Daň ze zastávky MHD? To je ještě málo!*Dienstbier: Boháčům to ani nepřijde, když je zdaníme*Závist bývá pro voliče dobrým argumentem*Absurdní pokutu za budovu soudu zaplatí občané*Pane prezidente, nejezděte do Bruselu. Upálili by Vás tam!
Boháčům to ani nepřijde, když je zdaníme, smál se Dienstbier v ČT
Přiznávám, že jsem od prvního momentu, kdy jsem v televizi spatřil Jiřího Dienstbiera mladšího, měl nevyhnutelný pocit, že ten člověk není zcela v pořádku. Ostatně fotografie, doprovázející článek, který zde odkazuji, hodně napovídá, jak tohoto pána vnímám – stačí se na ni podívat.
Dienstbier byl hostem pořadu Hyde park v České televizi, a nutno konstatovat, že mé pocity dokonale potvrdil. Ke zdaňování takzvaných “bohatých” asi nemá smysl se nějak podrobněji vyjadřovat. Prostě nevidím důvod, proč by někdo, kdo věnuje práci více času, nebo je odborníkem v oboru, nebo je jednoduše schopnější a pro svého zaměstnavatele důležitý, měl být za tyto faktory trestán vyšší mírou zdanění.
Jiří Dienstbier jako první získává nový titul OUD Týdnovin (OUD=opravdu unikátní debil).
Mladík vezl ulicí několik nákupních vozíků, policie krádež neprokázala
“Krásná” ukázka bezzubosti naší policie. Mostečtí občané zavolali strážníky na mladíka, který zjevně ukradl nákupní vozíky z nedalekého Kauflandu. Mladík, jak asi většina z vás ví, je eufemistické mediální označení pro mladého cikána.
Městská policie tedy přijela a na místě zjistila, že dotyčný odcizil nákupní vozíky v hodnotě přibližně 25 000 korun. Čekali byste, že “mladíka” zatkli, předvedli na služebnu a požádali o udělení vazby kvůli krádeži? Jste na omylu! Zloděj argumentoval tím, že si vozíky pouze vypůjčil, aby si mohl odvézt své věci. “Úmysl, že by dotyčný chtěl vozíky ukrást, mladíkovi policisté neprokázali.” Docela by mě zajímalo, jak by městští policisté reagovali, kdyby si dotyčný po propuštění takto půjčil jejich služební vozidlo s tím, že se chtěl pouze odvézt domů.
Podobně to v diskuzi pod článkem vidí také čtenář, vystupující pod nickem mojepostovnischranka: Takže až mi někdo ukradne auto, cajti ho chytí a on řekne, že si ho jen půjčil, že něco potřeboval odvést třeba na chalupu, tak je to podle toho taky OK. Super, to mě tedy uklidnilo. A pokud si zloděl z mého bytu odnese televizi a po dopadení bude tvrdit, že si ji jen potřeboval půjčit na sledování olympiády, pak je to taky OK. Jsem naprosto v klidu v tomhle bordelstátě.”
Za dům u zastávky by se mohl platit poplatek, zvažuje Praha. Chce šetřit na MHD
Magistrát zvažuje zavést daň za dům u zastávky tramvaje
Patrně největší absurditou minulého týdne byla zpráva, podle které si Dopravní podnik hlavního města Prahy nechal vypracovat studii, jejímž cílem bylo najít úspory v hospodaření tohoto molocha. Součástí studie, zpracované společností Boston Venture Central Europe (BVCE), byl také návrh na zdanění zastávek MHD. Tedy konkrétně by se platilo za dostupnou službu veřejné dopravy:
- jednorázově při výstavbě objektu, který by byl v určené vzdálenosti od zastávky MHD,
- opakovaně, formou daně z nemovitosti v dosahu MHD.
Většinu čtenářů shodně zaujal hlavní paradox: život v blízkosti zastávky MHD sice na jednu stranu přináší výhodu dostupnosti, tedy přinejmenším pro ty, kdož nedisponují vlastním přibližovadlem (i ti by ale museli platit daň), na druhou stranu má ale také své nevýhody. Dovolím si citovat Pavla Stárka, který v komentářích na Google+ výborně vystihl podstatu: “Co je to za nesmysl, naopak, přítomnost takové autobusové zastávky pod okny domu, je obzvláště v létě jistě skvělý a nenahraditelný zážitek a město (nebo DPP) by mělo platit jakousi formu odškodného.”
Češi jsou, naštěstí, typičtí humorem, který jim pomohl překonávat zlé časy, takže vymysleli další způsoby, jak by stát mohl přijít k penězům. Zde jsou některé z nich:
- daň z oken na jižní stranu,
- daň za výhled na Hradčany, nebo obecně za pěkný výhled z okna (zde by se radovali zejména obyvatelé sídlišť),
- daň za slunečné dny,
- daň za dům v blízkosti hospody (“Když někdo doleze domů i po čtyřech, tak je to k nezaplacení a ušetří za záchytku”),
- daň za používání chodníků,
- daň z hlavy na právo žít,
- daň za zelenou na semaforu,
- daň z nadváhy, daň z podváhy, solidární daň (v případě ideální váhy),
- daň z otevřených oken, daň ze zavřených oken,
- daň ze vzduchu,
- daň z deště, z bouřky, z krupobití
- největší daň by se mohla platit z blbosti politiků
Já myslím, že možností je stále ještě docela dost. Divím se, že je analytici nezahrnuli do své analýzy, a že s nimi museli přijít až čtenáři. Ale kdo ví – třeba se tyto návrhu dostanou do ruk ministru Kalouskovi a za rok budeme všechny uvedené daně skutečně platit.
Každopádně jsem přesvědčen o tom, že zmíněné daně by se hodily do volebních programů všech pěti parlamentních stran. Argumentace, proč zavést tu či onu daň, by se dala použít pokaždé stejná:
a) daň zavádíme proto, že část občanů má něco, co ti druzí ne (závist bývá pro voliče dobrým argumentem),
b) je to pro dobro všech, zejména pak sociálně slabých.
Brněnský soud dostal kvůli justičnímu paláci pokutu 2 miliardy
Myslím, že kdyby filmaři natočili film o naší zemi, bylo by to v mnoha směrech vtipnější a absurdnější, než Borat. Posuďte sami:
- Krajský soud si nechal vystavět justiční palác. Stavba měla stát 800 milionů, nakonec ale stála dvě miliardy. Kdo to zaplatil? Oficiálně ministerstvo spravedlnosti, ve skutečnosti daňoví poplatníci.
- Finanční úřad za chyby, v jejichž důsledku došlo k prodražení stavby, udělil Krajskému soudu pokutu ve výši dvou miliard. To máme celkem čtyři miliardy.
- Pokutu má zaplatit ministerstvo spravedlnosti. Tedy reálně opět daňoví poplatníci. To znamená, že za budovu, jež měla mít hodnotu necelé miliardy, zaplatíme více než čtyřikrát tolik.
- Ministerstvo spravedlnosti ale s takovým výdajem nepočítalo, proto bude požadovat navýšení rozpočtu po ministerstvu financí.
- Pokud ministr financí vyhoví, vznikne tím zajímavý koloběh peněz: ministerstvo financí vezme dvě miliardy, které vybralo od občanů, a převede je na ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti následně tyto dvě miliardy převede na finanční úřad. No a finanční úřad spadá pod ministerstvo financí, takže v konečném důsledku toto ministerstvo zaplatí pokutu samo sobě.
Nemohu se nezeptat: je to normální? Proč se pokuta platí z peněz daňových poplatníků? Jsou to snad oni – pracující a vydělávající lidé – kdož zavinil předražení zakázky? Pokud ano, jak se jim to povedlo?
Nebylo by logičtější, kdyby pokutu měli zaplatit všichni ti, kdož za předražení zakázky mohli, věděli, podíleli se na něm, nebo to dokonce schválili?
Mám ale nápad: až zase někdy dostanu pokutu od dopravní policie, požádám pana Kubiceho, aby ji zaplatil za mne. Kubice požádá Kalouska, Kalousek to vezme ze státní kasy, takže nakonec mou pokutu zaplatí všichni. Dobrý nápad, ne? A docela logický, že?
Pane prezidente, upálí vás jako Husa. Varoval Klause politik ODS
Dovolím si následující větu z úst poslance Evropského parlamentu Ivo Strejčka označit za “hlášku týdne.” Na semináři s neotřelým názvem “Domy s nulovou spotřebou energie – geniální návrh, nebo nesmyslná regulace EU?” pronesl směrem k prezidentu republiky Václavu Klausovi: “Kostnický koncil byl asi něco jako matka dnešních summitů. Rok 2015 bude věnován památce Jana Husa a já mám takové historické mrazení, že vás tam, pane prezidente, pozvou, abyste obhájil své názory. A já vás prosím, abyste tam nejezdil.”
Není co dodat :).
Ze samotného semináře mě nejvíce zaujal redaktor serveru ParlamentníListy.cz Lukáš Petřík, s jehož názory se zcela ztotožňuji: “Svatým právem každého jednotlivce je topit třeba Pánu Bohu do oken. Pokud se někdo chová nehospodárně, potrestá ho svobodný trh. A naopak tyto centrální direktivy trh pokřivují. Všechny podobné návrhy jako zelená úsporám nebo zákaz žárovek jsou pouze důsledkem ekologistické protitržní ideologie. Nakonec ale ani nerozumím tomu, proč máme zateplovat domy, když tu díky globálnímu oteplování budeme mít přinejmenším tropické počasí. … Pokud mám peníze na to, abych měl energeticky drahý dům, tak proč mi to má někdo zakazovat? I kdybych si chtěl doma třeba chodit v kožichu a mít tam zimu, co je komu do toho?”
Potřebujeme povinné pojištění? Aneb jedna historická zkušenost
Tento článek o povinných odvodech, tj. zdravotním, sociálním a důchodovém “pojištění,” mám teprve rozečtený, ale už jsem v něm našel několik věcí, které jsem v minulosti zmiňoval v rámci Týdnovin. Ve článku najdete historický kontext dnešních povinných odvodů, který se jaksi vymkl z původních ideí a smyslu.
0 komentářů