Kdo nám udělal mezinárodní ostudu? ČSSD? Ne! Topolánek! * Církev se montuje do politiky * ČSSD: komediantka a hokejista na kandidátce * Nedobrovolné zdravotní pojištění a jeho srovnání s realitou v USA
Nevolte ČSSD, vyzval Vlk. Církvi jde o peníze, reagoval Paroubek
Nevolte ty, kteří svrhli vládu, apeluje kardinál Vlk
Myslel jsem si, že vliv církve na politickou scénu je u nás spíše otázkou pro historiky. Jak se ale ukazuje, tato instituce své snahy ještě nevzdala. Kardinál Miloslav Vlk se opakovaně vyjadřuje k politickému dění a činí tak až podezřele zaujatým a jednostranným způsobem. Považuji tyto tendence ze strany jednoho z nejvyšších hodnostářů za absolutně nepřípustné. Církev v dnešní době a tím spíše na našem území není kompetentní k jakýmkoli vyjádřením v tomto směru.
Je jasné, že kardinál podporuje spojenou Evropu, protože skrze ní (respektive skrze velké státy, kde má církev větší roli, než v Česku) bude mít církev větší šancí prosazovat svou politiku. Přitom si stačí vzpomenout na výplody, s nimiž přicházel předchozí papež, který stál například proti antikoncepci, nebo v křesťansky orientovaných zemích tolik zavrhovaným interrupcím. Náboženským fanatikům očividně nedochází, že je jiná doba, kdy ženy mají právo rozhodovat o tom, zda a kdy budou mít děti a kdy již nejsou vnímány pouze jako chodící inkubátor.
Ztotožním se v tomto s vyjádřením Jiřího Paroubka, který vstup kardinála do předvolební kampaně označil jako neslučující se s posláním církve. Měli bychom si ale uvědomit, že smyslem církve už několik století není primárně poskytnout věřícím prostor pro jejich víru, nýbrž právě hromadění majetku, ke kterému se předchozí vláda stavěla podstatně pozitivněji, než ČSSD a tudíž celkem logicky církvi vyhovovala.
Svá někdejší slova o Jidáších, jež se nechali koupit za třicet stříbrných, by tedy Vlk mohl vztáhnout sám na sebe, neboť je v mém vidění Jidášem, který se nechává kupovat za 270 miliard, které jeho církvi slíbila předchozí vláda.
Tragédie ve Studénce: Vyšetřování vede k šéfům firem
Znalec: 8 lidí u Studénky zabil šlendrián!
Při své poslední návštěvě Prahy jsem byl prakticky při každém setkání dotazován, jak to vypadá s vyšetřováním tragédie ve Studénce. Mnoho lidí pak vyjadřovalo názor, že se celá kauza zamete pod koberec, jak bývá v Česku zvykem.
Aktuální informace zatím vypadají tak, že se na vyřešení nešťastné události opravdu pracuje a dost možná budou padat zajímavé hlavy. Kromě dvou již obviněných inženýrů subdodavatelské firmy Bögl and Krýsl budou pravděpodobně obvinění i lidé z ODS-Dopravní stavby Ostrava a hovoří se i o krajském úřadu, který měl celou stavbu dozorovat. Dost možná tak arogantně vystupujícímu řediteli ODS-DSO spadne hřebínek.
Podle plánů by měl být most dostaven v červenci tohoto roku – tak to alespoň bylo slíbeno, když dostavbu krajský úřad pod vedením hejtmana Tošenovského těsně po volbách do kraje nechal na stávajících firmách. Včera jsme se byli na místě podívat – ocelová konstrukce již stojí, na mostě probíhají betonářské práce a podle informací by měl být termín dodržen. Dodnes ale nechápu, proč se ODS-DSO do dostavby hrnula, když by po odečtení penále z prodlení měla tato stavba skončit mínusem.
Nahý Topolánek válcuje Evropu: Vidělo ho už 30 milionů lidí!
Jsou snímky nahého Topolánka zásahem do soukromí nebo montáží? Nemohou být obojím.
Topolánek o nahých fotkách: Je to upravený podvrh
Španělský deník zveřejnil “nahaté fotky” z Berlusconiho vily
Fota z Berlusconiho vily otiskl španělský list; Topolánek se hájí
Kauza nahého Mirka Topolánka ukázala mnohem více, než expremiéra, pobíhajícího ve stavu vzrušení po zahradě. Ukázala Topolánka takového, jaký skutečně je: totiž jako prolhaného, falešného a nepříliš inteligentně argumentujícího člověka. Když italská média přišla s tím, že bulvární fotograf zachytil na svých snímcích neoděného premiéra ČR, Topolánek prohlásil, že žádné takové fotografie neexistují. O dva dny později se ale snímky objevily ve španělském deníku El País.
Opakovaně jsem se tady vyjadřoval nad sníženou bystrostí předsedy ODS. Nepřekvapil v tomto směru ani tentokrát: první reakcí bylo, že na snímcích je skutečně on. Ano, na těch fotografiích, které podle jeho slov ještě několik dnů předtím vůbec neexistovaly a za které chtěla jeho družka Talmanová dokonce omluvu. Následně Topolánek doplnil, že se jedná o podvrh, respektive montáž. V čem by ale ona montáž měla spočívat, to už nebyl schopen domyslet, natož pak vysvětlit. O něco později se dokonce objevilo další vyjádření, v němž ten samý Topolánek otočil a začal tvrdit, že na fotografiích není on, ale úplně jiný člověk, který má sice stejný náramek a zhruba podobnou tělesnou konstituci, ale není to Topolánek.
Samozřejmě jsem si vzpomněl na nedávnou kauzu “bordelu Vyhlídka,” sponzorovaného z peněz, o kterých rozhodovala ČSSD. Média tehdy přišla s tím, že do onoho podniku měli jezdit čelní politici zmíněné strany, kromě dalších například Zdeněk Škromach. Zůstalo ale jen u tvrzení proti tvrzení, protože Škromach a spol. i kdyby v podniku byli, nebyli tak hloupí, aby se nechali vyfotit.
Předsedovi ODS patrně nedošlo (jemu tedy nedochází více věcí, tohle je jen jedna z nich), že pobývá na zahradě jednoho z nejvlivnějších mužů Evropy a současně ikony bulváru, o kterou mají zájem paparazziové. Pochopil bych to možná u malého dítěte, které nezná svět, ne ale od člověka, který se v politice pohybuje již několik let a novináře zná velmi dobře. Opět se potvrzují má slova, že Topolánek prostě není bystrým člověkem.
Co je ale největší legrace: ODS a další, včetně výše zmíněného kardinála, krmí veřejnost tvrzeními, jak ČSSD udělala Česku ostudu, když shodila vládu v době předsednictví EU. O tom, že EU předsedáme, ale zcela jistě vědělo méně lidí, než kolik si prohlédlo snímky nahatého premiéra naší země. V Itálii dokonce na toto téma složili písničku. Teď teprve máme tu správnou evropskou ostudu! Můžeme za ní poděkovat ODS a především pak jejímu předsedovi. Tohle se ale v novinách nedočtete, protože většina českých deníků zaujímá “Onen jeDiný Správný pohled” a kritizuje jen “oranžové.”
Celkově vzato mě na celé věci překvapuje především fakt, jak celou kauzu vnímá veřejnost. Někteří voliči ODS mi připomínají fotbalové fanoušky, kteří tuto stranu volí jen proto, že “jí fandí” a v podstatě se ani nezajímají o nějaké programové cíle, natož o to, jakou ostudu nám udělal čelní představitel po celé Evropě. Na hráče jiného týmu pak po vzoru svých chuligánských protějšků hážou vejce, což naprosto koresponduje s primitivismem, zakořeněným ve “straně modrých.” Vsadím se, že kdyby Topolánek v Parlamentu za přítomnosti kamer uřezal hlavu Davidu Rathovi a běhal s ní kuloáry, setkal by se s velmi pozitivní odezvou svých “fans.”
Teď můžeme jen čekat, co Topolánek ukáže příště. Už jsme viděli vztyčený prostředník, vztyčené přirození, možná nás jako další čeká jeho ctěné pozadí.
Herečce Brožové mají v kandidatuře pomoci „černé duše“
Brožová povede na Teplicku volební kandidátku ČSSD
Jak se volí Kateřina Brožová? Silou Paroubka
Tvrdé prosazování herečky Kateřiny Brožové na kandidátku ČSSD je pro mne ukázkou, že tato strana není přinejmenším ve vnitrostranických otázkách o nic lepší, než ODS. Dokáži pochopit, že politická strana dá na kandidátku nějakou známou osobnost. Přeci jen volby jsou v první řadě otázkou marketingu a známé tváře osloví masy. Nemohu se ale nepozastavit nad tím, zda by ČSSD neměla prezentovat spíše politiky a jejich předvolební teze (řekněme sliby), než lákat voličskou obec na tvář, kterou znají jen z druhořadého seriálu.
Cosi také vypovídá až extrémní angažovanost Jiřího Paroubka, který tak radikálně tlačí na přední místa kandidátek ženu, jež neudělala nic ani pro jeho stranu, natož pak pro naší zem. Brožová podle všeho ani o politice samotné mnoho neví a již dříve tu náš čtenář js zmínil rozhovor, podle kterého herečka nemá ani sociální cítění (chudého muže by si prý nikdy nevzala). Tyto kuriozity nyní probublávají i do médií a jsem zvědav, jak zapůsobí na voličskou základnu “oranžových.”
Za sebe říkám, že i když do Parlamentu bude kandidovat celá řada politiků ČSSD, jež mají mé sympatie, “oranžové” volit nebudu. Jedním z důvodů bude právě tato kauza, protože v politice chci lidi schopné a ne jen známé a populární. Na nabídku “volte herečku a hokejistu” tedy ČSSD řeknu “děkuji, nechci.”
Eurovolby jsou u konce – ODS v nich s náskokem zvítězila
Eurovolby vyhrála ODS před ČSSD, KSČM a KDU-ČSL
ODS vyhrála eurovolby, nejvíc si ale polepšila ČSSD
Paroubek: Nynější prohra znamená výhru na podzim
Pro mne skončily volby do Evropského parlamentu velkým překvapením. V průzkumech veřejného mínění opakovaně vychází jako vítěz českých parlamentních voleb ČSSD, která tento týden dokonce zvýšila svůj náskok. Přesto ve volbách do Europarlamentu vyhrála poměrně drtivě ODS.
Důvodů vidím hned několik: zatímco v průzkumech se vyskytuje řada lidí, kteří sice rádi odpoví na otázku, ale aby se dokopali k volební urně, na to jsou příliš líní. Je obecně známo, že voliči ODS a KSČM patří k těm s nejlepší volební disciplinovaností. Právě tento fakt by ČSSD mohl zlomit vaz i v předčasných volbách.
Možná nejsem sám, komu vadí naparování Jiřího Paroubka, které začalo pádem vlády a pokračovalo právě zmíněnými volebními průzkumy. Dost možná část voličů ČSSD nedala hlas i proto (nebo za to), že ve volbách do Europarlamentu slibovali věci, na něž tato instituce nemá pražádný vliv. Na druhou stranu nepochopím, že voliče nezvedl ze židlí (pohovek, gaučů a otomanů) předvolební plakát, podle kterého stálo jedno slovo “modrého” europoslance Zahradila 18 000 Kč. Zahradil v evropském zákonodárném sboru zůstává a nadále bude moci za velké peníze mlčet.
Doufal jsem, že porážka v těchto volbách dovede ČSSD k větší sebereflexi, ale soudě například dle masivního dosazování nekompetentních lidí na kandidátky se zdá, že k žádnému “zamyšlení nad sebou samými” v této straně nedošlo.
Jiří Paroubek by také podle mého názoru měl výrazně změnit svou rétoriku. Tvrzení, že současná prohra znamená výhru na podzim, může znít (tedy přesněji mně tak zní) na jednu stranu zoufale, ale na stranu druhou nepřiměřeně a bezdůvodně sebevědomě. To by mohlo nejednomu voliči vadit, neboť podobně namyšleně zní opoziční předseda ODS a není to nic pěkného. Hypertrofovanou sebedůvěru může voličská obec vnímat negativně a podle mne může být jedním z důvodů, kvůli kterým by výsledky parlamentních voleb mohly být jiné, než výsledky volebních průzkumů.
