Občas se člověk nestačí divit…. Znáte Gérarda Depardieu? Podle mne je to velký sympaťák francouzského filmu. A přitom je to právě on, kdo říká: “Jako mladý muž jsem si připadal tak ošklivý, že jsem si nedovedl představit, že by se do mě mohla zamilovat nějaká žena,… ….Útěchu našel ve svém povolání a také v prokletém alkoholu.” Jo, jo, co dokážou s chlapama (i s takovými sympaťáky!) ženské!!! Gérárd pije už 28 let (možná ještě déle – kdo ví?), má za sebou transplantaci jater atd.. Je to paradox, že relativně “jednoduchá” chemická sloučenina dokáže člověku “vyřešit” jeho problémy.
Halt vztahy jsou to, co nám nejvíce komplikuje život. V první řadě stojí “mezipohlavní vztahy” – pod tím si nepředstavujte nic nemorálního 🙂 – nejde o nic víc, než o vztahy mezi muži a ženami (a naopak).
Ono je to ostatně ne nepodobné s nikotinem – celkem jednoduchá organická sloučenina a dokáže s lidským mozkem hotové zázraky! Paradoxem je, že právě ty “jednoduché” chemikálie dokážou lidem a jejich “nedokonalému” mozku pomáhat. Pravda, leckdy se za to platí cena nejvyšší: zdraví, nebo dokonce i život. Jak říká Nohavica v Roku ďábla: “Nikdo z nás neví, jak ten kopec máme kdo vysoký.” Jestli nevíte, oč jde, pak rozhodně doporučuji Rok ďábla ke shlédnutí :).
No, když už jsem začal u toho alkoholismu – pro změnu perlička z jiné strany “kopce.” A zase Blesk: páreček, který chlastal a chlastal, až se dochlastal k tomu, že byl jeden (nebo spíše jedna) oběšen a druhý nalezen s rozbitou hlavou. Asi už přelezli onen “Nohavicův kopec” :).
Tady jsem díky pánům z diskuze na Metro.Dnsalias.org našel hezky jednoduše zpracovaný postup na to, jak získat doménu .info zdarma. Takže jestliže toužíte po webu s adresou www.něco.info a nemáte zrovna moc korunek, rozhodně doporučuji k přečtení!
Když už jsem u těch vláčků: na třetím koridoru vyrostla stavba hodná pozornosti: konečně se začalo jezdit tunelem u Krasíkova. Informace o tomto přináší asi nejlepší železničářský web Želpage. Ještě tak aby konečně přestaly po našich kolejích jezdit vraky (leckdy starší, než já) a bylo by to super!
Mimochodem – tento víkend jsem byl při “akci Kryštof” konečně zastaven policejní hlídkou. Předchozí zdvihnutá plácačka (ta byla pro mne historicky první), mě potkala na cestě z festivalu Trnky brnky z Vizovic 23.8.2003 (mám schované pokutové bločky) za nezastavení na STOPce…. Tehdy mě stopla opravdu nesympatická stará panna, která se ale nakonec dala “ukecat” na ženskou notu hláškou “vidíte, ještě nikdo mě nechytil při dopravním přestupku. Až Vy teď,” na což reagovala “no a ještě k tomu Vás zastavila ženská, co?” Tehdy jsem zachoval svou duchapřítomnost a následující větu jsem zahájil slovy “to by mi ani tak nevadilo, že mě zastavila ženská….” No a měl jsem STOPku jen za tři stovky (i když dotyčná stará panna nezapomněla připomenout, že by to mohlo být i za litr). Svým způsobem jsem dnes té paní vděčný za to, že mě “zkásla.” Zpětně jsem si uvědomil, že jsou lepší tři stovky, než aby mě v nepřehledné křižovatce rozdrtil náklaďák.
No, ale zpět k víkendu. Předem jsem varoval svou drahou polovičku, že tento víkend nikam nejedeme, neboť policajti “mají dalšího Kryštofa.” Nakonec nebylo jiného zbytí, takže jsme se museli vydat do Ostravy. Cesta tam byla v pohodě. Nicméně cesta zpět… …na druhé křižovatce jsem odbočil vpravo a hle – co tam na mne čekalo? Ano, policejní hlídka. Policistka s plácačkou nekompromisně ukazovala směrem k obrubníku. Ou-u :). Co teď? Okamžitě jsem vyštrachal recept, jak jednat s těmito “ženami” v uniformě a přes veškerý despekt k nim mající, jsem vylezl z auta.
“Brý den, silniční kontrola. Předložte vaše doklady.” Procedila nepříjemně ona dáma v uniformně….
Hm, co teď? Na tyhle “ženské” (ty uvozovky čtěte jako HODNĚ VELKÉ) platí hraní si na respekt.
