Tramvaje a tramvajáci se stali přinejmenším v Praze oblíbeným tématem denního tisku, ale také v diskuzích na zpravodajských serverech. Prakticky vždy se najde někdo, kdo je označí za primitivní jedince se sotva dokončenou základní školou, leckdy i hůře a urážlivěji.

Vše odstartovala nehoda tramvaje na Karlově náměstí, která se udála 16. března ráno a stála dva lidské životy. Již zpočátku se mluvilo o tom, že řidič patrně překročil povolenou rychlost, což nakonec potvrdila i drážní inspekce. Ovšem nutno podotknout, že “jezdíme jako prasata” neplatí zdaleka jen pro řidiče tramvají, ale i pro mnohé ostatní – řidiči městských i dálkových autobusů počínaje a těmi v osobácích konče. Nicméně tramvajáci se nehodou na Karláku zviditelnili a stali se tak snadným terčem urážek. Přitom lidé jaksi zapomínali, že by neměli soudit skupinu jako celek. Ostatně slyšeli jste někdy kritické hlášky na řidiče při každé nehodě osobáku? A že jich je několikanásobně více! Tady stačil jeden blbec a rázem dělá veřejnost blbce ze všech.

V červnu přišla další rána, která spustila vlnu emocí proti tramvajím a jejich řidičům – nehoda na barrandovské trati, při níž přišla o život 11letá dívka. Celkově vzato: je takřka jednoznačné, že za nehodu řidič této tramvaje nijak nemohl a neměl šanci jí zabránit, nicméně opět se ozývaly hlasy, že tramvajáci jsou vrazi a samozřejmě odkazovaly na březnovou tragédii.

O něco dříve se také začalo mluvit o podpálení bezdomovce, který cestoval tramvají. Včera se objevila informace, že z tohoto činu byl obviněn řidič inkriminované tramvaje společně se svým kamarádem. Čtenářská veřejnost se rozdělila na dva tábory. První (již skoro tradičně) označovali tramvajáky za vrahy, psychopaty a častovali je dalšími vulgarismy, druzí se postavili proti bezdomovcům a zejména jejich cestování veřejnou dopravou.

Nebudu tady hodnotit osobnost pachatele – k tomu nemám dostatek podkladů. Ze zpráv jsem se dozvěděl, že dotyčný tramvaják prostě bezdomovce neměl rád (nebo je dokonce nenáviděl) a tak jim tímto způsobem “znepříjemňoval život.” Při svém posledním pokusu na konečné zastávce v Divoké Šárce to patrně maličko přehnal s hořlavinou….

Na jednu stranu souhlasím s tím, že upalovat takto kohokoli, bez ohledu na to, zda je to bezdomovec, je nehumánní, nemorální a nelidské. Na stranu druhou si ale umím celkem představit, že bezdomovci jsou pro řidiče tramvají jevem, který asi nemají rádi. A rozhodně nejsou sami. I cestující si stěžují na zápach a riziko nemocí, jež bezdomovci přenášejí. Přitom podmínky přepravy v MHD jasně říkají, že osoba, obtěžující zápachem, nebo svým chováním (v případě bezdomovců většinou agresivně opileckým), nemá v prostředku veřejné dopravy co dělat!

Jednu věc mám s tím tramvajákem společnou: nemám rád bezdomovce. A nemám je opravdu hodně rád. Pravda, rozhodně bych je nezapaloval, nebo je bezdůvodně nemlátil, jak to dělala nedávno pozatýkaná skupina Plameňák. Ale například jako platícího cestujícího mě štve, když se někdo vozí v MHD zadarmo (což samozřejmě není jen problém bezdomovců), smrdí, případně mě jakkoli jinak obtěžuje. Šance na to, že bude takové individuum z prostředku MHD vykázáno, je prakticky nereálná. Řidiči na to většinou kašlou – dělají si “svou práci” – tedy řídí a revizoři povětšinou kontrolují jen ty, u nichž vidí šanci na “zkasírování” a spící opilé bezdomovce zpravidla nechávají být. Na iDnesu v diskuzi dokonce jeden ze čtenářů popisoval situaci, kdy jej chtěla zkontrolovat revizorka a on odpověděl, že předloží jízdenku poté, co ona zkontroluje (evidentně na černo jedoucího) bezdomovce. Došlo ke slovní potyčce a milá revizorka místo toho, aby měřila všem stejným metrem (tedy kontrolovala všechny, včetně bezdomovce) v následující zastávce vystoupila. Docela dobře to vyjádřil i komentář k revizorům, jež zazněl v diskuzi: totiž že pokud budete cikán, vážit 100 kg, budete se chovat agresivně a/nebo budete bezdomovec, nemusíte se obtěžovat s jízdenkou – revizoři se vám totiž vyhnou. Bohužel to je pravda ukazující na nedostatečnou práci těchto zaměstnanců DP.

