Praktický test wifi routeru, který nestojí mnoho peněz a přitom nabídne i pokročilejší funkce a aktuální technologie.
V papírové krabici najdete již tradiční plato z recyklovaného papíru, v jehož prolisech čeká vše, co budete k provozu bezdrátové (i drátové) sítě potřebovat. Jmenovitě to je samotný router, stojánek, napájecí adaptér, cca. metrový ethernetový kabel s koncovkami RJ-45, instalační CD a stručné instalační příručky v několika jazykových mutacích.
 |
| Obsah balení |
Router samotný překvapí především svou nízkou hmotností, svědčící o tom, že dnešní bezdrátový hardware je skutečně miniaturizovaný a nebýt potřeby metalických portů, mohlo by celé zařízení být ještě mnohem menší. Antény v krabičce nehledejte – ty jsou integrovány přímo v zařízení a dle specifikace by se mělo jednat o “soustavu integrovaných předladěných antén z metamateriálů.” Je nesporné, že bezanténové provedení nejen lépe vypadá, ale je především výrazně skladnější.
Tělo routeru je provedeno z lesklého černého plastu, který působí sice efektně, nicméně z praktického pohledu to nevidím jako nejšťastnější řešení. Hned po prvním doteku jsem na povrchu zanechal otisk svého palce a během několika desítek minut byly pouhým okem pozorovatelná usazená zrnka prachu. Na druhou stranu: router si asi nekupujeme na to, abychom na něj zamilovaně hleděli, byť tento Netgear základní představy o estetičnu dozajista splňuje.
Na zadní straně najdete jeden modře odlišený WAN port a čtyři (žluté) 100Mbit porty. Kromě nich je přítomen ještě vypínač a tlačítko WPS (“push and connect”). Tradičně je zcela dole “dírka na propisovačku” pro reset routeru.
Co je to WPS neboli Wi-Fi Protected Setup? Cílem tohoto protokolu je maximální zjednodušení procesu konfigurace zabezpečení bezdrátových sítí. Protokol je určen především pro domácí uživatele, kteří nemají zkušenosti se zabezpečení wifi připojení. Připojovat zařízení skrze WPS lze čtyřmi různými způsoby – vždy je ale nutné, aby připojované zařízení tento protokol podporovalo. Hlavní výhodou tohoto WPS je ale skutečnost, že si uživatelé pro připojení do sítě nemusí pamatovat ani zadávat žádná hesla.
Z čísel a obrázků na přední straně pak pochopíte, že výrobce počítá s kolmo postaveným zařízením, byť připouští i jeho horizontální uložení. Kromě signalizace aktivity na portech jsou zde ještě kontrolky wifi, WAN, WPS a samozřejmě zapnutého zařízení. Pokud byste si nepamatovali význam jednotlivých kontrolek a ovládacích prvků, nemusíte hned sahat po návodu – vše je vylisováno na spodní části zařízení.
 |
| Pohled na router ve vertikální poloze |
Již zmíněná papírová příručka čítá dohromady šest stránek formátu cca. A5 a zaujala mě především naprosto výstižným obrázkovým popisem, podle kterého i laik pochopí, kam patří který kabel a jak celou “krabičku” zapojit do sítě.
Úvodní konfiguraci je nutno provést fyzickým připojením počítače či notebooku k LAN portu, neboť po prvním zapnutí je bezdrátový modul deaktivován. Osobně toto chválím, především kvůli bezpečnosti. Jiné routery sice zapojíte a hned můžete používat wifi, nicméně až do patřičného nastavení se jedná o nezabezpečené připojení a tím pádem díru do vnitřní sítě. U Netgearu si bezdrátové připojení povolíte až v momentě, kdy je vše podle vašich představ a patřičně zabezpečeno.
Instalace
Jak již bylo řečeno výše, instalace začíná připojením routeru k počítači (LAN port, síťová karta musí být v režimu DHCP) a vložením instalačního CD. Veškeré potřebné informace jsou k dispozici v devatenácti jazycích, mezi kterými nechybí čeština a slovenština, což v tomto segmentu nebývá vždy zvykem. Příručka v PDF je sice v angličtině, nicméně na webu Netgear.cz je ke stažení instalační příručka v naší mateřštině a detailní průvodce pro pokročilé uživatele v češtině bude na webu za několik dní. Podobná vstřícnost vůči českým uživatelům není u těchto produktů ani ve vyšší cenové hladině právě obvyklá.
Sám často řeším problém, že si z hlavy nepamatuji, jakou adresu jsem nastavil tomu či onomu síťovému prvku (samozřejmě vím, že je možné ji zjistit z parametrů připojení). Netgear toto řeší chytře a zjednodušuje tak adminům život – webové rozhraní pro administraci je totiž dostupné po zadání adres www.routerlogin.net či www.routerlogin.com do webového prohlížeče. Díky tomu máme zase o jednu starost méně.
