Reportáž ze setkání s geocachingovým reviewerem

To jsem si takhle 5. března projížděl na Geocaching.com mapu Ostravska, abych se podíval, které kešky bychom mohli s manželkou odlovit, když jsem si čirou náhodou všiml eventu (“event” v kačerském světě znamená totéž co sraz, setkání, události…). Normálně mám eventy vypnuté a prohlížím jen tradiční kešky, ale asi bylo dáno, abych spatřil plánovanou akci v Porubě nazvanou “Moravianova důchodová reforma, díl první”. Jejím zakladatelem byl Moravian Reviewer – člověk, který měl na starosti všechny keše v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Tomu se nedalo odolat :).

Při čtení listingu (“listing”, to jest popis keše nebo události) jsem zjistil, že je to akce rozlučková, neboť Moravian Reviewer jako “Pán keší” končí a předává žezlo. Tak tak jsem nás stačil zaregistrovat – jen několik hodin poté pořadatel ohlásil naplnění kapacity a další zájemci měli šanci hlásit se už pouze jako náhradníci.

Dějství první: příchod

Akce se pořádala v budově Střediska volného času v Ostravě-Porubě ve Čkalovově ulici. Po příchodu nás přivítal usměvavý a velmi sympatický Moravian Reviewer, zaplatili jsme symbolický poplatek za pronájem prostor, byli jsme odškrtnuti na seznamu a dostali CWG (“CWG” – “czech wood geocoin” – dřevěná “mince”, vydávaná například u příležitosti kačerských eventů apod.). Následně jsme se zapsali do připraveného logbooku (“logbook” – zpravidla sešitek, kam se zapisuje nález keše, zde účast na eventu). Pokud jsem se díval správně, logovali jsme se jako druzí, takže FTF nám o pár sekund uniklo (“FTF” – “first to find” – první nálezce/zápis).

Poté jsme okoukli místní “zvířecí koutek”, ve kterém bylo snad úplně všechno: papoušci, králíci, morčata, činčily, křečci, hadi, rybičky, …. Pokud jsme správně pochopili pointu, jednalo se o něco jako “přírodovědný kroužek”, kam si děti z okolí chodí hrát se zvířaty a současně se o ně i starají. Přišlo mi to jako dobrý nápad – člověk nemusí chovat zvíře doma a potomek si přijde na své :).

Kapacita sálu se postupně zaplnila – pokud jsme počítali správně obsazená místa, bylo přítomno něco kolem sedmdesáti kačerů a kačerek.

Můj poznatek: ač jsem čekal publikum složené spíše z introvertně působících geeků, sešla se nakonec velmi pestrá skupina lidí všech možných věkových kategorií. Zatímco nejmladšímu účastníkovi byly odhadem čtyři roky, nejstaršího bych tipoval kolem šedesáti, možná 65 let. Překvapilo relativně vysoké zastoupení něžnější části lidstva – počet žen bych odhadoval přibližně mezi deseti a patnácti. Věkové rozvrstvení přítomných vnímám jako rovnoměrné – nejpočetnější byly IMHO skupiny mezi 20-30 a 30-40 lety. Nedokázal bych najít nějaký jednotící prvek – manželka si všimla toho, že prakticky všichni měli trekové boty, já zase zaznamenal, že ačkoli jistě nejeden kačer dorazil na akci cestou ze zaměstnání, nikdo z přítomných nebyl v obleku, ani očividný “bílý límeček”. Příjemně překvapilo, že někteří účastníci přijeli až z Olomoucka.

Dějství druhé: první část přednášky

Takřka na minutu přesně nastoupil na pódium, skládající se z lavice, jaké bývají v tělocvičnách, Moravian Reviewer. Svou přednášku začal zajímavými daty z historie geocachingu. Fungovalo to zhruba takto: na plátně se objevilo datum a publikum mělo tipovat, jaká událost se toho dne stala. Poté se ostatní přítomní dozvěděli další podrobnosti. Bylo to příjemné, živé, zajímavé, byť některé zmíněné “kauzy a českého geocachingu” jako by odrážely typickou českou povahu.

Dějství třetí: druhá část přednášky

Po krátké přestávce jsme pokračovali druhou částí, na jejímž začátku nám Moravian Reviewer rozeslal papíry s vytištěnou keší “ke schválení”. Našim úkolem bylo najít všechny chyby, kvůli kterým nelze danou keš schválit (například diakritika v názvu, špatně zapsané souřadnice apod.).

Mezitím, co jsme hledali, nám Moravian Reviewer vysvětlil, jak probíhá schvalování keše – tedy od správně zadaného listingu, přes betatesty, až po kontrolu kolize s jinými kešemi (vzdálenost mezi dvěma kešemi nesmí být menší než 160 metrů). Zběžně nám ukázal nám i screenshoty některých reviewerských nástrojů, takže jsme měli jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí, jež bývá pro většinu “smrtelníků” utajeno.

Poté jsme kolektivně probrali všechny nalezené chyby oné keše, která nám byla na začátku druhé části rozeslána.

Následovaly “veselé příhody ze schvalování keší” – zejména tedy vtipné (většinou “nechtěně vtipné”) listingy, plné leckdy poměrně kuriózních formulací a chyb. Nutno konstatovat, že jsme se všichni náramně bavili. Nejeden z nás jistě v hlavě přemýšlel o příčetnosti nejmenovaných kačerů, z nichž jeden byl dokonce pouze na základě svého šíleného pravopisu obecenstvem identifikován. Nu, nechtěl bych mít takovou pověst.

Seance se chýlila k závěru a přišel na řadu okamžik, kdy nám měl být představen nový reviewer pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, o kterém jsme věděli jen to, že má přezdívku Tobias. Dostali jsme možnost tipnout si, kdo z přítomných to bude, nicméně za sebe i za manželku mohu říci, že naše tipy nebyly správné :).

Nový reviewer se nám stručně představil – na první dojem působí rozhodně podobně pohodově a sympaticky, jako ten odcházející. Posbíral prý něco kolem 2 500 keší a 37 (?) jich založil. Nového reviewera si, pokud jsem pochopil správně, vybrali stávající revieweři.

Dějství čtvrté: závěr

Moravian Reviewer se s námi rozloučil, načež se odkudsi ze zákulisí objevila slečna s obrovským dortem, který následně rozdělila mezi přítomné kačerstvo. Kdo chtěl, mohl si dát s odcházejícím Moravian Reviewerem i panáka. To byla sice nabídka, která se neodmítá, leč byli jsme autem, takže jsme museli zdvořile odmítnout.

Oceňuji především dobrou přípravu přednášejícího reviewera – co jeho PowerPointová prezentace ztrácela na grafickém zpracování, to doháněla zajímavostí i dávkou vtipu. Moravian Reviewer zjevně nemá problém mluvit před větší skupinou lidí, má smysl pro humor, umí reagovat a při svém projevu dokonce zvládal balancovat na již zmiňované lavici, aniž by z ní spadnul :).

Pro mne byly největšími zážitky:

1. Možnost lehce nakouknout za oponu a dozvědět se něco málo o tom, jak se vlastně schvalují kešky, které posléze lovíme.
2. Výborná zábava nad vtipnými listingy.
3. Vtipné hlášky a glosy, ať už ze strany přednášejícího, nebo ze sálu.
4. To, že jsem si udělal představu o kačerech, které jsem si až do té doby (dle hesla “podle sebe soudím Tebe”) představoval jako Sheldony s GPSkou, což, jak se ukázalo, ani zdaleka neplatí vždy.

Na závěr si dovolím ještě jednou poděkovat odcházejícímu Moravian Reviewerovi za jeho dosavadní práci pro komunitu i za zajímavou, bezvadnou a zábavnou akci.