Asi jsem stará, možná i plechová a rezavá konzerva, ale pod pojmem „knihkupectví“ si představuji útulný obchůdek s laskavým a sečtělým prodavačem. Dnešní uspěchaná doba, v níž musí být pokud možno vše na jednom místě (aneb knížky v supermarketech mezi zeleninou a drogerií) toto poněkud mění. Obdobně, jako máme hypermarkety narvané všemožným zbožím, máme dnes i velké, několikapatrové domy plné knížek. I přesto bych ale čekal, že v ne zrovna útulných knižních domech bude když ne laskavý, tak alespoň sečtělý personál. A sečtělý pro mne znamená i to, že nedělá hrubé pravopisné chyby. Žel doba se mění a my s ní, jak říká jeden reklamní slogan. Jak jsem napsal výše – mějte mě klidně za starou konzervu, ale když jsem našel v letáku Rodinného knihkupectví hned na titulní stránce obrat „Posviďte si na naše slevy,“ zvedlo mě to ze židle. Kde jinde by, sakra, měli umět psát česky, než právě v knihkupectví?
 |
0 komentářů