Píšu recenze už možná patnáct let. Vždycky jsou dlouhé, podrobné a plné technických parametrů. V případě našeho nového robotického vysavače Roborock Qrevo S jsem se rozhodl zkusit to jinak – řekněme maličko fejetonovým způsobem.
„To snad není možný,“ řekla žena, když jsme se potřetí za týden dívali, jak náš nový robotický vysavač, hrdě nesoucí značku Xiaomi, naráží do nohy stolu. Tedy, narážel je slabé slovo. On do ní přímo vrážel. S vervou, s jakou se hádají dva opilí kamarádi o poslední pivo.
„To víš,“ odvětil jsem, „LiDAR mu asi moc neříká.“ I když by měl, sakra, vědět, kde je. Tenhle, na rozdíl od našeho prvního, už tak nějak od pohledu vypadal, že má s prostorem problém. Hned první den si odřel „kapličku“ s LiDARem, když si to drze namířil pod sedačku, kam se zjevně nevešel. Předchozí Roborock, ten starý dobrý válečník, co vydržel sedm let a koupili jsme ho ze svatebních darů za tehdy astronomických dvanáct tisíc, by si něco takového nikdy nedovolil. Ten si pamatoval každý roh, každou nerovnost. Tenhle byl prostě… divný.
A pak přišel ten osudný den. Den, kdy z myčky vytekla voda. A náš robotický genius, v rámci automatického úklidu, tu vodu prostě vysál. Z ničeho nic následně přestal vysávat. „To je konec,“ prohlásil jsem s pocitem úlevy. Chvíli jsme sice uvažovali o opravě, ale ruku na srdce, štval nás natolik, že jsme se raději shodli na pořízení nového. Konec konců, co se s takovým chaotickým stvořením dalo dělat?
Zvolili jsme Roborock Qrevo S
Volba padla na Roborock. Ano, tu firmu, co vyrobila našeho prvního šampiona. Konkrétně jsme zvolili model Qrevo S. Cena sice opět útočila na hranici rodinného rozpočtu, ale Alza byla tentokrát díky benefitu o pár stovek milosrdnější. První dojmy? Velice dobré! Hned při prvním skenování se ukázalo, jak funguje správný LiDAR. Ani nezajel pod sedačku! Prostě si změřil, že se tam nevejde. Inteligence, to je to slovo.
A teď to nejlepší. Ta jeho nabíjecí stanice. Ne jen tak ledajaká. Tahle má sáček na prach, takže když se vrátí z práce, sám si všechno vycucne a uloží. Už žádné vysypávání nádobky co tři dny, jen jednou za X týdnů (zatím neznám X) vyměním sáček. Luxus.
A mopy! Rotující kartáče, to je panečku vynález. Nasaje si vodu, základnová stanice má dvě nádobky – jednu na čistou, druhou na tu špinavou, a pak si to s těmi rotujícími mopy mastí po bytě. Je to několikanásobně účinnější než ty předchozí vibrační hadříky. Každých patnáct minut si odjede na základnu, vypere si mopy, odlije špinavou vodu, dotankuje čistou a pak se vrátí přesně tam, kde skončil. A když nastavíš, že chceš uklízet dvakrát, tak jednou jezdí zleva doprava a podruhé „shora dolů“. Kdo tohle vymyslel, zaslouží metál.
Takže tolik z prvních dojmů z našeho nového pomocníka. Samozřejmě, plánované úklidy umí. Pondělí, středa, pátek v devět ráno vytírá i vysává. Úterý a čtvrtek v devět jen vysává. Sobota v poledne vysává a neděle vytírá i vysává. A pak ještě kuchyň a vstupní část bytu ve 23:15, jen tak pro pořádek.
Mám dojem, že jsme udělali dobře. Podlahy jsou prakticky dokonale čisté. A ta špinavá voda, co vylévám z nádobky, je důkazem, že to funguje. Bývá zakalená a plná sedimentů. A aplikace? Ta nabízí všechno, od čtyř úrovní vysávání po tři úrovně zvlhčování mopů. Už se po bytě pohybuje s naprostou suverenitou. Do ničeho nenaráží. A když přemístím nábytek, žádný problém. Zdá se, že Roborock se vrátil ke svým kořenům a dělá to, co umí nejlépe. Vysává a vytírá. S grácií.
0 komentářů