Chcete si nárokovat svá práva? Zaplaťte!*Volíme prezidenta*Protestovali proti ACTA, teď volí Schwarzenberga*Protestovali proti vládě, teď volí Schwarzenberga*Volba Zemana jako volba proti pravdolásce*Máte příliš drahé auto? Tak aby vám ho nesebrali!


Je libo pokutičku se slevou?

19. ledna vstoupila v platnost novela, kvůli které, dle verze médií věrných vládě, řidiči “přišli o výmluvu na osobu blízkou”. Nehledě na to, že nic jako “výmluva na osobu blízkou” nikdy neexistovalo, a ten, kdo by se skutečně vymlouval na osobu blízkou, by byl hlupák. Co ale existuje – a nezměnila to ani zmíněná novela – je právo nevypovídat proti sobě nebo osobě blízké, zakotvené v Listině základních práv a svobod. To sice majitel vozidla může uplatnit i dnes, nicméně využití tohoto práva ho nově bude stát až deset tisíc korun. Dostáváme se tak do poněkud schizofrenní situace, kdy nám sice jeden z nejvyšších právních předpisů garantuje nějaké právo, nicméně nižší předpis toto právo zpoplatňuje.

Do jisté míry je to podobné garanci bezplatné zdravotní péče, kterou si ovšem každý pracující musí platit v povinných odvodech a při jejím využití pak i v ordinaci lékaře a v lékárnách.

K novele se vyjádřil i D-Fens, jehož článek doporučuji prostudovat, neboť obsahuje řadu užitečných informací. Autor také slibuje, že se pokusí celou věc dostat k Ústavnímu soudu, nicméně na základě dosavadních zkušeností s ohýbáním ústavního práva dle aktuálních potřeb politiků dodává: “Nedělám si iluze v tom, jak asi bude ústavní soud pod vedením soudruha Rychetského rozhodovat a určitě se neobávám, že by se jednalo o ústavní fundamentalismus, protože pro Ústavní soud není nejvyšší hodnotou ústava, ale stát.”

Přiznám se, že jsem byl poměrně překvapen, kolik lidí nadšeně kvituje “zrušení osoby blízké”. Na jednu stranu se ale nedivím tak moc: vždyť pravda je to, co říkají v televizi. A v telce Leoš Tržil a Stanislav Huml říkali, že zrušení osoby blízké je dobrá věc, protože pomůže vymýtit ty zlé piráty. Po silnicích se pak budou pohybovat jen slušní a vzorní řidiči.

Já jsem samozřejmě proti. Pokud mě policie chytí při přestupku, který dobře zdokumentuje, jsem ochoten zaplatit na místě nebo složenkou, protože pánové dobře odvedli svou práci. Samozřejmě mohu váhat nad tím, jakým právem mě vlastně státní zmocněnec trestá, nicméně jednou žiji v Česku a tohle je náš právní řád, který bych měl respektovat. Pokud ale někdo čeká, že se nechám vyfotit “buzerbudkou” a budu spolupracovat s policií či úřadem na mém potrestání, je těžce na omylu. Nevidím jediný důvod, proč bych to měl dělat!


Volba führera

Nemám rád lidi, kteří ke svému vyjadřování potřebují vulgární slova. Existuje ale několik málo výjimek, u kterých jsem schopen ostřejší slovník akceptovat – třeba takový Zdeněk Pohlreich by bez jadrného vyjadřování prostě nebyl “anošéf”. Další výjimkou je Smiling Jack, se kterým poměrně hodně názorově souzním, a jehož ostřejší slova podtrhují rozčílení ze situace.

Podobně, jako mne, i Smiling Jacka poněkud zaskočila reakce Ladislava Jakla, který místo poděkování sběračům podpisů pro jeho prezidentskou kandidaturu vzkázal, že by se měli zamyslet, zda nešlo sehnat více hlasů. Ale co, každý jednou za čas přestřelí.

Pobavilo mě také označení Jiřího Dienstbiera slovním spojením “profesionální syn” – koresponduje to s mým předvolebním hodnocením, ve kterém jsem napsal: “Napadá mě otázka, kde by byl tento člověk, nebýt pana otce.”

Ve shodě s autorem mě také překvapila voličská podpora Karla Schwarzenberga: “Pořád poslouchám, jak ultrapravicové strany TOP09 s ODS zotročují svoji asociální politikou tuto zem. Kalousek s Nečasem už by měli bejt asi tak třikrát po atentátu. Lidi údajně nemaj díky těm dvěma co žrát. Defenestrace (pozn. znamení: “sobota vosumnáctýho ve dvě pod koněm a teď už jim ale OPRAVDU ukážeme!”) pomalu každej měsíc a furt nic. A pak jdou a machrujou, jak to hodí Karlovi. Dopiče, tohle prostě nedávám. Pubertální mládež (maska Anonymous included) pořvávala STOP ACTA! Svobodu internetu! Svoboda slova! A pak podporujou navrhovatele téhle smlouvy? Jděte do hajzlu. To už jste s tou pamětí hůř než tenhle senilní dement?”

Nejsem schopen pochopit, kde – dnes již familiérně označovaný “Karel” – sehnal takovou podporu mladých lidí. Chápu, že Miloš Zeman je pro mnohé jakýmsi závanem zašlých časů, leckteří si ho nejspíš ani nepamatují, ale to přeci není důvod jít to hodit předsedovi strany, jejíž ministři ve vládě přicházejí se stále větším omezování svobody!

Musím říci, že voliči Karla Schwarzenberga mi připadají jako zvěř. Zvěř, která sama vběhne do klece, zamkne za sebou a ještě bude mít pocit, jak udělala dobře, protože v divočině je přeci nebezpečno.


Že bych přece jen šel volit?

U voleb ještě zůstaneme – js totiž poukázal na kontraproduktivitu Schwarzenbergovy kampaně: “Byl jsem rozhodnutý volit prázdnou obálku (protože ani jeden z kandidátů za nic nestojí – z restaurace, kde bych si nevybral, bych taky odešel), ale jestli to nakonec s nechutí hodím Zemanovi, budou za to moci jedině hysteričtí fanoušci knížepána.”

Ano, také sleduji, jak se celá prezidentská volba proměnila v cosi absurdního. Spíše než akt výběru “nejlepšího z nejlepších” mi připomíná fotbalový zápas nebo Superstar, ve které zbyli už jen dva soutěžící. Jenže v případě fotbalu většinou fanoušci krátce po zápase vychladnou a fanatická posedlost budoucí “superhvězdou” se týkala spíše pubertálních dívenek.

V případě Karla a Miloše jde ale z významné části o dospělé publikum, od kterého bych očekával dospělé chování. Jenže tady už jsme se mezitím dopracovali ke stavu z dob reálného socialismu. Vezmu to od lesa: kdo před rokem 1989 demonstrativně nevolil KSČ, zadělal si na problémy – nedostal se na vysokou školu, případně ho z vysoké vyhodili, místo práce, na kterou měl dotyčný kvalifikaci, myl výlohy nebo pracoval v kotelně. Táhlo se to i s jeho potomky. Jak jsme na tom v roce 2013? Kdo nevolí Karla, může přijít o práci – přesně to se přihodilo herci Martinu Dejdarovi, který měl tu drzost říci, že nebude volit “jedinou správnou volbu”, ale druhého kandidáta. Tvůrci seriálu Zdivočelá země se následně nechali slyšet, že už s Dejdarem nechtějí točit – právě proto, že podporuje Zemana (komentoval jsem krátce v neděli). Tohle už není legrační show, na jejímž konci bude superstárem vyhlášen Miloš nebo Karel. Tohle je fanatická hysterie, se kterou pravodláskaři nutí všem svého jediného správného kandidáta. I kdybych o panu Schwarzenbergovi byť jen v koutku duše přemýšlel jako o svém kandidátovi, po této masáži bych šel z trucu volit Zemana.

Přidám ještě js-ův argument: “Jo a pro ty, co chtějí volit Schwarzenberga proto, že je to „pravičák“: pokud vám nestačí, že je předsedou strany, která nám už léta zvyšuje daně (a jejíž nejnovější výmysly už překročily hranici fašismu), tak to, jak se za něj bijí pravdoláskaři a jak chce pokračovat v „odkazu Havla“ by stačit mělo.”


Vlastimil Tlustý o krutém trestu za Schwarzenberga a nebezpečném Kalouskovi

Mnou patrně nejrespektovanější politik Vlastimil Tlustý dá svůj hlas Miloši Zemanovi. Ne snad proto, že by byl Zemanovým fanouškem, ale jako reakci na to, co vláda, v níž je Schwarzenbergova TOP 09, udělala z pojmu “pravice”. Tlustý především vytýká, že Nečas a Kalousek svou očividně levicovou politiku označují jako pravicovou, čímž v hloupější části národa budí dojem, že pravice je “ta, která zvyšuje daně a ořezává svobody”, zatímco hodná levice je “ta, která se stará o občany a jejich dobro”.

“Druhého kola se zúčastním zejména proto, že chci hlasovat proti Kalouskovi. To je člověk, který má na svém kontě bilion státního dluhu, prohloubení hospodářské krize vysokými daněmi, které ničí podniky a státu nepřinášejí nic, a který je likvidátorem skutečných pravicových reforem,” vysvětlil své pohnutky k účasti ve druhém kole prezidentské volby Tlustý.

Ano, i to je jeden z důvodů, proč budu dnes volit Miloše Zemana, ačkoli s ním nesouhlasím v mnoha, ne-li dokonce ve většině názorů.


Ostatně dalším, kdo se hlásí k Zemanovým voličům, je František Matějka – podívejte se, proč se rozhodl právě takto.


Jezdíš v autě, na které sis nevydělal? Policie ti ho sebere

Reportáž Bohumila Vostala o tom, jak v belgických Antverpách policie zastavuje auta, řízená mladými lidmi, u kterých má podezření, že si na ně “nemohli vydělat”, rozhodně stojí za vidění! Takhle totiž vypadá postupné “utahování šroubů” či “salámová metoda”. Nejprve se dá policii právo zastavovat vozidla, aniž by důvodem k zastavení a zdržování řidiče a posádky bylo porušení zákonů. Říká se tomu “silniční kontrola” a je to něco, co si například ve Spojených státech policajt nemůže dovolit.

Ve druhém kroku se pak práva policie posílí, takže může například klást otázky – v tomto případě na původ peněz, za které si občan pořídil motorové vozidlo. Policie v Antverpách zastavuje mladíky za volantem luxusních aut a zjišťuje, kde si na ně vydělali. Pokud nedokážou původ peněz doložit, vůz jim zabaví.”

Já myslím, že něco podobného by se mohlo ujmout i u nás. Stačí, když politici skrze média lidem vysvětlí, že takový postup je naprosto v pořádku, protože si posvítíme na všechny podvodníky a grázly. Lid nadšeně zatleská v přesvědčení, že se konečně něco změní. Ve skutečnosti si však v “zájmu vlastního dobra” pouze uřízne další plátek své svobody. A policajti, místo toho, aby pozavírali všechny lidi, kteří vysávají státní (tedy naše) peníze, budou při každé příležitosti buzerovat a zdržovat mladé lidi, kteří si půjčili od tatínka něco lepšího než Škodu 120.

Kategorie: Týdnoviny

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *