Proč tři čtvrtiny Čechů neskrývají nesympatie k Romům?*Julínek se vrací. Bůh nás chraň!*Voliči kroužkovali? Pojďme jim to zakázat!
Tři čtvrtiny Čechů neskrývají nesympatie k Romům
Začínáme v Týdnovinách takovým neobvyklým tématem, jakým je otázka soužití s cikánskou menšinou. Podle průzkumu CVVM prý celých 77% dotázaných neskrývalo své nesympatické postoje k cikánům. Kdo za to asi může? Že by to byla davová hysterie, šířící se napříč všem dosavadním snahám Kocábů, Stehlíkových a dalších? Nebo jsou snad tři čtvrtiny tohoto národa rasisté? Nikoli. Jde jen o následek přílišného tlačení na pilu, za kterým stojí právě politici. Ono pokud někomu vnucujete, že musí mít rád toho či onoho (cikány, Sovětský svaz, Evropskou unii), zpravidla dosáhnete pravého opaku. Když k tomu přidáte dvojí metr, těžko přesvědčíte toho, komu měříte přísněji, aby měl rád ty, pro něž platí volnější pravidla.
Přitom co si tak pamatuji ze socialismu, taková averze k cikánům zde nebývala. Jednak proto, že velká část z nich bydlela v osadách kde neobtěžovala ostatní a nikdo se je nesnažil nikam násilně integrovat, ale také proto, že je režim donutil pracovat. Nikdo z nich nedělal nedotknutelné nadlidi, jak je tomu dnes. Vzpomeňme si na problémy v Jugoslávii a doufejme, že jednou tento národnostní problém neskončí podobně, jako tam před dvaceti lety.
Místní rozkradli v povodněmi postižené slovenské vesnici potravinovou pomoc
Tady máte jako na zavolanou ukázku, proč je postoj drtivé většiny národa k cikánské menšině takový, jaký je. Současně s tím je odkazovaný článek i názorným příkladem, kterak je ona menšina stavěna na piedestal, aniž by se o to jakkoli zasloužila.
Bylo nebylo, na Slovensku měli, podobně jako u nás, povodně. Některé vesnice zůstaly odříznuté od světa a bylo nutné zajistit jim alespoň základní potraviny a vodu. Při rozdělování humanitární pomoci se ale cikánská komunita rozhodla, že nebude akceptovat rozdělení všem stejným dílem a materiál při skupinovém útoku rozkradla. Během celé akce byl napaden starosta obce a došlo také ke konfliktům s policií. Na ty slušné, kteří nepovažují krádež či loupež za regulérní způsob získávání majetku, nezbylo zhola nic.
Hlavní vtip je ale v tom, že ačkoli slovenský deník SME jasně napsal, že humanitární pomoc rozkradla skupina cikánů, iDnes, připosraný z režimu a dobře vycvičený fenoménem pozitivní diskriminace, mluvil pouze o obyvatelích obce.
Tato tendence zatajovat skutečnosti a fakta jen proto, aby si většina neutvářela na menšinu negativní názor, je obrazem dnešní doby. Doby, kdy stejně jako za socialismu, dostávají občané záměrně neúplné informace, aby nebyli vyvedeni z představy, že žijí v ideální zemi. Stejně, jako v době totality, jsou i dnes, dvacet let po revoluci, témata, o kterých se nesmí mluvit. Opravdu je to to, co jsme chtěli?
František Matějka podotkl ve svém článku: “V USA při rabování armáda střílí. V Evropě máme „procesní postupy.”” Možná by bývalo nebylo marné, kdyby se nejen naši východní bratři v tomto směru něco přiučili od Spojených států.
Romské občanské sdružení je bez peněz
Máme tu další ukázku faktu, že nejrůznější sdružení, úřady a centra, zřizovaná a placená státem, jsou vynikajícím tunelem na peníze. Karlovarské Romské občanské sdružení nezvládlo projekt na vzdělávání cikánů. To by mě samo o sobě nepřekvapilo, neboť takový projekt už podle názvu považuji za nerealizovatelný. Bohužel v tom zmizely naše peníze, které nyní Karlovarský kraj chce zpět. Jenže ty peníze sdružení jaksi nemá. Přesto si nárokuje další subvence stylem “sypte, gádžové!”
