Máme sice krizi, ale politici si chtějí zvýšit platy*Databáze psí DNA má pomoci v boji s hovínky*Milion chyb v registru silničních vozidel hrozí pokutami*Kupujete levné věci? A vyplatí se vám to?
Drábek navrhuje zvýšení platů politiků a soudců až o desetitisíce měsíčně
Kázat vodu a přitom pít víno? Naši politici se nemusí držet při zemi – kážou vodu, ale chlastají po litrech dvanáctihvězdičkovou Metaxu.
Zatímco občané, především pak ti pracující, se mohou těšit na další zdražení kvůli opětovně zvýšené DPH, důchodci na důchody bez valorizace, a státní zaměstnanci na nižší platy, politici si chtějí zvýšit své mzdy. Patrně usoudili, že dělají svou práci natolik dobře, že si vyšší platy zaslouží. Nebo možná splnili všechny předvolební sliby, takže jim připadá logické se náležitě odměnit. V prosperující firmě se to tak přeci dělá!
Nepřekvapí, že v roce 2010 politici slibovali, že jejich platy “zůstanou zmrazeny nejméně do roku 2014”. Na to, že všechno před volbami a těsně po nich je lež, jsme si už za 23 let zvykli.
Běžní zaměstnanci mohou počítat s neproplacenými přesčasy a vyšším zdaněním, což částečně přijímají s vědomím, že je krize, a musí se šetřit. Nechápu ale, jak se nám pak politici budou moci podívat do očí, když si sami chtějí zvednout platy ne o stokoruny, nebo tisícikoruny, ale rovnou o desetitisíce korun měsíčně výš.
Buďme konkrétní: “Poslanci, jejichž nynější základní hrubý plat je 55 900 korun, by měli brát 66 700 korun. Ministr by si z dnešních 106 600 polepšil na 127 200 Kč a premiérův plat by se zvýšil ze 150 100 na 179 tisíc korun. Nejvyšší změnu by měl zaznamenat na svém účtu prezident, který by místo 186 300 korun měl dostávat 222 200 Kč.”
Mám dvě otázky. První: za co?
Druhá: proč si řadový zaměstnanec také nemůže sám stanovit výši svého platu, následně si ji sám odsouhlasit a nakonec i dostávat?
Odpověď je vlastně jednoduchá: protože o ceně zaměstnance rozhoduje trh, konkrétně pak zaměstnavatel podle toho, co daný zaměstnanec umí, jak je daná profese důležitá pro jeho podnikání a kolik je k dispozici uchazečů. Bylo by zajímavé, jak by to vypadalo, kdyby se stejně tržně počítal plat poslance či ministra.
Doufám, že voličům současné koalice, tedy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, tento výsměch bude dostatečným poučením, a v dalších volbách pošlou tuto garnituru tam, kam patří.
Než ale dostaneme právo znovu rozhodnout, zamyslete se nad tím, proč tento krok přichází v polovině volebního období a ne ve volebním roce 2014? No jednoduše proto, že za ty dva roky voliči podraz zapomenou.
Databáze psí DNA by mohla přinutit pražské majitele k úklidu exkrementů
Uznávám, že psí exkrementy na chodnících jsou velmi nechutné. Nicméně na druhou stranu: majitelé psů platí za své čtyřnohé miláčky poplatky. Komu? Městu! Nepřipadá vám divné, proč by měl někdo platit městu za to, že má psa? Mně ano! Tím spíše, když za svůj poplatek nedostane od města nic zpátky.
Některé radnice se s vysvětlením této daně vypořádaly následující logikou: z poplatků je hrazen úklid po nepořádných pejskařích. Jinými slovy: ti pořádní platí za to, aby město uklidilo po těch nepořádných. To samo o sobě není nijak nelogické – pracující také platí na ty, kteří pracovat nechtějí.
Představa radnic je tedy následující: plaťte za své psy, ale nic po nás nechtějte. Této logice také odpovídá nový nápad z hlav radních Prahy 7: “po mnoha marných pokusech převychovat bezohledné majitele psů, kteří zásadně po svých mazlíčcích neuklízí, hodlá do boje s psími exkrementy vytáhnout s novou zbraní. Radní by chtěli vytvořit databanku obsahující psí DNA, podle které by majitele snadno dohledali.”
