Pohodovy
budicek. Ale uz ne tak pohodovy kdyz zjistujem, ze za 20 minut je check-out
a my se valime v posteli a bagly rozvalene. S takovou nam nauctuji
druhy den za zpozdeni. Kaslem na zuby, vcera jsme vycistili dostatecne,
do vecera vydrzi. Rychle se balime, valaska se furt vali na posteli.
Ja myslel, ze si brala jen 1 den, ale asi mi neco uniklo. 11:55 se nam
dobyvaji uklizecky na pokoj, ja v trenkach, ale ze jasne, ok, podte
kouknout, aj zametat muzete, mi to neva. Bagl sbaleny, uz jen na sebe
hodim nejake hadry a letim dolu. Kolegyne tradicne pomalejsi, tak ji
popohanim, ze s takovou se mela zacit balit uz vcera vecer. Ale v 12:03
uz jsme dole, vracime klicek, recepcni se pta, co nase spolubydla. My
ze nevime, nezname, nechceme, nebudeme. Recepcni ted rano jsou takove
drobnejsi, s sikmejsima ocima nez je cinsky standart. Dorovnavaji velke
oci te podobane asi. Stihame check-out, schovavame bagly, jdeme koupit
listky do ChongQingu (CQ), Ticket office jsme potkali vcera, vime kde
je, takze jdeme na jistotu. Na rohu ulice tak 500m od hostelu navrhuju
zastavit na rychle nudle. Chodime tu kazdy den kolem, vzdycky plno a
my tu jeste nebyli. Prstem na jidlo souseda, pivo. Dostavame kotel dumpligu.
Jako fakt aspon pulkila, blizko ke kilu. Aha, to je ta velka verze,
u naseho jsme za 3Y meli vzdycky mu malou verzi. Taktak to dojime, kolegyne
vyjedla ty horni, bez chilli, ja ten “hnusny spodek”, zalili to
desinfekci a jdeme klidnou chuzi dal pro listky.
Ha.
A kde ma ten Ticket office vlastne vstup? Jen okenko, tam nikdo, z leve
strany nejake vrata, za vraty budka, kde zrejme sedi vratny (ktery ale
zrovna stoji 50m od budky, kuri a nervozne na nas kouka). Z prave strany
hotel. Jdeme do hotelu a logicky se drzime leve strany. A fakt ze jo,
nejaky mini kanclik stylem do hotelu nezapadajici. Pekna zena u kompu.
English? “Mejo” (Meyio=nemam, neni). Co neni? Ukazuje do mistnosti
vedle. Aha, ona asi listky dela jako pomocna sila a hlavni tu neni,
bo ve vedlejsim pokojiku u kompu nikdo. A proto i to okenko pod znackou
Ticket office nikdo nebyl. Sedame naproti ni. Koukame na ni, ona na
nas. Heh. Ok, LP, znaky pro “vlak”, “CQ”, na papir dnesni datum,
“hard seat”. Nechapavy pohled na ni. Ona zmateny pohled na nas,
v ocich znak pro “HELP”. Usmev jak model, vztyceny palec nahoru
pro povzbuzeni. Funguje. Taky usmev, neco do kompu, casy 15:15, 20:20.
pod tim 33Y. Heh, tomu rikam cena. Pohled na mobil, 13:35. Na hostel
20 minut, vzit bagly a na nadrazi busem tak 40 minut. Stihame taktak.
Nebo radsi ten 20.20? Tukam propiskou na ten v 20, sipka smer doprava
a otaznik. Pise 0:40. Aha, a co tam budeme jako delat v 1 rano, budem
snadna korist taxikaru a hawkeru na nadrazi, bo ti jak supi snad nikdy
nespi. Tak cena je smesna, tak ze risknem stihnout ten prvni, i kdyz
mame dle LP i recepcnich na hostelu byt na nadrazi vzdycky aspon 30
minut predem quli security checkum a frontingu. Klepem na 15:15 a ukazujem
na sebe, jako ze 2 listky. Vydava, usmev a anglicky “good bye”.
Whoa. Hledam v LP, snazim se vyslovit spravne “Dao Xie”, coz ma
byt “moc dekujeme”. Samozrejme to rikame zrejme uplne blbe, bo kouka
zmatene, chudak. Ukazujeme ji znaky pro to, cte, usmev. Je fakt pekna
a hodna. Heh, neni cas na obdivovani i techto kras Ciny tentokrat, tak
se klanime a jdeme ven.
Pro
vstup do vlaku je treba si vystat vzdycky mensi nebo vetsi frontu pred
vstupem do nadrazi. Pred rentgenem zavazadel stoji pracovnik nadrazi,
ktery kontroluje, ze kazdy kdo vstupuje ma platny listek na ten den.
