Tak se tady probírám záznamy ze svatby a rozhodl jsem se vytáhnout hlášky, které se mi líbily nejvíce. Třeba to někoho pobaví, třeba to bude trapné, protože přeci jen neznáte jednotlivé jmenované…. Poraďte si s tím, jak chcete.

Situace nultá

Právě vyzvedávám kytku z květinářství. Oťukávám fotografa a zjišťuji, že je nejen podobně starý, ale že je to i kolega z oboru a především sdílíme podobný smysl pro humor.

Karel: “Hele, jak Tě tak sleduju, tak s Tebou je sranda. Ty budeš fotit nejen naší svatbu, ale i rozvod.”
Fotograf: “A co bych tam jako fotil?”
Karel: “No, třeba jak si dělíme majetek.”
Fotograf: “Tak víš co, já vám ty svatební fotky udělám s perforací, abyste je pak mohli jednoduše odtrhnout a každý si nechat jednu půlku.”

Situace první

Pavel (bratr nevěsty) točí Karla (ženicha) na kameru v zahradě zámečku, kde se odehrávala svatba. Karel drží v jedné ruce košíček s bublifuky a ve druhé kabelku – obojím ho obdařila družička Alenka.

Pavel: “Tak komentář ženicha? Jak se cítíš?”
Karel: “Připadám si že jsem tady jako trošku jako věšák pro družičky. Nechceš si ke mně něco dát?”
Pavel: “Tím to začíná!”
Karel: “Tím to začíná, přesně! Takhle budu nosit nákupy, potom.”

Situace druhá

Fotograf naaranžoval manžely na balkónek zámečku, odkud mají mávat svatebčanům, stojícím dole.

Visnery (nevěsta) z balkónu: “Viděli jste někdo něco trapnějšího?”
Maminka nevěsty zdola: “Zatím ne.”

Situace třetí

Gratulace novomanželům těsně po obřadě. U mne to vyhrál můj kamarád Zdeněk – člověk, kterého si nesmírně vážím, jako moudrého kamaráda a opravdu správného chlapa. To, co řekl Visnery (a zachytila Pavlova pohotová kamera) považuji za skutečně nejhezčí přání.

Zdeněk: “Takhle krásně, jak mluvil Karel o svý budoucí ženě, (míněno při našich setkáních u pivečka a na koncertech Terra Ignota) to jsem ještě neslyšel nikoho mluvit. Važ si toho (směrem ke mně), máš krásnou ženu. Blahopřeju.”

Situace čtvrtá

Libor, dlouholetý kamarád rodiny nevěsty. Známý hláškař, glosař a bavič při gratulacích.

Nejprve ironicky k nevěstě: “Tak ať se daří, paní K. …ová. Kdo chce kam….” (a stal se tak historicky prvním člověkem, který mou manželku oslovil novým příjmením).
A pak neméně ironicky k ženichovi: “Máš, cos chtěl.”

Situace pátá

Stále gratulace. Dáša, má kamarádka a ex-kolegyně z práce.

“Takže hodně štěstí a pevnou ruku na něj.”

Koho nebo CO tím “na něj” myslela? Mne? A jak? Jedna situace mě napadá, ale to asi není ta, co byla míněna :-D.

Visnery na to ještě dodala “On to neslyšel.” A Karel K. dodává: ale slyšel, miláčku. Pavlova kamera byla na správném místě ve správnou chvíli 😀

Situace šestá

Při tanci nevěsty s přítomnými pány. Celou akci moderoval “DJ” Láďa – tedy do momentu, kdy vypil tolko stakanou vodky, že nebyl schopen mluvit a majitel podniku mu raději vypnul mikrofon. V tomto momentě byl ale Láďa ještě provozuschopný a nutno říci, že svůj post zvládal bravurně.

Láďa k nevěstě: “Jaký je to pocit?”
Visnery: “Co? Že jsem vdaná?”
Láďa: “Jako novomanželka. Je to nějaká újma na zdraví?”
Visnery: Zatím ne. Možná po svatební noci.”

Situace sedmá

Jednoznačně největší nářez, kterým bych popsal několik stran. Na scénu nastupuje nevěstin svědek Vojta, coby falešná nevěsta. Jeho úkolem je přesvědčit ženicha, aby odešel s ním, protože ji (ehm, jeho) si vzal dávno předtím. Vidět Vojtu s bradkou v růžových šatech, to byl zážitek, na který nezapomenu. Vojta byl pro mne už předtím vynikajícím hercem a improvizátorem, ale tímto výstupem překonal vše, včetně mne samotného (jsem skromnost sama, co?:) ).

Karel: “Jdi pryč, podívej se, jaká jsi škaredá! Bradku máš!”
Vojta: “To je náhodou znakem náruživosti!”

…

Vojta: “Já jsem Tvoje manželka. Doma na Tebe čeká večeře a bečka piva!”

…

Karel (směrem k Visnery): “Hele, Vojtěška vede. Má pro mne bečku piva a podívej se na ty prsa.”

…

Kolem prochází již zmíněný Libor. Jeho reakce je – jako obvykle – pohotová a vtipná:

“Kdyby zbyla nějaká volná nevěsta, tak se hlásím!”

Libore, tohle bylo fakt dobrý! Každopádně obávám se, že nakonec zbyla jen Vojtěška. Stále se hlásíš?

Ale samozřejmě Vojta se ženichem si nenechali sebrat vítr z plachet….

Karel: “No, ale víš, já mám radší blondýnky” (Vojta-Vojtěška má zrz vlasy, “původní” manželka je naopak přírodní blondýnka)
Vojta: “Já se nechám přebarvit, já si nechám nastřelit úplně nové, blonďaté vlasy!”
Karel: “I tam?”
Vojta: “I tam se nechám obarvit!”
Karel k Visnery: “Hele, lásko…”
Vojta ke Karlovi: “Ona má určitě to… …epilaci, depilaci!”
Karel k Visnery: “…Vojtěška mi slibuje, že si nechá nastřelit i dolů a tak…Já nevím teda. Bečku mi dala, koukej: bradku má, ty jo!”

…

No, vybral jsem si manželku nejen pěknou, ale i chytrou (což je dosti vzácná kombinace), takže se situace zvrtla následovně:

Visnery k Vojtovi: “Hele, nechceš náhodou mne, teda?”

Vojta-Vojtěška opouští objetí ženicha.

Visnery: “Oni nám to teďka zaregistrujou…”
Karel (objímaje bečku piva): “Nám taky!”

A Visnery odchází s Vojtěškou, která si ani nemusela nic nastřelovat, barvit, epilovat či depilovat.

Opuštěný Karel: “Vítěz! Vítěz! Právě jsem získal svobodu!”

Následně Karel předává panenku družičce Alence, která ji zapůjčila, coby moje a Vojtěšky dítě.

Karel Alence: “To je Tvoje? Taková ošklivá dcera? S kým to máš, prosím Tě?”
Alenka: “S Tebou, ne?”
Karel: “Ježišmarjá, další falešná nevěsta!”

Tak, toliko výcuc ze svatebního videa. Snad ta naše svatba nebyla nuda…. A o tom to právě bylo 🙂