Ještě doplním, že jsem v těchto volbách volil KSČM, ačkoli jsem podle kohovolit.eu měl výrazně vyšší shodu s Libertas.cz. Přiznávám, že i po vyhlášení mé volby na tomto blogu jsem opakovaně přemýšlel a viděl důvody, proč by právě Libertas.cz měli lépe vyhovovat mým názorům. Nakonec ale vyhrála skutečnost, že strany s méně než pěti procenty nemají šanci a dal jsem svůj hlas komunistům. Pro nadcházející předčasné volby je ale Vlastimil Tlustý mým velkým favoritem a to především proto, že jde o člověka nesporně chytrého, který navíc dokázal poukázat na podivné praktiky, hraničící až s vydíráním, jež se děly ve vládě Mirka Topolánka. O svém charakteru mě Tlustý přesvědčil tím, že se dokázal “vzbouřit” i přesto, že musel počítat s tím, že dříve nebo později “přijde o korýtko.” Takových politiků je v naší zemi opravdu jen velice málo.
Získat euro-volební průkaz? Pěkná věda v době počítačů
Fakt, že získání voličského průkazu, opravňujícího k volbám do Evropského parlamentu v jiném místě, než místě bydliště, nebyla legrace, mohu jen potvrdit. V první řadě byla velkým mínusem skutečnost, že poslední voličské průkazy bylo možné získat nejdéle dva týdny před volbami. Kdo se dozvěděl, že nebude doma, později, měl prostě smůlu.
Sám jsem s vydáním neměl problém – na úřadě Ostrava-Jih mi voličský průkaz vydali na základě předložené občanky a vyplnění jednoduchého formuláře během necelých pěti minut. Překvapilo mě ale, že z tak velkého voličského obvodu jsem byl v poslední den teprve 38.-mým občanem, který si o průkaz voliče zažádal. Volební účast mi pak toto nízký zájem o volby jen potvrdila.
Peníze ze státního rozpočtu za hlasy voličů dostane 13 stran
Dělnická strana se těší na peníze od daňových poplatníků
Volby a rasismus vynesly Dělnické straně tři čtvrtě milionu korun
Nárok na peníze za získané hlasy mají ty strany, které získaly přes 1% voličů. Asi největší pozdvižení vyvolala Dělnická strana, kterou se předchozí vláda pokusila neúspěšně zakázat. K zamyšlení je tu především otázka, kdo jsou voliči této strany? Ano, v první řadě to budou lidé, nespokojení se stávajícím řešením otázky cikánské menšiny. Více než setina těch, jež přišli k volbám, tak chtěla vyjádřit nesouhlas se stávajícím stavem. Bohužel naše čelní představitele to bohužel nedovede k zamyšlení, zda nedělají něco špatně, když prokazatelně roste podpora tímto směrem orientovaných stran. Mnohem jednodušší je takové subjekty zakázat a nejlépe by bylo, kdyby se povedlo občanům zakázat i podobné myšlení. Pak by všichni mohli chodit k volbám a hlasovat jen pro “Onu jeDinou Správnou stranu.”
Policie prohledává byty a zatýká přívržence krajní pravice
Policisté zasahují proti krajní pravici
Policie zadržela deset pravicových extrémistů
Krátce po volbách, které potvrdily smýšlení překvapivě vysokého procenta občanů, bylo samozřejmě nutné udělat odvetné kroky. Než se ale vyjádřím k samotnému aktu zatýkání, dovolte mi malou odbočku. Všimněte si mediální masáže, která v tomto směru probíhá. Slyšeli jste například o přívržencích ODS? Titulky, jako krajní pravice, či označování těchto směrů jako extrémistických jsou dokonalou ukázkou toho, jak se média snaží ovlivňovat veřejné mínění. Spoléhají přitom na lidi, kteří přemýšlejí stylem “mámo, tady v novinách píšou, že to jsou extrémisti, tak to asi budou špatní lidé.” Bohužel takto vnímajících a tudíž i ovlivnitelných lidí není málo. Právě média mohou podle mého názoru za to, že subjekty, jako je Dělnická nebo Národní strana mají menší podporu, než kolik je lidí, jež sympatizují s jejich myšlenkami a volebními programy. Nacházíme se v klasickém Orwellově světě, kde se vláda stará o to, aby obyvatelé dostávali jen ty “Ony jeDiné Správné” informace.
Samotné zatýkání je z mého pohledu aktem, naprosto odpovídajícím práci někdejší komunistické policie. Nezatýkali se lidé, jež například někde hajlovali či provolávali rasistická hesla, ale zatýkáni byli ti, kdož například pořádali koncerty, na kterých vystupovaly z různých důvodů zakazované hudební skupiny. Nejde tedy o postih těch, jež otevřeně propagují rasismus, fašismus, nacismus a další -ismy, ale o cílenou likvidaci organizátorů akcí, na nichž se scházeli lidé stejného smýšlení, odlišného od současného politického mainstreamu. Jde tedy o zásah proti svobodě vyjadřování, který je podle mne naprosto srovnatelný se zásahy proti někdejším disidentům.
Ideopolicie jde tvrdě po každém, kdo si dovolí prezentovat názor, odlišný od názoru vedoucích stran, což už jsme tady měli. Pokud nepůjdete s davem, nebudete kývat hlavou a šoupat nohama, budete předvedeni stejně, jako před dvaceti lety, do Bartolomějské. Je jasné, že celá akce měla být především varováním sympatizantům myšlenek, jež se neslučují s politickou propagandou. Vracíme se zpět tam, kde jsme byli – tedy tam, kde média informovala o západu, plném zlých lidí, jež by nejraději rozvrátili náš sladký a krásně fungující socialismus. Republiku si prostě rozvracet nedáme a je jedno, jestli bude u moci Husák, Langer, nebo třeba Pecina.
Pokud bude v Evropě radar, Rusko nezredukuje svůj jaderný arzenál
Já Rusku v tomto směru fandím, protože snížit jaderný arsenál ve chvíli, kdy se USA roztahují stále dále do východní Evropy, by byl holý nerozum. Americký radar je zařízení, které by, kromě jiného, mělo sledovat právě i Rusko. Tento fakt se potvrdil ve chvíli, kdy Putin nabídl Američanům výstavbu radaru na hranicích Ruska s “rizikovými zeměmi,” díky čemuž by Američané věděli například o vystřelené raketě mnohem dříve. USA ale tuto nabídku odmítly, čímž jasně ukázaly, že radar je namířen i proti této velmoci.
Za vyhrocení v otázce zbrojního arsenálu tedy primárně nemůže Rusko, ale vojenská politika Spojených států, jež se pasovaly do role samozvaného četníka, míchajícího se do sporů po celém světě. Kdyby na vojenské mapě nebylo Rusko, dost možná by si dnes Američané udělali z Evropy svou strategickou obrannou kolonii, bránící jen jejich zájmy a podporující jejich zbrojní a vojenský průmysl.
ČSA chtějí zrušit dvojí kontrolu letadel před startem
ČSA hodlá zrušit dvojí kontrolu letadel před startem
ČSA se díky blbému managementu nedaří – to se ví už dlouho. V rámci úsporných opatření tedy přišlo vedení s tím, že prohlídku letadel před startem již nebudou provádět mechanici a posádka, ale pouze posádka. Přijít s takovou zprávou poté, co se zřítil do oceánu letoun Air France, je přinejmenším hodně nešťastné. Navíc – a to ve vysílání ČT potvrdil i pilot ČSA – “víc oči víc vidí” a je celkem pochopitelné, že piloti nemusí znát letadlo do takových detailů, jako mechanici, kteří jsou schopni jej rozložit a zase složit. Ušetří se možná pár milionů, což hospodářský výsledek ČSA beztak neovlivní, ale zůstane nepříjemný pocit úspor na nesprávném místě. Piloti navíc mají před startem tolik povinností, že bych se ani nedivil, kdyby jednoho dne něco přehlédli. No, doufejme, že se tento úsporný krok ČSA nevymstí. Ono jeden spadlý Airbus by nejspíš stál více, než celé případné úspory.
Téměř 50 milionů Američanů nemá zdravotní pojištění
Velice zajímavá reportáž, kterou bych doporučil shlédnout všem kritiků současného systému zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění v ČR funguje na principu “nedobrovolné solidarity,” kde každý odvádí do pokladny poměrnou část svého platu. Pokud je nemocný, může pak počítat s tím, že se mu dostane odpovídající lékařské péče. Jestliže je plátce zdravý, léčí se z “jeho peněz” ostatní, kteří neměli takové štěstí.
