Jak jsem po 14 letech s Androidem přešel na iPhone 15 Pro

18. června tohoto roku jsem po dlouhých čtrnácti letech s Androidem přešel na iPhone 15 Pro. Byl to pro mě docela zásadní krok a hned v úvodu musím zdůraznit, že jsem nepřecházel z důvodu nespokojenosti. Spíš jsem chtěl vyzkoušet něco nového, a navíc se mi dlouhodobě líbily fotky pořízené iPhony.

Původně jsem uvažoval o iPhonu SE, později jsem začal zvažovat „plnotučný“ iPhone 15. Nicméně povedla se mi jedna spolupráce, takže jsem se nakonec rozhodl rovnou pro iPhone 15 Pro se 128 GB interní paměti v barevném provedení označovaném jako „přírodní titan“.

Od té doby jsem se svému přechodu z Androidu na iPhone opakovaně věnoval – přinejmenším v jednom článku a ve dvou podcastech. A protože si myslím, že by toto téma mohlo zajímat i čtenáře mého blogu, rozhodl jsem se udělat takový malý výtah toho nejpodstatnějšího. Pomohl jsem si v tomto směru umělou inteligencí, nicméně její texty jsem dále upravil.

Článek na MobilManii

Pozitiva iPhone 15 Pro

iPhone 15 Pro mě ihned zaujal svou kvalitní konstrukcí. Na první pohled i dotek je patrné, že se jedná o hodnotné zařízení, které působí prémiově a robustně. Titanová verze telefonu, kterou jsem si zvolil, navíc vypadá opravdu luxusně a dodává exkluzivní pocit. Oproti mým předchozím telefonům s Androidem, které byly v několika případech z plastu nebo levnějších materiálů, je tato změna velmi příjemná. Telefon nejen dobře vypadá, ale je i příjemný na dotek. Je to typ zařízení, který si při používání opravdu užíváte a cítíte, že máte v ruce něco speciálního.

Přechod ze Xiaomi 12, které mělo zaoblený displej, na plochou obrazovku iPhonu 15 Pro byl zpočátku trochu zvláštní, ale rychle jsem si na to zvykl. Zaoblené hrany obrazovky na Xiaomi jsem kdysi považoval za velmi atraktivní a moderní prvek, ale až s iPhonem jsem zjistil, jak praktická může být plochá obrazovka. Nejenže je méně náchylná na nechtěné dotyky prstů po okrajích, ale je také jednodušší na manipulaci, například při psaní textu nebo používání gest. Při používání se mi také zdá, že plochá obrazovka poskytuje lepší přehlednost a jasnost zobrazeného obsahu.

Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl pro iPhone, byla jeho pověst v oblasti fotografování. Prakticky vždy, když jsem viděl na sociálních sítích krásné fotografie a zeptal se autora, čím byly pořízeny, odpověď zněla „iPhonem“. A musím uznat, že i já jsem s kvalitou fotek naprosto spokojený. Fotografie pořízené iPhonem jsou ostré, barevně věrné a vynikají i při horším osvětlení. Navíc jsem ocenil stabilitu při natáčení videí a celkovou snadnost používání fotoaparátu, kde není potřeba žádné složité nastavování – prostě namíříte, vyfotíte a máte skvělý snímek.

Jednou z funkcí, která mě na iPhonu velmi potěšila, je Always on Display. Oproti mému Xiaomi, kde tato funkce citelně vybíjela baterii, je na iPhonu velmi dobře optimalizovaná a spotřebovává minimum energie. Displej zobrazuje základní informace, jako jsou čas a notifikace, aniž by se baterie vyčerpávala. Na Xiaomi jsem tuto funkci přestal používat právě kvůli vybíjení, ale na iPhonu si ji užívám bez jakýchkoliv obav o výdrž baterie. Navíc si všímám, že displej iPhonu lépe reaguje na okolní světlo, takže je dobře čitelný i v různých podmínkách.

