Máme ještě svobodu projevu, nebo už platí jen pro menšiny?*Bílá svině opět není rasistická nadávka*Svobodní mají řešení cikánské problematiky*Odpovědnost občanů za politiky?*Podařená smlouva s Omnipolem*Evropě vládne zapšklá východoněmecká Dorota a francouzský kašpar s napoleonským komplexem.
Čech či Rom? Změna slov v článku a jeden z nich má zaděláno na basu
František Matějka udělal zajímavou věc: vzal článek, který pro server Romea napsal Ondřej Giňa, a zaměnil v něm Čechy za Romy a naopak. Co z toho vzniklo? Zatímco Giňův článek si musíme nechat líbit, neboť jde přeci o svobodný projev člena minoritní (a věčně utiskované) skupiny, Matějkova verze smrdí přinejmenším opletačkami s policií, ne-li dokonce trestním oznámením za propagaci násilí proti menšinám, za útok na jiné etnikum, za výzvu, neslučitelnou s multikulturním soužitím, za možné hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob nebo za podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Matějka tak znovu upozornil na známý problém dnešní doby, totiž že menšiny mají podstatně volnější práva než většina. To je jedna ze skutečných podstat špatného soužití s cikány, nikoli barva pleti, jak se mnozí aktivisté a jiní snaží tvrdit!
Mně je například jedno, jestli je člověk žlutý, bílý, černý, nebo červený. Kdybych byl rasista, jistě bych měl problém s Vietnamci, zatímco ve skutečnosti mi nejen nevadí, ale některé principy jejich komunity a soudržnost obdivuji. Co mi vadí, jsou lidé, kteří záměrně dojí sociální systém, který má sloužit jen občanům v nouzi. Je mi jedno, zda je takový člověk černý či bílý, ale na každého, kdo se přiživuje z mnou povinně odvedených “pojištění,” aniž by měl snahu postarat se o sebe co nejdříve sám, se prostě budu dívat a budu ho vnímat velmi negativně.
Čtyřicet let jsme žili v době, kdy jsme nesměli říkat nic špatného o komunistech, komunismu, socialismu, politicích, Sovětském svazu a politice. Lidé celkem logicky neměli komunisty, politiky, ani SSSR příliš v lásce, V roce 1989 jsme se na chvilku svobodně nadechli a užili si malou porci “nezřízené svobody.” V té době také vznikaly díla, jako je Česká soda, s humorem, který by už dnes ani náhodou neprošel. Pak začalo utahování šroubů. Dnes nesmíme říkat nic špatného o cikánech a ještě k tomu je nesmíme nemít rádi.
U ubytovny ve Varnsdorfu přepadli Romové ženu. Ty bílá svině, řekli jí
A ještě jednou z toho samého soudku.
Zkuste takhle někdy přepadnout cikána a označit ho jako “černou svini.” Automaticky budete stíháni za rasově motivovaný trestný čin, vláčeni médii a udělají z vás exemplární případ.
Co se stane, když se role otočí, jako v Matějkově článku? Inu, stalo se! “Ve Varnsdorfu ve čtvrtek večer přepadla skupina Romů osmačtyřicetiletou ženu. … …Jeden z nich bez varování udeřil ženu pěstí do obličeje. Druhý na ni vykřikl “ty bílá svině” a vytáhl jí z kapsy mikiny mobil.” Asi nemusím podotýkat, že se jednalo o klasickou cikánskou férovku, tedy čtyři “mladíky” proti jedné ženě.
Podle Ondřeje Giňy si za to ona dáma stejně nejspíš mohla sama, protože coby členka majoritní společnosti se snažila vytvořit z cikánů rasistické agresory a ze sebe oběť romského rasového násilí. Prostě neměla co provokovat, neměla vyndávat věci z auta a už vůbec neměla u sebe nosti něco tak luxusního, jako je mobilní telefon, když Dežo ho nemá, což je samozřejmě nespravedlivé.
A teď přijde, soudruzi, taková kontrolní otázka: jak policie vyšetřuje uvedený trestný čin? Ne, jako rasově motivovaný nikoli. “Případ vyšetřujeme jako loupežné přepadení,” potvrdil kriminalista Ladislav Cvik.
Takže pamatujte si to, co jsme zmiňovali v posledních Týdnovinách: označit někoho termínem “bílá svině” není rasismus. Označit někoho jiného, s tmavou barvou pleti, jako “černou svini” rasismus je. Není to ani zdaleka poprvé, co se toto pravidlo potvrzuje, takže jsem přesvědčen o tom, že by nebylo marné, kdyby třeba Kocáb navrhl zakomponování výše uvedeného do zákona.
Stanovisko k romské kriminalitě a vytváření ghet
Svobodní mají řešení, jak naložit s cikánskou problematikou. Protože to nejsou extremisté, ale inteligentní lidé, nepřišli s nápadem na vystěhování na Zakarpatskou Ukrajinu, pogromem, ba ani s výkřiky o tom, kdo by měl jít do plynu.
Svobodní v kostce navrhují: “Více policie, zrušit minimální mzdu, osekat sociální dávky a snížit daně požadují Svobodní. Žádné zvláštní akce pro Romy, žádný paternalismus. Stejný přístup vůči všem.” Jednotlivé body jsou pak dále rozebírány – mne zaujal zejména komentář předsedy strany Petra Macha: “Je šílené, že stát zakazuje zaměstnat nekvalifikovaného Roma za méně než 8000 korun měsíčně a raději mu vyplácí štědré sociální dávky. Stát tak vytváří u lidí s nízkým životním standardem zvrácené motivace k nepracování.” Mach tak poukazuje na jeden z největších problémů trhu práce – totiž že tento trh díky zásahům státu ani zdaleka není trhem, natož pak svobodným trhem.
Na svobodném trhu určuje cenu komodity nabídka, poptávka a ruku v ruce s tím snaha o maximalizaci zisku na straně prodávajícího a minimalizaci nákladů na straně kupujícího. Minimální mzda takové prostředí prakticky anuluje. Zkuste si představit, jak by to vypadalo, kdyby stát striktně určil minimální cenu osobních automobilů. Dnes si mnoho rodin koupí Fabii v základní výbavě (řekněme, že převedeno na trhu práce odpovídá nekvalifikovanému zaměstnanci), protože je to jediné auto, na které mají. Ale koupí si ho. Pokud by stát určil, že auta nesmějí stát méně než půl milionu, Fabii by si nikdo rozumný nekoupil, protože ta cena by ani zdaleka neodpovídala tomu, co to vozidlo nabízí. Úplně stejně to funguje na trhu práce: při minimální mzdě 8 000 Kč vydá zaměstnavatel za zaměstnance 10 720 korun. To už je částka, nad kterou se především v drobném podnikání vyplatí přemýšlet. Přitom kdyby existovala svoboda trhu práce, mohli by se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout na jakékoli částce – třeba i nižší. Proč ne, pokud by za ni dotyčný byl ochoten pracovat?
Rozumný je také následující návrh, který ostatně slibovaly i některé ze stran, jež jsou dnes ve vládě (a samozřejmě na jeho plnění kašlou): “Stát musí omezit sociální dávky vázané na děti, které mohou u chudých a krátkozrace uvažujících lidí vytvářet finanční motivace k plození dětí. Je normální, aby si rodina na své děti vydělala.“ Přesně tak! Nevím, jak uvažují “sociálně slabí,” “vyloučení” či “potřební.” Vím, jak uvažuji já, který jsem zrovna ve fázi, kdy se potomek v nejbližších letech stane aktuálním tématem. Přemýšlím především nad tím, co si můžeme a nemůžeme dovolit a nikdy bych vědomě nepřivedl na svět dítě, pokud bych si nebyl jist, že ho nejen uživím, ale že mu také zajistím určitou míru životního standardu. Ani jednou mě přitom nenapadlo, že bychom si mohli “udělat dítě” a pak ho živit z dávek od státu!
Občané musí být odpovědní za volené politiky
Jakub Hájek přišel se zajímavou myšlenkou. Začněme ale úvodem: “Nacisty, komunisty a zadlužující politiky přece někdo volil a podporoval. Byl by možný holocaust bez podpory masy zfanatizovaných lidí? Já myslím, že ne. Bez podpory obyčejných lidí ™ by byl Hitler tak akorát k smíchu. Bez podpory obyčejných lidí, by také nikdy nedošlo k politickým procesům v 50. letech. A kdyby lidé nevolili strany a politiky zadlužující ČR, nemohli bychom mít dluh.” S tím nelze nesouhlasit, ale dovolil bych si jednu výhradu: podíváme-li se na současnou vládu, pak asi jen těžko najdeme voliče, kteří jí dali mandát k tomu, aby dělala to, co právě dělá – například zvyšovala daně.
Hájek dále argumentuje, že občan, který zvolil nějakou stranu, by měl nést odpovědnost za svou volbu. Do jisté míry je to dobrý nápad: pokud například budu volit ČSSD a ona způsobí zpomalení nebo pád celé ekonomiky, nesu na tom určitě svůj podíl viny. Jenže pokud bych v posledních volbách volil ODS, která slibovala (dokonce přímo ústy svého předsedy), že se v žádném případě nezvýší daňová zátěž, těžko mohu být odpovědný za to, že kabinet Petra Nečase nyní napříč slibům dělá pravý opak. S odpovědností jdou ruku v ruce práva (chci-li více osobních práv, musím přijmout odpovědnost a mělo by to být i opačně), takže má-li volič být nějakým způsobem zodpovědný, musí mít právo kdykoli odvolat politika, který neplní program, na jehož základě byl zvolen.
Autor dále navrhuje, aby volby nebyly tajné, ale naopak veřejné, protože jedině tak bude možné dohledat, kdo má odpovědnost za chyby jím zvolených politiků. S tím bych i souhlasil, ostatně snad nikdo by se za svou volbu neměl stydět, je-li přesvědčen, že volí “ty nejlepší možné.” Pravda, nevýhodou veřejné volby je možná perzekuce – jistě bychom našli v řadách zaměstnavatelů ty, kteří by zaměstnance vyhodili jen proto, že volili Svobodné, komunisty, piráty, (doplňte si dle libosti).
V čem ale s Hájkem beze zbytku souhlasím, je závěrečná věta jeho zamyšlení: “Největší slabina demokracie není to, že většina rozhoduje o právech menšiny, ale fakt, že většina nenese odpovědnost.”
Omnipolu nelze vypovědět smlouvu na letadla CASA
Za naše peníze (konkrétně za 3,5 miliardy) nakoupilo ministerstvo obrany čtyři vojenská dopravní letadla. Že se jednalo o dvojnásobně předraženou zakázku, je už v naší zemi zvykem. Horší je dodaná kvalita: nakoupené letouny mají problémy během letu (údajně softwarového rázu) a také pasivní ochrana nefunguje podle představ. Díky tomu vojáci nemohou s těmito letadly létat do Afghánistánu, což byl původně jeden z důvodů, proč se kupovala.
V běžném obchodním styku byste mohli šmejdský výrobek otlouci prodávajícímu o hlavu. Jenže v tomto případě se někdo postaral o to, aby smlouva mezi státem a dodavatelem byla jednostranně výhodná (samozřejmě ne pro stát) a nebylo ji možné vypovědět. Samozřejmě ten “někdo” nenese ani sebemenší díl odpovědnosti.
V konečném důsledku tedy všichni občané včetně kojenců a důchodců zaplatí po 350 korunách za něco, co nemůžeme používat a co nám možná jednoho dne spadne i s vojáky na hlavu. Vzhledem k smluvní pozici dodavatele můžeme být vlastně rádi, že armádě nedodal papírové vlaštovky.
Řecko si ponechá euro, shodli se Merkelová a Sarkozy
Něco mi uniklo? Merkelová a Sarkozy jsou prezidentkou a premiérem Řecka? Nebo z jaké pozice rozhodují o tom, jakou měnou budou v této zemi platit? Pokud vím, mluvilo se o tom, že členské země by měly dostat možnost vystoupit z eurozóny, nikoli že by měly Francie a Německo rozhodovat o tom, kdo v ní bude a kdo půjde z kola ven. Země, které nedodrží pravidla, měly být pouze sankcionovány, tak jaképak “Řecko si milostivě smí ponechat euro”?
Přiznám se, že když vidím pohromadě Merkelovou se Sarkozym, kterak rozhodují o budoucnosti Evropské unie, mám stále intenzivnější pocit, že jsme se dožili jakéhosi protektorátu. Nejen Řecko, ale ani my už nejsme suverénní zemí, která svobodně rozhoduje o svých záležitostech. Není to už dokonce ani Evropský parlament, nýbrž zapšklá východoněmecká Dorota a francouzský kašpar s napoleonským komplexem.
Přitom původní idea spojené Evropy nebyla tak špatná. Představoval jsem si, že půjde o prostor, kde si sice jednotlivé země hrají na svém písečku, ale budou mít otevřené hranice a trh. Dnešní stav, kdy o tom, jak se bude jmenovat pomazánkové máslo, rozhoduje kdosi z Bruselu, se dá srovnat snad jedině s tím, kdy nám vše diktovala Moskva.
Strany nechtějí prezidenta Klausova kalibru. Přímá volba nebude
Pojďme si zrekapitulovat, co slibovaly vládní strany před loňskými volbami.
- Věci veřejné: Desatero do voleb 2010, bod č. 10: “Přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů.”
- TOP09: Proč nás volit – Samospráva, přímá demokracie – “Navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky.”
ODS sice před volbami váhala, nicméně nakonec se ODS, TOP 09 a VV shodly na přímé volbě prezidenta.
Takže teoreticky bychom nástupce Václava Klause měli volit my, občané. A jak to bude prakticky? Zatím není nic jisté, ale mnohé naznačuje článek v Parlamentních listech. Sám jsem zvědavý na to, zda se skutečně dočkáme (nevěřím tomu), nebo jestli přímou volbu strany znovu recyklují a bude jedním z témat v příštích volbách.
0 komentářů