Jakým prostředkem tedy tato individua bez domova dostat z MHD? Jak jsem říkal – nemyslím si, že by podpalování lidí bylo správné – ale na druhou stranu: právě tato událost bezdomovce dosti vyděsila a dozajista přispěla k tomu, že se alespoň jejich část tramvajím vyhýbala. Zde ale neplatí “účel světí prostředky” – přeci jen nežijeme ve třináctém století. Nicméně díky této události se začalo o problematice “nežádoucích spolucestujících” mluvit. Halt chcete-li přimět netečnou společnost k reakci, musíte udělat akci – a to akci pokud možno skandálního rázu. Otázkou je, zda tato akce povede i k něčemu dalšímu, než je pouhé “mluvení o problému” – bohužel se patrně nedočkáme toho, aby se tento problém, obtěžující zejména slušné a platící zákazníky DP, začal také nějak řešit k jejich spokojenosti.

Bezdomovce nemám rád především proto, že drtivá většina z nich nedělá nic jiného, než že od rána pije alkohol, otravuje kolemjdoucí, případně se někde válí a spí. Ano, dovedu pochopit, že se člověk může ocitnout na ulici doslova ze dne na den a bez vlastního přičinění. Co ale pochopit nedokážu, je fakt, že tito lidé již zpravidla nejeví zájem o to, aby se z toho dna, kam spadli, nějak dostali. Prostě se smíří se svým osudem a většinou začnou pít. Aby měli na alkohol, tak buď žebrají (a tedy obtěžují), nebo kradou (což je ještě horší).

Ano, všichni nejsou tací – někteří se třeba snaží a prodávají časopis Nový prostor. Ale i zde se projevuje životní styl některých z nich. Například bezdomovce, který prodává u východu z metra na Hájích, jsem potkal, když si za utržené korunky kupoval placatku vodky. S tímhle přístupem se ze své pozice určitě nedostane. Další bezdomovec (vídám ho na Hlavním nádraží) zase v silně podnapilém stavu doslova vnucoval Nový prostor cestujícím v soupravě metra. Porušil tím tak rovnou tři podmínky pro prodejce: byl pod vlivem alkoholu, obtěžoval a ještě neprodával na vyhrazeném místě (tím spíše, když v prostorách Dopravního podniku je jakákoli obchodní činnost přísně zakázána). Takže sice uznávám, že někteří bezdomovci se třeba i snaží zlepšit svou životní situaci, ale část z nich se snaží jen proto, aby měli co chlastat.

Doslova Mekkou bezdomovců je pražské Hlavní nádraží a jeho okolí. Zkuste se vžít do role cizince, který přijede na návštěvu našeho města a první, co spatří, je smradlavé, špinavé a opilé individuum, válící se ve vlastní moči v hale nádraží. Byl jsem před rokem v Kyjevě a viděl jsem jejich hlavní nádraží a nutno říci – nic podobného tam neexistuje! Nádraží je čisťounké, září novotou a na individua tam nenarazíte. Jestli ono to nebude tím, že ukrajinská policie je obecně podstatně aktivnější a přísnější, než ti naši “očumovači” (pochůzkáři).

Uvedu příklad: v Kyjevě nějaký mladík se suverénním výrazem kouřil v podchodu metra. Zahlédl ho policista a okamžitě ho zadržel a předvedl na služebnu. V Praze na Hlavním nádraží bezdomovci běžně kouří, vyřvávají a policisté chodí kolem a dělají, že nic nevidí (no, třeba se pletu a k policii berou i nevidomé a hluché – to bych se pak nedivil ničemu). Bezdomovci jsou už tak oprsklí, že cigaretu ani neschovají. Maximem projevené aktivity bylo, když jeden policista na silně opilou cikánku, která vyřvávala na plné kolo a obtěžovala všechny přítomné, pohrozil prstem (ó, jak silácké gesto!). Naopak když si v hale zapálil japonský turista, netuše, že se to nesmí, byli muži zákona pohotově na místě a okamžitě mu nasolili pokutu. S tímto přístupem policistů to na “Hlaváku” bude vypadat pořád stejně, nebo čím dál tím hůře.

Stydím se za to, když vidím naše Hlavní nádraží, plné těchto “lidí.” Přeci jen nádraží, kam přijíždějí mezinárodní vlaky, by mělo být vizitkou naší země, našeho hlavního města. Bohužel místo toho je ghettem všelijakých živlů, počínaje prostituty a prostitutkami, přes drogové dealery a konče právě bezdomovci.

Co tedy s těmito lidmi, kteří nemají snahu se z ulice dostat? Pracovat zpravidla nechtějí a když už, tak maximálně na to, aby si vydělali na další flašku (většinou ale ani to ne, protože je přeci jednodušší si peníze vyžebrat, než vydělat). Na práci policie se také nemůžeme spolehnout – maximem možného je, že vykážou bezdomovce z daného prostoru, kam se ovšem dotyčný hned po jejich odchodu vrátí. Po dobrém to s nimi nejde, po zlém se to zase nesmí. Proto tady budou smrdět, obtěžovat, lemtat pivo a krabicové víno a štvát lidi. A je jen otázkou času, kdy zase někomu z těch naštvaných rupnou nervy (případně “rupne v bedně”) a vyřádí se na některém z individuí po svém.

Kategorie: Komentáře

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *