Letní čas je nebetyčná hovadina*Ministerstvo dopravy se rozhodlo doporučit řidičům, aby ještě nepřezouvali. Nepřišli by na to řidiči sami?
Uplynulý týden byl překvapivě chudý na události, které bych měl potřebu komentovat. Patrně za to mohou velikonoční svátky, během kterých nebylo po politicích ani vidu, ani slechu, možná mají svůj podíl i blížící se volby, před nimiž koaliční strany poněkud zklidňují, aby měli voliči čas zapomenout, co tady v uplynulých třech letech napáchaly.
Chceme svůj čas, nenuťte nám kyjevský!
Letní čas je nebetyčná hovadina. Patřím, bohužel, mezi lidi, kteří jakýkoli časový posun nesou poměrně těžko, a jen velmi obtížně se s ním srovnávám. Změna z běžného středoevropského času na letní (nebo jak napsal Ladislav Jakl “kyjevský”) pro mne znamená “totální rozhození” přinejmenším na celý následující měsíc. O půlnoci se mi ještě zdaleka nechce spát a nemohu usnout, ani kdybych chtěl (ač jsem při původním čase neměl problémy). Ráno vstávám v 5:15 a jsem totálně, ale opravdu totálně mrtvý. Mé probuzení připomíná spíše exhumaci – kvůli budíku dokonce násilnou exhumaci.
Přitom neexistuje byť jeden jediný racionální důvod, proč by se s časem mělo hýbat. Tedy jeden existuje, ovšem z pohledu občana rozhodně není racionální: stát si tímto způsobem dokazuje, že má absolutní moc nad našimi životy. Zkuste se zamyslet nad tím, jak by to dopadlo, pokud by se jedinec postavil proti a používal nadále “starý, dobrý” středoevropský čas. Neměl by to vůbec jednoduché, a pokud by chtěl fungovat, stejně by musel pořád přepočítávat z letního času a zpět. Ladislav Jakl to komentuje slovy: “Letní čas je formou hrubého násilí. Je to jeden z projevu nátlaku, kterým si násilníci zařídí nedobrovolnou změnu chování nás ostatních tak, aby vyhovovala zrovna jim. Že si na ni někteří z nás už skoro zvykli, to hloupost změny nijak neumenšuje.”
Jakl na svém blogu začíná od lesa a vysvětluje, jak vznikla časová pásma a jaký je jejich smysl: “Náš středoevropský čas je tedy dán sluníčkem, které je v našem poledni plus minus pár minut přímo nad námi.”
Následně se zamýšlí nad přecházením na “letní čas”: “Každý rok počítáme čas od března do října tak, jako kdybychom najednou žili kolem 30. poledníku východní délky, tedy v Petrohradě, Kyjevě, Kišiněvu, Oděse, Istanbulu nebo Káhiře.”
Líbí se mi také Jaklovo “lidově-selsko-rozumové” vysvětlení, co je vlastně “letní čas” v praxi: “Představte si, že máte v peněžence pětistovku. Chcete v ní mít víc? To je jednoduché. Začněte pětistovce říkat tisícikoruna. A hned budete mít ve své peněžence dvojnásobek. Co na tom, že budete mít reálně peněz pořád stejně. Ale budete si moci říct: mám v peněžence tisícikorunu! Že to je pošetilé? Jistě. Ale s letním časem je to stejné.”
Ano, je naprosto proti jakékoli logice přecházet z jednoho času na druhý. Jenže je to politické rozhodnutí a politická rozhodnutí logiku dávat nemusí.
Konečné řešení Humlovy otázky
Až do minulé neděle museli řidiči používat na svých vozech zimní pneumatiky (respektive museli, pokud byla šance, že narazí silnici pokrytou sněhem či ledem, což nikdo, ani meteorologové, neumí 100% předpovědět). Od pondělka tato povinnost padla, jinými slovy řidiči smí jezdit na pneumatikách dle vlastního rozhodnutí, bez ohledu na to, zda se na vozovce nachází led, sníh, voda či prach. Paradoxně se letošní začátek dubna proměnil v “typický zimní měsíc”, silnice pořádně klouzaly, leckde ležela i ona zákonem požadovaná “souvislá vrstva sněhu či ledu”.
Ministerstvo dopravy se rozhodlo doporučit řidičům, aby ještě nepřezouvali. Ano, je to rozumné, ale nepřišli by na to řidiči sami? A doporučilo by ministerstvo napříč zákonu přezout na “letní” pneumatiky v případě, kdy by teploty na konci března převyšovaly 7 ºC, což je teplota, při které jsou zimní pneu nejen méně účinné, ale také se rychleji opotřebovávají? Osobně si myslím, že v opačném případě by ministerstvo dopravy žádné doporučení nevydalo – dost možná by se ještě jeho úředníci společně s pneumatikářskými lobbisty potměšile chechtali nad představou, že řidiči ojezdí zimní pneu a v říjnu budou muset koupit nové. Pozitivní následky jsou přeci nesporné: vyšší tržby, vyšší bezpečnost nových pneumatik, vyšší výběr DPH, vyšší zaměstnanost v pneumatikářském průmyslu. Kdo by mohl být proti?
D-Fens použil k vyjádření absurdity státních nařízení přirovnání k zimnímu oblečení (já v minulosti podobně navrhoval státem nařízené povinné nošení zimních bot): “Je to asi stejné, jako by experti přes tělesnou termoregulaci protáhli zmrdovnou zákon, že od konce října do konce března je povinné nosit zimní oblečení, tedy například kabát, kulich a rukavice. V důvodové zprávě by dominovaly hrozivé statistiky o počtu nachlazených, smrkajících a kýchajících, kteří mohou svoje bakterie získané v důsledku oděvní nekázně naprskat na uvědomělé občany, kteří ukázněně nosí kulicha, rukavice i kabát i na záchod a do postele. Celé by to bylo završeno větou, že přece všichni vidíme, jak to tam teď venku vypadá – mrzne až praští!
Určitá početná skupina občanů, pracovně dále pouze dementi, by jásala nad zavedením nové regulace, které by se radostně podvolili a mohli ostatním demonstrovat svoji ochotu ke konformnímu jednání, a pařili by se v kožichu a ušance, protože je to přece správné a experti to doporučují! Už konečně skončí ta cochcárna, kdy se každý oblékne podle toho, co mu nejvíce vyhovuje a kdy si holky klidně pobíhají v březnu venku jen tak v tričku!”
Aktuální doporučení ministerstva ukázalo v praxi, že leckteré zákony jsou často nejen zbytečné, ale i nesmyslné, neboť mnohem smysluplnější je použití obyčejného selského rozumu. “Vraťme mozek do oblasti dopravy a pošleme úředníky a experty i s tím jejich cenným nouhau do zadele. Buďme sami sobě expertem, je to zcela opodstatněné, protože jeden každý řidič je ve skutečnosti zdatnějším expertem než zmr. snb. Stanislav Huml nebo úředníci z ministerstva. Dalším cílem by mohla být rychlost. Kdo ví nejlépe, jak rychle jet, aby to bylo bezpečné?” konstatuje D-Fens závěrem.
0 komentářů