Nádraží v Ústí nad Orlicí možná zachrání Bendl * Jak dopadla v Česku restaurace, kde si ceny určuje zákazník? * Česká pošta – socialistický strašák * Zaveďme kvóty na Kocáby v politice! * Jak dopadla další soukromá nemocnice? * Kalousek vyděračem!
Ministr Bendl připustil možnost zachování orlickoústeckého nádraží
Bendl nechce zbourat historické nádraží v Ústí nad Orlicí
Po Bendlovi pojmenují v Ústí nádraží. Když ho zachrání
Za záchranu překrásného nádraží v Ústí nad Orlicí, které mělo být zbouráno kvůli výstavbě železničního koridoru, jsem “lobboval” ve článku Zachraňte nádraží v Ústí nad Orlicí před demolicí! Po návštěvě novopečeného ministra dopravy Petra Bendla to vypadá, že možná nebude tak zle, jak to původně vypadalo. Podle ministrových slov není nutné budovu demolovat, což dalo naději více než patnácti tisícovkám lidí, kteří podepsali petici za záchranu. Zatímco za ministra Řebíčka se SŽDC nechtělo s nikým o jiných variantách bavit, teď se její ředitel Komárek nechal slyšet, že se společnost pokusí dopracovat projekt tak, aby nádraží z roku 1874 v Ústí zůstalo. Zajímavá otočka o 180 stupňů. Každopádně musím konstatovat, že mě vývoj příjemně překvapuje a překvapení je o to větší, když vím, že v tom “má prsty” právě středočeský ex-hejtman Bendl. Starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek se dokonce nechal slyšet, že pokud se ministrovi podaří nádraží zachránit, ponese za to jeho jméno.
Restaurace nechala hosty platit podle jejich libosti. Vydržela s tím týden
Majitel restaurace lituje: Jídlo zdarma byla chyba!
Když jsem na začátku února komentoval nabídku jedné londýnské restaurace, jejíž majitel nechal určovat cenu pokrmů zákazníkem, slovy že “že by to v Česku nebylo možné… …protože drtivá většina Čechů by nedala vůbec nic…”, setkal jsem se v diskusi s nesouhlasem. Konkrétně se zde objevil příspěvek, že bych neměl soudit “drtivou většinu Čechů” a odkaz na článek o podniku v horách, kde tento princip funguje. Už tehdy jsem narazil na konstatování majitele onoho podniku, že pod 800 metrů nad mořem by nic podobného raději nezkoušel. Ne vždy se ukáže, že mám ve svých skeptických pohledech na společnost pravdu tak rychle jako tentokrát. Pražská restaurace U Petrské věže přišla v polovině února s experimentem, který se nesl právě v tomto duchu. Jak dopadl? Ač měl trvat dva týdny, byla celá akce ukončena o týden dříve. Důvod? Sám majitel podniku k tomu řekl: “Někdy mi třeba zaplatili za tři chody třicet korun, jindy dokonce nic. Česká společnost na něco podobného ještě není připravená.” Jinými slovy: kdyby v této nabídce pokračoval, prodělal by díky české nátuře kalhoty. Soudil jsem tedy “drtivou většinu Čechů” a jak vidno, soudil jsem ji správně.
Místo balíčku přijde jen oznámení
Chcete poslat balík? Připravte se na týdny dodací lhůty
Dlouho jsme tady neměli Českou poštu. Ta je jedním z podniků, které v takřka nezměněné podobě a stylu fungování přežily z dob budování socialismu a věčného přátelství se Sovětským svazem. Po novoročním zdražení čekala na zákazníky další překvapení: tak například zásilky, posílané jako “zásilkový balík,” se už ani neobtěžují doručit příjemci – ten dostane jen lísteček a balík si může vyzvednout na poště. Ano, je tu možnost domluvit si telefonicky doručení, nicméně dle zkušenosti jedné zákaznice telefon na poště nikdo nezvedl. Důvod? Uvedené telefonní číslo bylo na přepážku a slečna, která ho měla zvedat, měla prý tolik práce, že na otravné zvonění prostě nereagovala. Druhý článek pak pojednává o tom, že díky změně, kdy zásilky nad 1 kg nesmí putovat jako dopis, ale jen jako balík, nestíhá pošta rozvážku a tudíž si příjemce počká třeba i tři týdny. Sami máme zkušenost, že balík, odeslaný v pondělí, ležel ještě čtvrtý den na poště, na které byl podán.
