Stavíme, budujeme a nakupujeme za dotace z EU. Je to správně?*Proč nebyl na Petra Wolfa vydán mezinárodní zatykač?*Hledejte si práci, posílejte děti do školy a dostanete byt. Vlastně – vy ne!*Čím víc karet, tím víc Adidas.


Kubera (ODS): Dotace způsobují ztrátu soudnosti

Senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS) je jedním z hodně mála politiků, kteří ani po letech v branži neztratili zdravý rozum. To se, bohužel, nedá říci o všech, ba ani o většině. Třeba pro Miloše Zemana či celou současnou vládu je přirozené a automatické, že se nakupuje, buduje a staví “za dotace z É Ú”. Z rozpočtů se tak postupně vytrácí i ten elementární prvek každého racionálně vedeného hospodaření – totiž že nemohu utratit to, co jsem si nevydělal.

Kubera se, kromě toho, že uvažuje jako rozumný člověk, od ostatních politiků odlišuje také tím, že se nebojí bez typické politické autocenzury vyslovit svůj názor. Minulý týden takto ukázal prstem na evropské dotace, když napsal: “Dotující dá 80 %, dotovaný 10 % a stát zbývajících 10 %. Pro stavební firmy zlatý důl. Stavějí akvaparky, chrámy piva, zimní stadióny hodné NHL ve městech s hokejem odpovídajícím okresnímu přeboru a jiné úžasnosti. Následuje vystřízlivění, když dotovaní zjistí, kolik peněz na provoz jejich projekty spotřebují. Nějak s tím zapomněli počítat.”

To je zcela typický problém případů, kdy někdo rozhoduje o penězích, ke kterým nepřišel vlastním přičiněním. Samozřejmě je to do jisté míry přirozené chování – pokud najdete stovku na ulici, tak jestliže netrpíte nouzí, patrně s ní naložíte odlišně, než se stovkou, na kterou jste třeba hodinu či dvě museli pracovat.

V oblasti dotací a státního hospodaření se tak utrácejí peníze za něco, co by v tržním hospodářství nikdy nevzniklo. “Oblíbená jsou školení, jak školit, jimiž se živí stovky soukromých firem, které by bez dotací nikdy nevznikly, protože by se neuživily.” konstatuje k tématu Kubera.

Paradoxně tedy nakonec krize, respektive bychom měli mluvit spíše o poklesu či recesi, má i svá pozitiva, jak můžete vidět: “Peníze ubývají a na dotace zbývá čím dál méně peněz. Pro dotované pohroma, protože si život bez dotací neumějí představit. Pro nedotované úleva, protože se najednou stávají konkurenceschopnými.”

Ono vůbec financování celé Evropské unie je dosti zvláštní. Proč by například Německo mělo platit výstavbu dálnic v Česku? Jen proto, že je aktuálně ekonomicky silnější? Je to z důvodu povinné solidarity bohatého s chudým? Samozřejmě uznávám argument, že dálnice pomohou trhu v Evropě – například kamiony z Německa se budou moci rychleji a pohodlněji dostat do Rakouska, Itálie a dalších zemí. Jenže máme pak morální právo na takto pořízených dálnicích od zahraničních dopravců vybírat mýto? Vůbec pak nemluvím o tom, kolik z těch evropských peněz skončí někde úplně jinde, ani co za ně mohlo být pořízeno.


Mezinárodní zatykač na Wolfa? Podle soudu není důvod

Když jsem si četl zprávu o tom, že na Petra Wolfa, který odmítl nastoupit do vězení a zmizel neznámo kam, není vydán mezinárodní zatykač, podivil jsem se. Pak mi to ale došlo. Policie, zejména ta v západních zemích, totiž není tak snadno ovlivnitelná, jako ta česká, které už “unikla” celá řada zločinců. Nedivil bych se, kdyby v některých případech byl onen “únik” spojen s odměnou pro velitele akce, nebo jiného člověka na tom správném místě.

