Hodně muziky za málo peněz aneb DVB-T přijímač se dvěma tunery a nahráváním na pevný disk za necelé 2000 Kč. Ve článku najdete i několik užitečných tipů.
Už nějaký ten pátek nás televizní stanice “straší” přechodem na digitální vysílání. Ostravska, kde žijeme, se toto téma zatím příliš netýká – to by mělo přijít na řadu jako jedno z posledních – ale jak se říká: kdo je připraven, není zaskočen. Takže jsme samozřejmě s manželkou sledovali situaci na trhu set-top-boxů. Přijímače s pevným diskem a DVD vypalovačkou jsou zatím přehnaně drahé, přesto jsem chtěl zařízení, které bude umět nejen přijímat signál, ale také nahrávat. Volba nakonec padla na Sencor SDB 3007T a to především proto, že umožňuje instalaci vlastního disku, kterých mám coby “ajťák” v šuplících docela pěknou zásobu.
Co najdete v krabici?
Kromě samotného set-top-boxu nechyběly spojovací kabely s koncovkou cinch (SCART ale obsažen nebyl) a český návod. Součástí je i dálkové ovládání, jež je sice malé, ale celkem příjemně lehké (je osazeno bateriemi AAA) a dobře padne do ruky. Bohužel dost pochybuji o kvalitě měkkých gumových tlačítek. Další nevýhodou je nutnost poměrně přesného zamíření na přístroj, díky čemuž se ovládání STB stává tak trochu střeleckými závody. Názor na rozmístění tlačítek se může různit – zatímco mně z větší části vyhovuje (hlavně díky tomu, že tlačítka do kříže slouží k ovládání zvuku a přepínání programů a ne pouze pro pohyb v menu), manželka má názor opačný. Je ale pravdou, že ani čtyři měsíce od koupě jsem si nenavykl na umístění všech prvků a některá tlačítka identifikuji jen podle nadpisů.
Vzhled
Vzhled přístroje asi nenadchne, ale ani neurazí. Přední panel je z klasického lesklého černého plastu, pod nímž prosvítá červená kontrolka stand-by režimu a displej se žlutými číslicemi. Vlevo najdete spínač, vpravo pak čtyřsměrový ovladač a tlačítko pro vyvolání menu. Samotné tělo je z hliníku, v horní části perforované kvůli chlazení. Rozměry jsou 32,0 cm do šířky, 4,4 cm do výšky a 25,5 cm hloubky.
 |
Na zadní straně jsou umístěny dva anténní vstupy a výstupy (signál z antény lze tedy dále vést například do videa), dva konektory SCART, výstupy pro kompozitní video, S-Video, analogový zvuk a digitální S/P-DIF.
 |
Maximální příkon je deklarován na 15W, v režimu stand-by pak na 5W, což určitě není málo.
Okamžik zapojení
Pokud nebudete do set-top-boxu instalovat pevný disk, pak je zapojení otázkou několika okamžiků. V podstatě stačí zapojit krabičku do zásuvky, zasunout anténu a některým z nabízených rozhraní připojit k televizi. Celé zařízení se zapíná tlačítkem na čelním panelu, takže pokud patříte mezi ty, jež rádi ušetří i za svit malé červené diody, signalizující stand-by režim, můžete STB vypínat.
Instalace pevného disku
K instalaci budete potřebovat malý křížový šroubovák, protože prostor pro pevný disk je jištěn šesti šroubky. Po jejich uvolnění vyndáte spodní část set-top-boxu, která slouží jako “krabička” na pevný disk (u starších modelů se pevný disk osazoval shora). HDD se do ní uchycuje čtyřmi šroubky, jež jsou identické s montáží do počítačové skříně a které jsou součástí dodávky (poznámka: disk musí být nastaven v režimu “master”). Ocenil bych, kdyby tento “šuplík” nebyl z tvrdého plastu, ale z kovu – lépe by pak odváděl teplo. Takto k odvodu tepla slouží jen výdechy v horní části přístroje, takže není vhodné na něj umísťovat další zařízení.
K připojení disku najdete uvnitř přihrádky klasický napájecí MOLEX konektor a datový IDE kabel. Tím je předurčeno, že set-top-box podporuje pevné disky s rozhraním IDE (ATA). Podotkněme, že podle návodu jsou podporovány disky o velikostech 80, 120 a 160 GB, nicméně na Internetu jsem narazil i na uživatele, kteří osadili disk s větší kapacitou a vše jim údajně funguje. Ostatně Softcom deklaruje i možnost osazení 250 GB HDD, ale možná se to týká jen nejnovějších modelů. Pro vaší představu: na 80 GB disk by se mělo vejít 55 hodin záznamu, na 160 GB 110 hodin a na 250 GB 170 hodin.
