Za jaké ceny se stravují naši poslanci?*Drobní podnikatelé versus zaměstnanci – kdo se má lépe?*Dálniční známky podraží. Nic neobvyklého, kdyby nešlo o zdanění daně*Lacina je obětní beran, Trpišovský dostal podmínku.
Nízké ceny ve vládní kantýně? Odpovídají nákladům, brání se Úřad vlády
Chtěli byste ceny, jako z dob reálného socialismu? Stačí málo – stát se poslancem! Kdo by to byl řekl, že?!
“Vít Bárta, poslanec za Věci veřejné, způsobil rozruch svým upozorněním na to, že ve vládní kantýně stojí kulajda pouhé 4 koruny. Úřad vlády oslovil redakci TN.cz, aby jeho slova uvedl na pravou míru. Podle jeho vyjádření odpovídají ceny nákladům a nejsou nikterak nízké. „Musíme uvést na pravou míru dezinformace poslance Víta Bárty, který zveřejnil rok a půl staré jídelní lístky z Úřadu vlády, aby na nich doložil údajně nízké ceny,“ píše se ve vládním vyjádření.”
Uf, ani nevíte, jak jsem si oddechl, když se ukázalo, že Vít Bárta neříká celou pravdu. Vždyť před rokem a půl stála kulajda čtyři kačky všude, ne? Zrovna já jsem si jí tehdy za tu cenu nakoupil celý kýbl a nechal jsem si nalít i do kufru auta místo rezervy.
Pojďme se podívat, jak je to tedy s cenami jídel ve vládní kantýně doopravdy: “Jednou z nich je doplatek, uváděný na jídelním lístku. Druhou složkou je příspěvek z Fondu kulturních a sociálních potřeb, kam je strháváno 1 % ze mzdových prostředků zaměstnanců. Třetí složkou je i jinde běžný zaměstnanecký benefit, který činí 38 korun.”
Jinými slovy:
- První složku platí poslanec. Z platu, který dostává. Odkud se berou peníze na jeho plat? Z kapes daňových poplatníků.
- Druhou složkou je jedno procento ze mzdy. Odkud se berou peníze na poslanecké mzdy?Z kapes daňových poplatníků.
- Třetí složkou je zaměstnanecký benefit. Tentokrát nechám hádat vás: odkud se na ten benefit berou peníze?
Inu, pěkně jsme to dopracovali! Samozřejmě chápu, že z chudých poslaneckých platů politici sotva vyžijí a na oběd za stovku jim prostě nezbývá. I ti důchodci si proti nim doslova “žerou”! Takový Bohuslav Sobotka si, chudáček, musel na byt pracně našetřit z náhrad, protože z komického poslaneckého platu mu nezbývalo.
Ne, nechci návrat zmiňovaného socialismu, ale jedna věc se tehdejším soudruhům nedala upřít: když už žrali, tak alespoň tak hlasitě nemlaskali!
Vánoce se podnikatelů netýkají, pětina OSVČ bude pracovat i o Štědrém dnu
Až zase od nějakého politika uslyšíte, jak je potřeba došlápnout si na drobné podnikatele a živnostníky, kteří nemusí platit tak vysoké odvody státu (respektive mají, na rozdíl od zaměstnanců, větší šanci výši svých odvodů ovlivnit), zkuste si porovnat, v kolika směrech mají podnikatelé složitější obživu sebe sama.
Blíží se vánoční svátky a s nimi i pěkná možnost názorně si srovnat situaci. Jak je na tom zaměstnanec? “Jednotlivé dny a svátky se trefily do kalendáře tak dobře, že se v rozmezí 22. prosince 2012 až 1. ledna 2013 nachází pouze tři pracovní dny. Řada zaměstnanců si navíc vzala na tyto tři dovolenou, či jim ji firmy dokonce samy udělily. Suma sumárum čeká mnoho pracovníků 11 dní bez práce.”
Jedním ze základních rozdílů mezi zaměstnancem a podnikatelem je skutečnost, že zaměstnanec na dovolené pobírá plat v plné výši, ačkoli nepracuje. Podnikatel, pokud nemá rozjetý byznys, který dokáže nějakou dobu fungovat bez něj (a takových šťastlivců je minimum), po dobu dovolené žádné peníze nedostává. Není od koho – pokud podnikatel odpočívá, nikdo jiný za něj peníze nevydělá. Zálohy na povinné odvody ale musí platit, ačkoli nevydělá ani korunu.
“Naprosto jiná situace však platí pro drobné živnostníky a další OSVČ. Že by si vzali 11 dní volna, nepřipadá v úvahu pro 99 % z nich. Ba naopak, většina z nich bude pracovat i během svátků. Jak vyplynulo z ankety serveru Podnikatel.cz, nejvíce podnikatelů plánuje pracovat 27. a 28. prosince, tedy v pracovní dny čtvrtek a pátek. Vyjádřilo se tak 94 % respondentů. Více než polovina OSVČ (57 %) bude rovněž v zápřahu krátce před Štědrým dnem, konkrétně o víkendu 22. a 23. prosince. Skoro pětina (19 %) drobných podnikatelů se práci nevyhne dokonce ani o Štědrém dnu.”
Takže až zase uslyšíte závistivé řeči o tom, jak si “óesvéčéčka žijou”, zkuste dotyčnému nadhodit tuto situaci a zeptat se ho, zda by byl ochoten přijít na Vánoce do práce.
Dálniční známky by mohly podražit až o 300 korun
“ODS nebude zvyšovat daně!” Já vím, už jsem asi trapný s tím, jak tady pořád dokola omílám předvolební slib Petra Nečase. Nicméně pokaždé, když vidím, jak stát zvedl tu či onu daň, ten či onen poplatek, pokaždé se mi vybaví, jak důvěryhodně tehdy Nečas působil. Vím, byl jsem asi naivní.
“Od roku 2014 si možná řidiči připlatí za dálniční známku 300 korun navíc. Může za to plánovaná přeměna Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na státní podnik, který by nově musel platit daň z přidané hodnoty (DPH). Ze současných 1 500 korun by se tak mohla cena známek zvýšit na 1 800.”
Dobře to ti politici vykutili, nebo spíše zamaskovali! Proč asi nikdo nepřišel s variantou, že by známka měla stát nadále 1 500 Kč, přičemž DPH by byla 250 Kč a cena známky 1 250 Kč? Obě části zaplacené částky tak jako tak dostane stát, že?
Podívejme se nyní, jak se vyvíjela cena dálniční známky pro vozidla do 3,5 tuny v uplynulých letech:
- 1995 – 400 Kč
- 1998 – 800 Kč
- 2004 – 900 Kč
- 2008 – 1000 Kč
- 2010 – 1200 Kč
- 2012 – 1500 Kč
- 2014 – 1800 Kč
Uděláme-li hrubý výpočet, zjistíme, že cena dálniční známky roste každý rok o cca 74 korun. Není to mnoho, ovšem dálniční známka není ani zdaleka jedinou položkou, skrze kterou z nás stát každý rok pumpuje více peněz.
Opět raději nejprve zdůrazním: nechci návrat před rok 1989. Nicméně: za socialismu se dálnice budovaly z daní občanů. Vydržely, byť leckde v opravdu tragickém stavu, přes čtyřicet let. Nyní za tutéž službu – tedy výstavbu dálnice – platíme zvlášť. Výsledkem je zfušovaná dopravní stavba, která se – přinejmenším na Ostravsku – buď zřítí, nebo ji stihnou včas zavřít. To vše po třech až čtyřech letech od otevření!
Konečně je to tady?! Budeme platit i daň z daně?!
Karel Kříž upozornil v souvislosti s plánovaným zdražením dálničních známek na zajímavý, u nás však nikoli neobvyklý paradox: “Neuvěřitelné a nepochopitelné se stalo skutkem. Budeme platit daň z daně! Nemožné? Nikoliv v České republice roku 2012. Pár let zpátky vymysleli vládní panáci dálniční známku. Není to vlastně nic jiného než silniční daň pro všechny uživatele tankodromů, u nás legračně nazývaných dálnice. Jenom se tomu neříká daň a platí se to, místo na finančním úřadě, nákupem státem vydávaných samolepek. Takových fint pro daňové nevolníky máme v naší domovině více. Daň s názvem sociální či zdravotní pojištění, například.”
Autor dále upozorňuje na absurditu, spočívající v samotném placení za využívání dálnic: “Budování infrastruktury je jedna z hlavních funkcí státu, pro kterou si jej vydržujeme. A na to platíme daň z příjmu! Za to očekáváme, že nám zajistí něco více než polní cesty.” Jistě nejen pan Kříž, ale i všichni čtenáři Týdnovin si všimli, že za stále více peněz více či méně povinně odvedených do státní kasy dostáváme stále méně zpět. Jednoho dne dospějeme do stavu, kdy státu odvedeme celý náš plat a jako protihodnotu nedostaneme nic. Respektive dostanou jen ti, kteří nepracují, protože jsou “sociálně potřební”.
Mimochodem, pokud si chceme povídat o absurditách, pak jedním z prvních témat k zamyšlení by měla být i obyčejná daň z příjmu. Zeptejme se: jakým právem si stát dovoluje brát peníze od někoho jen za to, že pracuje a vydělává?
Za agresivní jízdu potvrdil soud Trpišovskému podmínku
“Pražský vrchní soud potvrdil Aleši Trpišovskému dvouletý trest vězení podmíněně odložený na čtyři roky za agresivní jízdu a ohrožování pomalejších řidičů na dálnici D1. Trpišovský také nesmí sedm let řídit.”
Možná bych i uznal, že toto je adekvátní trest za takzvané “vybrzďování” ostatních řidičů, kteří měli tu drzost, že panu Trpišovskému okamžitě neuhnuli z levého pruhu. Nicméně máme tu jiný případ z loňského roku, kdy Luboš Lacina údajně záměrně kolidoval s jiným vozem, který následně skončil mimo dálnici. Lacina vyfasoval za tento čin pět let “natvrdo” s argumentem, že auto použil jako zbraň. O tom, zda skutečně byla kolize záměrem, by se dalo s úspěchem polemizovat – přinejmenším stopy na vozidle naznačovaly spíše variantu, že se jednalo spíše o nechtěnou náhodu.
Proč tedy Lacina dostal pět let, zatímco Trpišovský jen podmínku? Podobně dopadl i zfetovaný Švýcar, který se proháněl po dálnici v protisměru a způsobil devět nehod, včetně takových, kdy auto skončilo mimo dálnici – také původně dostal jen podmínku.
Stejně, jako před více než rokem “se domnívám, že je to v první řadě proto, že případ Lacina byl médii vybrán jako exemplární a podobně, jako kauzu Vítkovských žhářů, bylo nutné jeho aktéra exemplárně potrestat, aby ovce viděly, jak si stát skrze soudy poradí se zloduchy.”
Nu a pan Trpišovský měl buď kamarády a známé na správných místech, nebo měl prostě jen štěstí, že si z něj česká justice neudělala obětního beránka.
0 komentářů