Týdnoviny aneb Kdo opravdu vyhrál volby?

Komentář k volebním výsledkům * Oranžoví socani si vykopali jámu * Vítězem je Babiš!

Volby do Poslanecké sněmovny 2013

Asi každý čtenář Týdnovin ví, že minulý týden proběhly volby. Dovolím si shrnout své názory do několika bodů.

• O vítězi voleb rozhodlo 1 016 829 hlasů. Ukazuje se hlavní nedostatek demokratického systému – i v případě uvažované koalice ČSSD + ANO + KDU-ČSL budou o osudu deseti milionů lidí rozhodovat hlasy nějakých dvou milionů voličů.
• Skoro tři a půl milionu oprávněných voličů se rozhodlo nejít volit. To je, myslím si, docela velká škoda. Já bych si své právo zkusit ovlivnit výsledek voleb nenechal upřít!
• Vítězství ČSSD není překvapivé, nicméně pobavilo i trochu vystrašilo následné dění. Vtipně ho glosovala volební lídryně ODS Miroslava Němcová, která komentovala vývoj v ČSSD: „Slibovali fungující stát a den po volbách rozložili sami sebe“.
• Babišovo ANO v praxi ukázalo, že mnoho voličů se při volbách nerozhoduje podle dosavadní činnosti strany, ani dle volebního programu, nýbrž podle předvolební kampaně. Kdo je více vidět a hlasitěji slyšet, ten má větší šanci, že dostane hlas. Stačí, aby nahlas říkal, co chtějí voliči. Dokázal to před třemi roky Vít Bárta se svými Věcmi veřejnými, letos se to povedlo Babišovi a Okamurovi. Pointa kampaní těchto stran je postavena na jednoduchých sloganech typu „ONI to dělali špatně, ale MY to budeme dělat dobře“, aniž by bylo jakkoli dále rozebráno, jakým způsobem se „to bude dělat dobře“.
• Média (tedy alespoň ta internetová) konečně poukázala na zjevné přehlížení Pirátů a Svobodných veřejnoprávní Českou televizí. Ačkoli by se mělo jednat o nezávislé a objektivní médium, uvedené dva politické subjekty se v něm prostě nesmí objevit, jak poukázal Daniel Dočekal ve článku České televizi stále z grafů mizí Piráti i Svobodní, na kritiku odpovídá mazáním.
• Výsledek Svobodných v podobě 2,46 % je pro mne pozitivním poselstvím, že v této zemi to 122 564 voličů vidí stejně, jako já. Je to sice jen kolem procenta všech občanů, nicméně i tak mě to naplňuje dobrým pocitem, že to ještě není „tak v prdeli“, jak by se mohlo zdát. Vítám i přibližně dvanáctimilionový státní příspěvek, jež je vázán na zisk více než 1,5 % hlasů. Jsem sice proti jakékoli podpoře politických stran státem, ale když už to musí být, jsem rád, že nějakou tu korunu dostane i strana, kterou jsem volil. Snad budou peníze šikovně investovány do dalšího zviditelnění filozofie svobody a politického programu Svobodných.
• Třetí komunisté získali skoro 3/4 milionů hlasů, přesto se s nimi prý nikdo nebude bavit. Pořád nevím, co si o tom mám myslet. Na jedné straně je divné, aby se k moci dostala ideologie, které jsme se před více než dvaceti lety s hlubokým oddechnutím zbavili. Na straně druhé si ale myslím, že by tak významně zastoupený názor neměl být přehlížen. Když komunisté nebyli hned po revoluci zakázáni, pak nechápu, proč by dnes neměli být součástí hry. Možná ale sami nechtějí, aby si nemuseli špinit ruce.
• ODS dostala od svých voličů výprask, jaký jsem nečekal. Přeci jen, co jsem tak poznal její voliče, bývali poměrně přesvědčení o tom, že se jedná o pravicovou stranu, která si zaslouží podporu. Je pravdou, že „modří ptáci“ se zpronevěřili svému programu tak, jako asi ještě nikdy žádná jiná strana, ovšem žil jsem v přesvědčení, že fanatismus voličů „modrých socanů“ je až takový, že svou podporu nevzdají. Nakonec jsem mile překvapen zjištěním, že když to nějaká politická strana opravdu hodně pokazí, může následovat spravedlivý trest. Jen doufám, že exvoliči ODS nejsou tak hloupí, že sedli na lep Babišovi.
• Pobavil výsledek Zemanovců, který ukázal, že když smícháte KSČM a ČSSD, nevznikne nic, co by dosavadní voliče první či druhé strany přimělo ke změně.
• Čím přesvědčil Tomio Okamura 342 339 voličů, aby to hodili právě jemu, jsem opravdu nepobral. Nemám dojem, že by tento pán, kromě světla na konci tunelu, sliboval něco reálného, nebo dokonce přicházel s nějakým konkrétním řešením.

