Hodně jsem četl o technologii StarForce, která je používána na ochranu (především) her před neautorizovaným kopírováním. Na jednu stranu je pro mne ochrana autorského díla pochopitelná: přeci jen hry vyvíjejí desítky vývojářů, vývojové nástroje také nejsou zadarmo, něco stojí i marketing, reklama atd. a dohromady to určitě nebudou malé náklady. Je tedy celkem logické, že si společnosti chrání svá díla nejrůznějšími způsoby, počínaje jednoduchými sériovými čísly, přes různé aktivace skrze Internet, až po všelijaké kontroly originálních médií, mezi které patří právě StarForce. SF zjednodušeně řečeno při spuštění hry kontroluje, zda je uživatel majitelem originálního instalačního média. Neuznává tedy žádné “obrazy disků,” ani kopie, byť by byly vytvořené z legálně koupeného originálu a jen pro vlastní potřebu.

Ze strany druhé je jistým paradoxem, že tyto snahy zabránit nelegálnímu kopírování, postihují především ty slušné uživatele, kteří si hru legálně zakoupí a jsou buď nuceni podstoupit její aktivaci, nebo musí strpět instalaci nějaké kontrolní aplikace do svého PC. V opačném případě si prostě legálně nabytou a zaplacenou hru nezahrají. “Zloději” – tedy ti, kdož hru získají nelegálně, zpravidla tyto problémy nemají, neb si seženou crack či utilitu, která jim umožní používat hru bez přítomnosti ochranných mechanismů. Těžko tedy říci, na koho softwarové firmy míří snahu chránit svá díla – celkově vzato tím spíš postihují ty slušné uživatele, kteří jsou ochotni za hry platit.

Sám jsem se s technologií StarForce setkal několikrát – ve všech případech šlo o legálně získané hry. První byla Toca Race Driver – ta obsahovala jednu z prvních verzí StarForce. Na výběr byly dvě možnosti: buď legálně získanou hru cracknout, nebo ji používat i s onou ochranou. Zvolil jsem druhou možnost – přeci jen když jsem si hru zaplatil, proč to budu obcházet oklikou.

O něco později se na trhu objevila TrackMania Nations – klon komerční hry TrackMania, který byl šířen jako freeware. Celkem slušná nabídka na pěkné závodění, ovšem i u této “zadarmovky” bylo nezbytné nainstalovat StarForce – o něco novější verze. Autoři toto paradoxní použití ochranné technologie u “zadarmové” hry zdůvodnili snahou zabránit tomu, aby se na síťové závody dostal někdo s “upravenou” verzí, kde by měl přenastavené parametry aut, s nimiž by pak ostatní hráče “drtil” (jak jsem se s tím nejednou setkal při síťové “pařbe” Need for Speed). Takže jsem měl v počítači další verzi StarForce (ta předchozí v něm samozřejmě zůstala).

V červenci jsem k narozeninám dostal od manželky mou vysněnou Toca Race Driver 3. Stála docela slušný balík peněz, ale zase s ohledem na nabízené množství šampionátů cena celkem odpovídala. I zde ale bylo nutné nainstalovat se hrou StarForce v nejnovější verzi. Hodně často jsme s manželkou při vkládání DVD řešili, že se médium časem díky neustálému vyndávání a zakládání opotřebuje a vzhledem k nemožnosti vytvoření kopie pak budeme mít se hrou utrum.

Díky těmto třem hrám jsem měl tedy v počítači tři verze StarForce. Kdyby vše fungovalo, jako dřív, asi by mi to ani moc nevadilo… Nicméně záhy začaly docela zajímavé problémy s vypalováním. Bylo celkem jedno, co (jaký formát) jsem vypaloval – zda album s písničkami, nebo fotky či DVD video z dovolené, stejně jako bylo jedno, v jakém vypalovacím programu jsem tak činil. Zhruba třetinu až polovinu médií jsem musel vyhodit, protože vypalování skončilo na 90-99% a odmítlo pokračovat dál. Když už se vypalování zdařilo, tak se často zasekla kontrola dat. V obou případech bylo nutné restartovat počítač, neb zablokovaná mechanika odmítala médium vydat (nejspíš ho tak bránila před vyhozením do koše 🙂 ).

V několika diskuzích ohledně technologie StarForce jsem narazil na podobné zkušenosti uživatelů. Taktéž jim začalo “blbnout” vypalování a vyskytly se i další problémy. Na Internetu se dá najít celá řada návodů na odinstalaci této technologie. Tím se ale připravíte o možnost hrát hry, které jsou SF chráněné, neb tyto se při následném spuštění dožadují opětovné instalace ochrany. Dlouho jsem váhal s odinstalací – jednak proto, že poměrně dost uživatelů poté reportovalo mnohem závažnější chyby (typu “zmizely mi všechny CD mechaniky ze systému”) a druhak proto, že jsem chtěl hrát své oblíbené hry.

Nakonec jsem se ale rozhodl: odinstaloval jsem ovladače StarForce ze skrytých zařízení a následně ještě pro jistotu použil prográmek SFRemover (o celém postupu připravuji článek). Provedl jsem restart PC a s obavami čekal, jaké problémy se vyskytnou po opětovném startu. V mém případě jsem měl nejspíš štěstí: nezmizela mi žádná mechanika, dokonce ani virtuální. Oč větší ale bylo mé překvapení, když najednou ustaly veškeré problémy s vypalováním! Zase mohu “pálit” na nejvyšší rychlost, včetně kontroly dat a za celý týden jsem nevyhodil ani jedno médium (přitom DVD i CD jsou stejná, jako předtím – z téhož balíku). Je tedy více, než evidentní, že technologie StarForce opravdu může způsobovat fatální problémy s vypalováním. Pokud tedy řešíte příliš časté chyby při vypalování, doporučuji vám, zaměřit se právě tímto směrem.

Já sám jsem se tímto stal jedním z těch, kterým koupě legálního softwaru přinesla problémy. Je zřejmé, že toto je pro mne poučením přinejmenším v tom smyslu, že si nyní budu dávat pozor a hru, chráněnou touto pochybnou technologií, si už určitě nikdy nekoupím! Ti, kdož si takovou hru ukradli, se mi teď nejspíš smějí a říkají si, jaká je to pohoda, když oni taktéž hráli, ale problémy s vypalováním neměli a média za 7-10 Kč/ks do koše jen tak neházeli.

Kategorie: Počítače

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *