Stát prominul přes 4 miliardy na daních*Už zase bijou KSČM*John pod modrým majákem*Věci veřejné: voliči nám do toho už nebudou kecat!*Tisícovka za chození do školy*Zdaňme více OSVČ, ať si nehrabou jen pro sebe!
Těžký život obyčejného člověka
Paní Jitka Gotterová patří mezi mé oblíbené autory, což potvrdila i tímto článkem. Její texty často stojí na zkušenostech z reálného života a nejinak je tomu i tentokrát, kdy se autorka zamýšlí nad tím, jak to vlastně je se sociálně potřebnými a sociálně slabými spoluobčany. Dovolím si vypíchnout myšlenku, kterou paní Jana vybočuje z většinového názoru “obyčejných lidí”: “Obyčejný člověk ovšem zapomíná na skutečnost, že ne každý bohatý se bohatým narodil, a že většina těchto bohatých se rekrutovala z řad obyčejných lidí, kteří dosáhli svého bohatství usilovnou pílí a vytrvalou prací.” Docela by mě zajímalo, zda někdy dospějeme do stavu, kdy ti “obyčejní lidé” přestanou na ty “bohaté” nahlížet se závistí. Autorka pak uvádí několik příkladů ze života, kdy “chudý obyčejný člověk” záměrně zcela bojkotuje jakoukoli snahu o to, aby se měl lépe – třeba aby jednou byl také “bohatý.” Znám také několik podobných případů lidí, kteří by nejraději znárodnili majetek všech “bohatých,” napařili jim pořádné daně a zakázali by jim mít se dobře, přitom sami pro své štěstí a kvalitu života neudělají vůbec nic. Od toho je tu přeci stát, aby se o nás pěkně postaral, nebo ne?
“Velkorysý” stát. Loni prominul daně za 4,4 miliardy korun
Přiznám se, že tato zpráva mě hodně překvapila. Finanční úřady prý prominuly plátcům jejich daňovou povinnost v souhrnné výši 4,414 miliardy korun. Čtyři miliardy? Uvažme, že v doznívající krizi ve zdravotnictví se jako záchranný kruh horko těžko našla polovina této částky! I tak to vláda prezentovala jako velké gesto. Přitom nad čtyřmi miliardami, jež měly být zaplaceny do státní kasy, nějaký úředník jen mávl rukou?
ODS zavedla regulační poplatky se zdůvodněním, že ve zdravotnictví chybí peníze. Kdyby se ony čtyři miliardy vybraly, nemuseli pacienti na 110 tisících lůžkách v nemocnicích (v Česku přitom v roce 2005 bylo 195 nemocnic s celkem 65 022 lůžky) po dobu celého roku platit ani korunu!
Zůstává mi rozum stát…. Pochopil bych, kdyby se jednalo o částku v řádech desítek milionů – to by byla celkem rozumná míra tolerance státu vůči občanům. Čtyři miliardy jsou ale poněkud hodně – dělá to 400 Kč za každého občana. Kdyby je finanční úřady vybraly, nemusela by se platit tzv. “povinně solidární Kalouskova stovka.”
Děsí mě na tom celém jedna věc: kdo a na základě čeho rozhoduje, komu budou daně prominuty a komu nikoli? Existuje nějaký jednoznačný klíč s pevně definovanými podmínkami, nebo to funguje na principu “Nějak se dohodneme,” jako u dopravní policie?
Děkujeme, odejděte
Ačkoli se problém s chystaným hromadným odchodem lékařů nakonec patrně podařilo vyřešit, dovolím si odkázat ještě na jeden názor na toto téma. Je sice psán poněkud jadrnějším slovníkem, nicméně mu to – kupodivu – neubírá na celkovém vyznění. Líbil se mi například popis rozdílu v systému práce mezi soukromým a státním lékařem: “pozor, tam se pracuje, tam se nešahá do jedný z 5 přihrádek a random ententýky se netahá recept s lékem, kterej možná zabere a když ne, pacient přijde znova, vo co de.” Vzhledem k dosavadním zkušenostem s většinou doktorů musím konstatovat, že tento popis bývá poměrně často naprosto přesný.
Zákaz KSČM? Od plácání mají ramena rudá!