Po pruchodu rentgenem je digitalni tablo s vypisem vlaku, v lepsim pripade
i cislo cekaci haly a cislo branky
k vlaku. Z cekaci haly (zatim jsme zazili
celkem max. 4 cekaci haly na jednom nadrazi), kde byvaji sedaci prostory
(obvykle v nedostatecnem mnozstvi, bo jsme meli pocit, ze 2/3 lidi obsadi
misto a chrni tam treba pul dne, takze se neda sednout quli velkemu
mnozstvi vidlaku s hromadou baglu) vedou branami cesty smerem na nastupiste.
Nad kazdou branou je digitalni cedule kde se pise
oznaceni pristiho vlaku, na ktery se touto branou bude poustet na nastupiste.
Jakmile tento vlak prijede a zastavi u nastupiste, brana se otevre a
pracovnik nadrazi kontroluje listky a pousti lidi, kteri maji platny
listek prave na tento vlak.
No
jo, ale kdo vi, kdy zase najdeme takovy fastfood jako vcera? Je hned
pobliz, tak 500m, navic mame aj trochu hlad. A hlavne chut na kus masa
konecne jako doma. Takze rychlochuzi zpatky k fastfoodu, tam holka na
prodeji, kluk v kuchyni. Oba odhadem 10-25 let veku. Prstem na kureci,
kolegyne hovezi, ze chce vyzkouset, bo kureci pry uz mela. Sak si riskuj,
ja zustanu u jistoty. A kazdy pullitr, ja kolu, ona mirindu. Ukazuju
na cislovku 3 u obrazku koly. A ze 2 na prsech. Holka ukazuje 3. Jo,
ten vetsi, za 3Y, ne ten 0.3l za 2Y. Naleva 3 drinky, my dva berem,treti
ze ne. Tak vraci 3Y. 21Y za 2 hamburgery, 1 kureci prsa ala chicken
fingers dle obrazku a dva pullitrove drinky. Fakt vyhodna koupe za 60kc
a prsa budem mit pro pripad hladu do vlaku. Rychluchui jdeme zpatky,
po ceste si uzivame hamburgery. Doma to nejime casteji nez 3x do roka,
ale tady je to opravdu prvni, co pripomina zname jidlo. Na hostelu berem
bagly, je 14:20, 14:30 jsme v buse za 1Y. Jsme za atrakci pro domorodce,
ale na ne ted dlabem, chceme jen stihnout ten vlak. Chytame snad kazdou
zacpu. 15:05 jsme na nadrazi. Nebo spis tak 800m od vstupni haly. Zavaleni
vecma bezime, zapareni si stoupame do fronty, ktera se hybe nastesti
rychle. Zorientovat se uvnitr, nase brana je v druhem patre, takze zdrhy
nahoru a … cekaci hala tradicne.. vsechny sedadla plne farmaru, mezi
sedadly tak tri 100m fronty k branam na stejny vlak. Asi jeste nejel,
bo je 15:15. Chvili stojime, bum, naskoci 15:25. A 15:25 opravdu zacinaji
poustet lidi. Modlime se, aby tento hard-seat opravdu mel mistenky,
protoze na listkach mame mista 109 a 108. Jestli to bude soutez “kdo
bude driv ve vlaku, ten sedi”, jsme jasni looseri. S myslenkou, ze
nemame co ztratit postupne postupujem s davem az do vagonu. Nachazime
nase mista. Super, to cislovani mist je fakt zmatene. 108 je misto u
okna na prave strane. Vagon ma sedacky jako ceske regionalni osobaky,
kozenka, po 4 mistech na kazde strane, ulicka uprostred. Ovsem Cinska
verze je, ze po jedne strane je 6 mist misto 4, na druhe jsou 4. A ulicka
mezi. Logicky pri skoro stejne velikosti vagonu se jedna o mene mista
pro cestujici, kteri jsou nalepeni na sebe jak sardinky. Kolegyne mela
misto u okna mezi temi 6, ja u okna mezi 4. Ale jedna domorodkyne se
synatorem, ktery vypadal spis jak cinske prasatko navrhla se vymenit,
bo ji doslo, ze jestli budu sedet u okna, se synatorem se vedle me nevlezou.
Jedine
slevy na listky, o kterych vim jsou ze dite do 150 cm ma listek za 50%
ceny a dite do 110cm jede s rodicem zadarmo. Ovsem na stejnem miste.
Jelikoz ovsem cinske deti docela dlouho rostou do tech 110cm a rodice
docela casto cestuji vlaky i busy, pokazde jsme meli ve vagonu i autobusu
matku s ditetem do 110cm a fakt se vzdycky cpali na jedno misto, ovsem
obvykle jim to “nevychazelo” a tak tlacili i spolucestujici. Coz
ovsem v tomto pripade ve vagonu s nama jit nemohlo vyjit, proto jsem
sedl k oknu na ctyrmistne strane vozu misto 6mistne. Drobnejsi kolegyni
by zcela urcite bez ostychu tlacili ke sklu, zatimco me, pupkateho a
na jezka, by si tezko dovolili. Synator byl jaxe v prubehu jizdy ukazalo
absolutne rozmazleny spratek a matka ho doslova celou dobu vykrmovala.
Sezral 2 nudlove polivky v misce, baleni susenek, chipsu, 2 baleni uzeneho
hoveziho masa, zase nejake susenky, pak nejake ovoce a buhvi co jeste,
co jsem nevidel. Jo, a bordel vyhazoval z okna. IMO vrcholem bylo kdyz
si vytahoval to hovezi uzene, kere je pokryte susenym chilli., Sedel
jak prase, kdy nejen ze kopal toho naproti, ale jak trhal to maso ze
spejle v obalu, zrnko chilli mu uletelo a vletelo do oka tomu naproti,
ktery s asi strasnou bolesti zdrhal proplachovat oko a pak asi na pristi
stanici vystoupil, bo uz jsem ho nevidel. A co myslite, ze na to matka?
Jen se slovne omluvila tomu borci hned po incidentu a veprikovi nerekla
ani slovo, naopak se s nim pak smala blbostem, ktere rikal. Blbosem,
bo nikdo kolem se nesmal. A vepr protoze na svych 100 cm vazil tak 40
kg a mel xicht siroky skoro jako ramena, ktere mel mensi nez prdel.
Cinani
jsou mozna mene vzdelani, ale co se tyce podnikavosti, pracovitosti
a vychcanosti, kdyz jde o vlastni dobro, predci kdejakeho evropana.
Matka rychle propocitala varianty a nejvyhodnejsi ji vyslo, vymenit
si listek s kolegyni a nasackovat se k oknu vedle dvou docela stihlych
vidlaku a ji dat ke mne. Nam se to taky hodilo, aspon budeme pobliz.
Lepsi jak dratem do oka, ne? Jeste cachry-machry s baglama. Jaksi podstropni
prostor pro zavazadla byl zabran farmari z sedadla za nami. Nejen nad
jejich “pulkou”, ale i nad nasi. Takze nebylo misto. Takze jsem
ukazujic prstem nasel majitele vylucovaci metodou (prstem na bagl nad
nama a pohled na 2 borce co sedi naproti nam-ti motaji hlavou) a posunul
jejich bordel dozadu nad ne, docela nekompromisne. At jim to treba spadne
na hlavu, jejich problem, maji si to rozhazet sami. Co, jedou snad sami
ve vlaku? A jak maji problem, muzou mi to rict do oci, jsem hned tu.
Nevypadali, ze by meli problem a i prijali riziko padu neceho jako spacaku
nacpaneho do kyblu a tasky plne neceho na hmat jako kukurice (?) zpatky
nad svoje sedadla a ja uspesne nacpal nase batohy nad nas. A uz sedime,
prohlizime si vagon. Vsichni otevrene okna. Ale divne otevrene. Od spodu
nahoru, presne naopak nez v CZ vlacich. Tu mi dochazi, ze tohleto nebude
mit klimu a ze rotujici ventilatory nad ulickou, tesne pod stropem jsou
vse, co nas bude drzet od upoceni se k smrti. A vagon samozrejme v CN
duchu narvany do posledniho mista. To bude sranda 🙂 Kolegyne si uz
ted zacina stezovat na horko, jako bych o tom nevedel, venku jen 35
stupnu a my zavreni se 120 (posledni cislo na mistence za nama) lidma
v jednom vagonu. Jeste, ze nemame i lidi na stojaka. Vyjeli jsme. No,
hic jaxvin. Kazdy, kdo na nas dohledne, celou cestu cumi na nas, jakoby
nic jineho nebylo. Ale nedotiraji, jen jsou zvedavi a znudeni. Kolegyne
parkrat zkousela marne usnout, ale v tom horku a nedostatku prostoru
to fakt neslo. Tak z nudy vytahla ty chicken fingers, co se ale ukazaly
byt rybi filety (fakt ryba a fakt za 4). Takze Kossy celou cestu, ona
kouka z okna, ja na jednu mladou holcinu, co jede s matkou a brachou/strycem
a sedi nejak rozhazeni, ze dva spolu ve vedlejsim vagonu, jeden v nasem.
Takze kdyz sedela naproti a zkousela spat, taxem obdivoval vypracovane
nohy.
Ne,
necumel jsem tupe, ale nenapadne, jako to delaji zeny, kdy objekt o
tom vetsinu casu nevi, jen muze nahodne zachytit pohled. Co mne zaujalo
bylo to, ze ji bylo tak 13-25, mela stihle ruce, byla temer bez prsou,
strasne prtave oci (kdyz jsem uvidel pak matku, kdyz sedla u nas ve
vagonu, jsem pochopil po kom to ma. Matka mela misto oci doslova tak
4mm spendlikove hlavicky), ale mela nohy typ gymnastka. Na jeji drobne
telo neproporcionalne velke a slo uhadnout trenovane svalstvo, a takove
nohy jsou nadherne. Ostatne jako nohy tanecnic, krasobruslarek a nekdy
i lehko-atletek. Takovy typ postavy jsem v Cine videl osobne uz nekolikrat
predtim, ale az ted jsem si mohl prohlidnout nejspise zavodni gymnastku
poprve tak zblizka. Zive se takove nohy
vidi strasne malokdy, zijeme v pohodlne dobe, kdy to lze videt jen v
televizi a nekdy behem stredni/vysoke skoly.
Vlak
nekolikrat zastavoval na strasne dlouhe zastavky. I hodinove. Takze
nakonec nase prumerna rychlost byla nejak kolem 30 km/h. Na vyjezdu
jsme nabrali 40 minut zpozdeni, vyjeli misto 15.15 v 15:55. Behem jizdy
jsme jednou stali po vzoru CD mezi polama skoro hodinu, ale nakonec
jsme dojeli jen s 30 minutovym zpozdenim. Na mezistanicich vystupovali
lidi, lidi co byli uvnitr si rychle zabirali mista, hlavne u oken. Ti
co pristupovali ani jednou nenamitali, podezrivam, ze nemeli mistenky,
protoze v mezistanicich se asi nevydavaji. Gymnastka vystoupila tak
v pulce cesty, zato vidlaci za nama a naproti nam jeli az do konce.
Jen ten naproti me vystoupil hodinu pred CQ a misto nej nastoupila cinska
verze Yorkshirske blondyny. Jen misto cokla v kabelce mela kupu zenskych
casopisu, kosmetiku a mobil a vsechny 3 veci delala zbytek cesty, tj.
hodinu.
Zde
musim uvest na pravou miru pojem vidlak. Vidlak v Cine je obvykle farmar,
nebo pristehovalec z venkova. Obvykle nedosahl ani stredniho vzdelani,
tzn. ze slozitejsi texty neprecte, ale domluvi se bez problemu. O slozitosti
a mnozstvi cinskych znaku jsem uz psal. Jedna se o lidi chude, kteri
vetsinu nebo podstatnou cast zivota travili nebo travi praci pod otevrenym
sluncem (prace na poli, stavbach, pomocne prace venku, kopani cest atp.).
Zde v CN je proto taky zrejmy asijsky trend byt co nejvice bily, jakozto
symbol uspechu, bohatstvi aneb ze clovek nemusi byt na slunku, ktere
je skodlive udajne. Damy chodi s destniky, s puncochami a obleceni,
aby zakryvali telo od slunce i v 40 stupnich. Tezce pracujici trida
naopak nema na vyber a neustaly pobyt na slunku z nich dela tmave zlute
az hnede typy dlouhodobeho zbarveni kuze, ktere je i geneticky
“prenosne” asi. Tady “byt opaleny” se mezi stredni tridou nenosi.
Osobne za sebe ale musim rict, ze tito tmave opaleni lide si zaslouzili
muj obdiv za svou pili, za nevtiravost, nedoternost, jednoduchost, primost
a jakousi lidskou inteligenci. A jde o nazor na vetsinu, samozrejme
jsme potkali i mnoho cumilu, hawkeru a i jen nechutnych zastupcu vidlaku.
Pisu o nich zde, protoze prave v teto tride jezdi z 90% typ
“vidlak”, co casto se vraci na cas do rodne vesnice (dle cinskych
meritek jde o mesta do 1 milionu obyv.) z velkomesta, kde cas pracoval,
nebo jen prodaval urodu. A zde jsme taky meli za spolujezdce kreteny,
co 95% casu jen otevrene bez jakychkoli zabran cumeli na blondatou kolegyni,
a naopak hned naproti ni sedel jeden, ktery se snazil vsemozne vyhybat
pohledu na ni, protoze nejak asi podvedome chapal, ze by ji to bylo
neprijemne, nohy mel celych 5 hodin pod svym sedadlem, nenatahoval je,
aby se ji nahodou nedotkl ze stejneho duvodu a vsemozne se snazil byt
nenapadny. A kdyz mluvil se sousedem, mluvil vecne a pak zase koukal
do okna. Jestli toto nekdy precte, tak ho pozdravuju! (a jestli si toto
FAKT precte, tak preplavu Tichy ocean).
Dojeli
jsme do CQ, hned po vystupu z nadrazi utok hawkeru. Nejdriv prodejci
map mesta, vubec jim nevadilo, ze jsou mapy jen v cinstine a ze na nas
mluvi jeden pres druheho cinsky. Druha vlna byli taxikari a hotelovi
hawkeri. Treti se otalela kolem autobusu na autobusaku a nevim, co nam
nabizeli. Nerozumet cinsky vy hnupi, ja rikat vam to uz 4 jazyky, naucte
se i neco jineho, nez svuj jazyk a i ten mizerne. Hledame bus c. 608,
ale ten tu neni. Vytahujem LP a zastavujeme se, bo jsme predtim suverenne
zdrhali smerem od nadrazi se schovat mezi busy. 2 hawkeri nas vidi a
uz jsou u nas. Furt neco zvatlaji po svojem, je ignorujem, pak se ptame
kolemjdouciho a ukazujem znak pro autobus a c. 608. Krouti hlavou, asi
nevi. Kazdopadne ten bus tu neni. Zjistujem, ze LP je totalne na h@vno,
cim dele ho pouzivame, tim vice keca, protoze 608 jezdi ze stareho nadrazi
a ted vetsina vlaku prijeizdi na nove. Ovsem to by ti zmrdi museli misto
copy/paste procedury starych vydani nekdy checknout info, nez to jen
okopcit. Zkousime se jednoho z 7 hawkeru a taxikaru kolem nas se zeptat
na bus a klicove slovo “Chao Tian Men”, coz ma byt namesti u reky
uprostred mesta, kde ma byt pobliz nami hledany John Cozy’s Hostel.
No, az hawker nekomu nezistne pomuze, tak to driv kazdy Cinan bude umet
cesky. Takze furt jen nabizeji hotely a taxiky, polibte si prdel chlapci.
Hlavne jedna baba rve cinsky jak o zivot, ze to je slyset az u nadrazi
a uz je kolem nas 11 hawkeru. Aspon nejsou doterni natolik, aby sahali
a tahali za sebou. Zkousime dalsiho kolemjdouciho, ale ten vypada, ze
nechce mit co do cineni s davem kolem nas. Kolegyne z toho uz tez zoufala
a prosi, at nekam jdeme. Tak ji navrhuji vlezt do nejblizsiho busu a
proste nekam dojet a tam se rozkoukat. Zatimco vaha, kolem prochazi
mlady Cinan s kolou, zastavi a jde k nam. No, umi trochu anglicky, tak
ze kam chceme jet. My nejdriv ukazem to namesti a pak reknem ze kamkoli,
jen pryc od teto bandy gangsteru. On ze nevi, jaky presne bus tam jede,
ale ze tamta 202 jede pobliz a ze odtamtud se uz nejak dostaneme, taxikem
nebo prestupem. Banda na nej neco rve, hlavne ta baba. Se omlouvame,
ze quli nam musi to poslouchat, on ze to je ok, ze jsou to spatni lidi,
kteri chteji jen vydrit turisty. Provazi nas ke vchodu do busu, uz je
s nim nejaky jeho kamos, dav jde za nami a neco na ne rve. Asi nadavaji,
ze jim odvadeji korist. Tesne pred busem rika, ze jeho kamos zjistil,
ze je lepsi vzit bus 601 nez 202, bo zastavuje bliz k namesti. Takze
prejdem o 20m dal do jineho busu, jeste jednou klukum (15-28?) dekujeme
a sedame do klimy. Ridic nikde, bezi LCD s nejakymi reklamami. No jo,
ale kde mame vystoupit.. Casem se bus naplnuje a dozadu k nam sedaji
dva Cinani se svetlou barvou kuze. Hele, stredni vrstva, by mohli umet
anglicky. Zkousim, JO. Umi. Starsi chlapik sice odkazuje na svou dveru/konkubinu,
ze ona mluvi anglicky, ale kdyz se ptame, kde mame vystoupit co nejbliz
namesti, tak nam rika on, ze oni vystupuji zastavku pred tim a ze nejbliz
je vlastne az ta konecna zastavka. Chlapik ma nakonec ok anglictinu,
holka ma sice lepsi, ale on na svuj vek fakt dobry vykon. Ale moc nenakecaji
ani mezi sebou, takze po rozjezdu oba sedi ticho. Prijde zena, co prodava
litky, neco na nas cinsky, my rychle smerem k te holce a jak ze se nazyva
ta zstavka, kde mame vystoupit? Neco rika te s listky, ta po nas chce
5Y. Aha, tohle je prvni mesto, kde cena listku zavisi od delky jizdy
misto pausalu.
