ČSSD chce více zdanit a podporovat podnikatele*Překvapení v podloží ostravské dálnice, o kterém jsem psal už v roce 2009*Poplatky za poslech rádia v autě? Nebuďte troškaři!*Zabil 20 lidí, odškodné platit nemusí*Kdy nám zakážou zapálit si ve vlastním autě?
Chceme podporovat podnikatele, říká ČSSD. A jak, když je více zdaníte?
O víkendu se konala programová konference ČSSD. Mezi dalšími pohádkami a bájemi zaznělo například to, že sociální demokraté hodlají podporovat podnikatele. Parlamentní listy ale dodávají, že tatáž strana jim hrozí daňovými změnami, které podnikatelům rozhodně nepomohou.
Demagog Sobotka konkrétně uvedl: “Máme tři hlavní témata – podpora exportu, nalákání zahraničních investorů do Česka a motivování domácích podnikatelů.”
Podporu exportu komentovat nebudu, protože tam stát možná má nějaké cestičky, jak pomoci, jen doufám, že tím nejsou myšleny dotace z kapes občanů. Nalákání zahraničních investorů je obvykle prováděno tzv. “pobídkami,” tedy například zajímavou cenou pozemků, nebo daňovými prázdninami. Přitom jde o jasnou nespravedlnost, neboť kdyby český podnikatel chtěl pro rozjezd svého byznysu po státu ty samé výhody, těžce narazí. Nemluvě o tom, že pro mnohé “pobídkami podporované” firmy není problém po skončení zvýhodněného období přesunout své aktivity dále na východ, tedy fakticky “vytěžit, co se dá, a zmizet.”
K podpoře podnikatelů by neměla sloužit žádná politická strana. Stačí, když se sníží byrokratická zátěž, státní buzerace a omezí či zmizí šikanování občanů za to, že se rozhodli postarat se o sebe vlastními silami. ČSSD chce ale ve skutečnosti jít zcela jiným směrem, který podporu podnikatelů v žádném případě nezahrnuje. Chce zdanit “lépe vydělávající,” tedy i podnikatele. Ti samozřejmě, pokud nejsou idioti, promítnou zvýšené daňové zatížení do koncových cen. Bude pak na zákaznících, zda i za tyto ceny budou ochotni nakupovat zboží a služby, nebo jestli podnikatele nechají zkrachovat. Ani v jednom případě ovšem sociální demokraté nemohou tvrdit, že mají v plánu podporovat podnikatele, protože to je bohapustá lež.
Pod zvlněnou D47 u Ostravy je odpad, který bobtná
Stát reklamuje dálnici v Ostravě. Eurovia ji postavila na odpadcích
Ostrava je v mnoha směrech zajímavé město. Typické je například tím, že se tady, slovy klasika, “všechno hned rozkecá.” Krásnou ukázkou jsou výběrová řízení na manažery městem řízených/vlastněných/provozovaných organizací, kdy je čtvrt roku před jejich vyhlášením jisté a všeobecně známé, kdo je vyhraje. Vědělo by se to pravděpodobně i v případě, kdy by se vítěz losoval.
Dalším příkladem toho, jak se v Ostravě šíří zaručené informace (záměrně nedávám toto slovní spojení do uvozovek), jsou boule a vlny na dálnici D47 u Ostravy. ČTK přišla v neděli se zprávou, podle které: ” Kontrolní vrty pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odhalily, že v podloží dálnice leží místo určeného materiálu směs stavebního odpadu s materiálem, který bobtná.” Já přitom již 10. července 2009 psal: “Vlny na dálnici ale byly jen doprovodným jevem. Ve skutečnosti se pod vozovkou děly mnohem zajímavější věci. Dodavatel totiž použil nevhodný podklad (podle dobře informovaného zdroje se mělo jednat o šamotové cihly, které v podloží natáhly vodu a nabobtnaly), díky čemuž došlo nejen k vytvoření vln, ale také k dalšímu pnutí, způsobujícímu naklánění podpor nedalekých mostů. Prostě kvalitně odvedená práce, na kterou jsme si u této firmy už od Studénky zvykli.” Dálnici mimochodem stavěla firma ODS-DSO, která se proslavila především pádem mostu na železniční trať ve Studénce. Jediné, co se od tragického roku 2008 změnilo, je název této firmy, která se nyní jmenuje Eurovia. Kšefty od kraje – patrně na základě dosavadních dobrých zkušeností – dostává dál.
Intergram chce poplatky za hudbu ve služebních autech
Za poslech hudby ve služebním autě by se mělo platit, tvrdí správce autorských práv
Takzvaní a samozvaní “kolektivní správci autorských práv” dostali v jedné z novel Autorského zákona podstatné posílení pravomocí. Že za toto vylepšení mohly především lobbistické skupiny, asi netřeba vysvětlovat. Je to skvělý byznys: založíte si firmu, která například bude chránit autorské zájmy bubeníků. Následně začnete obesílat všechny, kdož nějakým způsobem veřejně přehrávají hudbu, ve které jsou slyšet bicí nástroje. Tím máte zajištěný příjem a v podstatě nemusíte nic umět, a skoro nic dělat.
Přesně tak funguje OSA, Intergram, Svaz zvukařů a mnohé další. Absolutně se nehraje na to, že například CD, které přehráváte ve své restauraci, jste si legálně koupili, nebo že za skladby, které hrají v rádiu, zaplatil provozovatel oné stanice, nebo dokonce interpret sám, aby jeho písně vešly do povědomí a posluchači kupovali jeho CDčka. Stejně tak je jedno, že za každé médium – pevný disk, flashku, CD, DVD – jste již zaplatili těmto sdružením poplatek, i když jste si na něj uložili třeba své fotky z dovolené.
S čím ale přišel Intergram tentokrát, to už překračuje všechny meze. “Správce autorských práv Intergram chce poplatky za autorádia ve služebních vozech. Soukromé účely se podle něj vztahují jen na vlastníka rádia. Pokud rádio v autě poslouchá zaměstnanec na služební cestě, pak se prý jedná o veřejnou produkci.” Skutečně kuriózní! Mimochodem, pokud toto projde (a vzhledem ke korumpovatelnosti poslanců jsem přesvědčen o tom, že toto znění a výklad skutečně projít do zákona může), pak by musel za rádio v autě platit každý – nejen podnikatelé. Pokud například vezete své děti či známé, vaše auto jim nepatří, a vy byste se tak dopouštěli “veřejné produkce.”
Ještě kurióznější přitom je tvrzení, že “soukromé účely,” jež jsou osvobozeny od výpalného, se týkají pouze vlastníka rádia. Zaměstnanec je v pohledu Intergramu “veřejností, které je dílo sdělováno.” Jde přitom o snahu pokroutit právní význam slova “veřejnost/veřejné.”
Půjdeme na to trochu od lesa: pokud se doma svléknete a budete masturbovat, patrně neděláte nic trestně závadného (pokud se tedy při této činnosti nebudete dívat na Mimibazar na fotky nahých dětí). Pokud tak učiníte v parku, kde vás nikdo neuvidí, taktéž se z pohledu práva nejedná o porušení zákona. Veřejného pohoršení se dopustíte až tehdy, pokud vás při této činnosti uvidí nejméně dva lidé, které bude vaše jednání pohoršovat. Lobbing ochránců autorských práv už ale dokázal ohnout toto (podle mne rozumné) pojetí, takže podle směrnice Evropského parlamentu č. 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů autorského práva může být veřejností i jedna individuálně určená osoba.
Je mi jasné, že se Intergram snaží vydolovat ze svého bezpracného byznysu maximum. Smutné ale je, že neexistuje nástroj, který by ho v jeho nenažranosti zastavil.
Čtenáři iHNedu pohotově přispěchali s dalšími nápady, jak by si tato a podobné firmy mohly přijít na další peníze:
- za předčítání pohádek dětem (v případě dvou dětí se nesporně jedná o “sdělování veřejnosti,” přitom za knížku zaplatil jen rodič),
- za zpívání písniček u táboráku, nebo obecně za jakékoli zpívání,
- za přehrávání jakékoli hudby, kterou může slyšet někdo další (například “kasírovat” obyvatele paneláků, kde lze skrze tenké stěny slyšet hudbu od sousedů),
- za poslech hudby z MP3 přehrávače, pokud ji skrze sluchátka alespoň částečně může slyšet okolí,
- za každé funkční ucho (je velmi pravděpodobné, že jím uslyšíte dílo, za které jste nezaplatili),
- za poslech rádia v autě zakoupeném na leasing (jeho majitelem, stejně jako v případě služebního vozu, není ten, kdo ho řídí a poslouchá rádio, ale leasingová společnost),
- za pohled na budovy a stavby (jejich vzhled je, dle znění zákona, též autorským dílem, takže proč by na něj měl někdo hledět zadarmo?),
Připadají vám výše uvedené nápady absurdní? Abyste se jednou – možná dokonce už velmi brzy – nedivili, až vejdou v platnost….
Řidič pozůstalým obětí od Nažidel platit nemusí, rozhodl Nejvyšší soud
Připomeňme si ještě jednou, jak dopadl “pirát silnic” Lacina, který podle obžaloby vytlačil z dálnice vedle něj jedoucí vozidlo. Pravděpodobně, soudě dle stop na jeho autě, se ani tak nejednalo o záměr, jakož spíše o nechtěné “škrtnutí” nárazníkem a přehnanou reakci řidičky, nicméně přistupme na okamžik na variantu obžaloby. Lacina byl nakonec odsouzen na pět let nepodmíněně, přitom nikoho nezabil, ani nikomu svým počínáním nezpůsobil vážné zranění. Škoda byla taktéž minimální.
Proti tomu Pavel Krbec, který padělal “papíry,” nevěnoval se řízení, prokazatelně překročil povolenou rychlost (v autobuse byl podle šetření vypnutý omezovač), havaroval v roce 2003 u Nažidel a svou chybou zabil dvacet lidí. Bilance “piráta” Laciny by, i kdyby druhé vozidlo poslal do sloupu, byla desetinová. Krbec si ovšem odseděl pět let, ještě k tomu ve “fešáckém” kriminále, kde mohl chodit na procházky do města a stýkat se se svou manželkou.
Jedni z pozůstalých rodičů chtěli odškodnění v relativně nízké výši 200 tisíc korun. Pokud se podíváme pouze na materiální stránku a představíme si, že by jejich zesnulý syn nějakou dobu přispíval na provoz domácnosti, plus třeba později rodičům na důchod, je požadovaná částka spíše symbolickou satisfakcí. Přesto Pavlu Krbcovi nebylo stydno a odvolal se Nejvyššímu soudu, který jeho odvolání vyhověl. Jeho argumentaci posuďte sami: “Podle Nejvyššího soudu Krbec jako zaměstnanec nevybočil z rámce plnění úkolů svěřených zaměstnavatelem, a tak zodpovědnost za nemajetkovou újmu nenese, ačkoliv prokazatelně chyboval a byl za to pravomocně odsouzen.”
Až vám bude někdo tvrdit, že žijeme v právním státě, vzpomeňte si na tento případ….
Dopravní podnik ukončí zvýhodněné jízdné pro Romy
Představte si následující situaci: podnikatel si pořídí mikrobus a začne provozovat dopravu mezi okresním městem a okolními obcemi. Protože by byl nerad, aby mu cestující demolovali jeho zdroj obživy, zavede zvýhodněné jízdné pro ty, kteří se chovají slušně a s nimiž nejsou problémy. Shodou okolností to nakonec dopadne tak, že občané světlé barvy pleti budou jezdit se slevou, zatímco Cikáni budou nuceni platit plné jízdné. Co bude následovat? Samozřejmě okamžité obvinění z rasismu, varování Evropské unie, příjezd Kocába a Džamily, poté pak tahanice, soudy, které rozhodnou, že takové jednání, ač je založené na racionálním základě a má spravedlivě nastavené podmínky, je diskriminační.
Teď celou situaci obrátíme naruby a pro příklad se vydáme do Liberce a Jablonce nad Nisou. Slyšeli jste někdy někde, že by dopravní podnik vydal zlevněnou jízdenku černému pasažérovi bílé pleti se zdůvodněním “Ať raději jezdí se slevou, než načerno?” Neslyšeli?
“Tak zřejmě přemýšlelo před časem vedení Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou, když za symbolickou cenu rozdalo 22 žákovských přenosných lítaček na 4 zastávky MHD romským obyvatelům z pomezí Liberce a Jablonce nad Nisou. Cestující z problematického úseku zaplatili za jednu lítačku na celé tři měsíce 250 korun, přičemž běžné žákovské jízdné a jen na jeden měsíc činí 210 korun.” Zbývá dodat, že ona zlevněná jízdenka byla ještě navíc přenosná! To je rasismus doslova “jako vyšitý.” Přesto se mezi politiky nenajde nikdo, kdo by se zastal práv slušných občanů, platících plné jízdné, protože je proti jejich přesvědčení okrádat ostatní cestující a všechny daňové poplatníky (z jejich kapes město dotuje MHD) jízdou bez platného dokladu.
Důvodem, proč DPMLJ nakonec tyto výhody zrušil, nebyl fakt, že se jednalo o jakousi převrácenou formu apartheidu, nýbrž velká nevole veřejnosti. Tisková mluvčí dopravce doslova uvedla, že: “Jízdenka měla motivovat rodiče, aby posílali své děti do školy. Měla také pomoci tomu, aby se na vyučování dostaly bezpečně, aby děti nechodily pěšky nebo se nevozily zadarmo.” Jako občan, který celý život pracuje, odvádí daně a nikdy neměl problémy se zákonem, se ptám: jak mě bude stát či město motivovat, abych posílal své děti do školy? Aha, jednoduše: když je tam posílat nebudu, vezme mi je sociálka a mne zavřou za zanedbání péče. Proč tato motivace nefunguje u cikánské minority? No protože to už by byla diskriminace. Posílání dětí do školy je proti jejich přirozenosti a za to, že tak milostivě učiní, musí být přeci odměněni….
Právní stát? Ale kde že….
Britští lékaři chtějí zakázat kouření v autě
Jestli na světě existuje země, kde funguje ještě větší totalita, než u nás mezi roky 1948 – 1989, pak to není komunistická Čína, ale Velká Británie. Tam teď přišli s nápadem, že by se mělo zakázat kouření v autě. Jako argument je použito tvrzení, že “že úroveň škodlivin uvnitř vozu může být až 23krát vyšší než v zakouřeném baru,” což může ohrozit zdraví přepravovaných osob, zejména dětí.
Budiž, beru, že dítě těžko může zakázat rodiči, aby si v autě zapálil. Nepopírám ani to, že rodič, který tak učiní, je v mých očích bezohledný idiot – a to říkám jako kuřák!
Jenže Britové chtějí jít o něco dál: zákaz kouření by se nevztahoval jen na případy, kdy jsou v autě přepravovány děti (tak je tomu v USA, Kanadě a Austrálii), nebo nekuřáci (nutí je někdo jezdit s kuřákem?), ale britští lékaři volají po úplném zákazu!
Podivoval jsem se nad tím, jak George Orwell dokázal ve svém románu 1984 popsat totalitní stát. Nechápal jsem, jak je možné, že někdo, kdo žil “na svobodném západě,” uměl vystihnout věci, kterým jsme čelili v totalitním Československu, a nyní opět. Jak jsem se ale seznamoval se životem ve Velké Británii, došel jsem k závěru, že tamní občané žijí v totalitě, o jaké se nám ještě ani nezdá. Ostatně jeden příklad ze všechny: je to právě Velká Británie, kdo zvažuje sledování vozidel skrze GPS a automatické pokutování 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu, kdykoli se dopustí přestupku.
Obávám se, že brzy nápady z britských hlav začnou rezonovat i u našich politiků. Ostatně částečně se tak již děje – podívejme se na snahu zakázat kouřené v restauracích, jež jsou stejně tak soukromým majetkem provozovatele, jako automobil. Přesto politikům, a bohužel ani mnoha občanům, vůbec nepřijde divné, že by stát chtěl do tohoto práva zasahovat.
0 komentářů