Mediální obraz celé události je samozřejmě tradičně zkreslený. Mluví se o chudácích, o než se toto sdružení (znovu zdůrazňuji za naše peníze) staralo a když jim nepřisypeme do pokladničky další finance, nejspíš bude muset skončit. No neuronili byste slzu? Považte, jak důležité věci takové sdružení dělá – podle článku například sepisuje cikánům (bílým ne) žádosti o byt. To je jistě bohulibá činnost, kdybych ale nežil v představě, že chci-li bydlet, musím si na to buď vydělat nebo vzít hypotéku, případně žít v podnájmu a platit nájem. K čemu je nějaká “žádost o byt?” Mohu si ji podat také? Nebo nemám ty správné fyziognomické parametry, abych měl na byt nárok? Když už skousneme, že někdo získává byty takovým způsobem, proč bychom to měli financovat ze svých kapes? Komu tím prospějeme?
Další myšlenka, která mě napadla: na jednu stranu nám nově zvolená vláda chce zavést školné, razantně zvýšit DPH a tím i ceny za potraviny, léky a služby a vše zdůvodňuje tím, že je v rozpočtu málo peněz. Dobrá, řekl bych si, kdybych ale neviděl, jak se jiným ty peníze doslova hází po hrstech.
Poděkování za vaše hlasy
Sympatické poděkování asi mediálně nejznámějšího voliče Strany svobodných občanů za hlasy pro tento politický subjekt. Doufejme, že volební výsledek neodradí dosavadní příznivce před dalšími volbami….
Julínkova zdravotní reforma se vrací. Možná i s tvůrcem
Tak, vážení a milí, pokud se všechno uskuteční tak, jak se to nyní rýsuje, máme se opravdu na co těšit. Heslo “líp už bylo” bude patrně platit nejméně následující čtyři roky. Představa, že na ministerstvu financí bude sedět Kalousek, autor nejschodkovějšího rozpočtu v dějinách země a na ministerstvo zdravotnictví se vrátí Tomáš Julínek, je doslova zhmotněním mých nejhorších snů. Připomeňme si, že Julínek přinesl do zdravotnictví nesmysl v podobě regulačních poplatků. Chvíli se v televizních debatách chvástal tím, jak díky tomuto opatření přitéká více peněz a kterak teď můžeme léčit mnohem více závažně nemocných, aby se později ukázalo, že stav financí ve zdravotnictví je nadále kritický (viz Zdravotní pojišťovny začnou mít problémy. A Janota jim další peníze dát nechce).
Jím prosazovaná reforma přitom není ničím jiným, než způsobem, jak znepřístupnit kvalitní zdravotní péči nízkopříjmovým vrstvám obyvatelstva. Nápady s privatizací zdravotnických zařízení jsou pak ideální cestou k rozkradení majetku, což v minulosti názorně předvedl ex-hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Nevadí, že tato reforma byla jedním z důvodů pádu Topolánkovy vlády – teď má ODS s koaličními partnery většinu, takže ji může nadále tlačit, jak to jen bude možné.
Protože se ale blíží volby, koaliční partneři se dohodli, že zatím nebudou veřejně mluvit o krocích, které se ve zdravotnictví chystají udělat. Celkem pochopitelně se bojí, že by nemuseli získat další koryta pro své straníky. Raději budou vše tutlat a až budou mít své jisté, nebudeme se stačit divit.
Zdravotní pojišťovny začnou mít problémy. A Janota jim další peníze dát nechce
Prosím vás, milí čtenář, až vám (možná budoucí ministr zdravotnictví) Julínek v televizi lhát o tom, jak jsou poplatky důležité pro stav zdravotnictví, vzpomeňte si na tuto zprávu, která říká, že peněz je stále nedostatek. Bohužel – nějakými třicetikorunovými příspěvky to opravdu nemáme šanci zásadně zlepšit.
Tak si tu čtu o zdravotnictví
Vždy, když se pustím do kritiky amerického zdravotního systému a opírám se o postřehy z dokumentu Michaela Moora Sicko, dočkám se přezíravé reakce ve stylu “Moore? To je ten demagog?” Zpravidla pak následuje argumentace, že to, co Moore ukazoval ve svém snímku, vůbec není pravda, systém zdravotní péče v USA je naprosto v pořádku a funguje ke prospěchu všech občanů. Není ale nad osobní zkušenosti těch, kteří ve Spojených státech žijí. Jedním z nich je i Michal, který sepsal své postřehy pro server Kudlanka.cz. Jeho popis v mnoha směrech napovídá, že americké zdravotnictví není ani zdaleka tak ideální a dobře fungující, jak se někteří jeho zastánci domnívají.