Dojizdime,
vylezame. Same mega baraky kolem. Podchop pred nama, samoska a stanek
vedle nas, nejake svitici obchody v barakach kolem, nejaky plaza hotel.
Ve stanku nemaji mapy a uz vubec ne aglicke. Tak dle LP se orientujeme
zrovna podle mista, kde ma byt ten plaza hotel za pouhych 2800Y noc/osoba
a odhadujeme smer. U podchodu nas anglicky oslovuje mlady par, co se
evidentne nudi a tak jen chodi po meste. Zda chceme pomoct. Jasne ze
jo, ukazujem to namesti a ptame se zhruba na smer. Oni ze nekam tam
smerem mezi velke baraky. To jsme vedeli taky. Ale dekujem a pokracujem
v nasem smeru. Po nejakych 15 minutach stojime a reky a docela ztraceni.
Cert vi, kde zrovna jsme, mapu po ceste nikdo neprodaval, jsme u reky
a kdo vi, kde je to namesti. Ono totiz hostel jsme nasli na netu, v
LP neni. Ma byt v Chao Tian Men portu, v LP ovsem je jen to namesti
stejneho nazvu, kterym se ridime. Hledame obet, ktere se zeptat o radu.
Turista. Ne, fakt ho neprozradilo ani 185 cm, blond vlasy a batuzek
na zadech. Tak honem k nemu, vedle nej asiatka. Ptame se o radu, a tak
oni ze tu jsou taky jako turisti a neznaji mesto a ze sami jen tak bloumaji
kolem reky s tim, ze si pak vezmou taxika do hotelu, bo neznaji cestu
:)Ale zkousi nam chytit taxika, ovsem bezuspesne. Proste zadny nejede
a pokud jo, nekoho uz veze. Po 5 minutach navrhuji to vzdat, ze to ma
dle mapy byt kousek, kery dojdem rychleji, nez za jak dlouho chytime
taxika. Navic je to i cast dobrodruzstvi. A ze i oni maji zpestreny
nudny vecer. Smejou se, ze to je pravda. Rika, ze mame v nazvu ulice,
kde to ma byt asi chybu, bo to ani nejde precist poradne a domorodci
kdyz to rekne to nechapou. Je totiz z Hong-Kongu a on tam ted je taky,
spolu chodi a on se tam za ni prestehoval z Anglie. Ja zda uz umi cinsky,
on ze vubec, ze jen zakladni fraze, cisla a nadavky. Ja ze taky zacinam
stejnym smerem, ale asi neznam tolik jako on 🙂 Navrhuji tedy najit
nejaky Starbucks, kde maji wifi, se pripojim mobilem na web a najdu
spravne napsanou adresu, bo zrejme kolegyne zvorala opsat tech 12 pismen,
bo nazev ulice neexistuje.
Paradoxne
Starbucs je v Cine rozsireny kolem zatim vsech turistickych arakci ve
mestech kde jsme byli. Je to asi jediny kafe retezec, ktery se do CN
nasr@l z Ameriky, protoze jinak tu z USA je jen KFC, McD a zatim nami
videny jediny BK (Burger King), ktere jsou naoko konkurence, ale realne
jde o stejne podniky s kapitalovou provazanosti majitelu a celeho dodavatelskeho
retezce. Pricemz v USA jde o podniky
“nic moc”, kam chodi jen spodina, negri a zoufalci, protoze na hamburgery
tam jsou mnohem lepsi podniky. To jen ve zbytku sveta jsou prezentovany
jako Top End.Ve starbucks maji hlavne zdarma wifinu, je tam klima tak
na 17 a brutalni ceny. Kava 30-50Y, mikro dlabanec ke kave 15-45Y, ja
bych snedl takovych tak 10-15, bo jsou velikosti mensiho sushi.
Starbucs
je hned pobliz, jsme totiz na nejaky turisticky aktivni casti mesta,
jen je docela pozde vecer, takze je tu zrovna prazdno. To bude tim hicem.