V Americe je zdravotní pojištění “dobrovolné.” Na jednu stranu to má výhodu, že si každý může rozhodnout, zda ho bude platit, nebo ne. Je tu ale celá řada problémů – například dnes zcela zdravý člověk může za pár let fatálně onemocnět. Pacienti jsou navíc zcela v moci zdravotních pojišťoven, které mohou, ale také nemusí uzavřít pojistku. Dá se předpokládat, že těžce nemocného člověka zdravotní pojišťovna prostě nepřijme, protože by pro ní znamenal výdaje vyšší, než příjmy. Podle dokumentu Sicko navíc není výjimečné, že poté, co pacient přestane být pro pojišťovnu zajímavý (tj. začne spotřebovávat více, než vkládá), snaží se firemní právníci najít cestu, jak smlouvu ukončit. Co na tom, že ten člověk zemře? Komerční pojišťovnictví není v žádném případě založeno na jakémkoli humanismu. Jde o tvrdý byznys, kdy pojišťovny profitují na rozdílu mezi příjmy od klientů a výdaji (např. za jejich léky, léčbu, …). Je logické a ekonomicky pochopitelné, že pro komerční pojišťovnu je důležité mít co nejvíce klientů, kteří platí, ale nespotřebovávají žádné prostředky. Pokud by se situace obrátila, pojišťovna by zkrachovala, takže se tomu brání, co to jen jde. Otázkou také zůstává, co by se stalo s klienty takto zkrachovalé pojišťovny, tedy především s těmi vážně nemocnými.
Ostatně nemusíme chodit daleko – stačí se podívat na naše pojišťovnictví. Jakmile po pojišťovně nic nechcete, ochotně k vám vyšle svého obchodního zástupce, všechno zkalkuluje, propočítá, prostě ochota sama. Pokud ale přijdete s tím, že chcete uhradit škodní událost, většinou nic nejde tak hladce, jako při sjednávání pojistky. Jistě ve svém okolí najdete někoho, kdo měl problémy s uplatněním škody z pojištění domácnosti, nebo kdo zažil obstrukce při požadavku na náhrady škody z povinného ručení. Nevidím jediný důvod, proč by se případné komerční zdravotní pojišťovny měly chovat nějak jinak, což je důvod, proč podporuji státem řízené a regulované “povinně solidární” zdravotní pojištění.
Petr Hájek ve své knize zpochybňuje útoky 11. září 2001
Klausův rádce Hájek vydal knihu. Havel je marxista a Usáma výmysl, napsal
To si pan Hájek dovolil hodně, zpochybnit událost, kterou na které Spojené státy založily veškerou svou politiku 21. století. Kdyby nepadla “dvojčata,” nikdy by Američané nepřistoupili na tak masivní špiclování všech a všeho. Nikdy by se nedaly zdůvodnit vojenské akce, které pod rouškou boje proti terorismu nebyly ničím jiným, než ovládnutím strategicky důležitých území. Kdyby neexistovala pohádka o Usámovi, nikdy by USA před světem neobhájily bombardování, jehož smyslem není nic jiného, než podpora do té doby stagnujícího zbrojního průmyslu.
Jenže myslet si to, co napsal pan Hájek ve své knize, znamená být nemyslící a médii nakrmenou většinou odsouzen do pozice příznivce “konspiračních teorií.” To je samozřejmě špatné – jak to konspirační, tak to, že je to teorie, což by vám jistě potvrdil George Bush, který si na 11. září krásně zvedl kredit v očích obyvatel USA a vyhrál díky tomu další prezidentské volby.
Myslet si, že svět není takový, jaký vám prezentují média, ale že může z významné části jít o hru zákulisních mocností, kde nejde o dobro lidu, ale vlastní prospěch, znamená odsoudit se do role blázna. Média pak samozřejmě takového člověka pořádně “vykoupou,” aby veřejnosti ukázala, jak je totálně mimo myslet si něco jiného, než se můžete dočíst, nebo než uvidíte v televizi. Proto počin Petra Hájka obdivuji a oceňuji.
Restauratéři si vyberou, zda se u nich bude kouřit nebo ne
Kouření budou restaurace zakazovat samy pomocí samolepek
Poslanci kouření v restauracích nezakázali, nechali to na provozovatelích
Alespoň malý záblesk rozumu z poslaneckých lavic. Tendence diktovat majitelům restauračních zařízení, jak se u nich mají chovat hosté, byly naštěstí potlačeny a Parlament schválil variantu, kterou lze označit jako demokratickou. Zatímco předchozí snahy o úplný zákaz kouření v restauracích by mohl provozovatelům přivodit docela slušné problémy, varianta, kdy majitel sám rozhodne, zda se u něj bude smět kouřit, nebo nikoli, má rozumný základ. Přeci jen lidí, pro které je pivo spojeno s cigaretou, není málo a tvoří významnou část zákazníků těchto podniků. V případě zákazu by jistě nemálo z nich zůstalo doma s lahváčem a s pocitem, že si mohou dělat, co chtějí.