Zatímco u nás existuje alespoň elementární jistota, že pacient dostane nejnutnější potřebnou péči, v USA, kde “funguje” volný trh, to tak dobře nefunguje. Viz příklad: “Když mně postihne neštěstí jako třeba chřipka, stejně k doktorovi nemůžu, protože se musíme objednávat pár týdnů předem.” Nutno uznat, že takto špatný zdravotní systém jsme zde neměli ani za socialismu. Podobných věcí, které občanovi Česka budou připadat jako ze špatného snu, zmiňuje autor celou řadu, včetně faktu, že léčbu nemocného musí nejprve schválit pojišťovna tj. jakýsi úředník od stolu. Pokud se rozhodne ji neschválit, platí si nemocný své léčení sám. Když na to nemá, jednoduše zemře.
Ať je prezident Obama sebevíce kritizován za svou reformu v resortu zdravotnictví, jsem – byť jen jako vnější pozorovatel – na základě mnoha signálů a dostupných informací přesvědčen o tom, že absolutně volný trh se zdravotním pojištěním, jak dosud fungoval v USA, je ještě horší variantou, než náš dosavadní systém.
Školné na VŠ bude, shodly se ODS, TOP 09 a VV
Školné bude do 10 tisíc za semestr, shodli se vyjednavači o vládě
Školné a půjčka: studenti se na startu do života zadluží hned dvakrát
Školné v podobě, v jaké je zatím předběžně projednáváno, je natolik rozsáhlým tématem, že jsem se rozhodl rozebrat ho v samostatném článku. Bude se jmenovat Školné na vysokých školách? Takhle tedy ne! a vyjde zítra. Myslím, že v něm předložím poměrně zásadní argument, proč by s tímto návrhem neměl souhlasit nikdo, kdo platí daně.
ODS po volbách změnila názor na univerzitní školné
Že z volebních programů ODS si po volbách můžete udělat leda tak trhací kalendář, neboť tato strana patří na naší politické scéně mezi ty nejprolhanější, je všeobecně známo. Stačí si vzpomenout na “Modré knihy,” ze kterých nebylo splněno prakticky nic. Nejinak je tomu i letos – pro jeden z nejpopulárnějších testů voličské orientace KohoVolit.eu ODS odpověděla na otázku zavedení školného záporně, nicméně v současných politických debatách ho jednoznačně podporuje. Stejně tak ve volebním programu na toto téma deklarovala: “Otevřeme diskusi o rozsahu a podobě finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu.” Nevím, zda jako formu diskuze v ODS berou koaliční jednání o rozdělení moci, nicméně podle mne otevření diskuze na toto téma mělo vypadat úplně jinak. Je ale po volbách a na nějakých “deset milionů lidí tam venku” si Topolánkovi souputníci vzpomenou nejdříve za čtyři roky. Nerušte je – oni vládnou!
Nečas: Daně by se mohly zvýšit, chceme jednotné DPH
Reforma důchodů: nižší pojistné, jednotné DPH a práce do 65 let
Penzijní reforma bude bolet, na stole jsou dvě varianty
Mou reakci na zprávy o připravovaných změnách důchodového systému jsem zařadil do samostatného článku Důchodová reforma? Větší paskvil, než jsme doufali.
Fenomén kroužků strany vyděsil. Už řeší, co s tím
No jen si to představte: politické strany připravily voličům “jídelní lístek” a oni si dovolili z něj vybírat! S tím se přeci musí něco udělat! Vždy se kvůli voličům do Sněmovny nedostala tak zvučná jména, jako je Ivan Langer, Petr Benda, Pavel Severa, nebo politik, který dělal poslance, aby mohl splácet své velké dluhy – Daniel Petruška. Jako svobodu ano, ale “odcamcaď pocamcaď,” řekli si patrně naši politici a začali řešit, jak odebrat voličům jejich možnost rozhodovat. Variantu, že by strana předkládala takové kandidáty, kteří by byli lidu sympatičtí například svou dosud odvedenou prací, většina stran vůbec nepřipouští. Místo toho například “oranžoví socani” zvažují, zda by se voličům neměla ubrat polovina jejich práva – tedy jen dva kroužky místo dosavadních čtyř. “Modří socani” nejsou o nic lepší – v tomto případě chtějí zvýšit hranici, od které se mění pořadí, ze stávajících pěti na sedm procent. Poselství je jasné: občané by neměli mít takovou moc, aby mohli přetlačit rozhodnutí vedení té či oné strany. Nicméně žádné zásadní změny do podzimu nečekejme. Nikdo si teď nedovolí před komunálními a senátními volbami vyslat ke svým voličům signál “prostě nám do toho, kdo vás bude zastupovat, nebudete mluvit!” Ale jakmile bude po volbách, můžeme se těšit na to, kterak nám naši mocní předvedou, kdo je tím, kdož v této zemi rozhoduje.
0 komentářů