Nesmyslnost minimální mzdy*Skutečná pravice v naší zemi nevládla*Zrušení daní jako dobrý plán


Anarchokapitalismus v praxi 2 – minimální mzda

Už v minulých Týdnovinách jsem nadšeně kvitoval článek autora, podepisujícího se jako PaulMuadDib, který na D-Fensovi rozepsal seriál Anarchokapitalismus v praxi. Tentokrát se zaměřil na téma, kterému jsem se v rámci Týdnovin věnoval nesčetněkrát: minimální mzdě.

Logika je v tomto případě neúprosná: pokud by měl zaměstnavatel platit zaměstnanci vyšší mzdu, než jakou cenu má pro něj jeho práce, zaměstnance jednoduše propustí. Zvýšení minimální mzdy tedy nepřinese plošné zvýšení platů, ale propuštění všech, kterým zaměstnavatel vyšší mzdu dát nechce či nemůže. Stejně, jako autor, “zůstávám v němém úžasu nad domýšlivostí politiků, kteří jsou snad skutečně přesvědčeni, že mohou direktivou (nařízením minimální mzdy) změnit skutečnost a donutit firmy platit víc, než je pro ně akceptovatelné.”

V tomto směru jsem prostě přesvědčen o tom, že svobodnější prostředí bez striktních zákonů by bylo ku prospěchu věci. Nežiji ve světě odborářů a populistických politiků, kde zaměstnavatel je zlým kapitalistou, jehož cílem je “odrbat” chudé poddané až na kost. Žiji ve světě dospělých lidí a nemám problém odmítnout zaměstnavateli finanční nabídku, která mi připadá nedostatečná. Z tohoto pohledu nevidím důvod, proč by mi měl stát bránit dohodnout se s kýmkoli, že pro něj budu pracovat třeba za čtyři tisíce měsíčně. Pokud tak učiním při plném vědomí, proč by mi to mělo být zakazováno? Nejsem přeci malé dítě!


Senjuk: Pravice u nás nikdy nevládla

Z odkazovaného článku by stačil jen ten nadpis, který naprosto jasně vyjadřuje, jak vnímám politickou scénu u nás. Jenže je před volbami a různí Sobotkové a další komunisté vykřikují, že “na rozdíl od dosavadní pravicové vlády zavedou fungující stát.” Problém ovšem je, že pokud budeme chtít spravedlivě rozdělit politické strany, spadne nám ODS, ČSSD, KSČM a patrně i mnohé další strany do levicového koše. Předseda Strany soukromníků Rostislav Senjuk na toto téma říká: “Ona tu nikdy žádná pravice nebyla. Pravice je postavená na roli jednotlivce a jeho nezastupitelnosti. Dosud tu nebyla vláda, která by skutečně důsledně vytvářela českou střední třídu.”

Ne náhodou se pro ODS a ČSSD vžilo označení “modří socani” respektive “oranžoví socani”. Pokud se totiž podrobně podíváte na to, jaké kroky jedna či druhá strana činila v letech, kdy byla u moci, patrně dojdete k závěru, že se jednalo o velice podobnou politiku, postavenou na silné roli státu, který se stará o své občany.

Přijmeme-li rozdělení na pravici a levici, pak za pravicové lze považovat například Svobodné, kteří chtějí roli státu v životech občanů utlumovat. Tam, kde levicový stát nutí občanovi své služby výměnou za jeho peníze, pravičák nechá člověku jeho peníze se slovy “ale starej se o sebe sám.”! Pro mne je tohle snesitelnější vize, protože jak jsem psal výše – nejsem malé dítě, aby se o mne musel starat strýček Sobotka a další verbež.


Podnikatel ze svobodných: Zrušení daně z příjmu by pomohlo mně, zaměstnancům i státu

Podnikatelé, ač se je mnozí politici v čele s Janem Mládkem snaží prezentovat jako osoby, které se “samy od sebe mají nadstandardně dobře”, jsou zpravidla lidé, kteří se rozhodli postarat se o sebe sami. Typickým rysem tak bývá touha po osobní a ekonomické svobodě, která sice kvůli státu nedosahuje ideálních hodnot, ale rozhodně je to první krůček. Proto není divu, že na kandidátce Svobodných najdeme mnoho podnikatelů, kromě dalších třeba lídra plzeňské kandidátky Jiřího Hemerleho, který poskytl rozhovor serveru iHNed.

Hned z první odpovědi pěkně vyplývá, jak stát přispívá svou existencí k nezaměstnanosti: “Jsou práce, které bych mohl někomu zadat na pár hodin denně. Odvody a daně ale berou lidem více než padesát procent jejich výdělků a činí je drahými. Nezaměstnanost by byla mnohem menší, kdyby šlo uzavřít pracovní dohodu mimo zákoník práce.”

Hemerle také poukazuje na neadresnost výběru stávajících daní: “Například za dálnici se platí ve spotřební dani, v mýtném i v silniční dani. A přesto nikdo z nás nemá jistotu, že ty peníze do těch silnic jdou.” Ano, tu jistotu dnes skutečně nemáme.

Kategorie: Týdnoviny

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *