Huml přeběhl k ČSSD. Překvapení?*Zakáže Heger pití alkoholu v restauracích?*Ministerstvo zdravotnictví a jeho boj proti e-cigaretám*BESIP vyhodil 100 tisíc do vzduchu. Vadí to někomu?*Podpora karibského rumu z peněz EU? Ano!
Bývalý Véčkař Huml přešel do ČSSD. Jeho už Peake nezíská
Další ukázka, proč by nemělo v žádném případě procházet přebíhání poslanců – Stanislav Huml, bývalý “esenbák,” později dopravní policista, se do Parlamentu dostal díky Věcem veřejným. Strana mu zaplatila kampaň, získala hlasy voličů, kteří by Humla, kdyby kandidoval jako nezávislý, patrně nikdy nevolili. A jak se Huml “Véčkům” odvděčil? Podívejte se sami: “Zatímco se Karolína Peake snaží získat členy do svého nového poslaneckého klubu, taktéž bývalý Véčkař Stanislav Huml vstoupil do jiné strany. Jde o všem o ČSSD. Členem je prý už od ledna.”
Můžeme polemizovat o tom, na kterou stranu politického spektra patří Věci veřejné, nicméně je téměř jisté, že voliči, kteří jí dali hlas, měli nějaký důvod, proč nevolili ČSSD. Huml se ale může na nějaké voliče vykašlat a tak přešel k ČSSD, aniž by se vzdal poslaneckého mandátu.
Je to podobné, jako byste si koupili třeba Renaulta, který by se pár kilometrů po odjezdu z autosalonu proměnil v Trabanta. Pokud byste chtěli vrátit auto zpět, zjistili byste, že autosalon mezitím zavřeli a majitel zmizel. Prostě typický podvod. Stejně jako v případě Humla, kde už také nelze vrátit volby, ani vzít zpět hlas, který “veverkáři” nechtěně dali sociálnímu demokratovi.
Cosi to ale vypovídá o Humlovi samotném – pokud by totiž zásadně nesouhlasil se současným směřování Věcí veřejných, nikdo mu nebránil v tom, aby složil funkci, odešel ze strany a vydal prohlášení, že se názorově rozešli. Jenže kovaný příslušník VB se nechce vzdát dobře placeného místečka, a je mu úplně jedno, že se dopustil podrazu na voliče. Považuji za velmi zvláštní, že takový podvod nelze podchytit zákonem.
Heger si došlápne na kuřáky. Chystá zákazy v hospodách
Ministr zdravotnictví Heger chystá další opatření, kterým chce poukázat na míru svobody v naší zemi. Chce zakázat pití jakéhokoli alkoholu, tedy i piva a vína, nejen v restauračních zařízeních, ale i kdekoli na veřejnosti. Má k tomu ty nejlepší důvody – tak například: pohled na podnapilé hosty pivnice pohoršuje maminky, které do těchto zařízení chodí s malými ratolestmi. Pohled na pijany neprospívá ani vyléčeným alkoholikům, kteří v takové situaci dostávají chuť “dát si jedno” a riskují recidivu. V hospodách a restauracích se tak bude moci pouze jíst a kouřit. Pokud si budete chtít dát k cigaretě pivo, budete muset domů. Ve prospěch Hegerových argumentů hovoří statistiky, poukazující na nemalé procento podílu účasti opilých řidičů při nehodách s následkem smrti, těžkými zraněními a materiálními škodami. Stát navíc na léčení nemocí z pití alkoholu vydá nemálo prostředků.
Dobrá, poněkud jsem pootočil skutečný záměr ministra zdravotnictví, který chce zakázat kouření v restauracích, ale i na jiných veřejných místech. Argumenty pro zákaz alkoholu a cigaret by sice mohly být podobné, nicméně politici si zjevně uvědomují, že kdyby zakázali občanům chlastat, mohli by se tito začít dívat na dění v zemi střízlivě, což není v jejich zájmu.
Pravidelné čtenáře a obyvatele České republiky již patrně nepřekvapí, že stát má tendence zasahovat do soukromého sektoru. Poté, co budou moci do domů vstupovat úředníci, aby se podívali, čím občané topí, a jak si utírají zadky, padly poslední zábrany, oddělující stát od práva na soukromí. Je tedy úplně jedno, že “s vyhnáním kuřáků na ulici nesouhlasí více téměř 60 procent restauratérů,” protože ti do svého podnikání nemají co mluvit. Stejně tak je lhostejné, že by klesly tržby a tím i výběry daní – jak ukázal ministr Kalousek, deficit rozpočtu je možné řešit až 100% zdaněním. Co bude potom, to už malostranský bitkař neřekl.
J.X.D.: Atentát na odvykající kuřáky!
Ještě chvilku u kouření, respektive v tomto případě inhalování nikotinu, zůstaneme. Jiří X. Doležal navštívil ministerstvo zdravotnictví, aby se dopídil, jak je to s údajně plánovaným zákazem elektronických cigaret.
To, že na schůzku přišel zjevně nepřipravený a nekompetentní mluvčí Vladimír Sršeň, ani tak nepřekvapilo. Překvapilo by, kdyby přišel někdo připravený a kompetentní. Mluvčí nevěděl ani to, že nikotinový inhalátor firmy/značky Nicorette je schváleným lékem. Jiřího X. Doležala pak překvapil tvrzením, že “Ministerstvo prý žádný zákaz elektronických cigaret nepřipravuje!” Teď je otázkou, co měla znamenat reportáž České televize, podle které “ministerstvo zdravotnictví v novém protikuřáckém zákoně vůči elektronickým cigaretám přitvrdí a výslovně je zahrne do nové definice kouření.”
K tomuto tématu si dovolím ještě jeden argument J. X. D.: “Problém úřad prý vidí především ve skutečnosti, že nikotinové náplně neprocházejí žádnou kontrolou. Řešením nízké kontroly nikotinu v inhalátorech samozřejmě je zavedení té kontroly, nikoliv zákaz výrobku.”
Mimochodem – když vláda zvedá spotřební daně z cigaret, obvykle argumentuje tím, že léčení kuřáků je finančně náročné, a že finance, které se takto “vyberou navíc” půjdou do zdravotnictví. Je to lež – pokud by vláda chtěla snížit údajné výdaje na léčbu, podporovala by prevenci, díky které by důvody léčby vůbec nenastaly. Pak by musela podporovat substituce, mezi které nesporně spadají elektronické cigarety. Podle adiktologa doktora Tomáše Zábranského “cokoliv, co chronické nikotinisty převede z vdechování spalných zplodin tabáku na jiný způsob dodání nikotinu do organismu, je krokem pozitivním pro nikotinistovo zdraví – ať už se tak děje formou nikotinových náplastí a žvýkaček, žvýkání tabáku či výrobků z něj, nebo právě pomocí elektronických cigaret.” Už je všem jasné, že státu v žádném případě nejde o ochranu zdraví kohokoli? Jak trefně konstatuje MUDr. Zábranský: ” V situaci, kdy jsou na trhu široce dostupné výrobky určené k vdechování spalných zplodin tabáku, jež v Česku prokazatelně zabíjejí desetitisíce lidí ročně, mi ale poněkud hysterická snaha bezvýjimečně zakázat e-cigarety na podkladě argumentů vedených v rovině možná a snad připadá neobhajitelná.”
BESIP se vrací k původnímu logu. Nové za 100 tisíc vydrželo zhruba rok
Víte, jaký je nejzásadnější rozdíl mezi státní a soukromou firmou? Začneme u té soukromé: podnikatel musí vydělat peníze svou prací nebo službami. Co nevydělá, to nemá, a nemůže to utratit. Je celkem logické, že nad vydáním peněz, které vydělal, uvažuje hlavou a obvykle racionálně. Státní podnik žádné peníze vydělávat nemusí – dostává je od státu, který je vybírá z kapes nedobrovolných daňových poplatníků. Státní podnik dokonce ani nemusí vykazovat žádnou smysluplnou práci, nebo poskytovat služby, protože to nepotřebuje, aby přežil. Je jasné, že se člověk jinak chová k penězům, které si vydělal, a jinak k těm, které “jen tak dostal.” Názorným příkladem budiž skupina občanů, která kvůli penězům nechodí na osm hodin do práce, ale jednou měsíčně na otočku na poštu. A neméně názornou ukázku připravil BESIP, který si před rokem nechal za 100 000 korun z našich kapes udělat nové logo. Už v době uvedení odborníci poukazovali na jeho chyby, nicméně do státního sektoru žádní odborníci nemají co kecat.
Po roce někdo konečně přišel na to, že nové logo je nepoužitelné. Takže se BESIP vrátí k logu původnímu. To, pochopitelně, bude obnášet vyhození všech materiálů s novým logem – počínaje vizitkami, přes nejrůznější formuláře a hlavičkové dokumenty, až po firemní hrnečky a polepy služebních vozů. Soukromník by takto bezúčelně asi desítky, možná stovky tisíc do vzduchu nevyhodil, ale státní firma nad tím nemusí přemýšlet. Kdybychom jako daňoví poplatníci chtěli alespoň symbolické potrestání zodpovědné osoby, vězte, že budeme mít (zase) smůlu – za útratu může předchozí vedení ministerstva dopravy. Nevadí. Dokud je možné vybírat další a další daně a regulační poplatky, bude možné měnit loga třeba všech státních firem každý týden.
V Kalifornii bude referendum k trestu smrti. Odpůrci tvrdí, že se ušetří
Jo, to u nás tvrdí ministr Heger také! Proto chce zvýšit regulační poplatky. Navíc zjistil, že pacoši pořád obtěžují doktory během ordinačních hodin, s čímž je potřeba něco udělat. Trest smrti by byl řešením, nebo ne?
Evropa utápí miliony v rumu z Karibiku. Čechům se to i kvůli Tuzemáku nelíbí
Na závěr si odpovíme na otázku “K čemu je vlastně ta Evropská unie dobrá?” Hospodářské noviny přišly s informací, že: “Evropský rozvojový fond vypsal zakázku za 5,2 milionu eur (zhruba 130 milionů korun) na kampaň, která má v zemích EU a v Severní Americe propagovat rum z Karibiku.” Něco mi uniklo, nebo znám tak špatně zeměpis, když si myslím, že Karibik nepatří do EU?!
Chybí vám ve zprávě klasická obhajoba “těmi nejlepšími úmysly?” Nebojte – EU nezapomněla a 130 milionů chce vyhodit v zájmu dobra: “pojala projekt jako boj proti chudobě v Karibiku.” To přeci dává smysl, nebo ne?
0 komentářů