Moje náměsíčná manželka

Na to, že moje manželka občas mluví ze spaní, jsem si už zvykl, stejně tak i na skutečnost, že promlouvá ve třech různých jazycích (česky, rusky a anglicky). Máme za sebou ale několik příhod, které se běžnému mluvení ze spánku vymykají a které bych dokonce označil jako náměsíčnictví.

Příhoda první: Miminko vypadlo z dupaček!

Probudil jsem se, bylo to ještě před svatbou, Visnery seděla na posteli a cosi huhlala. Otázal jsem se jí, co se děje, na což mi odvětila, že “Miminko vypadlo z dupaček.” Nechápal jsem, takže jsem se udiveně zeptal “Cože?” Odpověď byla shodná, akorát podaná s podstatně větším důrazem. Říkám jí: “Ty spíš? Něco se Ti zdá?” “Ne,” zněla rezolutní odpověď. “Jaký miminko, z jakých dupaček?” ptal jsem se tedy nechápavě. “Ty seš úplně blbej. Prostě miminko vypadlo z dupaček!” odpověděla mi, načež se svalila a usnula. Ráno samozřejmě o ničem nevěděla.

Příhoda druhá: Hororová

Byla tmavá noc, já tvrdě spal, když mě probudil nějaký pohyb. Visnery seděla na posteli a sápala se mi rukama po očích. Přitom vydávala zvuk jako “ššššššš.” V první chvíli jsem se lekl a zeptal se jí, co dělá. Neodpověděla, jen po mně dál natahovala ruce a dělala “šššššššš.” Zatřásl jsem s ní, jako bych ji chtěl probudit. Reakce byla překvapivá – ulehla a spala, jako dudek.

Příhoda třetí: Klobásy a víno

Manželka si opět cosi povídala ze spaní. Zatřásl jsem s ní a zeptal se, zda spí. Zvedla se na lokty, podívala se za mne a pronesla: “Klobásy a víno,” načež znovu ulehla. Tím mě samozřejmě poněkud vyvedla z míry, nicméně už jsem počítal s tím, že je ve stavu náměsíčných, tak jsem se rozhodl ji trošku otestovat. “Chceš mi říci, že za mnou vidíš klobásy a víno?” Opět se zvedla na loktech, podívala se za mne a odpověděla “Jo, klobásy a víno!” Tak si říkám – inu co, třeba ji konverzací přivedu do stavu bdělosti, takže jsem se znovu, o něco důrazněji zeptal: “Vážně mi chceš tvrdit, že za mnou vidíš klobásy a víno?” Situace se opakovala, přičemž manželka pouze zapochybovala o tom, co vidí za tekutinu: “No, prostě je to světlé, no.” Když jsem se začal nahlas smát, dozvěděl jsem se, že jsem hloupý a nic nechápu. Na to Visnery usnula.

Příhoda čtvrtá: Tady máš notebook!

Po čistě konverzačních a jednom mírně pohybovém náměsíčnictví Visnery postoupila do dalšího levelu: začala manipulovat s hmotnými předměty. Konkrétně mě někdy ve dvě v noci probudila a držela v ruce svůj notebook Asus Eee, který běžně na noc pokládá vedle své postele. “Co je?” zeptal jsem se jí. “Na, tady máš! Vezmi si ho k sobě!” odpověděla mi. “Ale já mám v šuplíku svůj notebook,” zareagoval jsem. “To nevadí. Vezmi si ho k sobě,” podávala mi dál svůj růžový minipočítač. Vzal jsem tedy její notebook a uložil ho ke svému do šuplíku. Oba jsme pak spokojeně usnuli.

Ráno jsem se probudil a všechno jsem zaspal. Když jsem následně otevřel šuplík, podivil jsem se, co v něm dělá manželčino Eee. Naštěstí se mi vybavila noční příhoda.

Když se Visnery ráno probudila, zeptal jsem se jí, kde má notebook. Podívala se vedle své postele a divila se, že tam není. Když jsem jí vyprávěl, že mi ho v noci dala, nechtěla mi věřit. Uvěřila až když jsem jí ukázal, že je její notebook v mém šuplíku.

Upřímně jsem docela zvědavý, jaká další náměsíčnická vystoupení si má choť připraví. Čistě konverzační scénky jsou celkem zábavné, ale jak se mi sápala po očích, z toho jsem neměl zrovna příjemný pocit. Snad mě jednou neuškrtí a nebude se ráno divit :-D.

A co vy? Máte nějaké podobné zážitky? Podělte se o ně v diskuzi!