Na dodatečnou montáž redukcí na jiný typ disku (SATA) zapomeňte – jednoduše se tam nevejde. Jako technický nedostatek vidím skutečnost, že oba kabely jsou jakoby přehozené, tedy do klasického pevného disku je budete zapojovat tak, že napájecí kabel bude křížit datový. Nezmiňoval bych se o tom, kdyby se nám nestalo, že se IDE kabel během provozu samovolně povytáhl a následoval kolaps nahrávání a přehrávání z pevného disku.
Celkem montáž nezabere více, než pět minut a to i tak manuálně nezručnému člověku, jako jsem já :).
 |
Co se týká hlučnosti, tak s běžným pevným diskem s 7200 otáčkami je slyšitelné především roztáčení disku a přesouvání hlaviček, jinak ale svým provozem neobtěžuje a to ani při přehrávání. Na trhu jsou ale i pevné disky s nižším výkonem a hlučností, určené právě pro nasazení v podobných zařízeních. Co jsem ale naprosto nepochopil, je skutečnost, že set-top-box “sahá” na pevný disk i v mnoha okamžicích, kdy to vidím jako naprosto zbytečné – například při přepínání programů.
Vypátral jsem, že pokud oželíte funkci “time shift,” lze dosáhnout o něco tiššího provozu, protože pevný disk se nebude permanentně točit, aby byl v pohotovosti. Vypnutí “time shiftu” lze provést v menu Nastavení systému-PVR nastavení-Time shift-vypnut. Sám jsem ale tuto variantu nezkoušel – osazený 120 GB Seagate Barracuda nás svým provozem nerušil.
Asi největším paradoxem je zapojení druhého tuneru. Ten totiž vyžaduje vlastní anténní kabel, který přivedete z anténního výstupu na zadní straně. V praxi tedy zapojení vypadá takto: do jednoho anténního vstupu vede kabel z antény (společné, venkovní, pokojové, …). Z anténního výstupu je nutné vést signál klasickým koaxem do dalšího anténního vstupu, kterým se přivádí ke druhému tuneru. Toto řešení je pro mne nepochopitelné – signál ke druhému tuneru by se jistě dal dostat i nějakým vnitřním můstkem.
Startujeme
Po zapnutí STB automaticky nabídne naladění kanálů. To probíhá docela slušnou rychlostí – odhadem netrvá déle, než dvě minuty. Citlivost tuneru je slušná – na miniaturní anténku jsme chytili ten samý multiplex, jako na jednom z nejcitlivějších digitálních USB přijímačů AVerTV DVB-T Volar X. Bohužel tedy v Ostravě-Dubině nepřijímáme multiplex s komerčními kanály (Nova, Prima, Prima Cool), ale jen programy České televize. I při signalizované 60-70% síle signálu jsme nezaznamenali žádné problémy s příjmem – kvalita obrazu i zvuku byla po celou dobu testu velmi dobrá, ani jednou jsme neviděli “kostičky” nebo hlášku “no signal.” V tomto tedy Sencor zabodoval.
Disk je nejprve nutné naformátovat. To provedete v menu Nastavení systému-PVR nastavení-Formátovat, kde je k tomuto úkonu nutné zadat PIN (pokud by se vám nechtělo hledat ho v manuálu, tak vězte, že je to 6666). Vzhledem k rychlosti v řádu vteřin předpokládám, že nedochází k celkovému formátování, ale pouze k zapsání jakési hlavičky. STB bohužel nepoužívá žádný standardizovaný diskový formát (FAT32), takže pevný disk běžnými prostředky v počítači s Windows nepřečtete. Existuje ale “obezlička,” o níž si povíme níže.
Samozřejmostí je podpora češtiny a to nejen v menu, ale i v EPG a teletextu, kde nebyl absolutně žádný problém při zobrazování znaků s nabodeníčky.
Dva tunery? Neumí ale vše!
Jak bylo řečeno výše: Sencor SDB 3007T má dva digitální tunery. První tuner slouží ke sledování na TV, druhý k nahrávání na pevný disk. Jiný způsob – například sledování dvou různých kanálů na dvou televizích či nahrávání na externí video – není možný. Pokud tedy chcete STB využívat některým z uvedených způsobů, pak SDB 3007T nebude tou správnou volbou. Jestliže ale požadujete nahrávání jednoho kanálu a paralelní sledování jiného, pak je tento DVB-T přijímač tím pravým ořechovým.