99 socanů píše lidu

Tragikomickou tečkou za volbami 2013 byla schůzka vybraných „oranžových socanů“ u prezidenta Zemana. Místopředseda ČSSD Hašek takto v televizi popíral, že by vůbec kdy jakákoli schůzka proběhla.

„Zatloukat, zatloukat, zatloukat. A když se na to přijde, zase zatloukat.“ Patrně tohoto hesla se drželi všichni účastníci schůzky, až do momentu, kdy se jeden z nich rozhodl říci pravdu.

Teď se pro změnu banalizuje téma té schůzky, které prý nebylo nějak zásadní – vlastně si socani s prezidentem povídali o tom, jaké bude počasí v následujících dnech. Skoro všichni sice vědí, že se na onom setkání neřešilo nic podstatného, ale nikdo neřekne, co se vlastně řešilo. Vtipný bylo také přehazování horkého bramboru mezi socany a Hradem o tom, kdo vlastně schůzku inicioval. Prezident ústy svého kancléře sdělil, že on socany nezval, socani zase tvrdí, že je pozval prezident. Asi se nakonec sešli ve stejný čas na stejném místě čirou náhodou.

Bohuslav Sobotka je mi jako člověk krajně nesympatický, ale pokus o jeho odstranění krátce po volbách se mi pranic nelíbí. Když už je strana nespokojená s volebním výsledkem, měla jeho případné setrvání ve funkci řešit na sjezdu. Takto vzniká důvodné podezření, zda se Zeman nějakým způsobem nepodílel na dalším dění, směřujícím k pokusu o vyšachování Sobotky ze hry. Zjevně když neuspěla SPOZ, bude Zeman strkat prsty do ČSSD.

Jak dopadly volby?

Přiznávám, že jsem byl hodně zvědav, jak volební výsledek okomentuje Jan Sychra na svém blogu. Myslím, že se shodujeme už od první věty: „Špatně, i když jinak, než jsem čekal.“ Další názorová shoda je nesporná; pro zajímavost: první odstavce těchto Týdnovin jsem psal o den dříve, než js publikoval svůj názor.

Shodně jsme zklamáni z Babišových voličů: „Dobře se ukázalo, že stačí mít kdovíjak získané podnikatelské impérium, investovat do kampaně, koupit nějaké ty noviny, ty ostatní aspoň skupovat, když píší něco nehezkého, rozdat koblihy a uspět ve volbách.“ Ano, bohužel už volba prezidenta byla více reality show než výběr důstojného zástupce naší země. Škoda, že nezavřeli kandidáty do vily – takový Zeman ve sprše by byl jistě důvod k volbě!

Jeden vítěz voleb je jasný: Andrej Babiš. Ačkoli jeho moc byla díky nákupu mediálních domů již tak poměrně značná, nyní dostal na stříbrném podnose navíc moc politickou. A s tou se teprve dají provádět věci! Přinejmenším „budeme do paliv povinně míchat víc Babišovy bionafty, budou se všemožně podporovat „kvalitní české potraviny“ apod. (vše to bude moc hezky znít a v praxi se bude jednat o podporu Babišova impéria).“ Věřím, že přesně o tohle panu Babišovi ve skutečnosti šlo.