Nu a teď si představte situaci, kdy by byl na Wolfa vydán mezinárodní zatykač včas. Wolf by přijel třeba na letiště v Berlíně s tím, že uletí do teplých krajů, a zde by narazil na německého policistu, který by měl pokyn ho zatknout. Německý policista by netušil, kdo je Wolf, natož jaké má konexe, patrně by se s ním asi ani neměl jak domluvit na nějaké odměně za to, že se chvilku bude dívat někam jinam. Jednoduše řečeno: mezinárodní zatykač na Wolfa nebyl vydán proto, aby bývalý poslanec náhodou nebyl chycen nějakým těžko ovlivnitelným policistou.

V průběhu týdne se objevila informace, podle které je Petr Wolf opravdu v cizině. Musím říci, že takový šok jsem už opravdu dlouho nezažil! 😀

Před týdnem jsem v Týdnovinách psal, jak policie buzeruje řidiče, kteří odmítají pokorně zaplatit pokutu na místě. Zabavuje jim auta, nebo jim stanovuje kauci – stačí k tomu “důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení.” Zvláštní, že v případě bývalého poslance bylo takřka jisté, že se bude vyhýbat nástupu trestu, ale nestačilo to k jeho vzetí do vazby.


První romské rodiny dostaly v Ostravě byty

“První čtyři rodiny dostaly v Ostravě od města klíče od nových sociálních bytů. Pokud budou dodržovat pravidla a posílat děti do školy, město jim pomůže. Radnice tak rozjíždí program, který chce do budoucna financovat stovkami milionů z unie.”

Jaké jsou podmínky onoho programu? Dotyčná rodina musí být nekonfliktní, musí bydlet v daném místě tři roky, musí si hledat práci a posílat děti do školy. Poslední podmínka je kuriózní – Školský zákon (č. 561/2004 Sb.) v § 36 jasně stanovuje, že školní docházka je povinná. Je to v podstatě stejné, jako kdyby mi město dalo auto za to, že nebudu jezdit na červenou.

OK, pojďme si to shrnout:

  • V rámci bydliště jsem nekonfliktní.
  • Až budu mít děti, určitě je budu posílat do školy.
  • V daném místě bydlím už více než pět let.
  • Práci mám, nikdo mi ji nemusí hledat.

Když přijdu na ostravskou radnici, myslíte, že dostanu byt? Mám takový divný pocit, že nikoli. Čím to asi bude? Nějaké nápady?

Dodám ještě poznámku z iDnesu: “pokud nebudou platit nájem, bude ho městu muset doplatit “romská” nezisková organizace.” A zase se zeptám: pokud nebudu platit nájem, kdo ho za mne dopatí? Že by neziskovka?

Jojo, rasismus je hrozná věc!


Postižení by mohli mít sKarty dvě: průkaz a platební

Parádní ukázka toho, jak fungují úředníci. Místo toho, aby – když už je musíme živit – dělali něco pro to, aby usnadnili životy svých poplatníků, vymýšlejí pro ně jednu komplikaci za druhou.

Tady je jedna z ukázek: “Handicapovaní, kteří budou chtít používat sKartu k placení či k výběru dávek z bankomatu, zřejmě budou mít tyto karty dvě. Jedna by sloužila jako průkazka tělesně postiženého, druhá k transakcím. Vyplývá to z návrhu tezí pro chystané změny zákonů….”

Není to tak dlouho, co se řešil návrh, podle kterého by občanský průkaz mohla nahradit plastová kartička velikosti platební karty, v jejímž čipu by byly uloženy veškeré doklady vydávané státem a jeho institucemi. Například by mohla obsahovat řidičský průkaz, průkazku zdravotní pojišťovny, informace o krevní skupině a další nezbytnosti. Pokud by se dostatečně zajistilo, aby se k daným údajům dostaly skutečně jen oprávněné orgány, znamenalo by to pro občana významné zjednodušené života.

Bohužel, smyslem úředníkova bytí není cokoli občanovi usnadňovat. Někdy mám spíše pocit, že skutečným důvodem existence armády úředníků je pravý opak. Výše uvedená ukázka je toho jasným důkazem. Proč by měli mít postižení jednu kartu na všechno (když už tedy nějakou mít musí), když jim můžeme vnutit třeba pět, deset karet – každou na něco jiného?

Opravdu by mě zajímalo, zda se někdy dožiji doby, budu mít alespoň minimální pocit, že stát je tu i pro mne, když už mu musím platit.

Kategorie: Týdnoviny

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *