Danou realitu popsal pan Šídlo výstižně: „…za současnou krizi může primárně parlamentní pravice, která zemi tři roky vedla od skandálu k aféře. Teď se země zastavila, všichni čekají, co bude a nic se neřeší. Vypadá to, že tento neutěšený stav může přetrvávat hodně dlouho, možná až do příštího května. To vše v situaci, kdy je země v nejdelší ekonomické recesi své samostatné historie. Až přijde Rusnokova vláda do Poslanecké sněmovny, nastane klasická situace parlamentní demokracie. Dlouhé a trapné projevy, opakovaná a zmatečná hlasování, prostě všechno to, co lidem na politice vadí. A v tu chvíli bude veřejnost přesně naladěna k tomu, aby vyslyšela hlasy, že to v této zemi může fungovat i při omezení této „žvanírny“, a že nejlepším řešením bude další posílení pravomocí hlavy státu. Vždyť i tu si koneckonců volíme přímo…“
Jeho prognóza je velmi opodstatněná. Jenom tomu varování před pučem se nějak vyhýbá. Jenomže asi budeme chtít znát odpověď na otázku, co s takovým parlamentem. Co s ním? Dunivé žvanění kolem nezvratného rozhodnutí přijmutého předem, stranami ODS, TOP09 a ČSSD, ještě bez znalosti složení vlády a programového prohlášení. A to při naprosté absenci vůle, změnit jej, byť pro dobro věci. Co s parlamentem, který se nehodlá rozpustit, nehodlá vyslovit důvěru úřednické vládě a jedinou možnou Nečasovu vládu bez Nečase, s těsnou sněmovní většinou upocenou s nevolenou LIDEM, naprostá většina občanů ani náhodou nechce. Co s takovým parlamentem, který dle složení jedná výhradně v zájmu té či oné politické strany bez ohledu na zájmy lidu i státu?
Pan Šídlo se opatrně vyhýbá tomu, co se nabízí samo od sebe. Respektive, co nám parlament jeho chováním neúprosně a přímo vnucuje. A sice, požadavek v zájmu lidu:
Pane prezidente, odložte druhý pokus o sestavení vlády na neurčito! A my budeme bedlivě sledovat, jak která z parlamentních stran jedná ve vlastním zájmu na úkor zájmů lidu. Jak který z poslanců se zpronevěřuje slibu poslance.
Luděk Prokop,
2. 7. 2013
0 komentářů