Na iPhonu jsem byl nucen přejít na ovládání gesty, protože iOS nepodporuje klasická tlačítka, na která jsem byl zvyklý z Androidu. Zpočátku jsem měl trochu obavy, protože na Xiaomi mi gesta moc nevyhovovala, ale na iPhonu jsou mnohem intuitivnější a fungují naprosto plynule. Už po pár dnech používání jsem si na gesta zvykl natolik, že si je nyní nedokážu vynachválit. Například přepínání mezi aplikacemi je velmi rychlé a pohodlné, což na Androidu nebylo tak jednoduché. Myslím, že Apple dokázal gesta dotáhnout k dokonalosti, takže se s nimi pracuje opravdu snadno.

Jedním z největších překvapení pro mě byla výdrž baterie. Xiaomi 12 mělo baterii s kapacitou 4500 mAh, ale po dvou a půl letech se výdrž začala výrazně snižovat. Na iPhonu 15 Pro, který má kapacitu „pouhých“ 3274 mAh, jsem očekával horší výsledky, ale opak je pravdou. I při intenzivním používání vydrží telefon celý den bez nutnosti dobíjení, a dokonce má ještě večer dostatek energie. Apple očividně odvedl skvělou práci s optimalizací systému, takže i menší baterie zvládne i náročné úkony a celodenní provoz bez problémů.

Na iPhonu mě také velmi mile překvapilo, jak spolehlivě fungují notifikace. Na mých předchozích telefonech s Androidem, zejména na Xiaomi, byly notifikace často nespolehlivé – aplikace běžící na pozadí byly občas systémem ukončeny, a já z nich tak nedostával žádná oznámení. To bylo obzvlášť frustrující, když šlo o důležité zprávy nebo pracovní emaily. Na iPhonu tento problém neexistuje. Notifikace přicházejí vždy včas, aplikace běží stabilně a mám jistotu, že žádnou důležitou informaci nepropásnu. Je to velká úleva, když systém funguje tak, jak má.

Přestože jsem si na Androidu zvykl používat otisky prstů pro odemykání telefonu, Face ID mě na iPhonu nadchlo svou jednoduchostí a spolehlivostí. Nevěřil jsem, že něco může být rychlejší a pohodlnější než čtečka otisků prstů, ale Face ID to zvládá. Telefon se odemkne okamžitě, jakmile na něj pohlédnu, a funguje to bezchybně i ve tmě nebo při různých úhlech pohledu. Navíc mě potěšilo, že Face ID lze využívat i k přístupu do bankovnictví a dalších zabezpečených aplikací, což na Androidu s rozpoznáváním obličeje nešlo.

Za celých patnáct dní používání iPhonu jsem nezažil žádné zpomalení, zásek ani pád aplikace. Na Androidu, i když jsem používal vlajkové modely, se občas stávalo, že systém začal zpomalovat nebo že aplikace přestaly reagovat. To se mi zatím na iPhonu nestalo, což je fajn. Všechno běží naprosto plynule, a to i při multitaskingu nebo při používání náročnějších aplikací. Takto hladký chod telefonu mi připomíná, proč je Apple známý svou optimalizací a stabilitou systému.

Přechod na iPhone pro mě nebyl jen změnou operačního systému, ale také příležitostí učit se nové věci. iOS je plný zajímavých funkcí a triků, které jsem předtím neznal. Objevil jsem například skvělé možnosti zkratek a automatizací, které mi usnadňují každodenní používání. Nastavil jsem si například, že mi telefon při západu slunce oznámí „Začíná noc!“, což mě pokaždé pobaví. Tato chuť objevovat nové věci a rozšiřovat zkušenosti s telefonem mě na iPhonu opravdu baví a přináší mi radost z jeho používání.

Negativa

Zpočátku mi dělalo problém zvyknout si na nové umístění fyzických tlačítek na iPhonu. Na Xiaomi jsem měl všechny důležité ovládací prvky, jako je zapínací tlačítko a regulátory hlasitosti, na pravé straně, což pro mě bylo velmi pohodlné. Na iPhonu je však zapínací tlačítko na pravé straně, zatímco ovládání hlasitosti a akční tlačítko jsou vlevo. Ze začátku jsem si během hovorů musel neustále zvykat na to, kde je ovladač hlasitosti, a několikrát jsem ho špatně hledal. I po několika týdnech mi to občas přijde méně praktické než na Xiaomi.

Na Androidu jsem měl možnost si ikony aplikací na plochách rozmístit zcela podle svých potřeb, což bylo velmi užitečné. Na iPhonu toto bohužel není možné – ikony jsou pevně seřazené a nelze je umístit kamkoliv. Chybí mi možnost mít na jedné ploše jen několik aplikací a nechat si zbytek prázdný, což jsem na Androidu často dělal. Sice jsem si na to postupně zvykl a využívám Knihovnu aplikací, ale stále bych ocenil větší svobodu v rozvržení plochy. Naštěstí jsem se dozvěděl, že toto by mělo být možné s příchodem iOS 18, což mě trochu uklidňuje.

Na Androidu jsem byl zvyklý si jednoduše stáhnout jakoukoliv skladbu ve formátu MP3 a nastavit ji jako vyzváněcí tón. Na iPhonu je ale proces mnohem složitější. Nejprve jsem se pokusil přenést své oblíbené tóny přes Garage Band, což byla poněkud komplikovaná cesta. Nakonec mi někdo poradil použít iTunes, což sice fungovalo, ale stále mi to připadá zbytečně složité. Navíc mě překvapilo omezení délky vyzvánění na 30 sekund, což jsem na Androidu nemusel řešit. Přestože jsem si nakonec poradil, bylo by příjemnější, kdyby to Apple udělal jednodušší.

Zálohování fotek přes Dropbox bylo na Androidu velmi pohodlné. Aplikace automaticky běžela na pozadí a bez jakéhokoliv zásahu zálohovala všechny nové fotky. Na iPhonu musím aplikaci Dropboxu spustit ručně a počkat, až dokončí zálohování, což je méně pohodlné. Občas na to zapomenu a pak zjistím, že fotky nejsou synchronizované. Přestože to není zásadní problém, je to jedna z mála věcí, kde mi Android připadal praktičtější. Doufám, že Apple časem umožní automatické zálohování do jiných cloudových služeb bez těchto omezení.

Omezení délky vyzváněcího tónu na 30 sekund mě opravdu zaskočilo. Na Androidu jsem mohl mít jakýkoliv zvuk, ať už písničku nebo jiný tón, bez jakéhokoliv časového omezení. Na iPhonu mi toto omezení připadá zbytečné a nepohodlné, protože často používám delší melodie. Nechápu, proč Apple zavedl toto omezení, když by uživatelé měli mít možnost si nastavit vyzvánění podle svých preferencí. I když se to dá obejít tím, že si tón prostě zkrátím, stále mi to připadá jako omezující prvek.

Celý článek na MobilManii si můžete přečíst zde: Po 14 letech s Androidem jsem přešel na iPhone. Co mě nejvíc pozitivně i negativně překvapilo?

Podcast s Petrem Urbanem

Pozitiva iPhone 15 Pro

Jedním z hlavních dojmů z iPhonu je jeho precizní zpracování. Telefon působí prémiově a robustně, což zvyšuje celkový pocit hodnotného zařízení. Designově jsou iPhony podle mě velmi povedené a přiznávám, že mě vzhled postupně zaujal více než u telefonů s Androidem.

iOS mě překvapil svou stabilitou a spolehlivostí. Na rozdíl od Androidu, kde se občas objevily problémy s chodem aplikací, iPhone zatím funguje naprosto bezproblémově. Všechno běží hladce a telefon se nezasekává, což je pro každodenní používání velká výhoda.

Původně jsem si myslel, že odemykání obličejem nebude o moc lepší než čtečka otisků prstů, ale Face ID mě opravdu překvapilo. Je rychlé, intuitivní a naprosto přirozené. Používám ho nejen k odemykání telefonu, ale i pro přístup do aplikací a na bankovní účty, což je velké plus.

Na iOS mě potěšilo, že všechny notifikace přicházejí tak, jak mají. Na Androidu jsem občas bojoval s tím, že systém aplikace na pozadí ukončoval, což vedlo k tomu, že jsem přicházel o důležitá oznámení. S iPhonem mám jistotu, že mi nic neunikne.

iPhone mě nadchl kvalitou fotografií. Často jsem viděl na sociálních sítích krásné fotky a vždy to byl iPhone, který je pořídil. I ve špatných světelných podmínkách dokáže iPhone vytvořit snímky, které vypadají velmi dobře, a to i bez nutnosti složitého nastavování.

Gesta na iPhonu fungují naprosto intuitivně a přirozeně. Když jsem zkoušel gesta na Androidu, často to nebylo tak pohodlné, ale na iPhonu jsem se je naučil během pár hodin a od té doby je používám bez problémů.

Přestože iPhone 15 Pro nemá největší baterii na trhu, jeho výdrž je skvělá. Telefon mi vydrží celý den při běžném používání a na konci dne mám stále dostatek energie. Optimalizace systému a spotřeby energie je u Applu prostě na vysoké úrovni.

Aplikace Zdraví a Kondice mě velmi mile překvapily. Zaznamenávají mé fyzické aktivity, sledují zdravotní stav a dokonce připomínají, abych si vzal léky nebo zhodnotil své psychické rozpoložení. Vše je hezky integrováno do jednoho přehledu, což je velká výhoda.

Na iPhonu oceňuji, že se nemusím zabývat složitými nastaveními. Všechno je navržené tak, aby telefon prostě fungoval, což mi ulehčuje každodenní používání. iOS je opravdu systém, který mi umožňuje soustředit se na to, co potřebuji, místo řešení technických problémů.

Negativa

Jednou z věcí, která mě na iPhonu zklamala, je složitost nastavení vlastních vyzváněcích tónů. Musel jsem se dívat na návody, jak si přizpůsobit vyzvánění přes aplikaci Garage Band nebo iTunes, což je oproti Androidu zbytečně komplikované.

Na Androidu jsem byl zvyklý si organizovat ikony na domovské obrazovce podle svých představ, což na iPhonu nejde. Ikony se automaticky řadí podle určitého vzoru a nelze je libovolně rozmístit, což je pro mě trochu omezující.

Na Androidu jsem dlouhá léta používal Nova Launcher, který mi umožňoval přizpůsobit si prostředí telefonu podle svých představ. Na iPhonu tuto možnost nemám, což mě trochu omezuje, protože jsem zvyklý mít telefon uspořádaný podle svého.

Při synchronizaci fotek do Dropboxu jsem zjistil, že aplikace musí být na popředí, jinak se synchronizace neprovede. To je poměrně nepohodlné, protože u ostatních služeb, jako jsou Fotky Google, se fotky zálohují automaticky i na pozadí.

Na iPhonu je omezená délka vyzváněcích tónů na 30 sekund, což mě překvapilo. Nechápu, proč je toto omezení nutné, protože na Androidu jsem mohl mít vyzvánění jakékoliv délky bez jakýchkoliv problémů.

Celý podcast s Petrem Urbanem si můžete poslechnout zde:

Podcast s Petrem Urbanem a Lukášem Václavíkem

Pozitiva iPhone 15 Pro

Aplikace Zdraví a Kondice mě opravdu příjemně překvapily. Na Androidu jsem používal Google Fit, ale tohle je úplně jiná liga. Očekával jsem něco podobného, ale když jsem viděl, jak detailně tyhle aplikace sledují a analyzují moje kroky, srdeční tep, nebo dokonce způsob chůze, zůstal jsem překvapený. I přesto, že používám hodinky Xiaomi, všechno spolu skvěle komunikuje. Aplikace nejen sbírá data, ale taky ti dokáže říct, co ta data znamenají. Ukáže třeba, že bych měl zlepšit držení těla při chůzi nebo že mám zbytečně krátké kroky. Tohle všechno mi pomáhá sledovat si nejen sportovní výkony, ale i celkovou kondici.

Na iPhonu mě příjemně překvapila rychlost, s jakou přicházejí aktualizace aplikací. Zatímco na Androidu jsem často musel čekat několik dní, někdy i týdnů, než se mi nová verze aplikace objevila, na iPhonu je to hned. Vývojáři vydávají nové verze a já je mám k dispozici prakticky ihned. To se mi líbí hlavně u bankovních aplikací, které často přicházejí s novými bezpečnostními funkcemi, ale taky u aplikací, které často používám ke své práci nebo sledování zpravodajství.

