STEM: Volby by s 37,7 procenty hlasů vyhrála ČSSD, ODS 21 procent
Opět statistika, která mi udělala radost. Náskok ČSSD před ODS vypadá impozantně a nezbývá než doufat, že se do voleb udrží, nebo se ještě lépe zvýší. Není se čemu divit – ODS u moci prosazuje věci, se kterými občané nesouhlasí a nedodržuje to, co slibovala před volbami. Voliči sice ne vždy patří do řad intelektuálů, nicméně slibované tisíce korun ročně nedostali a o peníze jde až v první řadě. Namísto toho je jedinou viditelnou akcí Julínkova reforma, která se dotkla mnoha sociálně slabších a prosazování radaru, proti kterému je většina národa. Jen tak dál, modří ptáci!
Zajímavé je, že většina čtenářů tohoto blogu – soudě dle reakcí pod články – patří mezi pravicově orientované, kdežto voliči levice s v diskuzích jaksi neobjevují. Když jsem si pročítal své starší články z roku 2006, kde jsem otevřeně kritizoval ČSSD a vládu Jiřího Paroubka, ozývalo se voličů ČSSD podstatně více. Možná je to známý paradox, že čtenář se projeví spíše když je v opozici, než když souhlasí.
Za první kráter v pražské Stromovce nikdo nemůže, tvrdí úřady
Tak si to představte: stavaři budují tunel, podkopou park a když se park propadne do toho tunelu, nikdo za to nemůže. Trošku mi to připomíná dětský způsob obhajoby “ono to samo.” V Česku se, bohužel, stává zvykem, že lemplovství se tak nějak toleruje. Chcete příklad? Tak třeba pražské metro, zatopené vodou z Vltavy – kdo za to mohl? Výsledky vyšetřování ukázaly, že viníkem byla voda…. Že tam byla spousta odfláknuté práce, jako by nebylo vůbec podstatné. Další ukázka: zmršená oprava Karlova mostu – firma se naposledy hájila tím, že v minulosti se také dělaly opravy s tlustými spárami a že most v podobě před rekonstrukcí už vlastně stejně neměl skoro žádnou historickou hodnotu, protože byl několikrát opravován. Možná měla Lenka Filipová pravdu, když zpívala že “za všechno může čas.” Uvidíme, která firma použije právě tento argument.
Při tomto způsobu práce, bohužel evidentně čím dál častějším, se brzy můžeme těšit na další katastrofu, která svými rozměry překoná pád mostu ve Studénce. České fušerství se stává národním fenoménem a kdysi fungující “zlaté české ručičky” dnes patří do říše bajek a pověstí.
Moravané tvoří spisovnou moravštinu
Známý moravský komplex (aneb všechno z Prahy je špatné, Pražáci jsou namyšlení a všechny vesnice platí Praze, kde sice mají největší platy a tím pádem odvádí i nejvyšší daně…) se opět probouzí. Tentokrát v podobě pokusu o sepsání “spisovné moravštiny.” Ta by měla vzniknout jako slepenec několika nářečí, používaných na Moravě. Je celkem zřejmé, že jde za těchto okolností o předem ztracenou snahu – Brňáka nikdy nedonutíte mluvit “po ostravsku,” stejně jako Ostraváci nebudou používat výrazy, typické pro Brno. Celý projekt lze tak vnímat spíše jako snahu o zviditelnění jeho protagonistů a polechtání moravských (ve velké míře vesnických) eg.
BTW: když mi někdo řekne “rožni,” tak místo vypínače hledám sele, abych ho mohl opéct 😀
Policisté, kteří si nechávali pokuty, dostali u soudu podmínky
Policista si nechal mobilní telefony zadrženého, vyvázl s podmínkou
Situace v Absurdistánu začíná konkurovat i těm nejméně povedeným westernům. Zatímco v průměrném westernu byl – až na výjimky – šerif ten, kdo hlídal a vynucoval dodržování zákona, v Česku někteří policisté kradou. No, kdyby jen kradli, ale oni za to dostávají pouze podmíněné tresty! Jedna partička se dohadovala s řidiči ve stylu “tak jakpak to uděláme, pane řidiči?”, další policista ukradl dva mobilní telefony. Ačkoli bych čekal udělení exemplárních trestů, neboť kdo jiný, než strážci zákona, by měli zákony dodržovat, dočkal jsem se nemilého překvapení. Policisté jsou podle rozsudku soudu jakousi privilegovanou vrstvou, která když něco provede, udělá se na ní jen “tytyty, to nesmíš” a to je vše. Kdyby šlo o běžného občana, bez uniformy a bez výrazného pleťového zabarvení, šel zaručeně by bručet. Ostatně podívejte se na další odkazovaný článek.
Bránil se opilému útočníkovi, dostal deset let vězení
Zatímco policajti dostávají podmíněné tresty, občan, který ve svém bytě bránil sebe a rodinu před útočníkem, vyfasoval deset let natvrdo. Útočník přitom hrozil smrtí jemu i jeho rodině, za což dostal, co mu patřilo – smrt. Jenomže milý pan invalidní důchodce Žižka, kterého se celý příběh týká, není policajt, takže o podmínce si může nechat maximálně tak zdát. Útočník se navíc jmenoval Horváth, z čehož je zřejmé, jak asi vypadal a že ve stavu, kdy vyhrožoval “có ty, zabyju tebe i syna a všéchny,” nevypadal zrovna bezpečně. Paradoxem je, že proti panu Žižkovi hovoří fakt, že Horváth byl opilý, což ukazuje zcestnost našeho soudnictví. Kdyby totiž celou kauzu soudil soudce s mozkem, měl by být tento fakt nikoli přitěžující pro obviněného, ale naopak polehčující okolností, neb alkohol, jak známo, podněcuje agresivitu a v tomto případě evidentně zvyšoval nebezpečnost útočníka. Jenže, co je dovoleno Bohovi, není dovoleno… Takže pan Žižka, který se jen bránil, sedí v base a policajti, kteří kradou, běhají po svobodě.
Lékaři se bouří a vzkazují lidovcům: Nechte nám poplatky
Nemám nic proti lékařům – naopak k řadě z nich chovám velký respekt. Téma poplatky je ale ukázkou známého českého rčení “hamty, hamty, hamty, ať mám víc, než tamti.” Nejeden (především soukromý) lékař volil ODS jen proto, že si díky Julínkovým “poplatečkům” pořádně přilepšil. Nic proti tomu nelze namítat – lidé mají peníze rádi a málokdo má to štěstí, že dělá svou práci ještě z jiného důvodu. ODSka navíc slibovala tisíce ročně, když vyhraje volby, což zatím splnila pouze v případě lékařů a lékárníků. Doktoři si samozřejmě na “cash” zvykli, neboť na rozdíl od pojišťovny jde o peníze na ruku, na které nemusí čekat několik měsíců. Samozřejmě jde i o významné přilepšení do domácího rozpočtu. Donedávna sice pacienti neplatili (tedy platili – formou zdravotního pojištění), ale na lepší věci se zvyká rychle. Proto běda tomu, kdo se teď pokusí lékařům na tyhle prašulky sáhnout!
Nejlepší jsou takové ty scénky u doktora, jako že je mu hrozně trapné chtít po pacientovi příspěvek do kasičky, nicméně při pohledu zevnitř vím, že to nikomu trapné není a každý si rád přilepší, že? Napadá mě: nemohl by pan Julínek také zavést poplatky za správu a opravu IT techniky, využívané lékaři? Já samozřejmě vím, že dostávám plat, ale to lékaři dostávají též. Třicet kaček za každou konzultaci, radu či opravu by stačilo a slibuji, že bych nehrál divadélko, jak se cítím nemožně, když si ty peníze musím vzít. Nakonec by takhle mohl vybírat 30 Kč každý za to, co dělá v rámci svého pracovního poměru – autobusák od každého cestujícího, trafikant za každou koupenou položku, baba v pokladně supermarketu, ….
Vliv krajní pravice v Česku roste
Oni se tomu diví? Neskrývám své sympatie k Národní straně a ty sympatie mám ne proto, že se jedná o krajně pravicovou stranu, ale proto, že se jedná o stranu, zajímající se o mé problémy, stejně jako o problémy většiny občanů této země.
Věc první: všimněte si, jak se pomalu dostáváme do dob před rokem 1989. Tehdy nebylo možné volit nikoho jiného, než KSČ. Dnes, když opoziční strana začne posilovat a získává voliče, jako například KSČM, nebo Dělnická strana, se okamžitě objevují kroky, směřující k jejímu zakázání. Může mi někdo vysvětlit, proč vláda a spol. považují občany za stádo hloupých hovádek, kterému musí předpřipravit nabídku stran tak, aby si vybral správně – ideálně mezi ODS a ODS? Přeci jen – pokud celý národ dostane například fašizující tendence, je v rámci demokracie v pořádku, že si do svého čela zvolí stranu, která je stejně zaměřená, ne? Na jednu stranu kritizujeme země, jako je Bělorusko či Čína, kde je údajná totalita, na stranu druhou se očividně k těmto zemím přibližujeme. Přiznám se, že bych se nedivil, kdyby nakonec ODS vytvořila režim, kde by velký Ho-Či-Klaus seděl na Hradě až do důchodu a když by zemřel, tahali by ho alespoň do okna Hradu pověšeného na drátkách, jako loutku.
Věc druhá: jak se asi zachovají děti ve školce, pokud jedno z nich budete, coby učitel/ka, výrazně privilegovat? Budete tomu dítěti dávat bonbónky zadarmo, kdežto ostatní děti se budou muset snažit, aby dostali alespoň jeden, budete ho oblékat a zavazovat mu boty, zatímco ostatní caparti si budou muset vystačit sami…. Co myslíte – jaký bude vztah té skupiny dětí k tomu jednomu, které preferujete? Budou ho mít rády? Pokud ty děti budou normální, je asi každému jasné, že to jedno budou nesnášet a jak to půjde, budou mu dělat naschvály a komplikovat život. Příklad se školkou je zrcadlem tzv. “pozitivní diskriminace,” která dělá prakticky to samé – preferuje jednu skupinu lidí před druhými. Je asi jasné, že ti druzí prostě nemohou mít rádi ani preferovanou skupinu, natož toho, kdo takové prostředí vytvořil (tedy stát). Samozřejmě hledají cestu, jak to alespoň částečně zvrátit, případně tomu “protekčnímu hajzlíkovi” nabančit… …a tuto nabídku nacházejí jedině u stran ultrapravice.
Při posledních akcích v litvínovském Janově se média pohoršovala nad tím, kolik “bílých” hlasitě podporovalo ultrapravicové skupiny. Není se nad čím pohoršovat – celá situace je jen důsledkem výše nastíněného problému a nikdo nemůže po občanech chtít, aby měli rádi toho, kdo leckdy nemusí ani hnout prstem a přitom je protežován, a je mu poskytován nadstandardní přístup. Přestože občané – někteří potajmu, jiní už i veřejně – projevují svůj souhlas s politickými stranami, které litvínovskou akci vyvolaly, není reakce vládní garnitury taková, že by se třeba zamysleli, zda není něco shnilého v našem státě, ale jednoduše začne prosazovat zrušení této strany. Ano, takto vypadá demokracie po česku, bezmála dvacet let po revoluci. Jsme tam, kde jsme byli 🙁
0 komentářů