Schwarzenberg si to spočítal – i když nalije do kampaně dva miliony, vyhraje dvanáctinásobek*Chcete chodit do práce jen na 35 % směn za plný plat? Staňte se senátorem!*Drábek patrně nechápe, k čemu je zdravotní pojištění*Omezení rychlosti v Praze snížení hluku nepřineslo. A já to říkal!
Na cestu na Hrad si Schwarzenberg přisypal dva miliony
Pan kníže, kterého občané zvolili do Parlamentu v domnění, že “už má dost, ten tam nejde kvůli penězům”, pomýšlí na vyšší metu. Chtěl by být prezidentem republiky.
Ponechme teď stranou tu ostudu, kterou by naše země s prezidentem Schwarzenbergem utrpěla, až by usnul na státní návštěvě třeba u britské královny. Nebo když už jsme tedy u toho: škoda, že nežije předchozí papež Jan Pavel II., taktéž známý svými hibernacemi. Kdyby se při nějaké návštěvě setkal s panem prezidentem, bylo by velmi zajímavé, kdyby usnuli oba dva.
Nicméně vraťme se od spekulací do současnosti. Média hlásala zprávu, že Karel Schwarzenberg si chce přispět na svou prezidentskou kampaň dvěma miliony korun. Na první pohled je pěkné, že sebepropagaci nenechává pan kníže na straně a na štědrých sponzorech, kterým se bude muset po případném zvolení odvděčit, a že dá také něco ze svého. Vězte ale, že to má dobře spočítané. Pojďme si to spočítat s ním:
- Plat prezidenta bez jakýchkoli náhrad je 204 700 Kč měsíčně (zdroj: Měšec).
- Funkční období je pět let, tj. 60 měsíců.
- Bez náhrad si tedy Schwarzenberg vydělá minimálně 12 282 000 Kč.
- Po odečtení dvou milionů, které nyní dá na kampaň, by mu stále zbylo deset a čtvrt milionu.
- Vložená investice by se mu vrátila nejpozději desátý měsíc v úřadě.
- Náhrady za uvedené období dosáhnout dalších až 11 430 000 Kč.
Já myslím, že si to pan kníže spočítal docela dobře. Kde jinde byl mohl během pěti let “vyhrát” dvanáctinásobek vloženého vkladu?
Jak často chodí senátoři do práce? Nejhůř je na tom Filipiová a Palas
“V rámci projektu Kohovolit.eu vznikla analýza docházky senátorů od voleb v roce 2006 až do letošní schůze v srpnu. Nejhůře je na tom Daniela Filipiová (ODS), která se zúčastnila jen 35 procent hlasování. O trochu lépe je na tom Jaroslav Palas (ČSSD) se 43 procenty a Alexandr Vondra (ODS) se 45 procenty.”
Nechápu, jak je možné, že pro senátory neplatí stejná pravidla, jako pro kterékoli jiné zaměstnance (a senátoři jsou zaměstnanci státu, přesněji občanů, které zastupují). Pokud by řadový zaměstnanec přišel do práce jen ve 35 % případů, tj. například jen v pondělí a v úterý, následující pondělí by mu vedoucí oznámil, že kvůli třem zameškaným směnám má okamžitého padáka.
Pominout nemohu ani skutečnost, že jednání Senátu rozhodně neprobíhá každý pracovní den, a termíny zasedání jsou známy s dostatečným předstihem, takže jistě není problém přizpůsobit jim svůj program.
Právě na souběh mandátu senátora s jinou funkcí se absentéři vymlouvají. Ačkoli do jednoho ze zaměstnání chodí jen občas, plat samozřejmě dostávají v plné výši – politici nejsou placeni “od hodiny”, natož za vykonanou práci, ale fixně, bez ohledu na to, zda leží doma u Ordinace, nebo sedí ve sněmovně. Pokud výše jmenovaní (a další) dvě funkce nestíhají, proč jednu nepředají někomu dalšímu? Právě proto, že jim za to nestíhání vůbec, ale vůbec nic nehrozí. Na rozdíl od normálně pracujících lidí.
Drábek žádá další 1,3 miliardy na dávky. Peníze chce z nemocenské
Zajímalo by mě, jak často chodí do práce ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Ten přišel s nápadem, že požádá “vládu a sněmovní rozpočtový výbor o dalších zhruba 1,3 miliardy korun na letošní dávky v hmotné nouzi. Chybějící sumu chce získat přesunem peněz z nemocenského pojištění.”
Každý rozumný člověk přeci dobře ví, že peníze vybrané z povinného nemocenského pojištění mají být použity na léčení nemocných – tedy “jít do zdravotnictví”. Asi všichni ministři zdravotnictví přitom hořekovali, jak málo peněz v tomto resortu je! Jeden pak zavedl povinné regulační poplatky, další je zvýšil, pak se přišlo s konceptem standardů a nadstandardů, aby se do zdravotnictví vybralo ještě více peněz. A teď přijde Drábek s tím, že by se část peněz měla dát na “dávky v hmotné nouzi”?
Chtěl bych docela poznat tu logiku, s jakou ministr Drábek došel k tomuto nápadu. Nebylo by lepší zamyslet se nad možnými úsporami? Probrat ty, kteří dávky pobírají, a důkladně prověřit, zda je jejich vyplácení nezbytné? Nebo je vážně dobrý nápad požadovat peníze z kasy, kde jich je údajně už několik let kritický nedostatek?
Omezení rychlosti na magistrále má na hluk jen mizivý vliv, zjistilo měření
To, k čemu jsem já došel v březnu roku 2010, objevili dva a půl roku poté “odborníci” z Technické správy komunikací. Podle nich “omezení rychlosti na pražské magistrále nemá na hluk v ulicích žádný zásadní vliv. Zvýšení rychlosti z 50 na 70 kilometrů v hodině by hladinu hluku zvedla maximálně o jeden decibel.”
A co jsem psal já? “Je jednoznačné, že auto, jedoucí 50 km/h, nenadělá o moc méně hluku, než totéž auto pohybující se rychlostí 70 km/h. Důvod je prostý: protože u většiny aut znamená snížení rychlosti nutnost podřazení na nižší rychlostní stupeň a tím pádem vyšší otáčky, větší hlučnost a emise. Jediný zdroj hluku, který se takovým způsobem sníží, pochází od odvalujících se pneumatik, případně aerodynamický hluk.”
Možná by nebylo marné, kdyby na pražském magistrátu začali číst Týdnoviny ;).
V roce 2009 jsem uzavíral úvahu nad nesmyslným omezením rychlosti na magistrále takto (a sám se sebou po bezmála třech letech souhlasím): “Pražáci si ale za to mohou sami – zvolili si už poněkolikáté na Magistrát s poměrně značnou převahou ODS, tak nechť si vychutnají plody své volby a šinou se rychlostními silnicemi směšnou padesátkou. Pokud se jim toto opatření bude líbit, jistě zvolí modré ptáky zase. Až pojedu tady v Ostravě do práce povolenou 80kou, budu na ně myslet :))”
0 komentářů