eCall – špehování na náklady sledovaného. * Fešácký kriminál pro vrahy.


Evropský parlament schválil povinnost GPS v autech od října 2015

E-call: Vaše automobilní štěnice 2014

Začneme zprávou: “Evropský parlament ve středu v prvním čtení schválil návrh na instalaci systému eCall do každého nového auta prodaného v Evropské unii od října 2015. Systém má být schopen za pomoci senzorů zjistit dopravní nehodu a sám zavolat pomoc.”

Asi nemusím připomínat osvědčené heslo, že cesta do pekel je dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Zde máme jako “nejlepší úmysl” záchranu lidských životů. Proto má každé auto dostat do povinné výbavy modul, který bude schopen v případě nehody zjistit aktuální polohu podle satelitního systému GPS a skrze mobilního operátora “zavolat” na linku 112 o pomoc. Zní to jako dobrý nápad, nicméně nevidím žádný důvod, proč by měla existovat povinnost mít takovou krabičku nainstalovanou ve svém autě. Nechť je to, stejně jako dosud, volitelné příslušenství. Ten, kdo vyhodnotí riziko havárie bez přítomnosti svědků jako důležité, si za eCall připlatí, ostatní pak budou doufat, že se jim nic takového nestane.

Je to stejné, jako například s požárními čidly v bytě či domě: pokud se obyvatel domnívá, že je pro něj důležité dozvědět se včas o požáru nebo kouři, osadí si svůj příbytek čidly. Kdo se nebojí, čidla si prostě kupovat nemusí.

To je hlavní pointa mého nesouhlasu s povinnou instalací eCallu: neexistuje zde možnost svobodné volby, ale jen a pouze povinnost.

Zastánci často argumentují stylem že “kdybychom nechali bezpečí občanů na jejich bedrech, tak by se v autech ani nepoutali bezpečnostním pásem.” Jenže z mého pohledu by mělo být i použití bezpečnostního pásu věcí osobní svobody. Já jsem například skálopevně přesvědčen o tom, že pás má zásadní smysl při ochraně mého života a zdraví, přestože vím o několika případech, kdy právě nepoužití pásu zachránilo člověku život. Samozřejmě lze argumentovat, že nepřipoutaný řidič či posádka mají procentuálně vyšší pravděpodobnost zranění a tím i následné náklady na léčbu. S tím lze souhlasit, leč není to důvod, proč pásy nařizovat. Ve svobodném světě by to fungovalo tak, že by občan měl smlouvu se zdravotní pojišťovnou, kde by bylo deklarováno, že náklady na léčbu úrazů vzniklých při autonehodě hradí pojišťovna v plné výši, zatímco při nedostatečných preventivních opatřeních například jen ze 30 %. Takže pokud má někdo na to, aby si následně zaplatil kompletní vyléčení polytraumat v řádech dosahujících až milionů korun, nevidím důvod, proč by takový člověk nemohl jezdit nepřipoutaný.

Vraťme se ale k eCallu: minulost opakovaně ukázala, jak rád stát používá “salámovou metodu”, kdy z našich svobod postupně ukrajuje kolečko po kolečku, až jednou zmizí celý salám – tedy všechny naše svobody. V tuto chvíli je tedy cílem hry dostat eCall do aut. Má se údajně jednat o pasivní zařízení, které bude celou dobu v nečinnosti, a aktivuje se až na základě vyhodnocení situace jako nehody. Jakmile bude mít stát eCall v každém autě, budou to občané považovat za samozřejmost, stejně jako dnes považují za normální, že svobodu svévolně omezují dopravní policisté zastavováním z důvodu “silniční kontroly”.

Poté velmi pravděpodobně přijde další “level” – data z jednotky eCall dostanou pojišťovny jako jedno z vodítek pro určení příčiny nehody a viníka události. A to by bylo, aby se pojišťovna nezahojila na tom, že klient jel o dva kilometry v hodině rychleji, než se v daném místě smí. Napadají mě i další “upgrady”, nicméně to už bychom se dostali do stavu paranoidního pohledu na svět.

D-Fens shrnul hlavní protiargumenty do několika bodů, které si dovolím ještě zestručnit. Tučně vyznačím ty, se kterými nejvíce souhlasím.

  1. Žádná garance, že systém za všech okolností přivolá pomoc.
  2. Nejsou vyřešeny plané poplachy.
  3. Riziko zneužití dat získaných jednotkou v průběhu nehody.
  4. Není věrohodně doloženo, kolik životů eCall zachrání.
  5. Náklady na jednotku eCall nese zákazník.
  6. Náklady pro instituce, které budou spravovat systém pro eCall.
  7. eCall není dobrovolně volitelným bezpečnostním prvkem.
  8. Není zde možnost eCall vypnout na základě rozhodnutí uživatele.
  9. Skutečným cílem je, aby si občané zvykli, že mají v autě “špeha”.
  10. To, že eCall někomu zavolá včas pomoc, ještě neznamená, že dotyčný nehodu přežije.

Osobně si umím představit eCall jako volitelnou výbavu s následnou slevou na zdravotním pojistném, neboť majitel takto vybaveného auta bude v případě určitých typů nehod dříve nalezen, zajištěn a předán do lékařské péče.


Brutálně zabili mladou dívku a dostali 20 let! Ale je to trest?

Už jsem tady psal, že jen výjimečně se mě dotknou tragické události, kterými nás celé dny krmí média, nicméně případ brutální vraždy 15leté Petry z Jihlavy se mě z jakéhosi iracionálního důvodu dotkl. Byl to pro mne přímo ukázkový příklad případu, kdy by byl na místě trest smrti. Když už Havlisté tento, dle mého mínění účinný a užitečný, trest zrušili, máme k dispozici “pouze” doživotí. Bohužel ani to brutální a chladnokrevní vrazi nedostali a od soudu odešli se 25, 22 a 2 lety. Když se budou slušně chovat, možná již za rok, 11 let a 12 let budou chodit mezi námi.

Otto Chaloupka (Republika) k tomu pro Parlamentní listy napsal komentář: “Jsem pro mnohem přísnější tresty za násilné trestné činy a zavedení doživotí bez možnosti propuštění. V diskuzích lidi mluví v tomto případě i o trestu smrti či práci v kamenolomu. Třikrát a dost! Oběti nebo jejich rodina musí získat pocit zadostiučinění.” Nezbývá než souhlasit. Naše věznice jsou spíše rekreačním zařízením než trestem – například řidič “autobusu smrti” Krbec mohl ve vězení přijímat dámské návštěvy a dokonce chodit na vycházky.

Naprosto do puntíku souhlasím s tímto pohledem: “Jednoznačně se tu otevírá potřeba zpřísnit podmínky ve věznicích pro pachatele násilných trestných činů. Zavést povinnost práce vězňů. Při opakovaném násilném trestném činu doživotí ve zpřísněných podmínkách – žádná televize, posilovna, žádné návštěvy, bez vycházek, žádná zábava. Nechápu, jak může někdo mít v rejstříku tři a více záznamů. Evidentně jde o tvora nepřevychovatelného, čili doživotí a ty nejtvrdší podmínky.”

Kategorie: Týdnoviny

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *