Proč jsem proti školnému?*Proč světu vládnou ekonomické vztahy?*Nečas slíbil vládu pravé levice*Konec měření rychlosti soukromníky? Ani náhodou!*Další buzerace za strany EU.
Školné
V uplynulém týdnu bylo často diskutovaným tématem placení školného na vysokých školách. O tom už jsem napsal poměrně dost řádků, takže tentokrát zkusím být stručný.
Přesně vystihl základní problematiku školného na Twitteru Jaroslav Faltus: “Problém není ve školném, ale v tom, že nikdo nevěří, že vybrané peníze skončí ve školách.” Stačí se podívat na zkušenosti ze zdravotnictví. Takzvané “regulační poplatky” srdnatě hájil jejich autor Tomáš Julínek, a neméně přesvědčivě i jeho nástupkyně Daniela Filipiová, o jejíž kompetenci k řízení ministerstva zdravotnictví svědčí fakt, že vystudovala architekturu na ČVUT. Filipiová si svého času dokonce do Otázek Václava Moravce přinesla graf, podle kterého právě regulační poplatky zachránily život mnoha těžce nemocným.
Jenže realita je taková, že regulační poplatky zmizely ve zdravotnických zařízeních jako v černé díře bez jakýchkoli viditelných či jinak vnímatelných dopadů. To je, mimochodem, typický rys snad všech státních/krajských/městských institucí: ať do nich narvete miliardu, deset miliard, nebo sto miliard, ty peníze tam prostě zmizí, a přesto jich nikdy nebude dost. Nemůžeme se proto divit obavám, že podobně by skončilo školné, které by prožralo buď ministerstvo školství a tělovýchovy, nebo sama škola. Iluzím o kvalitnějších vyučujících a nově vzniklém konkurenčním prostředí už snad, alespoň na základě dosavadních zkušeností, nikdo nevěří.
Mně osobně vadí jedna věc, kterou považuji za zásadní: dnešním studentům “zaplatili” jejich školu rodiče, případně ostatní pracující občané – formou daní, které povinně platí státu. Stát tyto peníze následně přerozděluje a část vydává právě na vysoké školy. Pokud zavedeme školné, logicky by na vysoké školy už neměli přispívat nezúčastnění daňoví poplatníci. Předpokládal bych tedy následné snížení daní právě o tu částku, jež bude vybrána od studujících vysokoškoláků. Slyšeli jste ale někdy o tom, že by vláda plánovala takový krok? Nejspíš ne. V takovém případě by školné bylo, přes všechny případné klady a přínosy, které by mohlo mít, pouze dalším způsobem, kterým se politici snaží vytáhnout z lidí více a více peněz, aniž by jim za to také nabídli více služeb či vyšší kvalitu. To je pro mne hlavní důvod, proč školné odmítám.
Proč „světu vládnou ekonomické vztahy“…
js se pozastavil nad často slýchanou kritikou, že “světu až příliš vládnou ekonomické vztahy a zákonitosti.” Určitě i vy jste již někde slyšeli, jak je hrozné, když kapitalista/supermarket nutí své zaměstnance, aby pracovali ve dnech, kdy z toho má komerční prospěch.
js má ale radu: “Přestaňte nakupovat ve zlých supermarketech, ale najděte si čas a připlaťte si za nákup u hodných obchodníků, kteří dávají svým zaměstnancům volno ve tři odpoledne a nechávají je doma o víkendech.” Z mého pohledu je to naprosto racionální přístup člověka, který je schopen vlastního uvažování. Jenže říkejte to těm, jež jsou zvyklí či dokonce vyžadují všemohoucí ruku státu! Tihle “obyčejní lidé” nebudou nakupovat u hodných obchodníků – “obyčejní lidé” budou chtít, aby stát zakázal ty zlé. Takže například v případě pokladních v supermarketech budou nadávat, že musí pracovat o vánočních svátcích, ale běda, kdyby zákaz práce skutečně prošel, a těm “obyčejným lidem” došlo 25. prosince máslo, mléko, pečivo….
Nad dalšími js-ovými radami nezbývá než smutně povzdechnout, jaká škoda, že jemu podobné lidi nemáme ve vrcholové politice a ve větší koncentraci i mezi sebou. Nuž, buďme alespoň rádi, že díky jeho a podobným blogům se můžeme občas zasnít nad tím, jaké by to bylo, kdyby se lidé naučili myslet a chtěli být svobodní.
Zvýšíme DPH, zdaníme bohaté, zmrazíme důchody, řekl Nečas
Povězme si, co by dělaly ČSSD a KSČM, kdyby se dostaly k moci. Kromě jiného bychom museli počítat s vyššími daněmi, protože levice, kam tyto strany patří, staví na silné roli státu v životech občanů. To se, kromě jiného, projevuje tak, že stát vybírá více peněz, které následně přerozděluje. Ponechme teď stranou fakt, že při tom přerozdělování vždycky nějaká část zůstane někomu za nehty, stejně jako skutečnost, že občan, jemuž jsou peníze sebrány, nemá prakticky žádnou možnost ovlivnit, jak s nimi politici naloží. Říká se tomu zastupitelská demokracie. Určitě bychom se také dočkali realizace typicky levicové idey, kdy by ti s vyššími příjmy platili procentuálně vyšší daně než ti s příjmy nižšími. Fakt, že pracující s vyššími příjmy v absolutních částkách i tak odvedou třeba i několikanásobně více než ti s podprůměrnými platy, v tomto uvažování nehraje žádnou roli. Levice staví na lidské závisti, kdy ti “obyčejní lidé” rádi uvidí, kterak si všemocný stát došlápne na ty, kteří kolem jejich domů projíždějí v BMWčkách, Audinách a jiných luxusních vozech, a bydlí v neméně luxusních vilách, na které si určitě nakradli. “Obyčejný člověk” nepřipouští, že ten “bohatý” si na svou vilu i auto vydělal třeba proto, že je lepší, pracovitější, pro zaměstnavatele důležitější, než Pepa z JZD.
Nuže, načrtli jsme si, jak to patrně bude vypadat po příštích volbách. Teď tu ale máme středo-pravicovou koalici, složenou z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Čeho jsme se po necelých dvou letech dočkali? Toho, že: “Předseda vlády chce zvýšit DPH, zmrazit důchody a více zdanit bohaté.” Ne, vážení čtenáři, v noci na dnešek se premiérem nestal Jiří Paroubek, ani Bohuslav Sobotka, jak by se podle předchozí věty mohlo zdát. Uvedená slova pronesl předseda ODS Petr Nečas.
Je k tomu potřeba něco dodávat? Nebylo by pro lepší přehlednost politické scény vhodné, aby se ČSSD přejmenovala na “Oranžoví socani” a ODS na “Modří socani?”
Kolika lidem po tomto dojde, že volit ODS a za další čtyři roky na truc ČSSD, rovná se volit pořád jedno a to samé, jen s maličko jiným obsazením?
Píše se rok 2012 a vládne ČSSD
Rudolf Polanecký obvykle umí svými komentáři trefit hřebík na hlavičku. Nejinak je tomu i v případě vize, jak by to v naší zemi vypadalo pod taktovou levicové vlády. Během čtení určitě i vám občas přeběhne mráz po zádech, a možná si, stejně jako já, uvědomíte, že bychom na tom mohli být ještě hůře než dnes. Co tedy dělat? Koho volit? Nevím, neporadím. Jistě vím jen jedno: nevolit “menší zlo,” ani nějakou stranu “protože má šanci se tam dostat.” Důležité je volit stranu, která bude zastupovat vaše názory, jejíž politici se na svět budou dívat podobným pohledem, jako vy. V mém případě jsou zatím největšími kandidáty Svobodní.
Obce si nebudou moct najímat k měření rychlosti firmy
“Města a obce si nesmějí k měření rychlosti vozidel najímat soukromé firmy. Měřit může pouze státní a obecní policie. Vyplývá to z nového materiálu, který ministerstvo dopravy připravilo pro obecní úřady.” Srdce čtenáře, který nežije v naší republice, by snad na touto zprávou radostně zaplesalo. Kšeftíky měst se společností Czech Radar nejsou dnes ani tak “veřejným tajemstvím,” jako spíše veřejně známou informací. Soukromník postaví buzer-budku, zpracovává fotografie s hříšníky a využívá městskou policii k tomu, aby pod záštitou ruky zákona vybrala pokutu. Prospěch přitom mají dvě strany: město, které s pokutami počítá v rozpočtu, a soukromá firma, které náleží provize.
Materiál ministerstva dopravy sice na první pohled působí dojmem, že “s malou domů” je konec, nicméně jistě nebude těžké zachovat status quo. Buzer-budku si oficiálně pronajme město a místo provizí bude platit firmě pronájem či operativní leasing. Policisté dál budou sedět v kancelářích a buzerovat ty řidiče, kteří se bojí využívat svých ústavních práv. Vlk se nažere a koza zůstane celá. Schválně, jestli se v tomto budu mýlit!
Nemovitosti dostanou energetické štítky
“Vlastníci starších nemovitostí určených na prodej či pronájem musí od příštího roku opatřit své domy zvláštním štítkem o energetické náročnosti. Novostavby jsou tímto způsobem označovány již od roku 2009. Štítky budou na nemovitosti instalovat kvalifikovaní auditoři a jejich cena se má pohybovat většinou v řádu jednotek tisíc korun, bude se však lišit podle velikosti nemovitosti.” Jak je v našem státě zvykem, pokud politik vymyslí nějakou povinnost, vždy přenese náklady s ní spojené na občany. Nejinak je tomu, jak vidno, i v případě takzvaných “energetických štítků na dům.” Na druhou stranu můžeme být rádi, že vláda do zákona nestanovila minimální velikost těchto štítků například na 5 x 10 metrů…. Asi nikoho nepřekvapí, že toto “moudré nařízení” přišlo z Evropské unie.
0 komentářů