Fakt zatim nejodpornejsi mesto, kde jsme v cine byli. Je 22 hod, ale
je tak 35 a aspon 100% vlhkost kvuli reky Yangtze, ktera se krouti mestem
jak Vltava a pousti opar. Ve SB se zda byt oproti venku fakt zima. Nase
pomocnice se snazi ze servirky vytahnout, kde je ta ulice, kterou kolegyne
spatne opsala. Ja se mezitim pripojuju pres jejich wifi a hledam ten
hostel na webu. Mam ho, jasne ze ulice byla chybne. Nekdo misto “i”
napsal “n”, takze to cinsky ani neslo precist. A to mi rekla kolegyne
z HK, ja ji to potvrdil ukazanim adresy v mobilu. Spolu se servirkou
zakresluji nasi adresu do mapy, nam na papir pisou ve znacich nazev
te ulice a pak nam nabizeji tu mapu. Slusne odmitam, ale trvaji na tom.
Ze oni si stejne berou taxika a umi cinsky, a nas jeste neka hledani,
ze mapa se bude hodit. Prijimame, dekujeme, loucime se, prejem pekny
zbytek prochazky, oni nam preji, at to najdem a my pokracujem podel
vnitrniho severniho oblouku zahybu reky, ktery nas ma privest primo
k hledanemu baraku. Jdeme teoreticky dolu, protoze namesti e jakob dobrych
6 pater nad cestou podel nabrezi reky, takze eskalatorem sjizdime dolu
a jdeme do vytahu. Heh, sme v 7. patre, nejniz je 1 a minus 1. Mackame
jednicku. Projizdime obchudky na patrech, pak nejaky hotel, vstupni
hala v a 1. vidime za dvermi silnici. Az na to, ze na sklenenych dverich
visi retez. Tudy cesta nevede. A minus prvni patro asi cloveka vyhodi
rovnou do reky, bo uz ted jsme tesne nad urovni. Jdeme do dvojky, obchazime
vytah a jsme nad halou, dole jsou ty stejne sklenene dvere, vychody
z tohoto patra maji stazene mrize. Tak do 3. A, neco jako vychod. Teda
spis nouzove schodiste pro pripad pozaru. Nam to ale staci. Sestupujem
2 podlazi a dostavame se cca 10m od sklenenych dveri s retezem. Logika.
Tak pokracujem podel reky, kolegyne v pulce cesty zacina nadavat na
pocasi, na batoh a rakosnikovy klobouk co s sebou taha od Xianu. Ji
rikam, at ho vyhodi, za 20Y ji kupime pred odjezdem novy. Ona ze ne,
ze tak pekny uz nesezenem. Ja ze v P bude takovych cca 1.4 miliardy
stejnych na prodej, ona ze ne, kdyz uz se s nim tahala tyden, ze to
vydrzi. Ja ze zda to stoji za to, kdyz mame jeste pres 2 tydny pred
sebou, ona ze si ho chce nechat. Tak jo no.
Dochazime
k baraku cca 30 pater. Dole vratny, ukazujem adresu, on ukazuje smerem
dal a neco rika. 5 minut jdeme dal, ukazujem znovu adresu, ukazuji nam
smerem zpatky. Heh.. Vracime se trchu, ptame se, ukazuji ze se mame
vratit vice. Ale tam uz nic neni krome toho prvniho, co nas poslal dal.
Jedna zena s nama jde a ukazuje na sklenene zavrene dvere. Zavrene tyci
zevnitr, nikde nikdo. Vedle o 10m dalsi, uvnitr jen sklenene schodiste.
Stoupame o patro, jdeme k prvnimu vratnemu/sekuritakovi co je za necim
co vypada jako parkoviste. Ukazujem adresu, jde s nama k tem zablokovanym
dverim, boucha. Vyleze takovy vyhazovac, chinese edition (na jezka,
175 cm, 80-90 kg, vek 35-45), co chrnel pod recepcnim stolem uvnitr,
takze nebyl videt. Moc nadseni z probuzeni nevypadal, neco spolu mluvi,
pak ten nas mlady pry “hotel closed”. Neni mozne. Chvili stojime,
co dal? Taxika a na jiny hostel z LP? Ne, kontroluju web stranku, co
jsem nezavrel na mobilu, dole neco jako “instrukce v cinstine”,
ctverecky misto znaku a latinkou “C dong, 1906#” po adrese. Ukazuju
to sekuritakum, chvili kecaji, pak nas ten nas mladsi vede zpatky, kde
jsme ho potkali a vytahem do 19. patra, nachazime dvere 1906, zvonime,
nic. Zvonime jeste jednou. Zase nic. Tak zvonime uz jen protoze nas
nic jneho nenapada ale furt nic. Na web strance si vsimam 9 mistneho
cisla, napada me, ze jde o telefon, volam, bere to cinan. Ja zda to
je John Cozy. On ze jo a co chcu. Ze chc prespat. On ze kde jsem a kolik
nas je. Ja ze jsme u jeho hostelu a jsme 2. On ze jak u jeho hostelu?