Zajímala by mě ekonomická rozvaha tohoto opatření proti stavu, kdy psí hovínko zdarma uklidí nezaměstnaný, který dostal nucené práce. Když si vezmu:
- náklady na zřízení, provoz a údržbu databáze (viz registr vozidel),
- náklady na svolání všech psů, odebrání vzorku DNA a její rozbor,
- náklady na zaměstnance, kteří toto budou dělat,
- náklady na zaměstnance, jež budou chodit městskou částí a budou sbírat vzorky psích exkrementů,
- náklady na laboratoř nebo přístroj, jež DNA dešifruje a porovná s databází,
- náklady na předvolání pejskaře,
- náklady na zaúčtování přijaté pokuty, případně na její vymáhání,
- další administrativní náklady,
- …
…tak mi prostě vychází, že levnější je, aby psí hovno sebral ten nezaměstnaný na nucených pracích.
Je ale pravdou, že úřednická logika funguje poněkud jinak, a je-li někde šance šikanovat občana, bývá důsledně využita.
BTW: pokud by návrh opravdu prošel, znamená to, že pejskař nesmí spustit oči z pozadí svého miláčka, protože co kdyby zrovna vykonal velkou potřebu?
Za špatný údaj v registru hrozí řidičům pokuta, systém jich má více než milión
O výpadcích registru silničních vozidlech jste v uplynulém týdnu patrně několikrát slyšeli. V každodenních informacích o tom, že “už to zase od rána nejede” ale tak trochu zapadla zpráva, že v databázi, v níž je nějakých sedm milionů záznamů, je milion chyb. Ponechme nyní stranou, zda tyto chyby byly již v původním registru, nebo jestli k nim došlo nějakým nepovedeným převodem.
Chybný jeden ze sedmi záznamů je docela vysoké procento chybovosti, takže ve svém okolí patrně budete mít hned několik lidí, jejichž vozidla nebudou mít záznamy zcela v pořádku. Říkáte si: “To ale není můj problém, že stát má bordel v databázi”? Nenechte se mýlit – podle Petra Lhotského z advokátní kanceláře VFH Vašíček a partneři: “Pokud řidič jezdí vozidlem, které není vůbec zaregistrováno v registru silničních vozidel, hrozí mu sankce do 50 000 Kč, v blokovém řízení pak nejvýše 5000 korun.” Ne vždy se ale jedná o to, že by vozidlo v registru vůbec nebylo – ve většině případů jsou chyby v barvách karoserie, nebo v objemu motoru, případně v dalších údajích. Ani z toho by ale občan nemusel vyjít s čistým štítem: “Motoristé musí o změnu údajů v registru zažádat do deseti pracovních dnů od vzniku příslušné skutečnosti, jde například o vznik a zánik zástavního práva k vozidlu, a nebo trvalé vyřazení vozidla. Pokud to nestihnou, hrozí jim sankce do 30 000 Kč, v blokovém řízení však maximálně 1000 Kč.”
Milion chyb, to máme od jedné do padesáti miliard čistého příjmu na pokutách! Jak poznamenal na svém Twitteru js: “Vypadá to, že se toho vyrovnaného rozpočtu přece jen podaří dosáhnout.”
Policie ale prý bude shovívá – mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák se nechal slyšet, že s policií mají “dohodu, že oni budou ohledně problémů registru tolerantnější.” Bodejť by nebyli – občan by totiž v případě udělení pokuty mohl na státu za jeho nepořádek vysoudit nejen celou částku zpět, ale k tomu i nějaké to odškodné.
Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci
Na samotný závěr si dovolím odkázat na jsovo zamyšlení na téma: “proč se vyplatí kupovat kvalitnější věci, ačkoli jsou dražší”. Bohužel podobné logické uvažování mnoha občanům naší země chybí, takže zákazníků o zboží z nejnižší cenové hladiny s mrzkou kvalitou patrně jen tak neubude. “Zkrátka, je potřeba počítat a přemýšlet, což za lidi nikdo nedělá, i když by si to někteří přáli,” konstatuje v závěru js. Tesat do kamene a zařadit do povinné četby 🙂 !
0 komentářů