Copak se asi děje s našimi daněmi a povinnými odvody?
Jako každý pracující občan této země platím daně. Očekávám za to, že stát bude zajišťovat některé věci, ať už zbytné, ale především ty nezbytné. Bohužel nemám šanci rozhodnout o tom, do čeho budou mé daně investovány. Kdybych měl možnost, zcela jistě bych je nenechal vyhazovat za nesmyslné zahraniční vojenské mise (jednoduchá otázka: co z toho za naše tři miliardy korun máme?), nebo vrážet do lidí, kteří nikdy nepracovali a smějí se všem, že pracovat nebudou.
Po pádu vlády Mirka Topolánka se, jak už to v podobných případech bývá zvykem, začalo ukazovat, jakým způsobem byla vlastně tato země vedena. A povím vám, není to ani trošku veselý pohled! Musím se pousmát nad pokřikováním pravice, že je to ČSSD, která zadlužuje náš stát. Je to možná pravda, ale řekneme-li “A,” pak musíme říci i “B” – totiž že základní věci fungovaly.
Jak je to teď? Začněme silniční sítí – zde se, až na výjimky, bude zastavovat prakticky veškerá výstavba nových úseků. Důvod? Nejsou peníze. Jasně si vybavuji, že když začínaly dálniční známky, bylo jako důvod uváděno, že vybrané finance půjdou do oprav a dalšího rozšiřování dálniční sítě. To samé bylo, když se rozjíždělo elektronické mýtné pro nákladní vozy, které by se v brzké době mělo dotknout i “velkých dodávek.” Aktuálně se uvažuje o zavedení tzv. “elektronických vinět” – ty původně měly být přenosné a tudíž výhodné pro řidiče. Krátce na to se ale začala právě ona přenosnost zpochybňovat – prý právě proto, že by poklesl výběr poplatků. Budiž.
Malá odbočka – zatím prý nebyl vybrán výrobce a dodavatel oněch “krabiček,” jež nám umožní jezdit po dálnicích. Dovolím si na tomto místě predikovat, že výběrové řízení vyhraje “netradičně” KAPSCH. Soudím tak dle předchozích “výběrovek,” kdy byl zvolen výběr mýtného skrze mýtné brány (tzv. “mikrovlnný systém”), ačkoli v té době již byl dostupný systém, fungující skrze satelitní navigaci. Krátce poté, co byly dostavěny poslední mýtnice, přišel KAPSCH s neuvěřitelným objevem – totiž že by na některé silnice nižších tříd mohlo být použito právě “satelitní mýtné” a celkový výběr by se prováděl kombinací současného a satelitního systému. Znamenalo by to, kromě jiného, výměnu palubních jednotek, které by v rámci kompatibility se stávajícím systémem skoro jistě vyráběl opět KAPSCH. Vůbec celé výběrové řízení, v němž zvítězilo konsorcium v čele s KAPSCHem přesto, že nabídlo nejvyšší cenu, bylo přinejmenším podezřelé a nedá se říci, že by bylo pro stát nejvýhodnější.
Zpátky k muzice, ehm, dálnicím. Přesto, že cena dálniční známky pro osobní auto stoupla od roku 1995 o 150% a bylo zavedeno zmíněné elektronické mýtné, došel stát do stavu, kdy nemůže stavět z důvodu nedostatku financí. V první řadě se ptám: kam zmizely peníze, vybrané od uživatelů českých dálnic? Neméně se pak pozastavuji nad tím, jak je možné, že za socialismu se dálnice stavěly skoro až neuvěřitelným tempem, ale nyní se budou stavby konzervovat a řidiči se dál budou drkotat po okreskách? Navíc i na běžnou údržbu a opravu těch silnic také chybí peníze….
Další, na co nejsou peníze, je primátorem Bémem prosazovaná olympiáda v Praze. V tomto případě nelze říci nic jiného, než “díkybohu.” Poslední olympiády nekončily většinou v černých číslech a je velkou otázkou, zda by Praha se svou infrastrukturou na akci takového typu stačila. Již nyní je například doprava v hlavním městě tragická: díky absenci vnějšího okruhu vznikají kolony v centru (ve kterém jiném městě vede magistrála přímo u centrálního náměstí?), z důvodu chybějících peněz jezdí část souprav na lince C jen zkrácenou trasu a díky zpackanému výběrovému řízení na lince B čekají cestující na vlak metra skoro stejně dlouho, jako obyvatelé Ostravy na tramvaj. Okruh kolem Prahy nakonec také jen tak nebude protože – světe div se, nejsou peníze. Copak se asi děje s daněmi, vybranými z nejvyšších platů v republice? A s tímhle vším chtěl Bém pořádat v Praze akci, která by přivedla možná statisíce diváků, jež by bylo nutné přepravovat mezi sportovišti? To byl holý nerozum už od počátku tohoto nápadu, natož pak v době krize, kdy na nic nejsou peníze.
Díky tomu, že nejsou peníze,bylo sníženo porodné z bezmála 17 000 Kč na 13 000 Kč (tj. o 24%), navíc chybějí školky, které se za předchozích vlád (především za vlády ODS pod taktovkou premiéra Klause) tak masivně rušily s tím, že “dětí je málo.” Teď chybí finance na rozšíření sítě školek a rodiče, kteří chtějí jít pracovat, si mohou naložit svou ratolest třeba do octa. Dostat potomka do školky v dnešní době připomíná reálný socialismus v praxi – místo ve školce je takovou “podpultovkou” současnosti.
Peníze nemají ani domovy důchodců. Co na tom, že v nich dožívají lidé, kteří třeba i čtyřicet let poctivě pracovali a platili státu daně, sociální a zdravotní pojištění. Kdopak jim ty korunky vyžral?
Tradičně chybí peníze ve zdravotnictví. Dočasná ministryně Dana Jurásková se sice snaží, seč jí síly stačí, aby nalezla úspory, leč vláda její návrh smetla ze stolu. Přitom výběry od občanů zcela jistě nejsou malé – stačí se podívat na rezidence, v nichž sídlí vedení některých pojišťoven. Takové VZP by luxus, ve kterém v Praze sídlí, mohl závidět i ruský prezident. Ostatně na fakt, že zdravotní pojišťovny mají na svých účtech doslova nadbytek peněz, upozornilo zrovna včera Aktuálně.cz. Přesto ODSka zavedla ve zdravotnictví poplatkový paskvil, jehož smyslem prý měly být úspory. Ano, šetřit je potřeba, o tom žádná, ale je nezbytné tak činit s koncepcí a smyslem.
Co je horší, špatné hospodaření předchozích vlád došlo dokonce tak daleko, že se začínají probírat otázky, týkající se bezpečnosti, zdraví a životů nás všech. Nejsou finance na horskou službu, což by se ještě dalo zkousnout, neboť její služby využívá jen určitá skupina obyvatel. Ti by si holt museli zvyknout, že jejich zimní radovánky budou obnášet riziko, že se třeba z hor už nikdy nevrátí. Co je ale podstatně horší, že peníze už prý docházejí i hasičům. Něco podobného za svůj život nepamatuji. Netvrdím, že hasiči mívali vždy tu nejlepší techniku – naopak dlouhé roky v socialismu museli vystačit s vozidly, které už tehdy aspirovaly spíše na výstavku veteránů a přesto se s nimi jezdilo. Po revoluci se situace v tomto segmentu významně zlepšila, což zaznamenal asi každý. Bezpečnost obyvatelstva země by měla být pro stát tou nejvyšší prioritou a otázky, jako zda hasiče omezit více, nebo méně, by se nikdy neměly objevit na scéně. Leč situace je taková, že stát má finance na to, aby posílal vojáky do nesmyslných misí, které pro naší bezpečnost nepřinesou vůbec nic, ale na elementární ochranu zdraví a životů má najednou hluboko do kapsy.
Že peníze nemají ani sociální služby, nebo že nejsou finance na psychology ve školách, to už jsou spíše je takové třešničky na dortech. Za chvíli prý nebude ani na to, abychom měli zajištěnou spravedlnost – peníze na soudy nedostačují a dost možná si soudci budou muset užívat státem nařízených prázdnin.
O tom, kde ještě chybí peníze, bych mohl psát hodně dlouho. Smyslem tohoto článku ale není překonat v délce tradiční páteční Týdnoviny, nýbrž přivést čtenáře k zamyšlení. Zkuste se zamyslet nad tím, co se děje s vašimi daněmi a povinnými pojištěními, jež všichni odvádíme! Jak asi hospodaří tento stát, tato i předcházející vlády? Proč poslanci (CŠSD) vymýšlejí takové věci, jako je šrotovné, kdy se všichni poplatníci složí na auta pár lidem, kteří se rozhodnou vyměnit starý vůz za nový? Opravdu tak moc pomůže prodej ČSA, za který bychom měli dostat kolem pěti miliard, když jen úsporami ve zdravotnictví, navrženými ministryní Juráskovou, bychom ušetřili dvě až tři miliardy? Je stát dobrým hospodářem?
Co myslíte, dočkáme se jednou dne, kdy se ex-ministr Kalousek (KDU-ČSL) postaví čelem národu a řekne “Sorry, rozpočet, který jsme vytvořili, stál na vodě” a přizná, že jsme všechny peníze jednoduše prožrali? Co dodat? Poslední zhasíná!
0 komentářů