Vypnul jsem motor a vystoupil jsem z vozu (to prý mají policejní gumy rádi – a evidentně i rádY). Předal jsem do ruk na první pohled celkem sympatické policistky všechno, čím jsem byl vybaven matkou mé drahé a co patří k autu. Neopomněl jsem ani svůj řidičák.
“Občanku máte?”
Tak a teď jsem měl na výběr – buď argumentovat tím, že na občanku nemají při silniční kontrole právo a riskovat tím kontrolu prošlé lékárničky, nebo neexistujícího výstražného trojúhelníku, či žároviček, nebo poslušně navalit občanský průkaz. Zvolil jsem druhou možnost….
“Vy tam máte černobílou fotku?”
Ehé…. Vím já, zda může být černobílá fotka v občance? Jasně, policajtka je důležitá….
“No, to je moje stará fotka. Ale tehdy mi jí vzali.” (fakt! 🙂 )
Hraby hrab v dokladech od vozidla…..
“A ten celý doklad k pojištění máte?”
Ehé… Vím já, jak vypadá doklad k pojištění? Jenže – je to policajtka…. Takže:
“Hm, to nevím. To není moje auto. To je bratra mé drahé polovičky” (získám body, ty policajstká….???)
“To není Vaše auto?”
“Ne.”
(asi neumíš přečíst technický průkaz, co, Ty umělkyně? Ty fakt nemůžeš být nic jiného, než policajtka…).
Orgánka následně odnesla mé doklady (k neméně “intelignentímu” kolegovi), načež se vrátila ke kufru (kde by sakra měl být ten trojůhelník a lékárnička) a zeptala se “Už vás tenhle týden stavěli?”
Příležitost: “Ne, ještě ne. Já jezdím jen o víkendech. Jsem vlastně takový sváteční řidič.” 🙂 (A to jsem ještě přemýšlel, jak se ještě více ponížit. Ale téhle… to stačilo :))) ).
Přesměroval jsem její pozornost od kufru (s neexistujícím trojúhelníkem a prošlou lékárničkou :)) ): “Můžu se zeptat, podle čeho jste si vybrala právě mně? Jestli jsem byl jako nějak podezřelý, nebo jsem nějak….?”
Bylo mi “odborně” vysvětleno, že je akce (“ani nevím, jak se to jmenuje, jestli je to další Kryštof”) a že prostě zastavují a že u mne to byla náhoda….
Tak jsem to dorazil filozofickou otázkou, jestli si myslí, že mají tyhle akce nějaký smysl. Dotyčná “slečna uniforma” vyslovila názor (pozor – mezi policisty vzácný úkaz – názor 🙂 ), že možná má smysl u kolegů, kteří mají radar…. Úžasné! Doslova hodné sežrání :))).
No, proč té slečně neudělat radost, že :). Přeci jen zase tak nesympatická nebyla…. Tak jsem byl chvilku upřímný:
“No, je pravda, že já díky těmhle akcím jezdím pomaleji. Takže nějaký smysl to má.” (ALE TO JE FAKT NÁHODOU PRAVDA!)
Dotyčná policemanka byla asi na vrcholu blaha (třeba měla i orgasmus :))) ), že její zevlování na ulici má přeci jen nějaký smysl (nemá, nemá a nemá!!!)…. A na kufr s lékárničkou a trojúhelníkem buď zapomněla, nebo si konečně dokázala, že je to ONA, kdo je tady pánem situace… …a dala pokoj :). Za chvíli přinesla doklady a nechala mi volnou cestu. Popřál jsem jí šťastnou službu, na což ani neodpověděla. Ostatně, co by asi měla odpovědět?! Myslím, že “dopravačka,” pokud je alespoň maličko normální a alespoň maličko ženská (a neřeší si tady své komplexy), nemůže být při téhle profesi opravdu šťastná….
Ale kdo ví? Možná je právě tahle profese vhodná pro zakomplexované chudinky. Ta, co mě zastavila, jako zakomplexovaná chudinka nepůsobila. Ale to Gérard Depardieu, o němž byla řeč na začátku tohoto článku, taky na první pohled nepůsobí. Bůh ví, co měla tahle slečna za problém, že jí stačí “vyjádření respektu” (byť neupřímné) k tomu, aby byla “více člověkem.”….
No, asi mi ta “dopravačka” nedá spát, jak řekla moje snoubenka :))). Ale bohužel mi nedá spát v negativním smyslu.
Aneb dej blbci funkci….
A, Bože, nedávej ženské funkci dopravní policistky….! Jinak se, pánové, budeme muset klanět až k zemi :))) Běda mužům, kterým žena vládne….
0 komentářů