Volby do Evropského parlamentu se nám neúprosně blíží. Pravidelní čtenáři patrně zaznamenali můj posun od ČSSD, za který mohlo více věcí dohromady. Kromě jiného mě od volby “oranžových” odradily tyto faktory:
- Podivné kontakty předsedy Paroubka (rodina Kočkových, nevysvětlené ne/přátelství s podnikatelem Ďuričkem a další).
- Podpora Lisabonské smlouvy.
- V podstatě nijak nevysvětlená kauza “bordelu” v Náchodě.
- Rétorika Jiřího Paroubka poté, co se jeho strana dostala na špičku předvolebních preferencí.
- V předvolebním boji použití témat, která nesouvisí s Europarlamentem.
- Orientace na masy, především pak podpora typické české závisti (“zdaníme bohaté a dáme to vám”).
- Protlačování kandidátů, kteří nikdy nic neudělali pro stát nebo stranu, jejichž kandidatura stojí jen na známé tváři (Kateřina Brožová).
Vezmu-li parlamentní strany, snadno najdu důvody, proč tu kterou nevolit.
ODS
Vadí mi povýšené jednání stylem “my jsme ti chytří a ti, co to nechápou, jsou tupci,” projevující se nejen u politiků ODS, ale též u značné části jejich voličů. Vadí mi osoba Mirka Topolánka, který se opakovaně projevil jako primitiv, zejména svými vulgarismy, gesty a násilnickým chováním. Že se na mecheche u Berlusconiho údajně dokonce nechal vyfotit “dole bez” též svědčí o absenci alespoň elementární bystrosti. K této straně také patří Miroslav Macek, proslavený zákeřným útokem na Davida Ratha. Stranu, jejíž představitelé se nestydí používat podobné prostředky, prostě volit nemohu. Navíc z velké části nesouhlasím ani s volebním programem.
KDU-ČSL
S touto stranou se neshoduji především názorově. Je pravda, že ex-ministr Kalousek byl patrně jedním z těch lepších ministrů financí, které jsme tu měli. Stejně tak současná místopředsedkyně Šojdrová je sympatická, inteligentní dáma. KDU-ČSL mi ale ze všeho nejvíce připomíná pořekadlo “kam vítr, tam plášť,” protože půjde do vlády s kýmkoli, kdo jí dá šanci vládnout a je jedno, jestli to bude levice, nebo pravice. Hlavně, aby byly korýtka!
Zelení
Rodinný podnik pana Bursíka, který se do Parlamentu dostal jen díky hysterickému vystoupení Kateřiny Jacques. Připomeňme si, že veškerá aktivita policisty, jež Jacques “zpacifikoval,” byla založena na neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Paní Kateřina dorazila na demonstraci s ratolestmi, patrně aby mohla v případě, kdy by byla napadena protistranou, kterou přišla provokovat, hystericky křičet “mám tu děti!” Podle mne by se dospělá žena-matka takto chovat neměla.
Bursík je také kapitolou sám pro sebe. Svou vnitrostranickou politikou dokázal stranu prakticky rozložit a jeho “Silou, Katěnko, silou!” se stalo legendou. Ostatně těch přehmatů měl ve svém politickém životě víc. Navíc od strany, deklarující se jako “zelení” bych čekal výrazně vyšší iniciativu v ekologických tématech. V poslední době jsem zaznamenal jen snahu o zrušení igelitových tašek zdarma, zpoplatnění PET lahví a zcela nesmyslně pojatý zákon o třídění odpadů a to je hodně málo.
Jediné, co Zelení zrecyklovali, je bývalý prezident Václav Havel.
ČSSD
Ty hlavní důvody, proč je nebudu volit, jsem popsal výše. Možná se rozhodnu jinak před volbami do našeho Parlamentu, protože kromě Jiřího Paroubka jsou v této straně i lidé, jež mi jsou sympatičtí, jako jsou David Rath, Lubomír Zaorálek, nebo Vítězslav Jandák. V těchto volbách si ale nemyslím, že by mi ČSSD nabídla něco, co by mě oslovilo a navíc nebude špatné přichystat pro Paroubka tak trošku chladnější sprchu….
KSČM
Protože jsem levicový volič, KSČM samozřejmě nezůstává mimo můj zájem. Její předseda Filip je sympatický, inteligentní člověk s příjemným a nearogantním vystupováním, což já hodnotím. Celkově vzato je to z velkých stran asi nejlépe působící předseda. Do Europarlamentu kandiduje Miloslav Ransdorf, což je pro mne jeden z nejinteligentnějších politiků naší scény. Stejně tak Vladimír Remek má moje sympatie za to, že nepřevlékl kabát – byli to komunisté, kdo mu umožnili letět do vesmíru a on nyní komunisty podporuje. Mnoho lidí, kteří například za socialismu vystudovali a profitovali, se nyní tváří jako největší “komunisto-bijci” – jedním z těch nejznámějších je senátor Štětina, ale i celá řada dalších. Co je hlavní, na rozdíl od výše uvedených nevidím důvod, proč tuto stranu nevolit. Pohádky o tom, jak se vrátíme před rok 1989, jsou dnes už ohrané, navíc v případě Europarlamentu i neopodstatněné. Strašení komunisty je sice celkem úspěšné – mnoho dnešních dětí a studentů ví, že “komunisté jsou špatní,” ale když se jich zeptáte proč, odpoví buď, že neví, nebo proto, že jim to řekli rodiče. Já sám prožil v socialismu 13 let. Samozřejmě to mělo své nevýhody, ale celkově vzato – tak hrozné, jak se tvrdí, to nebylo.
Kohovolit.eu
Už v roce 2006 jsem upozornil na zajímavý projekt kohovolit.eu, kde si uživatel mohl spočítat na základě několika předložených parlamentních hlasování, která strana nejlépe zastupuje jeho zájmy. K projektu jsem se vrátil i v roce 2008. Připomenu ho i letos, protože se od té doby rozrostl a poskytuje celou řadu zajímavých testů.
Dnes si na kohovolit.eu můžete zjistit nejen to, jak se shodujete s poslanci Parlamentu ČR, ale také se senátory a europoslanci. V posledním jmenovaném případě máte na výběr nechat si buď posoudit, jak se ve svých zájmech shodnete se stávajícími zastupiteli (tzv. “parlamentní kalkulačka”), nebo která ze stran bude (podle předvolebních slibů) nejlépe zastupovat vaše názory (tzv. “názorová kalkulačka”).
Druhý zmíněný test byl pro mne zásadním v mém rozhodování před volbami do Europarlamentu. Jak jsem tedy dopadl? Samozřejmě jsem si udělal “delší” variantu, aby bylo mé názorové hodnocení co nejpřesnější.
Tady je přehled podle mne nejzásadnějších evropských otázek:
- Lisabonská smlouva: rozhodně NE
- EU jako volná zóna obchodu: rozhodně ANO
- Jednohlasné hlasování versus Většinové hlasování: jednoznačně jednohlasně
- Jednotné daně z příjmu: rozhodně NE
- Vstup Turecka do EU: v žádném případě
- Zákaz geneticky modifikovaných potravin: určitě zakázat
- STOP imigrantům do EU: souhlasím
- Zrušení hraniční kontroly mezi státy v EU: rozhodně pro!
Jak jsem tedy dopadl?
- Strana soukromníků České republiky (SSČR) 58%
- Libertas.cz 51%
- Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 34%
- Národní strana (NS) 32%
- Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (REP) 28%
- Demokratická strana zelených (DSZ) 25%
- Strana svobodných občanů (SSO) 20%
- Česká strana národně socialistická (ČSNS) 19%
- Občanská demokratická strana (ODS) 18%
- Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL) 10%
- SNK Evropští demokraté (SNK ED) 0%
- Strana zelených (SZ) -2%
- Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy – www.hnpd.cz, www.sdzp.cz -8%
- Zelení (Zelení) -8%
- Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) -11%
- Liberálové.cz (Lib.) -15%
- Evropská demokratická strana (EDS) -26%
SSČR neznám, proto mě překvapuje, že bych s touto stranou měl mít tak výraznou shodu. Očividně nemá tolik prostoru v médiích, jako konkurence.
Nepřekvapuje mě druhé místo Libertas.cz, protože s Vlastimilem Tlustým se – pro mne překvapivě – opakovaně shoduji. Neměl jsem ho sice rád v předchozím předvolebním boji, protože mi bylo jasné, že tento člověk může svou ekonomickou reformou vyhrát ODSce volby. Tak se také stalo. Premiér Topolánek ale udělal velkou chybu, když post ministra financí přenechal KDU-ČSL a tohoto schopného politika odsunul na vedlejší kolej. Rozčarovaný Tlustý pak pouze ukázal, jak prohnilá a zkorumpovaná je vláda “modrých,” když skrze řízenou provokaci vyvolal kauzu Morava. Dnes se tento politik spojil s ex-ředitelem TV Nova Vladimírem Železným a společně kandidují za Libertas.cz.
Důvody, proč nebudu volit ani první, ani druhé místo, jsou především ty, že je jen velmi malá šance, že by se někdo z kandidátů do Europarlamentu dostal. Tím se dostávám k tématu, jež mě tíží již poměrně dlouho: totiž volební zákon. Dodnes nechápu, proč je pro vstup do Parlamentu potřeba minimálně 5% hlasů. Poslanců (teď mluvím o našem Parlamentu) je 200, takže na jedno křeslo by teoreticky mohlo stačit 0,5% odevzdaných hlasů. Pokud by se hranice snížila na desetinu, dostali by se do Sněmovny i zástupci menších stran a dočkali bychom se tak pestřejšího názorového kotle s bonusem v podobě menší šance na podezřelé zákulisní a korupčnické praktiky. Třikrát škoda, protože kdyby byl limit pro vstup nižší, patrně bych Libertas.cz volil.
Zbývá tedy říci jediné: i na základě výše uvedeného “průzkumu” budu tedy ve volbách do Evropského parlamentu volit KSČM.
0 komentářů