Vláda chce zakázat KSČM, začala sbírat podklady
Už je to tu zase: chtějí zakázat KSČM. Důvod je prostý: máme sice demokracii, ale co by to bylo za demokracii, kdyby si hloupý volič mohl vybírat i z politických stran, zastupujících nevhodný názorový směr. Hloupý volič přitom není schopen rozlišit, kteří politici to s ním myslí dobře, a kteří ho chtějí utáhnout na vařené nudli, proto mu chytří politici s výběrem pomohou – ty zlé politiky jednoduše zakážou! Jásejme, protože jsme právě ubránili naší křehoučkou demokracii, kterou nám zlí západní imperialisté – pardon – ti prašiví komunisté chtěli rozšlapat! Přeci si nedáme rozvracet naše perfektní demokratické zřízení!
Možná časem dospějeme do stavu, kdy budeme do schránek dostávat jen jeden volební lístek – s tou jedinou správnou stranou, plnou výhradně těch nejlepších politiků, kteří jediní vědí, co je pro nás dobré. Že jsme tady už v minulosti podobný systém měli?
Stejně, jako v případě zákazu Dělnické strany, tak i nyní, když chtějí zakázat komunisty, jsem zásadně proti. Je to naprosto stejné omezování politické plurality, jakého jsme byli svědky před rokem 1989. Tehdy také komunisté nedovolili, aby se k moci dostal někdo “nevhodný” a byli to výhradně oni, kdo rozhodoval o tom, co je pro občany správné a co není. Ten, kdo chce dnes zakazovat KSČM, je tedy naprosto stejný soudruh, jako ti před více než dvaceti lety. Jakákoli obhajoba tohoto kroku pak není ničím jiným, než snahou zastřít fakt, že nám páni politici chtějí omezit výběr jen na ty “správné strany.”
Dobře to vystihuje následující formulace: “Zakážeme-li postupem času všechny strany, které „ohrožují demokracii“, tak od Dělnické strany, přes KSČM se za chvíli dostaneme k náboženským extrémistům (KDU-ČSL) a teroristům (Zelení) a jediné strany, které si budou moci svobodně konkurovat, budou dvě středové strany, které se od sebe budou lišit v podstatě jen názvem (ODS a ČSSD).”
Kvůli penzím by se DPH mohla sjednotit na 20 procent
V předvolebním duelu Jiřího Paroubka a Petra Nečase druhý jmenovaný pronesl: “Poslední, co potřebuje česká ekonomika v tomto stádiu obnovujícího se ekonomického růstu, je začít ten růst dusit vyššími daněmi.” Chcete důkaz? Tady ho máte:
| Petr Nečas (ODS) – předvolební daňová lež |
A jak to vypadá dnes? “Koaliční vyjednávání o změnách sazeb DPH kvůli získání peněz na financování důchodové reformy se posouvají k jednotné sazbě 20 procent na všechno.” V praxi to znamená zvýšení cen všeho, co je nyní zatíženo nižší sazbou DPH, o velmi citelných 9,1%. Zdražit by měly potraviny, léky, zdravotnické prostředky, knihy a služby. To české ekonomice jistě náramně prospěje!
Ale co, do dalších voleb zbývá ještě dlouhá doba, vy, co jste současnou koalici volili, stejně za ty tři roky zapomenete a “hodíte jim to” znovu. No a vy ostatní kušujte…
John jel na televizní debatu s majáčkem, dříve to kritizoval
Další ukázka předvolebních lží: Radek John, než se stal ministrem, ostře kritizoval používání modrých majáků politiky. Teď pod nimi sám jezdí – naposledy proto, aby stihl natáčení televizní debaty. No uznejte, to přeci není možné, aby přišel o možnost sebeprezentace v televizi!
Mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák ale Johna hají: “Zodpovědný je řidič ochranné služby. Když vyhodnotí situaci, zapne maják podle potřeby.” Nevím, jak vám, ale mně začíná být Radka Johna líto. Vždyť on, chudák, v tom autě nemá absolutně žádné pravomoci, jeho řidič ho vůbec nemusí poslouchat, ač je zaměstnancem ministerstva, a John může jen tiše sedět, jak to prase, když ho vezou kamionem na jatka. Já nevím, ale než tohle, to bych snad raději jezdil vlakem, ne?
