Reakce na propagandistický článek 5 reálných faktů, které vám výrobci elektronických cigaret jistě neřeknou z iHNedu.
Je mi jasné, že tabákové firmy zrovna neskáčou radostí z rozmachu takzvaných elektronických cigaret. Vždyť jen ode mne, který jsem e-kuřákem přesně od 23. listopadu 2011, tedy dva roky, nedostal tabákový průmysl asi 44 tisíc korun. Mé reálné náklady za nikotinovou závislost jsou za tuto dobu ani ne čtvrtinové. Nemluvě o tom, o kolik lépe se cítím po zdravotní stránce, že neobtěžuji svou ženu-nekuřačku zápachem a mohu se svému zlozvyku oddávat i doma nebo v autě.
Štvavá kampaň proti elektronickým cigárům je zatím relativně nenápadná, protože procentuální zastoupení e-kuřáků je relativně malé. Navíc, a to si přiznejme, většina těch, kdož e-cigaretu zkusili, se po více či méně dlouhé době vrátila ke klasické cigaretě, případně kombinuje oba způsoby získávání nikotinu.
Server iHNed se rozhodl pro osvětu, ovšem provedenou poměrně nešetrným, až shazovačným způsobem – staví elektronické kuřáky do role blbců, kterým výrobci pověsili na nos bulíky. Pojďme se tedy podívat na to, co údajně výrobci a prodejci e-cigár tají před svými zákazníky.
Nemůžeme vám slíbit, že vás to nezabije
To ale přeci nikdo nechce?! Je jasné, že nikotin, ač má nesporné pozitivní účinky, je jed, a jeho inhalace – bez ohledu na to, zda je realizována hořícím nebo odpařovaným materiálem – určitě tělu neprospívá. Nikdy mi nikdo neslíbil, že mě závislost na nikotinu nezabije, a nečetl jsem to ani na žádném webu, věnujícímu se e-kouření, včetně e-shopů.
Stejně, jako mi u klasického cigára nikdo nemůže garantovat, že mě zabije či nezabije, nelze to slíbit ani u cigarety elektronické. Jedna věc je ale jistá: při kouření “elektroniky” nedochází ke spalování, a já tak nevdechuji škodlivé zplodiny hoření. Pokud nic jiného, přinejmenším v tomto směru jsem významně snížil zátěž pro můj organismus.
Nepřestali jste kouřit. Pouze si myslíte, že ano
Soudě dle této formulace považuje iHNed své čtenáře za dementy. Mohu-li mluvit za sebe, jsem si naprosto vědom toho, že můj hlavní motiv ke kouření – závislost na nikotinu – přetrvává. Pravda, už jsem od řady lidí slyšel, jak jsem šikovný, že jsem vydržel a dokázal přestat kouřit klasické cigarety. Odpovídám jim pokaždé stejně: kouřím stále, nadále jsem závislý na nikotinu, změnil se pouze způsob jeho konzumace. Na rozdíl od “přestat kouřit” například s pomocí nikotinových žvýkaček jsem se dokonce nevzdal ani závislosti na manipulaci s cigaretou či potřeby dýmu. De facto nic z psychické závislosti jsem tedy neodboural, pomineme-li manipulaci se zapalovačem a chuť cigaretového papírku v ústech.
Umím číst a moc dobře vím, že roztok v lahvičkách, který nalévám do nádržky e-cigára, obsahuje nikotin. Jsem si vědom toho, že moje závislost přetrvává a je pravděpodobně stejně silná, jako byla v době, kdy jsem kouřil “obyčejná” cigára.
Já se vlastně ani nechtěl tímto krokem odnaučit kouřit a nechtěl jsem se zbavit závislosti. Jediné dvě věci, které jsem očekával a dostal, byly výrazně nižší náklady a citelně menší okamžitá škodlivost.
Inzerujeme jak před deseti lety, protože můžeme
Tady autor pěkně ujel: “Elektronické cigarety se úspěšně vyhýbají jakýmkoliv státním restrikcím, které po celém světě zakazují tabákovým firmám propagování klasických cigaret ve formě reklamy, a navíc na tomto zboží nikde nenajdete varovná upozornění ohledně jejich potenciální škodlivosti.”
Ano, všechno pěkně regulovat, nejlépe příkazem státu nebo ještě lépe Evropské unie! Hlavně, aby se ovčané nenaučili samostatně myslet. Zákaz propagace tabákových výrobků mi připadá jako pouhé pokrytectví. Je to stejné, jako kdyby stát povolil prodej pervitinu s podmínkou, že se na něj nesmí pouštět reklama v televizi.
Liquidy s obsahem nikotinu nesmí být prodávány osobám mladším 18 let. To jsou lidé, kteří mají právo rozhodovat svým hlasem o osudu této země (a tím pádem i o osudu ostatních občanů). Předpokládám, že člověk, který má ústavou garantované takto zásadní právo, je dostatečně mentálně vyspělý na to, aby si uvědomil nebo dokázal zjistit, co s jeho organismem může udělat užívání návykové látky. Přinejmenším to, že velmi pravděpodobně bude zdraví škodlivé, by si snad měl uvědomit sám.
Pokud je občan státem považován za takového debila, že mu musí na krabičky od cigaret psát “kouření škodí zdraví”, proč mu vůbec dává právo volit?
Tváříme se jako cigarety, ale prosím, nedaňte nás
Ano, je mi jasné, že elektronické cigarety asi leží státu v žaludku především proto, že dle současných zákonů nemá kromě DPH ze závislosti konzumentů nic navíc. Stačí se podívat, jak jsou daněny alkoholické a tabákové výrobky, aby bylo jasné, že kdyby stát dokázal účinně kontrolovat a danit prodej drog, jistě by ho legalizoval.
Jestli totiž našim politikům něco jde, pak je to vymýšlení stále dalších a dalších míst, kudy z občana vytáhnout peníze do státní kasy – tu ve formě regulačního poplatku, támhle v podobě poplatku za svoz odpadu nebo vlastnictví psa, jinde coby spotřební daně. Nejlépe se samozřejmě daní to, čeho se člověk nemůže vzdát – tedy například zdraví či závislost.
Nedělám si iluze o tom, že v dohledné době se politici zaměří na to, aby si i na nás, elektronické kuřáky, pěkně posvítili. Co by to bylo za pořádky, kdybychom vesele kouřili a nesypali při tom peníze do státní kasy?
Vracíme kouření dovnitř
Toto je také ne zcela úplná informace. Je pravda, že obecně je společnost k elektronickým cigaretám tolerantnější, protože neobtěžují zápachem, nevytvářejí spaliny a nehrozí požárem. Celá pravda je ale taková, že stále častěji zákaz cigaret platí i pro ty elektronické. Sám jsem už narazil na hospodu, kde jsem byl na dotaz, kam mohu s e-cigárem, nasměrován do kuřácké části. Stejně tak stále více podniků a institucí ve svých interních předpisech zakazuje elektronické cigarety jedním šmahem s těmi klasickými, aniž by se někdo zabýval tím, proč vlastně. Prostě stačí, že se z nich line kouř a obsahují nikotin.
0 komentářů