Když jsem vychodil základní školu, bylo mi nějakých patnáct let. Tehdy jsem nastoupil na svou první a do tohoto pátku také poslední brigádu.
Pak následovalo gymnázium, dva semestry vysoké školy a poté už jen zaměstnání. Až teprve nedávno mi kolega nabídl přivýdělek: brigádu na festivalu Colours of Ostrava. Souhlasil jsem. Sice jsem se jaksi zapomněl pozeptat na platové podmínky a pracovní dobu, takže až nedávno jsem zjistil, že v přepočtu na hodinu vydělám méně, než moje manželka v Datartu. Inu, nevadí, protože kromě peněz je zde i naturálie v podobě dvou volných vstupenek na všechny čtyři dny, které by jinak přišly pěkně draho.
Během týdne kolega připravil počítače, jež naše nemocnice na festival zapůjčila za vskutku symbolickou cenu. Čtvrteční odpoledne odseděl sám, v pátek jsem se k němu připojil po čtvrté odpolední. Smyslem hry… …ehm – náplní brigády je podpora festivalové internetové kavárny. V praxi to znamená ráno přijít, zapnout počítače, otestovat je antivirem a pak sedět a čekat, zda někdo nebude něco potřebovat. Večer zase počítače vypnout. Toť vše. Lidí chodí celkem dost, ale drtivou většinu času stačí šestice připravených počítačů. Největší nápor je ráno, než začnou první koncerty a pak naopak večer, kdy si lidé hledají spojení na IDOSu.
Dnes jsem začínal v půl jedenácté ráno a skončím kolem půl jedenácté v noci. Zítra mě čeká šichta od jedenácti minimálně do desíti. Nestěžuji si: většinu času sedím a čtu si na Internetu, případně – když mě vystřídá jeden ze dvou kolegů – chodíme s manželkou, která mi včera i dnes dělala společnost, po areálu. Na hudbu, odpovídající naší krevní skupině, tady ale nenarážíme. Akorát před chvilkou se manželka vydala na Gipsy Kings. Já sedím na kavárně, protože mi jejich hudba nic neříká a všichni ostatní chtěli také vidět cikánské krále, kteří jsou hlavní atrakcí celé akce. Sám se těším jen na zítřejší odpoledne, kdy na jedné ze scén vystoupí kapela Gothart. Jinak samá voda, samá voda….
Vidět Colours of Ostrava je určitě zážitek – na takové množství lidí na jednom místě v Ostravě asi jinak nenarazíte. Za asi největší kuriozitu považuji čajovnu v suterénu garáží výstaviště, která působí opravdu netradičně. Pravda, kdybych neměl vstupenky grátis, nepřijde mi celá akce natolik zajímavá, abych za ní něco platil, ale jako freeware je to dobré :). No a co si koupím za utržené penízky? Část přidám ze svého kapesného a patrně již od příštího týdne budu odpočívat v relaxačním křesle :).
0 komentářů