Naposledy jsem se ve článku Policejní arogance patrně nemá meze aneb Ty jsi ale Bambas! zabýval šéfem dopravní policie panem Bambasem. Ten článek končil slovy: “policajt nedostane pokutu, ani mu neseberou bodíky i kdyby po ulicích lítal se stíhačkou rychlostí Mach 2.”
Policejní prezident Vladislav Husák si patrně tuto větu přečetl a vzal ji jako součást nových pravidel provozu na silnicích, neboť mu redaktoři iDnes ve dvou dnech dvakrát naměřili rychlost 190 km/h. Pokaždé jel do práce Superbem, bez majáčků a v podstatě kromě nějaké funkce (která na tom autě není nijak vidět) byl obyčejným řadovým motoristou v úplně obyčejném motorovém vozidle.
Husák sám přiznal redaktorům rychlost 170 km/h, což je stále o 40 km/h více, než dovolují naše předpisy. Co by se asi stalo mně, kdyby mi policajti naměřili na dálnici 190 km/h? Dostal bych mastnou pokutku od pěti do deseti litříků, 5 trestných bodů a především by mi zabavili řidičák na půl roku až jeden rok. A co dostal pan policejní prezident – tedy člověk, který by měl jít příkladem a být reprezentantem ve znalosti a dodržování zákonů? Slyším odpověď “Leda tak hovno”? No, skoro. Jeho potrestání bylo skutečně explemplánrní a naprosto v rámci pravidel povýšenosti naší policie: ministr vnitra František Bublan na něj udělal “bububu-bubly-bubly” – tedy vlastními slovy “Jeho jednání jsem mu vytkl.” Novinářům již patrně nesdělil, že Husáka varoval, aby si příště na ty novinářské hyeny dával bacha… 😀
Dnes a denně nás média zastrašují informacemi o tom, kolik lidí přišlo o řidičáky a kolik jich o ně ještě přijde. Třeba za stání na místech pro invalidy čeká odebrání řidičáku hned několik osob. Prý nelze dělat nějaké úlevy, je nulová tolerance, zákon hovoří jasně… …tohle jsou nekteré z argumentů. Pořádek a přísnost na poddané přeci musí být.
Husák si to kalí 190 km/h, čímž je prokazatelně nebezpečný svému okolí (kdyby mu například v té rychlosti praskla pneu, nemá šanci nějak pořádně zareagovat) a nejvyšším trestem je mu výtka pana ministra. Body, peníze i řidičák mu nechají. Patrně stačí jedno malé zaklínadlo: “Štve mě, že se to stalo. Zapomněl jsem se a je to pro mne velké ponaučení. Už se to nebude opakovat,” což bylo pro Bublana patrně dostatečné. Co tuhle větu říci buzerujícím policajtům, až vás někde stopnou? Co myslíte, zabralo by to stejně účinně? Třeba by si ti tupci řekli: “Hele, to asi bude nějakej kámoš od šéfa, toho pustíme bez pruzení.”
Každopádně policie u mne postupně ztrácela respekt, až jsem došel k prakticky totálnímu despektu a averzi. Po tom, co předvedl nevyšší představitel této složky, asi nemůže nikdo chtít, abychom policajty brali vážně.
Když tak sleduji, jak si policajt Bambas vykládá zákony svým vlastním způsobem a policajt Husák si je ani nevykládá, ale rovnou na ně sere, vybavuje se mi citát z jedné z her Divadla Járy Cimrmana: “Vždyť je to tu jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček! Vždyť se podívejte! Debil – blbeček, debil – blbeček, debil – blbeček, debil – blbeček, debil – blbeček! Akorát tamhle vzadu – to je snad jediná výjimka – sedí dva blbečci vedle sebe!!!”
PS: nevíte někdo, jestli opravdu nemají ti dva policejní šéfové židle vedle sebe? 😀
0 komentářů