Rowana Atkinsona – alias mistra Beana – jsem měl vždycky rád a až na Johnnyho Englishe a Milionový závod mě výrazněji nezklamal. Bohužel o jeho Prázdninách rozhodně nebudu mluvit v superlativech, ba naopak.
Příběhová linie je prostá: Bean vyhraje zájezd po Francii a k němu 200 Euro. Všechno se samozřejmě zamotá, takže Bean nejprve přijde o tašku s věcmi, následně o doklady a jízdenky na vlak, ale do cíle své cesty nakonec dorazí. Cestou potká rusky hovořícího chlapce, jehož tatínek (hraje ho Čech Karel Roden) po něm i po Beanovi vyhlásí policejní pátrání. Tolik asi hlavní story.
Jednotlivé skeče jsou, zejména v prvních dvou třetinách filmu dosti slabé. Možná by měl někdo pana Beana upozornit, že pitvoření, respektive dělání ksichtů do kamery dnes už opravdu pobaví snad jen mentálně opožděné.
A propos – kamera! Na tu hlavní kameru bych neměl zapomenout: velkou část filmu hlavní hrdina natáčí na digitální videokameru. Proti tomu bych nemusel nic namítat a třeba by to i působilo autenticky, kdyby…. Kdyby se nejednalo o podobně necitelný „product placement,“ jaký předvedli před časem producenti Rafťáků. Skoro na všech záběrech musí být vidět, že kamera je značky SONY a u celé řady momentů jsem měl (oprávněný) dojem, že byly natočeny jen proto, aby divák nepřehlédl sponzora. Bohužel celé toto počínání, kterému se produkce snažila dát glanc „amatérského videa pana Beana,“ působí křečovitě a účelově. A to jsem přitom spokojeným uživatelem kamery téže značky (tak, ať mám taky jeden product placement). Možná si někdy najdu čas a pokusím se spočítat, kolik z celkové stopáže zabírá prezentace tohoto výrobce spotřební elektroniky.
Kromě SONY tedy ve filmu hraje, jak již bylo řečeno, Rowan Atkinson. U drtivé většiny kousků, které předvedl, jsem měl pocit, jako by hrdina vykrádal sám sebe. Prostě absolutně nic nového, co bychom ještě v jeho skečích nebo filmech neviděli, včetně známého tance, rozrušení a sbírky grimas, používaných Beanem k rozveselení dětí. Snad jen legendární scénka s pytlíkem zvratků chyběla.
Finále snímku je o kousek vydařenější. Bean dorazí na filmový festival v Cannes a naruší promítání narcisistického filmu sebestředného režiséra tím, že místo promítačky připojí svou kameru, přičemž nechá běžet původní zvukovou stopu. Tato kombinace sice přinese několik zábavně působících momentů, nicméně ani jeden nelze přiřknout výkonu hlavní postavy.
Obávám se, že ti, kteří se na tento film vypraví do kina, budou zklamáni. Bean je nepřekvapí ničím novým a po většinu času ani nepobaví. Snad jedině, pokud uvažujete o koupi nové digitální kamery, lze Prázdniny pana Beana doporučit. SONY je určitě dobrou volbou a ve filmu uvidíte, že se snadno vejde do kapsy, má dotykový displej, který lze otočit o 180 stupňů, zoom a automatické ostření. Tomu, že vydrží několik pádů na zem, ale raději nevěřte. Chcete-li ušetřit, udělejte na sebe do zrcadla několik pitoreskních obličejů, prolistujte katalogem z elektra a máte zhruba totéž.
0 komentářů