Ovládání
Ovládání přístroje je jednoduché a to především proto, že nabízí české rozhraní. Samozřejmostí jsou funkce, na které jsou uživatelé digitálního vysílání zvyklí – tedy například elektronický programový průvodce (EPG). Ten je patrně největší slabinou tohoto výrobku. Kromě poměrně značné pomalosti reakce a faktu, že nelze přeskakovat mezi jednotlivými dny, se velice často stává, že nenačte kompletní informace a tak místo aktuální programové nabídky uvidíte jen “načítám.” Bohužel ani po několika minutách se chybějící pořady nenačtou.
Programy jsou zobrazovány v šesti řádcích, přičemž názvy jsou zkracovány podle jejich délky. U kratších pořadů si tedy celý název přečtete až po najetí kurzorem, kdy se zobrazí v pravém horním menu včetně popisku. Je-li popisek delší, než pro něj vyhrazené okénko, pak roluje odshora dolů a opačně, což poněkud zdržuje při procházení.
V mnoha diskuzích jsem četl o problémech se zamrzáním EPG, což ale nemohu potvrdit. Za čtyři měsíce provozu, během kterých jsem (zejména kvůli nastavení nahrávání) brousil EPGčkem opravdu intenzivně, jsem na žádný problém tohoto typu nenarazil. Jak jsem ale uvedl výše – vyšší rychlost reakce a možnost přeskakování mezi dny by práci s elektronickým programem výrazně usnadnila.
Možná vás ještě bude zajímat informace, že elektronický televizní program načítá pořady na sedm dní dopředu.
Plusem v ovládání je použití podobného principu, jaký známe z teletextu – v dolní části menu jsou vždy vyznačené možné funkce a k nim přiřazené barevné obdélníčky. Barva obdélníčku odpovídá barvě tlačítka na dálkovém ovladači, což výrazně zrychluje orientaci.
Nahráváme
Nahrávání aktuálně sledovaného pořadu lze spustit z ovladače tlačítkem s červeným kolečkem. Pokud máte nainstalovaný pevný disk, můžete využít i funkci “time-shift,” kterou pozastavíte aktuálně sledovaný pořad a set-top-box jej po dobu přestávky bude nahrávat na disk. Po návratu můžete pokračovat přesně v tom místě, kde jste skončili. Tuto funkci tak ocení především ti, kdož chodí často a nechtějí si na to kupovat prášky :-D. Maximální délka pozastavení je omezena celkem na jednu hodinu. Plusem je i možnost zrychleného přehrávání po pozastavení, čímž můžete dohánět nabrané zpoždění. Pro ilustraci: “time shift” využíváme například v okamžiku, kdy se chceme dívat na zprávy a ještě nemáme hotovou večeři. Zprávy tedy pozastavíme a pustíme si je až v okamžiku, kdy se v klidu usadíme před televizor.
Samozřejmě nechybí možnost naprogramovat si nahrávání pořadů v době, kdy nebudete u televize. To se provádí v EPG, kde po výběru kýženého pořadu tlačítkem OK vyvoláte menu nahrávání. Práce s ním je poněkud kostrbatá – zejména poslední položka, kterou určujete, že se má STB v případě potřeby zapnout (funguje samozřejmě jen tehdy, necháváte-li přístroj v režimu stand-by), působí poněkud nelogicky (co jiného by asi měl STB udělat, než se zapnout??). Nastavit lze nejen délku nahrávky (při notorickém zpoždění našich televizí takřka nezbytnost), ale i datum, čas a požadovaný kanál, díky čemuž si můžete nahrát i pořad, který ještě v EPG není (hodí se např. tehdy, pokud se některé pořady v EPG nenačtou). Modely se starším firmwarem prý nastavení délky pořadu neumožňovaly, což pochopitelně činilo problémy, nicméně náš s firmwarem ze srpna 2008 toto umí.
Seznam pořadů, jež jste si naprogramovali k nahrání, najdete v menu pod položkou Objednávkový list, kde můžete provádět dodatečné změny, nebo požadavek smazat. Programy, označené k nahrávání, se navíc v EPG zobrazují s červeným podkladem. Starší verze mívaly omezení na osm nastavených nahrávání, u naší jsem zatím na omezení nenarazil (maximálně jsem měl v požadavcích asi dvanáct nahrávání a nebyl s tím problém).