VV mohou oslabit véčkaře, ve stanovách upraví internetová referenda
Tomuto nápadu říkám “výser roku!” Věci veřejné se před volbami profilovaly jako strana, o které budou rozhodovat její voliči. Z billboardů se na nás usmíval Radek John, vedle jeho podobizny pak byl hlasovací formulář, na kterém si volič mohl vybrat ANO či NE k danému tématu. Po volbách pak Věci veřejné připravily systém internetového referenda, kde příznivci strany mohli dát svým politikům najevo, jaký názor by měli zastupovat. Někteří vítali takový postoj s nadšením, protože měli pocit, že politici po dlouhé době zase začnou naslouchat názoru voličů. Jiní se k tomu stavěli rezervovaně až kriticky s tím, že politik by neměl fungovat stylem “kam vítr, tam plášť.”
 |
| Toto slibovaly Věci veřejné (zdroj: Kroll.cz) |
Jenže toho bohdá nebude, aby volič politikům kecal do jejich pravomocí! Ani Věci veřejné nebudou výjimkou, protože politici přeci vědí lépe, co je pro občany dobré! Strana se tedy začala zabývat nápadem, že by internetová referenda nemusela být pro politiky VV závazná, ale brala by se jen jako doporučení. Jinými slovy: “Vy si tam hlasujte jak chcete, my si to taky uděláme jak chceme.” Jeden ze základních pilířů volebního úspěchu strany tak možná nenávratně zmizí. Když si k tomu přičteme komunikační i politickou neschopnost předsedy strany, jeho prokazatelné rozpory mezi sliby a skutky, musíme dojít k závěru, že VV vidíme ve Sněmovně a vládě naposledy. Do příštích voleb by VV mohly nasadit billboardy s fotografiemi pánů Johna a Bárty se zdviženým prostředníčkem a nápisem: “Jste jedničky! Věříme, že nás zvolíte znovu!”
Projekt Uč se, more podpoří sociálně vyloučené děti při získání uplatitelného vzdělání
Původně tento článek nesl titulek “Člověk v tísni nabízí: Nebudeš chodit za školu, dostaneš tisícovku měsíčně,” ale redakce Novinek.cz ho patrně shledala příliš kontroverzním a přeložila ho do současného zmrdi-speaku. Původní informace o tom, že vybrané rodiny budou dostávat peníze za to, že jejich děti chodí do školy, v něm ale zůstala.
Co tedy společný projekt UniCredit Bank a organizace Člověk v tísni nabízí? “Každá rodina má nárok na výplatu 12 tisíc korun každý školní rok při splnění níže uvedených podmínek.” To ale není vše: “Dva tisíce dostane za vysvědčení na konci 1. ročníku SŠ nebo SOU.”
Říkáte si, že je to super nabídka, která pomůže rodinám se studujícími dětmi s alespoň částí nákladů na školu? Neradujte se předčasně – nárok mají jen “sociálně vyloučení.” Tedy nikoli chudí, nebo chcete-li poctivě pracující ale málo vydělávající. Jednou z podmínek pro přijetí do programu je nízké vzdělání rodičů. Zajímavé kritérium, co říkáte?
Ještě zajímavější je, že celý projekt nebyl napaden z důvodu diskriminace. Ano, peníze do něj sice vložila soukromá firma, která si teoreticky může se svým majetkem dělat, co uzná za vhodné. Ale zkuste postupovat podobně a vybudujte za své peníze například restauraci, kam povolíte vstup jen modrookým blonďákům árijského původu. Nejspíš ještě před otevřením budete mít ve schránce obvinění z diskriminace.
Jenže jakmile jde o “sociálně vyloučené,” je jakákoli jejich preference prezentována jako správný krok. Jinými slovy: dopracovali jsme se k placenému školství, kde ti slušní, jež považují povinnou školní docházku za zákonem danou věc, kterou musí dodržovat, nedostanou nic, zatímco ti, kteří na zákony kašlou, dostanou za jejich dodržování finanční odměnu.