Ja ze u jeho bytu 1906. Tak ze pry tu bude za 10 minut. Cekame, prichazi
ten cinsky vyhazovac, ceka s nama, neco mezi sebou mluvi. Ukazuju jim
na papire 23:34, na mobilu soucasny stav 23:24 a ukazuju na byt a tocim
pomyslnym volantem. Ti nechapou. Nevadi, nemam naladu 10 minut vysvetlovat,
kdyz uz prijede domorodec a vysvetli to po jejich za 2 sekundy. Presne
tak se stalo, dekujeme obema a jdeme s Johnem Cozy (JC) dovnitr.
Jedna
se o 4 pokojovy byt, ktery predelal na hostel. 1 dvouluzkovy pokoj,
jeden 4 a jeden 8 luzkovy. 3 koupelny, kuchyn, velky obyvak. Na otazku
za kolik to ma a kde jsou lidi rika ze dnes rano 8 lidi odjelo na Yangtze
na lodi a nikoho necekal, tak proto tu nikdo nebyl. Ze nam da pokoj
pro 2 za 80Y celkem (a v podstate cely byt k tomu, bo jsme tu sami),
ze jasne, to berem a chceme at nam zaridi vylet po te rece Yangtze,
ktery je tak popularni a udajne krasny. Ze fpoho, nabizi drahe vylety,
kdy 2 trida stoji 1000Y a trva 4dny a 3 noci. To nam ale casove nevychazi,
bo chceme se radsi podivat na Shanghai, nezli se nechat nest po rece.
Druha varianta je na 3dny a 2 noci, za 520Y. Rozepisuje itinerar jak
by to fungovalo, at stihnem Shanghai i Peking i reku. Vypada to ok.
Jako 3. ukazuje moznost “hydrofoil”, takova rychla ricni lod na
podvodnich kridlech. Za 480Y. Akorat ze nelze jit na palubu a jde jen
o dopravu z A do B. souhlasime s variantou 2, on ze rano zjisti, zda
jsou listky. Pta se, zda nechceme i vylet lodickoui do Male soutezky
(mensi reka vpadajici do Yangtze pred tou obrovskou novou prehradou),
ze je to moc fajn a jen 190Y na osobu. A taky nabizi zarizeni odvozu
z Yichangu do Wuhanu.
Tyto
tury na lodich po rece Yangtze jsou popularni destinaci uz i
zahranicnich turistu. V obou smerem porad plavou hydrofoily, cinske
vyletni lode, ale i luxusni lode zahranicnich spolecnosti, ktere maji
sice 3-4 hvezdickovy standart sluzeb, ale stoji od 6000Y do 20000Y,
coz ve srovnani s nasimi 520Y je rozdil. Cinske a vetsina vyletnich
lodi vyjizdi s zapadni casi reky Yangtze z mesta Wuzhou, cca 150-200
km od CQ jedou do Yichangu. Nektere delsi zajezdy zacinaji primo
v CQ. Nejdelsi jsou az 12 denni vylety a ty stoji
kolem 9000Y a konci v Shanghai.
Tak
jsme rekli, ze Yangtze ucite chceme, ale ten vylet a autobus si rozmyslime
a rekneme rano. Pak jeste dlouho zvanil, ze je poctivy se svymi hosty,
dela pro ne max a ne jen se snazi maximalne vydelat. Jasne, asiat, co
se nesnazi vydelat na turistech. Ale odkyvam mu vsechno a pak ho jeste
hodinu drzim a ptam se na cinske realie a nabizeny vylet. Po hodce ho
posilam spat, bo mu manzelka vpravo od nej uz usina, taxe sebrali a
sli spat nekam na jiny byt. Ukazal, ze ma samoobsluhu, v lednicce napoje,
ktere si muzeme vzit a do misky vedle vlozit tolik, kolik je napsana
cena pod kupovanou veci. Az na to, ze to mel nechutne drahe. Pivo za
10, co stoji 4, snickers za 7 misto 3.50, hajzlpapir 5Y misto 1.50Y.
Jedno pivo jsme vypili, udelali si 2 zelene caje v kuchynce, osprchovali,
kolegyne neco vyprala, ja to povesil na balkone. Jeste hodinu jsme kontrolovali
pres net spravnost jim navrzene trasy a hostelu, nasli nekolik levnejsich
tras. Pak osprchovali a spat kolem pul4 rano. V 8:30 mel prijit a rict,
zda ma listky na lod, taxme dali budika a sli spat.
0 komentářů