Můj milý deníčku 🙂
Středa 20.12.2006
Dnes mě čekalo především druhé kolo pohovoru ve firmě, kde jsem v pátek absolvoval první kolo, včetně tzv. “stres testu.” Pravda, poněkud zavázla komunikace v rámci firmy, když mi nejprve personalistka volala, že mám přijít ve tři odpoledne a následně jiná paní z téže firmy poslala e-mail s tím, ať se dostavím v deset. Nakonec se po mém dotazu, zda mám tedy přijít dvakrát, dohodly na kompromisu a byl jsem pozván na 13:00.
Budíček byl už v sedm ráno, protože manželka musela do školy a byla tak šance dostat se do Ostravy autem. Krátce nato jsme tedy vyrazili do ocelového srdce republiky. Dopoledne jsem strávil částečně s tchýní, se kterou jsme obíhali pracovní záležitosti a částečně v bytě, kde jsem ale stihl pouze vyvrtat dvě díry do stropu, kde bude viset osvětlení předsíně. Poměrně zásadní otázkou bylo, kam vrtat, abych neprovrtal elektroinstalaci, vedoucí ke světlu, neb nemám detektor elektrického vedení. Takže celá akce byla poměrně adrenalinovým zážitkem. Po nahození jističů zatím k žádnému “kraťasu” nedošlo, ale výsledek celé snahy se dozvím až po namontování světla, které plánujeme na sobotu.
Kolem poledne jsme vyrazili do centra města, kde jsem se sešel s manželkou. Ta šla společně s tchýní na vánoční nákupy a já ve 12:46 vykročil do sídla mého potenciálního zaměstnavatele. Mimochodem – chodit včas, znamená (podle personalistky) bod navíc :).
Pohovor, trvající 40 minut, vedl vedoucí oddělení a po chvíli se přidal i ředitel firmy. Protože si myslím, že by některé otázky mohly být zajímavé pro ty, co si hledají práci, dávám sem stručný výtah těch nejzajímavějších, které mi byly položeny:
- Kdybyste měl naprostou svobodu volby a mohl byste si vybrat jakoukoli firmu a kteroukoli pozici, jakou práci byste si vybral?
- Narazil jste někdy na problémy při prosazování svých návrhů? Pokud ano, jak jste je řešil?
- (Souvisí s mou vedoucí funkcí v jednom zaměstnání) Měl jste někdy problémy se zaměstnanci? Jak jste je řešil?
- (opět viz výše) Podle čeho jste si vybíral zaměstnance? Jaké byly hlavní priority?
- Vedl jste někdy výběrové řízení?
- Co považujete za největší úspěch ve své pracovní kariéře?
- Proč se stěhujete právě z Prahy do Ostravy?
- Jaké jste zaznamenal rozdíly mezi Prahou a Ostravou?
- Jakou školu studuje manželka a jak dlouho ji ještě bude studovat? (na to konto jsem odpověděl, že se ani v budoucnu nemíním stěhovat zpět do Prahy)
Co mě velice potěšilo a čím se opět neskromně pochlubím, bylo hodnocení mého “stres testu.” Slovy vedoucího oddělení: “Je škoda, že jste nedokončil tu vysokou školu. Výsledky Vašeho testu jste předčil i některé vysokoškoláky, které jsme tu měli.”
K tomu “stres testu” se ještě stručně vrátím. Jak jsem již říkal, bylo v něm padesát otázek, na jejichž zodpovězení měli uchazeči 90 minut. Pro mne osobně byl asi největším problémem zákaz používání kalkulaček, neboť jsem už několik let nepočítal “pod sebe” či jakýmkoli papírovým způsobem. Některé otázky byly jednoduché, typu “firma nakoupila X bloků, Y tužek, Z, kalendářů, kalendáře stály 3x tolik, než tužky, celkem utratili 195 dolarů, o kolik byl kalendář dražší, než blok.” Kromě toho tam byly i sady otázek, zaměřené evidentně na pochopení psaného textu. Ty vypadaly tak, že na začátku byl text od délce cca. 1/4 strany A4 s očíslovanými řádky. Následovaly otázky, které vycházely z textu ve stylu “k čemu se vztahuje slovo X, na řádku Y?” Na každou otázku byly čtyři možné odpovědi. Asi nejzákeřnější byla odpověď, která se občas vyskytovala, totiž že odpověď z daného textu nevyplývá. Hodně často se totiž zdálo, že právě tahle odpověď bude ta správná a teprve po opětovném prostudování odstavce se mi povedlo najít kontext. Kromě výše uvedeného byly součástí testu i tabulky – to bylo asi největší maso. Abyste správně odpověděli na otázky, tak jste buď museli počítat, jako šílení (cca. 10-15 minut na jednu tabulku a podotázku, což by se nedalo stíhat), nebo správně odhadovat. Vzhledem k rychle ubíhajícímu času nebyl na počítání čas, takže jsem jen přibližně odhadoval.
Po skončení pohovoru ve 13:43 jsme se odebrali zpět do Studénky. Vedoucí i ředitel se se mnou rozloučili slovy, že se do konce týdne ozvou a celý pohovor označili jako “sympatický” s tím, že našli celou řadu průsečíků mé profesní kariéry s potenciálním uplatněním v jejich firmě.
V 16:06 pak přišla radostná zpráva: volala personalistka, že jsem byl vybrán :). Původně jsem myslel, že postupuji do dalšího kola výběrového řízení, nicméně mile mě překvapila: v pátek v devět dopoledne mám přijet podepsat smlouvu a další náležitosti. Takže v tuto chvíli mohu říci, že řady nezaměstnaných v ostravském regionu alespoň proteď nerozšířím a procento nemakačenků nezvýším :-D. Velice mě potěšilo, že na nalezení, dle mého názoru dobrého, místa mi stačily pouhé čtyři pracovní dny :). Teď samozřejmě půjde o to, jak si s firmou vzájemně “sedneme”, ale to je otázka, která začne být zajímavá až v novém roce :).
Večer jsem pak strávil částečně s manželkou a částečně u počítače :). Nejprve jsem dával dohromady rozbouranou poštu v MS Outlook Expressu a protože mám tolerantní ženu, která má pochopení pro mé “libůstky” proletěl jsem se v MS Flight Simulatoru z Přerova do Ostravy. Podobně, jako celý den, skončilo i přistání na letišti v Mošnově úspěšně :).
Jak jsem prohrál sázku
Jak jsem psal v úterním článku, vsadili jsme se s manželkou o balení Rafaela a Ferera Rocher, zda v aktuální reklamě Hugo Bosse na parfém Selection vystupuje Patrick Swayze. Já tvrdil, že ano, manželka že nikoli.
Náš spor nakonec rozsekla paní/slečna Trejtnarová z české pobočky zmíněné firmy, která iniciativně pátrala a na německé centrále vypátrala, že modelem je Thomas Kretschmann (např. hrál v poslední verzi King Konga). Večer jsme tedy vyrazili na nákup výhry, ze které měla má žena upřímnou radost a nesobecky se rozdělila :).
Další zprávy od pražského Ostraváka a ostravského Pražáka v jedné osobě čekejte již brzy :). Akorát dobíjím baterky do foťáku, takže se dočkáte i obrazové dokumentace moravsko-slezské metropole :).
0 komentářů