatečně loajální strýček.

Vyberte tedy obory a činnosti, které můžete rozdělit mezi vaše přátele, známé a příbuzné. Typickým zástupcem je úklid kanceláří/areálu, který zvládne každá Máňa, která umí do ruky chytit koště. Vyhodíte tedy podnikovou uklízečku pro nadbytečnost a její činnost budete outsourcovat. Práce bude přibližně stejně, celkové náklady nejspíš budou vyšší, protože zaměstnanci soukromé firmy asi nebudou chtít pracovat za tabulkové platy, plus musíte živit majitele firmy a pokud možno také získat něco pro sebe. Co je ale hlavní: peníze za úklid nepůjdou ze mzdových nákladů, jež bývají v případě řadových zaměstnanců státem/městem/krajem úzkostlivě sledovány, ale z běžných nákladů za zboží a služby. A to se počítá! Stát/kraj/město (daňoví poplatníci) sice v celkovém součtu zaplatí více, nicméně vy budete pochválen, protože se vám podařilo snížit objem mezd. Podobně, jako u zakázek, se vám jednoduchým tahem povedlo přesměrovat tok peněz od státu/kraje/města do firem, nad kterými máte nějakým způsobem kontrolu, a kde naopak stát/kraj/město kontrolu nemá – na rozdíl od vámi řízeného podniku – vůbec žádnou.

Resumé

Je jasné, že způsobů, jak se přisát na státní rozpočet, vydělat a nechat vydělat i své příbuzné, kamarády a známé, je daleko více. Toto jsou jen základní praktiky, které rád – třeba na základě čtenářských podnětů v diskuzi – rozšířím. Nuže, zkuste poradit: jak vytunelovat státní/krajský/městský podnik?