Plus přičítám za to, že v případě nastavení kolizního nahrávání (dvou různých programů ve stejném čase) vás přístroj upozorní na problém a požadavek nepřijme.
Pokud právě sledujete nějaký pořad a přijde čas, kdy je naprogramováno nahrávání, set-top-box vás o tom informuje “vyskakovacím oknem,” kde můžete nahrávání odsouhlasit, zrušit, nebo odložit. S tímto přístrojem tedy lze jeden pořad sledovat a jiný nahrávat, což je patrně jeho největší deviza.
Přehráváme
K nahraným programům se dostanete nejrychleji přes tlačítko Rec list. Tím zobrazíte menu, kde jsou na jednotlivých řádcích vypsané nahrané programy, jejich délka, zabraná velikost na disku a také velikost volného místa na HDD. Nevýhodou je, že nahrané pořady nejsou pojmenovány podle názvu v EPG, ale pouze podle kanálu a času, ve kterém byly nahrány. Přejmenování můžete provést ručně dálkovým ovladačem. I zde bych ale viděl námět ke zlepšení – přejmenování probíhá přes softwarovou klávesnici, zobrazenou na obrazovce, po níž se pohybujete kurzorovými šipkami a jednotlivá písmenka vybíráte tlačítkem OK. Mnohem efektivnější by přitom byl systém dobře známý z psaní SMSek v mobilních telefonech. Další mínus: z nepochopitelného důvodu i při nastavení psaní malých písmen zůstává písmeno K velké. Když už tedy STB nepřebírá názvy nahrávek z EPG, mohl výrobce alespoň trošku více zapracovat na jednodušší práci s přejmenováváním.
Spuštění provedete tlačítkem OK. Záznam lze samozřejmě pozastavovat, ale i přetáčet – směrem vpřed se zrychlením 2x, 4x, 8x, 16x a 32x a směrem vzad v 2x a 16x.
S přehráváním jako takovým jsme nezaznamenali žádné problémy – kvalita odpovídá digitální televizi, vše probíhá plynule, bez jakýchkoli “záseků.” Nezkoušel jsem, jak se disk chová, pokud bychom během přehrávání chtěli i nahrávat. Teoreticky by to zvládnout mohl, když mu prokazatelně nečiní funkce “time shift,” kdy jeden konec pořadu nahrává a druhý přehrává….
Jak dostat záznam z STB do počítače?
Jak bylo řečeno výše: set-top-box používá vlastní souborový systém, takže po připojení disku do počítače se na nahrávky nedostanete. Po prostudování fóra, kde se tento problém řeší, vám doporučím instalaci ovladače, který by měl umět disk z STB Sencor zpřístupnit. Potřebný ovladač stáhnete z adresy http://www.kobe.cz/down/sigma.zip. Podle mnou zjištěných informací je Sencor SDB 3007T stejný přístroj, jako SiGMATek DVBH-2000, proto na připojení disku funguje právě tento ovladač. V případě problémů je doporučeno odinstalovat všechny virtuální mechaniky. Vlastní zkušenost ale zatím nedodám (možná později v diskuzi), neboť jsem připojení HDD do počítače ještě nezkoušel.
Resumé
Vzhledem k ceně jde patrně o nejlepší volbu pro ty, kdož chtějí sledovat jeden pořad a jiný v tom samém čase nahrávat. Chcete-li se dívat na televizi v době, kdy sami máte čas a nepodřizovat se televiznímu programu, pak se po nainstalování pevného disku Sencor SDB 3007T stane vašim užitečným pomocníkem.
Samozřejmě má své mouchy – a to si přiznejme, že ne zrovna malé. Jako hlavní nedostatek bych jmenoval práci s EPG, která je pomalá a vysloveně neergonomická. Jistě by se našla i celá řada dalších drobných vylepšení, po jejichž zapracování by se celý přístroj dostal o kategorii výše. Po čtyřech měsících testování ale musím vyjádřit plnou spokojenost – set-top-box funguje, nahrává, přehrává, prostě slouží tak, jak jsem si představoval. Za tu cenu prokazuje dobrou službu.
Kde koupit?
Tento výrobek jsme koupili u Softcomu, kde je (psáno v poslední dekádě listopadu 2009) nabízen za velice pěkných 1699 Kč i s DPH.
Softcom má pobočky v Praze, Brně a Ostravě, ale jsou schopni dodat zboží i přepravní službou na zadanou adresu.
0 komentářů