Brázdím naše silnice už nějakých osm let jako řidič a desítky let v roli spolujezdce. Nikdy ale nezapomínám na jednu zásadní věc: připoutat se pásem!

Již jako mladší jsem pochopil smysl pásů. Ve firmě, kde jsem pracoval (byla to kabelová televize), jsme měli řidiče, který jezdil jako opravdové hovado (“brzda-plyn” je pro jeho způsob jízdy slabým označením). Díky němu jsem pochopil smysl “poutání se” v autě. Na první křižovatce totiž tento “umělec” zastavil tak prudce, že jsem letěl vpřed a byl to právě pás, který se “zasekl” a zachytil mě. Zejména od té doby považuji bezpečnostní pásy za jednu z nejlepších věcí, které automobilový průmysl kdy uvedl na trh.

Později, když mě kamarád připravoval na řidičský průkaz a já jezdil po parkovišti své první “černé” jízdy, jsem samozřejmě jako první zapnul bezpečnostní pás. O něco později jsem překvapil instruktora v autoškole, když jsem na trenažeru šmátral rukou kolem sebe a hledal, kde se mohu “připásat.” Pás tam ale nebyl. Stejně tak při první jízdě jsem jiného instruktora překvapil, když jsme měli dělat kolečka na nevyužívaném parkovišti, že opět první věc bylo zapnutí pásu (následně, to jsme tehdy byli poučeni, že musíme udělat při zkoušce i kdybychom to nepotřebovali, jsem si přešteloval zrcátka). Instruktor na mne koukal, jako na cvoka a pronesl tázavě: “Tak tady snad nemusíte…,” na což jsem mu odpověděl “Ale musím!”

Zapínání bezpečnostního pásu se pro mne stalo tak automatickým mechanismem, že jsem se poutal i v případě, kdy jsem třeba jen přeparkovával auto o tři metry vedle. Přeci jen: člověk nikdy neví!

Časem jsem podobně otravoval i své přátele a známé, když mě vezli na zadních sedačkách s tím, že mi musejí vyndat pás, který měli mnohdy schovaný za opěradly. Jedinou výjimkou, kdy se odpoutávám, je okamžik, kdy jako řidič couvám – tam jsem, chtě nechtě, musel uznat, že je to pohodlnější a také při nárazu při jízdě vzad rychlostí couvání by mi pás v zásadě neměl jak pomoci.

Časem, když se objevily auta s airbagy, jsem dostal další důvod, proč se poutat: jednak se u airbagů počítá s tím, že do nich narazí osoba připoutaná a druhak tělo, letící vpřed proti zcela přesně opačně vystřelujícímu airbagu, udělá asi docela slušnou “šlupku.”

Samozřejmě vím o případech, kdy se lidé nedostali z potápějícího auta právě kvůli pásu, nebo z rodiny mé manželky vím o případu, kdy nepřipoutání se údajně zachránilo dotyčné život (i přesto, nebo možná proto, skončila s velice těžkým úrazem). Stejně tak ale vím i o případech, kdy právě nepřipoutání se zajistilo posádce auta jistou smrt – viz například nedávný případ, kdy nepřipoutaný řidič vypadl z vozidla a to jej následně zavalilo. Ostatně poměrně často lze vypozorovat u relativně malých nehod, kde by nezúčastněný pozorovatel nečekal velké následky na zdraví, těžké úrazy, způsobené právě tím, jak letící tělo narazí hlavou do čelního skla (“hvězdičky” a vypoukliny čelního skla jsou toho jasným důkazem).

Často se též setkávám s blokováním bezpečnostního pásu různými klipsnami. Ani toto nelze doporučit a kdo alespoň elementárně zná funkci tohoto zařízení, nikdy by nic podobného neudělal. Pás se totiž při nárazu “stáhne” – pro tyto účely je vybaven pyrotechnickou patronou – a pokud vede přes člověka volně, “narazí” mu plnou rychlostí do těla, čímž může způsobit závažná poranění jak v oblasti dutiny břišní, tak zlomeniny žeber a klíční kosti s možností perforace plic (viz velice zajímavý článek Pasivní bezpečnost – 5. díl – Bezpečnostní pásy, kde se například dozvíte fakta, že hlava nepřipoutané osoby může narazit do čelního skla s přetížením až 98 g)

Pásy ale nechrání jen osobu, která se jimi připoutá, nýbrž i další posádku auta. Nepřipoutaný se totiž v okamžiku střetu stává neřízenou střelou a při svém letu vpřed (případně při zpětném rázu směrem vzad) nezřídka kdy zraní další (třeba i připoutané) spolucestující. I proto si trvám na tom, aby se osádka v mnou řízeném autě poutala. Povinnost upozornit spolucestující na nutnost použití bezpečnostního pásu ukládá řidiči i Zákon o silničním provozu, který v §6, odst. 2, písm. g) říká, že “Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2 a M3 2), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem.”

Pokud se někdo chce proletět po poli, je to jeho věc, nicméně že při tom zraní mne, nebo mou manželku, to už mi jedno není. Velice výstižně toto vystihuje klip “No seatbelt, no excuse.”





Při nehodě, kterou si má manželka prožila před necelými dvěma týdny (viz článek Visnery se potřetí narodila), jí zaujala především skutečnost, že viník nehody vezl malé dítě bez autosedačky, ačkoli tuto měl v kufru. Konstatovala, že přestože šlo z jejich strany o nehodu nezaviněnou, případné zabití dítěte by nesla velice těžko. Já jí na to oponoval, že taková skutečnost by byla jen potvrzením Darwinovy teorie, protože rodič (v tomto případě prarodič) dítěte je prokazatelný idiot, když své dítě nepoutá a tudíž je velká šance, že dítě by časem bylo stejným idiotem. V rámci přežití silnějšího (rozuměj inteligentnějšího) by pak jeho úmrtí nebylo ničím více, než eliminací (jistým způsobem) idiotského druhu.

Neuznávám ani názory, polemizující se zákonem, který vyžaduje umísťování dětí do autosedaček. Často čtu, že o zdraví a bezpečnosti svého dítěte by měl rozhodovat rodič a nikoli zákon, který něco nařizuje…. Bohužel vzhledem k blbosti a bezohlednosti mnohých rodičů je v tomto případě nutné, aby zabezpečení dětí nebylo dobrovolné, neboť dítě samo nemůže rozhodnout o tom, jak moc chce být zabezpečeno. Argument, že jde o lobby výrobců autosedaček, může znít sice logicky, ale bezpečnost dětí je v první řadě a když to evidentně nešlo po dobrém, musí to jít po zlém. Pokud bych byl na místě těch, kteří schalovali příslušnou legislativu, dával bych za dítě bez autosedačky automaticky šest bodů, protože jde o stejně závažný přestupek, jakým je jízda na červenou – v obou případech mohou přijít o život naprosto nevinní účastníci.

Prostě můžete si stěžovat, že jsou pásy nepohodlné, protože škrtí/tlačí na ne zrovna příjemných místech, přesto jsem ale přesvědčen, že jde o základní prostředek, který může významně ovlivnit výsledek případné havárie.

Kategorie: Komentáře

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *