Babiš bohatne na úkor občanů České republiky*Mladý komunista vyzdvihl dělnické seriály a já s ním budu souhlasit!
Babiš bohatne na úkor občanů České republiky
Slyšel jsem to jako argument pro volbu Schwarzenberga, nyní to samé slyším jako důvod, proč volit Babiše. Co? No přeci argument: “budu ho volit, protože je bohatý, ten už krást nepotřebuje”. Jenže ono to neplatí vždy – mnohdy záleží na tom, jakým způsobem se onen člověk stal “boháčem”. U takového Schwarzenberga věřím tomu, že je zajištěný natolik, aby nepotřeboval parazitovat na státní kase. Ale co podnikatel Babiš? Podívejme se, jak přišel ke svým miliardám – dáváme slovo Petru Machovi, předsedovi Svobodných: “Klasickým příkladem člověka, který bohatne na úkor občanů České republiky za pomoci zákonů, je pan Babiš. Bohatne na výrobě biopaliv, která se kvůli lobbyistické činnosti musí přimíchávat do nafty. Jeho nespravedlivé zisky platí řidiči. Pan Babiš je také největším příjemcem dotací v České republice. Tyto dotace přes Brusel a státní rozpočet platí všichni spotřebitelé ve vysokých daních na každý rohlík, na každou knížku, na každou dětskou plenku.”
Jen toto mi stačí jako dostatečný argument k tomu, abych nikdy neuvažoval o tom, že svůj hlas v letošních volbách hodím Babišovi. A divím se, že významná část národa (tím spíše tak závistivého a nepřejícího národa, jakým Češi jsou) snad ani netuší, jak vydatně si předseda ANO nahrabal z jejich kapes.
K Babišovi přihodím ještě poznámku Miroslava Macka z jeho úterních glos: “bohužel se stále najde dost naivních voličů, kterým navzdory všem varovným příznakům nedochází a nedochází, s kým mají tu čest a chtějí ho volit.”
Mladý komunista vyzdvihl dělnické seriály, ty dnešní prý velebí flákače
Už v týdnu jsem na Twitteru avizoval, že v dnešních Týdnovinách budu výjimečně souhlasit s komunistou. Opravdu je tomu tak! Trojka na kandidátce KSČM v Královéhradeckém kraji Pavel Janeček cítil potřebu se vyjádřit k současné televizní seriálové produkci: “Dnešní televizní a filmová produkce zesměšňuje předlistopadovou dobu, používá zkreslené a vymyšlené argumenty. Je to oslava západního způsobu života.” … Za vydařené seriály z minulosti považuje Nemocnici na kraji města, Syny a dcery Jakuba Skláře nebo Sanitku. “Je to oslava poctivé práce,” vysvětluje.
Nesleduji současné české seriály – spíš o ně občas nechtěně zavadím. Přesto jsem pochopil, že hlavní pointou dnešních “televizních děl” jsou vztahy. Ve snaze natáhnout seriál na co nejvíce epizod pak často dochází k tomu, že každý hrdina prostě musí alespoň chvíli chodit a spát s každým.
Syny a dcery Jakuba Skláře si nepamatuji, možná jsem je ani neviděl, ale Nemocnici na kraji města i Sanitku jsem jako dítě i coby dospívající měl rád. Samozřejmě i v těchto seriálech se řešily vztahy, ale nebyla to tak silná hlavní nosná linie, jakou jsou vztahy dnes. Primárním tématem byla, jak popisuje komunista Janeček, práce. Nemluvil bych snad přímo o oslavě, ale je pravda, že poctiví pracanti v podobě hlavních hrdinů byli seriálem adorování, kdežto flákačům, lemplům a nešikům napsali scénáristé takové role, že pak v reále jednomu z jejich představitelů Miloši Kopeckému ani neprodali chleba. Stejně tak národ nesnášel doktora Cvacha v brilantním podání Josef Vinkláře, protože to byl arogantní a ještě k tomu neschopný lékař (dnes by se určitě takový uplatnil v politice). Jistě, byla to zkreslená realita – v běžném životě asi tak krystalicky čistí pracanti, žijící jen svým zaměstnáním jako doktor Sova z Nemocnice či doktor Jandera ze Sanitky, neexistovali. Určitě ale považuji za prospěšnější vystavět seriál na tom, že ukážeme “poctivě pracující”, než ho budovat na nekonečných rošádách typu “kdo, kdy, kde a s kým”.
Ano, dnes již jsou starší seriály poněkud hodně “mimo mísu” – mají rozvleklý děj, proložený nekonečnými záběry do obličejů protagonistů a leckdy oplývají i nekončícími monology. V dnešní uspěchané době už prostě na tohle není čas. Ostatně zkuste si pustit zprávy z dob socialismu, jak pomalu tehdy mluvili moderátoři, a pak se podívejte na Televizní noviny na Nově, jak všichni drmolí, aby stihli během minutového vstupu sdělit vše, co považují za nezbytné.
Je mi jasné, že oba uvedené seriály byly, stejně jako asi všechny z té doby, tendenční a ideologicky “správně nasměrované”. Přesto jsem ale přesvědčen o tom, že z hlediska poselství, které nesly, to byla kvalitnější díla než dnešní rychlokvašková tvorba. I proto jsem se nedíval na soudobá pokračování Sanitky či Nemocnice – nechtěl jsem si nechat zkazit dobrý dojem ze seriálu o pracujících lidech novodobým škvárem, pojednávající o tom kdo, kde a s kým.
Víte co? Dáme si na závěr něco na odlehčení.
0 komentářů