Dlouho jsem se zde nechlubil svými “kutilskými dovednostmi.” Zčásti je to dané tím, že na bytě neděláme tolik úprav, jako když jsme před rokem a půl zařizovali kuchyň, koupelnu a WC, částečně také tím, že některé práce (např. vrtání) už jsem se celkem naučil :). Už například nevěším malé obrázky na hmoždinky velikosti číslo 10, na které by se dala pověsit celá skříň :-D.
Přesto nastala situace, kdy jsem měl šanci projevit své elektrikářské neumětelství. Máme na WC a v koupelně ventilaci s časovým spínačem. Na WC funguje tak, že po zapnutí světla se zapne větrák a ještě cca. dvě minuty po odchodu a zhasnutí větrá. V koupelně je podobný vypínač, jako třeba na chodbách – tedy stiskne se, sám se vrátí do výchozí pozice a ventilace dvě minuty poté běží. Toto řešení se mi zdálo jako silně nepraktické, neboť pokud si napustím vanu horkou vodou, musím co dvě minuty vylézat a mačkat vypínač.
Rozhodl jsem se tedy pro výměnu vypínače za klasický. Nechtělo se mi vypínat všechny jističe, takže jsem si v koupelně zapnul světlo a ventilaci a zkoušel jsem postupně jeden jistič po druhém. Po vypnutí druhého došlo ke kýženému efektu: vypnutí světla i ventilace. Usoudil jsem tedy, že daná zařízení již nejsou pod proudem a pustil se do rozborky.
V koupelně máme kombinovanou “trojzásuvku,” skládající se ze dvou zásuvek a jednoho dvojvypínače (jedním se zapíná světlo u zrcadla a druhým právě ona ventilace). Po demontáži všech plastových součástí jsem začal zkoumat možnost výměny vypínače. Najednou mi pravou rukou projela ostrá bolest a ruka zabrněla. Sice jsem se okamžitě odtrhnul, svou roli jistě sehrál i fakt, že jsem měl na nohách korkové pantofle a byl jsem tedy odizolován, nicméně ruka brněla ještě několik minut poté.
Když jsem následně analyzoval, jak je možné, že jsem dostal kopanec, ačkoli jsem na počátku procesu vypnul jistič, uvědomil jsem si důležitý fakt: totiž že světla a zásuvky nebývají na jednom okruhu a mívají tedy i jiný jistič. V oné “trojzásuvce” jsem tedy správně vypnul oba vypínače, nikoli ovšem obě zásuvky. No a jak jsem se v tom rýpal, zavadil jsem o fázi obnažené zásuvky a dostal tak zasloužený kopanec…. Je jasné, že od příště budu vypínat elektriku v celém bytě – tedy pokud se ještě někdy do něčeho podobného pustím.
Výměna vypínače pak skončila fiaskem – za vypínačem se totiž skrýval časový spínač, jehož zapojení jsem totálně nepochopil. Bylo tam mnohem více drátů, než jsem očekával a to ještě v barvách, u kterých jsem nedokázal určit, která je k čemu. Připadal jsem si v tu chvíli jako pyrotechnik, váhající nad tím, zda střihne červený, nebo modrý drát. Zde ale nehrozil výbuch v případě, že si včas nevyberu jednu z možností. Spíše naopak – výbuch by hrozil v případě, kdy bych drátky zapojil špatně. Takže jsem se na to vykašlal, nechal vše v původním stavu a vypínač zadekloval.
Abych se pochlubil alespoň malým úspěchem z toho kutilského týdne: povedlo se mi namontovat řetízek na dveře! Trochu jsem se obával uchycení, neb dveře jsou polstrované (hluk z blízké strojovny výtahu je skutečně značný), ale s truhlářskými svorkami jsem dostal řetízek až na dveře. Kupodivu se mi nepodařilo dveře provrtat, jak jsem čekal :). Takže alespoň malý krůček k zabezpečení našeho bytu se mi podařil bez způsobení dalších škod :).
0 komentářů