V Ostravě dnes napadl sníh, takže cesta do práce byla méně příjemná, než obvykle. Dětičky, studenti a parchanti mají prázdniny, takže alespoň mám skoro jisté, že si cestou do práce v tramvaji sednu :))
I v zaměstnání je to celkem v klidu. K poslednímu lednu odešel kolega, na jehož místo jsem přijat. Já jsem se uvedl tím, že jsem při instalaci MS Exchange doslova sestřelil celý MS SharePoint. Jednu chvíli to zavánělo docela velkým průšvihem, neb na SharePointu jsou publikovány ekonomické informace, což samozřejmě zajímá jak ředitele, tak náměstky. Díkybohu pomohla dodavatelská firma, která to, co jsem instalací poškodil, dala zase dohromady.
V práci mám dva šéfy. Ten vyšší – vedoucí odboru – má dnes dovolenou, takže se nemusím bát, že mi přijde předvádět své 40-minutové monology. Zrovna včera tady mlel páté přes deváté, ačkoli jsem kromě občasného “hm” prakticky nereagoval. Jemu to ale nevadilo. Tak jsem se například dozvěděl, že jezdit Pendolínem je strašně nebezpečné, protože jezdí 200 km/h (ve skutečnosti jen 160 a ještě jen někde) a u Lipníka je zatáčka, kde pořád vykolelují vlaky. Kdybych předtím nepracoval ve firmě, která se podílela na stavbě železničního koridoru Praha-Ostrava, možná bych mu i uvěřil, že jsou ještě někde na této trase “staré koleje.”
Druhý šéf – vedoucí mého oddělení – je typický Ostravák. Je v pohodě, má rád vtipy hrubšího zrna a mluví jadrněji, než je (například v Praze) obvyklé. Zejména když se rozčílí, lítá vzduchem samá “kurva” a “píča.” Tedy lítá slovně :). Jeho typickou odpovědí na většinu otázek je “jebat.” Tímto slovem mi například odpověděl na dotaz, zda si mohu vybrat náhradní volno za přesčasy. Kupodivu to znamenalo, že mohu – odpověď totiž zněla “jebat, ať se to tady posere.”
Celkově tak musím konstatovat, že jsem v Ostravě našel opravdu dobrý pracovní kolektiv. Z devíti lidí je sedm v pohodě. Asi bude něco na sloganu kolegy z bývalé firmy, kterým uváděl do šoku nově nastupující pracovníky: “víš, že tady si sice nevyděláš, ale zasměješ se?” A vážně mám dojem, že čím menší jsou ve firmě platy, tím je tam více srandy. A dělat za plat podle státních tabulek, jako já, může asi vážně jen člověk se smyslem pro humor 😀
Také jsem s kolegy absolvoval první hospůdku a pokud budu parafrázovat jeden vtípek, co putuje mailem, hodnotil bych pití s Ostravákama takto:
Pondělí: piju s Ostravákama
Úterý: je mi na umření
Středa: zase piju s Ostravákama
Čtvrtek: kua, že jsem neumřel v to úterý!
Dnes jdu na pivečko se strýcem mé manželky, tak doufám, že nedopadnu podobně 😀
0 komentářů