Po prvním přihlášení máte možnost jít dvěma cestami: první je pro začátečníky a provede vás postupně všemi potřebnými parametry k úspěšnému rozběhání sítě. Velkým pomocníkem při tomto způsobu je automatické zjištění připojení k Internetu a následné nakonfigurování zařízení. Jak se říká v jedné reklamě: není to pěkné, když věci prostě FUNGUJÍ?
V tomto místě musím vyslovit další pochvalu pro Netgear, který očividně myslel i na ty uživatele, jež nemají zkušenost s nastavováním síťových prvků. Pokud totiž vše neklapne na první pokus, pomocí graficky pochopitelných průvodců se snaží pomoci s vyřešením problému.
 |
| Průvodce vám poradí, kde může být problém |
Manuální způsob konfigurace pak ocení pokročilí uživatelé, kteří si rádi nastavují síť podle svých potřeb a požadavků. V našem testu je sice webové rozhraní v angličtině, přímo od zdroje ale máme informaci, že se můžeme těšit na firmware s českou lokalizací, což mnozí jistě ocení.
 |
| Možnosti nastavení routeru přes webové rozhraní |
V pokročilém rozhraní se síťoví experti mohou doslova vyřádit. Nastavit lze snad vše, nač si jen vzpomenete, včetně funkcí, na něž narazíte spíše u síťových prvků určených pro firemní nasazení. Jako červená nit se i zde táhne sympatický přístup k uživateli, kdy je v pravé části okna poměrně podrobně vysvětleno, co se v dané sekci nastavuje, včetně ukázkových příkladů. Během své praxe jsem viděl již celou řadu routerů od těch nejlevnějších za 500 Kč, až po ty dražší za 3500 Kč, nicméně ani v jednom případě jsem neměl tak evidentní pocit, že výrobce myslel na své uživatele a administrátory. Kdybych směl u routeru Netgear JWNR2000 pochválit jen jednu jedinou věc, byla by to rozhodně tato.
Konfigurace
Popsat zde celou konfiguraci, včetně jednotlivých možností nastavení, by bylo nad rámec této recenze – jejich paleta totiž vyhoví i náročnějším uživatelům. S jistotou mohu říci, že zvládáte-li základy angličtiny, pak si v žádné sekci administrace nebudete připadat ztracení. Jeden příklad za všechny: často je kvůli poskytovateli Internetu nutné tzv. “klonovat MAC adresu” (tj. zajistit, aby se router jevil stejně, jako dříve připojená síťová karta počítače). Netgear umožňuje nejen klonování MAC připojeného PC, ale i nastavení libovolné MAC adresy.
Zabezpečení
Základem každé bezdrátové sítě by mělo být zabezpečení. Testovaný router v tomto směru nabízí pět režimů:
- Bez zabezpečení
- WEP
- WPA-PSK [TKIP]
- WPA2-PSK [AES]
- WPA-PSK [TKIP] + WPA2-PSK [AES]
Pochopitelně nechybí funkce filtrování MAC adres, díky které můžete nastavit zařízení, jež mají k routeru přístup, zatímco všechna ostatní budou odmítána. Sympatická je možnost výběru z již připojených zařízení, takže nemusíte při prvotním nastavení opisovat MAC adresy jednotlivých počítačů.
Osobně jsem ocenil i možnost nastavení takzvaných “Guest Networks,” což by se dalo přeložit jako “sítě pro hosty.” Představte si situaci, kdy přijde návštěva či obchodní partnet a chce z jakéhokoli důvodu použít vaší wifi. Standardně musíte buď vypnout zabezpečení, nebo dotyčnému sdělit heslo. S Netgearem JWNR2000 je to podstatně jednodušší: můžete si vytvořit až čtyři nezávislé sítě (s různými SSID), přičemž lze každé jednotlivě určit stupeň zabezpečení a zda je možné z dané sítě přistupovat do vaší LAN. Tyto sítě lze zapínat a vypínat dle potřeby, takže svým přátelům či obchodním partnerům jednoduše poskytnete bezdrátové připojení k Internetu, aniž byste museli cokoli prozrazovat.
Potřebujete-li se z Internetu dostat do své vnitřní sítě na určitou službu, je k dispozici port forwarding a port triggering; v nastavení lze tradičně vybrat některou z typických služeb (FTP, Telnet, HTTP), nebo vytvořit vlastní zadáním otevřeného portu do Internetu a odpovídajícího portu na dané IP adrese vnitřní sítě.
Vyšší úroveň tohoto bezdrátového směrovače dále ukazuje podpora QoS, díky níž lze vynutit vyšší kapacitu přenosů těm aplikacím, které ji potřebují (VoIP telefonie či jiným preferovaným aplikacím).
Filtrování obsahu
Pokud máte doma malé děti, nebo chcete-li tento router používat v malé firmě, pravděpodobně využijete možnost filtrování obsahu. To probíhá na základě administrátorem zadaných klíčových slov či názvů domén. Zakázané adresy přitom mohou být zablokované permanentně, nebo jen v daných dnech a časech (například potřebujete-li zablokovat přístup k Internetu pouze v pracovní době).
 |
| Při pokusu o přístup na zablokovanou stránku se uživateli zobrazí hlášení |
Další část nastavení dovoluje blokovat vybrané služby, přičemž k dispozici je celá řada již předdefinovaných, nicméně nejpravděpodobněji bude filtrování probíhat v rozsahu zvolených portů respektive IP adres.
V obou případech je přitom možné stanovit, zda omezení platí jen pro vybrané počítače, nebo pro celou síť. Aby toho nebylo málo, může administrátor dostávat e-mailem upozornění v případě, kdy se někdo pokusí navštívit zakázanou stránku či použít zablokovanou službu, nebo v případě zvolené systémové události.
Další funkce
Samozřejmě nechybí možnost zazálohovat si aktuální nastavení a jeho případná obnova ze souboru, což je užitečné především pro případné experimentování. K dispozici je taktéž softwarově vyvolatelný reset na tovární hodnoty. Přímo z webového rozhraní lze kontrolovat existenci nového firmwaru, díky čemuž není nutné ho pracně hledat na webových stránkách výrobce. Podle dostupných informací je router dokonce schopen kontrolovat a instalovat aktualizace automaticky.
Zařízení udělá radost i ekologicky a/nebo ekonomicky zaměřeným uživatelům, neboť řídí spotřebu elektrické energie například v závislosti na délce metalické kabeláže či vzdálenosti bezdrátových klientů. Součástí této politiky je i vypínání nepoužívaných portů či omezování vysílacího výkonu v okamžiku, kdy není připojeno žádné zařízení. Celkem je tímto způsobem možné ušetřit až 35% elektrické energie.
Jak jsem již zmínil: jen na popis všech dostupných funkcí a technologií bychom potřebovali poměrně mnoho místa, proto některé zmiňme alespoň v bodech:
- podpora IPv6 Pass-Through,
- dvojitý firewall (NAT a SPI),
- ochrana proti útokům DoS,
- prevence IDS,
- díky podpoře WDS může fungovat jako bezdrátový repeater.
NetGear JWNR2000 v praxi
K dispozici je standard Wireless N 300 (teoretická propustnost 300 Mbps), starší zařízení samozřejmě mohou používat zaběhlý standard G nebo B.
Router jsme testovali v poměrně složitých podmínkách třípatrového domu s tlustým zdivem. Pokrytí bylo překvapivě dobré – většinou srovnatelné, někdy i o nějaké to procento lepší než třikrát dražší access point D-Link DAP-1353 s trojicí externích antének, umístěný v téže místnosti. Osobně to pro mne bylo překvapivé zjištění, neboť jsem žil v představě, že “čím více antén, tím lépe.” Dosah z místnosti mimo objekt (bez přímé viditelnosti) byl asi třicet metrů, pak signál postupně slábl k hranici použitelnosti. V objektu se síla signálu pohybovala podle počtu zdí a podlah, které dělily vysílač a přijímač, většinou od 65 do 100%. Jedinou slabinou byl průchod do vzdálenější místnosti, kam signál musel procházet více než metr silnou železobetonovou podlahou s ocelovými výztužemi. Ve srovnání s uvedeným D-Linkem bylo ale připojení stabilnější a i v tak obtížných podmínkách postačující. Nutno podotknout, že uvedená situace byla spíše extrémním testem a v praxi by se taková situace nejlépe vyřešila dalším přístupovým bodem.
Hodnocení
Na prvním místě oceňuji konfiguraci tohoto zařízení, která je díky podrobným popisům ve webovém rozhraní o mnoho snadnější. Hned na druhém místě bych dal plus bezproblémovosti, neboť testovaný kousek jsem zapojil a dál se o něj nemusel starat (tedy kromě soustavných pokusů v nastavení 🙂 ). Běžel stabilně, ani jednou nevyžadoval restart, nepřehříval se. Osobně také oceňuji možnost vytváření sítí pro hosty, neboť to je situace, kterou nejlevnější routery obvykle neřeší.
Verdikt je tedy jednoznačný: hledáte-li domácí router, který nestojí mnoho peněz a přitom nabídne i pokročilejší funkce a aktuální technologie, pak byste o Netgearu JWNR2000 měli určitě alespoň zapřemýšlet. Za sebe ho mohu s klidným svědomím doporučit.
Základní parametry
Rozměry: 172,7 x 115,7 x 32,6 mm
Hmotnost: 216 g (včetně napájecího adaptéru).
Spotřeba: 4,3 W při použití 100 m kabelů, 4,1 W při kabeláži kratší než 10 m.
Záruka: 2 roky
Stránka produktu: http://www.netgear.cz/cs/produkty/pro-domaci-uzivatele/smerovace-a-adsl-modemy/jwnr2000.html
Kde a za kolik koupit?
Poděkování
Za zapůjčení produktu k testu děkujeme českému zastoupení společnosti NETGEAR.
0 komentářů