Když jsem přecházel na iPhone, tak jsem doufal, že budu mít plynulejší a stabilnější systém než na Androidu, ale realita mě opravdu mile překvapila. iOS běží nádherně plynule, bez zadrhávání nebo záseků, což jsem u Androidu občas zažíval, a to i na relativně výkonném telefonu. Tady je všechno krásně hladké – ať už jde o přepínání aplikací, rolování nebo třeba rychlé načítání různých funkcí. Zvlášť když používám telefon delší dobu bez restartu, je iOS pořád stejně stabilní, což u Androidu někdy neplatilo.

Další věc, která se mi na iPhonu líbí, je fakt, že na něm není tolik předinstalovaného balastu, který bych musel po prvním spuštění telefonu mazat. Když jsem ještě používal Android, často jsem musel řešit různé aplikace od výrobce telefonu, které jsem nikdy nevyužil a které mi zbytečně zabíraly místo. Na iPhonu sice některé aplikace nejdou odinstalovat, ale je jich podstatně méně než na Androidu. Taky jsou to spíše užitečné věci, takže to pro mě není tak otravné.

Další velká věc, která mě na iOS potěšila, je přístup Applu k bezpečnosti a soukromí uživatelů. Apple si dává opravdu záležet na tom, aby data byla co nejlépe chráněna. Několikrát jsem měl možnost si srovnat různé aplikace a nastavení na Androidu a iOS, a musím říct, že iOS mi v tomhle směru přijde mnohem důvěryhodnější. Hlavně kvůli tomu, že Apple striktně reguluje, jak aplikace můžou přistupovat k mým datům a že mě neustále informuje o tom, které aplikace mají přístup ke konkrétním funkcím telefonu.

Musím přiznat, že mě hodně potěšila výdrž baterie na iPhonu. I když telefon používám docela intenzivně, přijde mi, že vydrží o něco déle než moje Xiaomi. Je to dost překvapivé, protože bych čekal, že s tím, jak iPhone nabízí různé funkce a krásně plynulý výkon, bude mít i vyšší spotřebu energie, ale opak je pravdou. Dokážu s ním vydržet celý den bez nutnosti dobíjení, což u některých Android telefonů nebylo vždycky pravidlem.

Negativa

Co mi na iOS ale chybí, je fakt, že některé aplikace, které jsem měl na Androidu, tady prostě nejsou a nemají žádnou adekvátní alternativu. Například jsem měl skvělý Business Calendar, který měl jednu funkci, kterou jsem opravdu miloval – možnost hromadného posunu událostí. Když jsem si třeba ráno přispal a musel posunout několik schůzek nebo úkolů, jednoduše jsem je označil a posunul všechny najednou. Na iPhonu jsem bohužel podobnou aplikaci nenašel. Je to sice drobnost, ale mně osobně to dost chybí.

Jsem dlouholetým hráčem geocachingu a na Androidu jsem používal aplikaci c:geo, která byla bezkonkurenční. Na iOS jsem ale žádnou podobně dobrou alternativu nenašel. Existují sice aplikace na geocaching, ale nejsou tak uživatelsky přívětivé jako c:geo. Chybí mi tam některé detaily a funkce, na které jsem si za ty roky zvykl. Hledání kešek s jinou aplikací je sice možné, ale ten komfort, na který jsem byl zvyklý, prostě zmizel.

Zklamáním pro mě je, že na iPhonu mi nefunguje Dropbox tak, jak by měl. Hlavně synchronizace fotek na pozadí je úplně nespolehlivá. Na Androidu jsem měl Dropbox jako hlavní nástroj pro přenos fotek z telefonu do počítače, ale tady to nefunguje tak hladce. Pokud aplikaci nezapnu a nenechám běžet na popředí, fotky se prostě nesynchronizují, což je hodně otravné, protože musím pořád myslet na to, abych Dropbox otevřel.

Jedna z věcí, na které jsem byl na Androidu zvyklý, je možnost si systém opravdu přizpůsobit podle sebe. Na iPhonu to tolik nejde. Například na Androidu jsem si vždycky nastavoval vlastní launcher, měnil jsem si ikony nebo organizoval plochu podle svého gusta. Na iOS mám sice pár možností, ale nejsou zdaleka tak flexibilní. Na druhou stranu chápu, že to je součástí filozofie Applu, který si hlídá, jak bude jejich systém vypadat.

Celý podcast s Petrem Urbanem a Lukášem Václavíkem si můžete poslechnout zde: