O tragédii, jež se odehrála na pražském sídlišti Stodůlky, jste asi už slyšeli. V kostce se událo to, že si jedni nájemníci pouštěli před půlnocí nahlas hudbu, což vyprovokovalo jejich 53-letého souseda, který se rozhodl jednat. Sebral střelnou zbraň a šel (ne)milé hlučné sousedy postřílet, aby měl klid. Díky shodě náhod a dobré práci dispečerky záchranné služby, která pomáhala skrze telefon, skončili tři postřelení vyznavači hlasité muziky pouze v nemocnici. Co je ale na celé věci zarážející, je skutečnost, že policii trvalo 40 minut, než zjistila, že jim pachatel zrdhnul přes východ vedlejšího domu. Po tu dobu museli zdravotníci čekat hezky venku a o život jednoho z postřelených s průstřelem do hrudníku bojovala jeho matka s dispečerkou ZZS na telefonu. Dispečerka si zaslouží velkou pochvalu, ale co si myslet o policistech, to opravdu nevím. Přeci jen 40 minut je dost i na prohlédnutí hodně velkého domu.
Zrovna dneska jsem jel z práce s autobusákem, který měl asi umělé nohy. Byl mladý, měl pečlivě nagelovanou hlavu, jen mu jaksi nedocházelo (že něco nagelovancům nedochází, se nedivím), že nejede ve své 105ce, ale že za sebou veze lidi. Takže při rozjezdech měli cestující příležitost navštívit zadní část vozu, při zastavování v zastávkách pak i přední sklo. Podobný umělec, kterému bylo 26 let, zdemoloval autobus v Brně. Jel prostě rychle a na mokré vozovce dostal smyk. Kdo by to čekal, že když to klouže, že se může něco takového stát, že? Podívejte se na to, jak autobus dopadl. Kdyby v tu chvíli vezl cestující, tak minimálně ty, co by cestovali vpředu, by asi hasiči maximálně tak vysávali z podlahy. Blesk píše: „Zničený autobus nakonec zatočil na parkoviště u hřbitova,“ – tak by to alespoň cestující neměli daleko. Akorát měl na čelním panelu svítit místo služební jízdy nápis „HŘBITOV.“
Že může mít dnes řidičák každý magor, na to jsem si už zvykl. Ale že takový umělec může vozit lidi, to vidím opravdu nerad.
Server iDnes přinesl informaci o chystané akci ostravských policistů. Když vás zastaví, dají vám dýchnout a zjistí-li, že nemáte v krvi ani zlomek promile alkoholu, dostanete dárkový balíček s nealkoholickým pivem (které ale stejně nějaké minimální množství alkoholu obsahuje, což je při nulové toleranci v ČR zajímavě kontraproduktivní). Čtenáři iDnesu opět zabodovali a z jejich komentářů mě nejvíce pobavily asi tyto dva:
- Ja piju vino a taky chci odmenu! Diskriminace vinaru! Chci nealkoholicke vino…. Každý by si měl vybrat podle chuti. A také ti, kteří mají raději slivovici, bechera, fernet, whisky, trávu, perník, kox …
- Dostanu taky třeba dětskou sedačku, když budu moje dítě bude v sedačce sedět? Dostanu xenony za to, když budu svítit?
A ještě jednou se vrátím k naší úžasné a jedinečné policii. Co myslíte, jak se na vás budou tvářit policajti, když nabouráte a budete viníkem nehody? Že by se usmívali? Ale kdepak! To byste museli být celebrita. Ne, to není fotka dokazující, že u dopravní policie pracují příjemní lidé – to jen herečka Yvetta Blanarovičová nečučela před sebe a bouchla to do jiného auta. Chci vidět, jak se takhle budou policajti usmívat, byť třeba jen při běžné silniční kontrole.
Velice zajímavou a užitečnou službu nazvanou Virový radar, zprovoznila antivirová společnost eSet. Na zmíněném odkazu můžete sledovat výsledky analýzy, jež byly získány z antiviru nainstalovaného k ochraně e-mailů na Seznam.cz. Jako nejzajímavější shledávám především žebříček pěti (po kliknutí dokonce deseti) nejvíce šířených virů za den, týden, měsíc a rok.
Mimochodem – měl bych pro vás námět na reportáž – tedy přesněji k zamyšlení. Kdybyste si mohli vybrat dodavatele:
- který vám dá různé dárky za to, že od něj berete zboží, případně nabídne i provizi.
- který vám (a firmě) nabídne nižší ceny a servis do několika hodin v akutních případech
Koho byste si vybrali? Já osobně jsem zvolil B. I když z toho osobně (krom pocitu z dobře odvedené práce) nic nemám. Praxe jinde ale většinou bývá jiná. Osobní prospěch nade vše… 🙁
0 komentářů