Pak se různí “pravdoláskomilové” mohou rozčilovat nad tím, že většina společnosti nemá kladný vztah k “sociálně vyloučeným.” Ano, a za těchto podmínek ho nikdy mít nebude! Pokud za tu samou věc jednomu dáte a druhému vezmete, nemůžete se divit, že ten druhý nebude mít toho prvního zrovna v lásce.
Někdejší významný politik Stráský povede šumavský národní park
Jan Stráský je univerzální politik. V roce 1992 vedl půl roku vládu jako premiér, od roku 1992 do roku 1995 byl ministrem dopravy a nakonec v letech 1995-1998 ministrem zdravotnictví. Dobře si vzpomínám, když nastoupil na ministerstvo dopravy, na otázku novináře, jakou má pro tuto funkci kvalifikaci. Stráský tehdy odpověděl, že si jako malý hrál s vláčky. Patrně si hrával i na doktora, když se o tři roky později stal ministrem zdravotnictví. Bývalý politik patrně jako mladý také lezl na stromy, protože nově má šéfovat šumavskému národnímu parku. Stráský přitom seděl v komisi, která kandidáty vybírala a vyřadila všechny bez odpovídajícího vzdělání, které přitom nemá ani on sám. Ještě se divíte, že je v naší zemi takový bordel?
Návrh: vyšší daně a pojistné živnostníkům
Patrně v zájmu podpory soukromého podnikání uvažují experti ministerstva o zvýšení daní i odvodů na sociální a zdravotní pojištění osobám samostatně výdělečně činným. Důvodem prý je, že živnostníci nyní leckdy platí méně, než běžní zaměstnanci. Jaksi stranou zůstává fakt, že živnostníci musí platit odvody i tehdy, kdy nevydělají ani korunu, což zaměstnanec nemusí. Soukromý podnikatel si také nemůže dovolit zůstat na nemocenské, protože jeho práci za něj – na rozdíl od práce u zaměstnavatele – nikdo neudělá, zákazníci nepočkají, až bude pan podnikatel zdravý, a dodavatelé neodloží splatnost faktur. Živnostník se prostě o sebe musí postarat sám a náš stát, místo aby to ocenil, se mu snaží jeho život jen ztěžovat a komplikovat.
Petr Chrenko z poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers tak například kritizuje, že OSVČ odvádějí málo do sociálního systému, ze kterého se pak vyplácejí důchody. To je krásná praktická ukázka nesmyslnosti povinného zajištění na stáří. Kdyby celý systém neexistoval, soukromí podnikatelé by si na důchod mohli odložit tolik, kolik by uznali za vhodné. Jenže takto to fungovat nebude – v naší zemi platí principy povinné solidarity, kdy ti, jež se umí postarat sami o sebe, musí sponzorovat ty, jež se o sebe postarat neumí, nebo dokonce ani nechtějí. Stávající zřízení tedy podporuje ty, jež chodí s nataženou rukou pro dávky, na které přeci mají nárok, zatímco ty, jež se chtějí zabezpečit sami, tvrdě odírá.
Nemohu si pomoci, ale má představa o tom, jak funguje kapitalismus, vypadala v roce 1989 úplně jinak.
Současné pojetí státu? Do háje, lidi, kdy a kde se to tak zvrtlo?!
Moc pěkné zamyšlení Františka Matějky o tom, jak se z původně dobrovolných věcí staly věci povinné. Sám často jako příklad tohoto typu uvádím dnešní povinné zdravotní a sociální odvody. Dnes je jejich případné neplacení tvrdě postihováno, zatímco v minulosti bylo čistě na každém, zda se do systému pomoci v nouzi zapojí a bude do něj přispívat s tím, že v případě potřeby pak také něco dostane, nebo jestli se zajistí sám – třeba hromaděním našetřených financí v matraci.
Matějka jde ve své úvaze o něco dál a výše – zamýšlí se nad momentem, kdy se ze státu coby dobrovolného společenství jeho obyvatel, kteří z jeho existence měli výhody, stal stát diktující, nařizující, ovládající a trestající. “Tohle prostě nemůže dobře dopadnout. Stát má přece patřit nám a ne my jemu… Tak nějak to vidím já.” říká Matějka a dodává: “Jen se ptám, kdy se to všechno zvrtlo a jestli je cesty zpět ke kořenům toho všeho.”
0 komentářů