ČSSD chce maturitu bez češtiny, zavedla by testy z gramatiky
Nechápu, co se pořád snaží vymýšlet s těmi maturitami. Dosavadní systém fungoval nějakých šedesát let a argumenty, že výsledky nejsou srovnatelné napříč školami, neberu. Ono většinou stačí podívat se na to, ze které školy maturitní vysvědčení pochází a hned je jasné, jakou mají na něm udělené známky váhu.
ČSSD, konkrétně pak Jiří Havel, úspěšný kandidát do Europarlamentu, přichází s dalším návrhem: chce zrušit zkoušky z češtiny. Argumentuje tím, že se tato zkouška skládá především z literatury, která je dle Havla spíše uměleckým předmětem. Přiznám se, že nevím, jak se k tomuto návrhu postavit. Je jednoznačné, že zejména písemný projev mnoha Čechů je tristní – stačí se podívat do diskuzí na zpravodajských serverech a drsných hrubek se dopouštějí i někteří redaktoři. Například na webovém zpravodajství ČT24 narážím občas na tak elementární neznalosti, jako je shoda podmětu s přísudkem.
ČSSD chce také zrušit slohovou část maturity, která prý není objektivní, neboť dává učiteli prostor pro vlastní zhodnocení. Konkrétně slohová práce, za kterou u jednoho kantora dostanete jedničku za originalitu, může na jiné škole nebo u jiného učitele skončit čtyřkou. Toto musím potvrdit – sám mám kamaráda, který se gramaticky projevuje prakticky bezchybně, leč jeho slohová práce byla učitelkou vyhodnocena jako “příliš provokativní” a ve výsledku obdržel za pět.
Sám jsem se “slohovkou” neměl problém – byl jsem jedním ze tří studentů z celkového počtu 130, kdo z celé školy získal jedničku. O to větší tragédií ale pro mne byla literatura, kterou jsem se prostě odmítal biflovat a silně mě nebavila. Neumím tedy zaujmout jednoznačné stanovisko k návrhu ČSSD, nicméně myslím, že by se nejen základní, ale i střední a vysoké školy měly více zaměřit na úroveň jak mluveného, tak i psaného projevu, zejména pak na gramatiku. Bohužel není výjimkou, že nacházím přímo exemplární hrubice v textech vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zajímavé ale je, že se to týká zejména těch mladších – řekněme od třiceti let dolů, naopak u generace mých rodičů na podobné prohřešky nenarážím ani u lidí z učňáků. Je to tím, že dnešní děti méně čtou? Nebo se opravdu na školách stále méně dbá na úroveň písemného projevu?
Jen spokojení šli volit a další postřehy
O den před Týdnovinami přišel se svými glosami aktuálního dění js. Komentuje názor, že k volbám do Evropského parlamentu přišli prý jen ti spokojení a bohatí a s ironií sobě vlastní podotýká: “Ano, už to tak bývá, že hlavně ti spokojení chtějí něco změnit a naopak nespokojeným je to jedno.”
Shoduji se i v názoru, který jste během Týdnovin mohli zachytit už několikrát – totiž že Jiří Paroubek “…si zřejmě stále neuvědomil, že právě jeho osoba a čistě negativní kampaně jsou přičinou odklonu slušných a soudných levicových voličů.” Jako bývalý volič ČSSD podotknu, že to pochopitelně není jen Jiří Paroubek, ale i další faktory, jako nejen mnou kritizované nasazování Kateřiny Brožové na kandidátku a celá řada dalších “maličkostí,” díky kterým pro mne tato strana přestává být zajímavá. Například zrušení poplatků ve zdravotnictví je věc, kterou chválím, ale táhne se to celé už pomalu ve třetí volební kampani a neměl by se z toho stávat hlavní důvod, proč volit právě ČSSD. Bohužel s postupným pronikáním do “oranžových knih” nalézám stále více důvodů, proč ČSSD – přes její částečně dobré personální obsazení – nevolit.
0 komentářů