Služby České pošty bych snad ani nenazýval službami. Podobně, jako například v další post-socialistické instituci – České spořitelně, mám při jakémkoli jednání s touto institucí pocit, že jsem se vrátil o nějakých 25 let zpět. Jsem sice nadšeným divákem pořadu Retro, nicméně na některé věci z dob minulých nevzpomínám zrovna s láskou. Zmíněné organizace absolutně nereflektují vývoj trhu, protože mají vybudované dominantní postavení a hesla, jako “Náš zákazník, náš pán!” stále vidí jako cosi, co sem zatáhl nějaký ošklivý kapitalista z imperialistického západu. Je mi líto každého, kdo musí využívat služeb těchto předražených a klientsky nepřívětivých firem. Nemůžeme se pak divit, že každým rokem klesá počet vánočních pohlednic, které stále více nahrazují neosobní SMS zprávy. S těmito cenami a přístupem je to naprosto pochopitelné.
Studenti tlačí do Rady ČT Aničku Dajdou
Tady jen jednou větou: miluji český smysl pro recesi :))).
Kocáb dostal už druhý byt mezi neplatiči, na zkoušku ale nemá čas
Kocáb s problémovými lidmi bydlet nebude
Pojďte bydlet do Litvínova, pane ministře
Kocáb bude týden bydlet v Chomutově s neplatiči
Nastěhuji se do Chomutova, ale jen s internetem, připustil Kocáb
Když ČSSD svého času jmenovala ministrem kultury Vítězslava Jandáka, nechápal jsem, proč se komedianti tlačí do politiky (ostatně v tomto se shoduji s Milošem Zemanem). Považoval jsem to za krok vedle, protože Jandáka jsem si vždy vybavoval, jako typického vypaseného komunistického tajemníka. Míněno tedy z hlediska jeho filmových rolí.
Podobně, když byla ministryní pro lidská práva Džamila Stehlíková, jsem příliš nerozuměl jak smyslu této instituce, tak ani osobě sedící na jejím nejvyšším postu. Často jsem se bavil nad nápady, kde čtenáři navrhovali vytvoření sbírky na jednosměrnou letenku do Kazachstánu, kam by se paní Džamila mohla vrátit. Netušil jsem, že bude ještě hůř.
Opravdovým Boratem české politické scény se po malé rošádě stal hudebník Michael Kocáb, který převzal křeslo po Stehlíkové. Prvním krokem bylo jmenování tiskové mluvčí, kterou se – patrně v rámci rasové korektnosti – stala slovy Karla Gotta “kakaová” Lejla Abbasová. Jejím prvním krokem byla cesta do Chomutova, kde se místní radnice – no představte si tu drzost – rozhodla řešit dluhy tamních spoluobčanů, kteří žili v přesvědčení, že nemusí platit nájem. Když přijde exekutor ke mně domů, protože nebudu platit, patrně mě ex-moderátorka české verze Big Brothera hájit nebude, protože nemám ten správný odstín pleti a slovy pana Čunka “nedělám bordel.”
V podobném duchu se nese i “panování” ministra Kocába. Na úvod samozřejmě přišla plná ústa řečí, jak je nezbytné všechno řešit. To jsme opravdu nevěděli :). Pak Kocáb navrhl kvóty pro ženy v politice, což byl opravdu pitomý nápad. Sám bych se přimlouval za zavedení kvót na Kocáby v politice, kde bych stanovil limit “maximálně jeden Kocáb za sto let.”
Klasikou je také “new-speak,” který Kocáb patrně vyčetl z nějaké příručky pro manažerské rychlokvašky – viz jeho věta “Komunikace je důležitým nástrojem, jak překlenout rozpory a sbližovat a respektovat stanoviska oponentů.” Ano, soudruzi! Taková Hanka Zagorová, že? Je to pěkná holka, ale ty miliony, co bere! U Jakeše se alespoň občan mohl zasmát, u Kocába nejde, než trpce zaplakat a litovat.
Nakonec se “Majkl” vydal do Litvínova a představte si, co mu tam provedli! Zjednodušeně podáno mu řekli: “Pane ministře, když ty Cikány tak srdnatě hájíte, zkuste si s nimi týden bydlet.” K tomu přidali i klíče a dekret na byt. Podobnou nabídku dostal také od chomutovské starostky Ivany Řápkové (překvapivě ODS). Co myslíte, jak reagoval tento zastánce lidských práv, který by se pro cikánskou menšinu snad i rozkrájel a dýchal za ni? Odmítl. Proč asi? Že by se mu nelíbily dispozice bytu, ve kterém bydlí normální lidé? Nebo se snad bojí toho, že by se v noci nevyspal, až by sousedé zrovna oslavovali vyzvednutí dávek sociální podpory? Pravda, já bych asi taky slavil, kdybych dostával peníze od státu za nic….
Nečekal jsem od Kocába nějak inteligentní argumenty, nicméně výmluva, že nemá čas, byla opravdu hodně slabá. Na iDnesu dokonce k tomuto “argumentu” udělali pěknou anketu, zda si čtenáři myslí, že by měl předseda vlády uvolnit Kocába, aby si bydlení s nepřizpůsobivými vyzkoušel. Asi nepřekvapí, že 97% respondentů bylo pro. Ostatně když může Topolánek létat na lyžařské dovolené vládním speciálem, proč by nemohl ministr strávit jeden týden s těmi, jejichž práva tak srdnatě hájí?
Nakonec ale nejspíš nějaký “mediální poradce” ministrovi poradil, že by nebylo dobré stavět se takto odmítavě k těm, jejichž zájmy má zastupovat, takže Kocáb mírně otupil hrany s tím, že pokud bude mít čas a Internet, tak takové bydlení zkusí. Jsem sám zvědav, zda nakonec tento svůj slib splní. Osobně se ale přikláním k variantě, že si jednoduše ten čas “nenajde.”
Policie stíhá manažery za tunelování karlovarské nemocnice
Jak to dopadne, když státní nemocnici dostane do ruk soukromá firma? Na tohle téma dokola píšu jediné: začne se kašlat na “zdraví lidu” a nastoupí “tvrdý byznys.” V lednu to byla firma PP Hospitals, provozující městskou nemocnici v Dačicích, která jednoduše pozavírala oddělení, jež se podle jejich názoru nerentovala. Že díky tomu zůstali pacienti například s cukrovkou bez péče? To manažery nezajímalo. Soukromá nemocnice přeci není od toho, aby léčila, ale aby vydělávala! Ostatně dle názorů pod některými články si přeci pacienti mohli dojet jinam.
David Rath teď bude mít další argument do své palby – krajskou nemocnici v Karlových Varech. Tu provozovala firma Česká zdravotní a dovedla ji ke dluhu ve výši 121 milionů Kč. Jen tak pro zajímavost – ostravská nemocnice, spadající pod magistrát, provozovaná v režimu neziskovky, skončila v uplynulých dvou letech s vyrovnaným rozpočtem, tj. zcela bez dluhů. To jen tak pro srovnání :).
Vraťme se ale do Karlových varů – kromě krásného “schodečku” nyní policie obvinila dva manažery z tunelování. Přeci jen soukromník si může “na svém písečku” dělat co chce a na rozdíl od státem řízených a kontrolovaných nemocnic v podstatě neexistuje způsob, jak managementu určit, za co může vyhazovat peníze a za co už ne. Obviněno bylo duo, které má zásadní vliv na finanční toky prakticky v každém zdravotnickém zařízení – totiž ředitel a finanční/ekonomický náměstek. Klasikou je například dodávání materiálu přes zprostředkovatelské firmy. Jednoduše to funguje takto: máte s.r.očko, které například nakoupí energii od ČEZu a následně ji přeprodá za vyšší cenu nemocnici. Tomo s.r.očku tím vzniká prakticky bezpracný zisk, nemocnice ale prodělává. V dotyčném s.r.o. pak má buď podíl, kamarády, nebo tam následně přejde někdo z vedení. Něco podobného probíhalo i v případě karlovarské nemocnice, což je krásnou ukázkou, že ani soukromník není zárukou toho, že se nebude krást a tunelovat. Samozřejmě pokud by byl na vedoucím postu manažer, kterému by šlo o dlouhodobé zisky, nemocnice by nejspíš fungovala dobře (v případě státem řízené nemocnice závisí na ekonomickém výsledku křesla managementu, takže ten se logicky snaží o ně nepřijít). V Česku se ale na dlouhodobé zisky kašle a vládne heslo “nebát se a nakrást,” které jsme viděli v praxi již v celé řadě případů.
Tři manažeři České zdravotní si chtěli na odchodnou přiklepnout pěkné zlaté padáčky – původně si schválili odstupné ve výši 1,5 milionu korun, nakonec se ale museli spokojit s polovinou. Chudáci.
Plaťte za pacienty a stát vám nevrátí nemocnici, hrozí Kalousek Ostravě
Ministr Kalousek vydírá Ostravu
Zatímco dosud kraje hradily poplatky jen v krajských nemocnicích, v některých velkých městech měli pacienti smůlu. V Ostravě to vyřešili šalamounsky: Městská nemocnice Fifejdy patří městu a místní magistrát ovládá ČSSD, takže vedení města rozhodlo, že poplatky bude hradit právě v tomto zařízení.
Ministr financí Kalousek si ale řekl, že tohle si ti drzí Ostraváci prostě dovolovat nebudou a začal sprostě vydírat. Prý nemocnici nevrátí nemovitosti, které se chybou dostaly do rukou státu. Předestírám, že navrácení těchto nemovitostí mělo být vyřešeno v průběhu února, což se – jak je asi zřejmé – nestalo. Současný stav lze přirovnat k dobám z padesátých let minulého století, kdy majetek městu sebral stát.
Proti sobě tak stojí primátor Kajnar, který využil mezery v zákoně (alespoň dosud žádný soud vracení poplatků neoznačil jako protizákonné) a ministr Kalousek, který je ochoten porušit slib. Vzniká tak zajímavý paradox – zatímco zastupitel, zvolený za ČSSD, chce plnit předvolební sliby, ministr vlády, skládající se z koalice ODS+KDU-ČSL+SZ, jasně říká, že když nebude po jeho, bude sliby kaěšlat. Je to takovou typickou ukázkou, jak která část politického spektra přistupuje k tomu, co slíbila – ostatně dalším příkladem je “Modrá šance” a to, co v reále provedla ODS, když se dostala k moci.
Zcela se v tomto ztotožňuji s krajským volebním leaderem KSČM Josefem Babkou, který k celé kauze řekl, že Kalouskův přístup je nehorázný a považuje ho za vydírání. Podobnými slovy komentoval situaci i primátor.
Policista srazil muže ze schodů a zabil ho, dostal podmínku!
Co dodat k titulku? Že policisté jsou jakýmisi “rovnějšími mezi rovnými” a ať už se dostanou před soud za korupci, zneužití pravomoci veřejného činitele, nebo zabití, dostanou co? Ano, dostanou podmínečku.
0 komentářů