Nato, ze nemame poneti, kde ta Christianie presne je, tak by drzeni se smeru nas melo nekam k ni vyvest. Ale pro jistotu zatimco kolegyne si neco zase foti mirim k domorodci na motorce Yamaha Fazer 1000, a ptam se ho, kde je Christianhavn. On ze toto je Christianhavn. Ja ze hledam jiny. On se koukne po stranam a zda hledam to misto, kde se da palit travu. Dojde mi, ze tak to vnima mozna vetsina mistnich a ze jo, to bude vončo, kůl a naturlich. Hned vi vo co go, vysvetluje, ze Christianhavn je ctvrt na teto strane hlavniho pruplavu v Kodani, a ze to misto squatteru je Christiania, a ze tam dorazime po 500m pokud pujdeme a blabla popis smeru, proste mezi ulickama smer sever. Kolegyne uz dofotila, nervozne se na nas kouka z bezpecne vzdalenosti, asi mysli, ze kuju pikle a ze ji prodam mistnimu bossovi vymenou za rok s pivem na lavicce v Kodani. Myli se, pivo je drahe a boss umi pocitat. Kdyby ale nabidl tu motorku, zvazil bych to.
Dorazime tam, kola pro jistotu berem s sebou. Vypada to jako park, ktery je oploceny, ma nekolik oficialnich vstupu, na starsich cihlovych baracich jsou grafitti, susi se pradlo, lidi se hybou, zviratka behaji (psi/kocky) a zelen roste docela neusporadane.
Zajimave je, ze ackoli bylo v Kodani rano az dopoledne, potkali jsme za 4 hodiny jen 2 mini psy na voditku, 0 kocek a nic vic krome holubu. Nevim, jaky maji danove vztah k holubum, ale zrejme lepsi nez k psum a kockam. Taky jsme potkali 0 kocarku s mladyma maminkama. Dalsi zeme, ktera umre na vek svych obyvatel.
Proste natural. Lidi chodi v ruznobarevnych vecech, nemaji sterilni vyraz v obliceji a vypadaji, ze z toho zivota i neco maji. To je opravdu stat ve state toto. Ale poporadku. Kontingent je z 95% bili, 3% cerni, 2% mix. Prekvapuje nas, ze tu tak volne chodi turisti – dle LP v zone byly nejake nepokoje a mestska rada sem mela nasadit nejake hlidani policii pro kontrolu drog a kriminalni cinnosti, ale nevidim zadneho policistu, jsou mozna v civilu a chodi nenapadne v davu. Hraje ruznoroda hudba z oken, behaji decka, maji tu i dvorky na hrani. Po 200m dorazime ke stankum, logicky u toho nejvetsiho bude neco zadaneho. No jasan, polaci se hadaji o tom, jaky vzorek skunku koupit, prodavaci jim neco vysvetluji, nakonec si berou pytel a jdou, ja si jen prohlizim, co tu maji. Maji tak 8 druhu skunku, 2 druhy listi a pak spoustu pytliku se semeny. Krome marihuany jakozto hlavniho exportniho artiklu se tu prodava i hasis. Prekvapuje mne, ze jich je tolik druhu a ze maji dokonce i nazvy o.O. Kolegyne mne taha za triko, zda si to muze vyfotit, ji rikam, ze o tom docela pochybuju, to by uz bylo dost drze vuci mestskemu zastupitelstvu, kdyby nechavali fotit co se tu deje.
Taky ze jo. Zatimco si pricichavam k matrosi, nejaka turistka s kompaktem zkousi vyfotit a hned nekdo k ni zrychlene se priblizi a opakuje tak 5x “no photo, no photo!” a ukazuje na znacku s preskrtnutym fotakem, ktera normalne stoji u cesty jako silnicni znacka. Fakt zajimave, jsem ani netusil ze takove silnicni znacky existuji. Ale kdyz existuji znacky jako padajici invalidni vozik nebo bezici sob, proc ne fotak.. Jen preskrtnuty mocici muzik zatim asi neni. Asi by to bylo uz moc provokacni a lidi by schvalne mocili vsude kolem te znacky a jeste by zkouseli dostrelit az nahoru na ni. Turistka schovava fotak a ja rikam kolegyni, ze jsem mel recht s predpokladem, ze se tu moc fotit nebude. Ona smutne, ze bez fotek to prece nejde, ze ji nikdo neuveri ze tu byla. Tak ji uklidnuju, ze si par fotek udela, jen ne u stanku s travou, to uz moc bije do oci. Obchazime stanek s matrosem a za nima je plocha tak 15×20 plna dalsich stanku s haraburdim ala hippie nebo blesi trh. “Parkujeme” kole oprenim o sloup, ale beru na vedomi, kde jsme a nevzdaluju se mimo dohled od kol. Kolegyne jde smejdit po stankach, ja si jen prohlidnu co maji a spis vyhlizim nejaky kebab. V rohu stoji zelezna budka, typ cesky “stanek se smazaky na technoparty”, kde urcite bude zradlo. Taky ze jo, za 20 je neco, neni to kebab a za 25DKK je to same neco ale s necim navic. Chvili cekam, prohlizim obrazek, ze ktereho jsem jelen. Je tam neco jako pita s obalovanym rizkem, vytisteno na recyklovanem papire na domaci jehlickove tiskarne a vybledle diky pomoci mocneho “pana casu”. Cekam, kdo sem prijde a zda to prezije.
Nejaka dama (nelze to nazvat Holka, ani Lady, takove 155cm, kulato-hranate s 75 kg vahy) vekem tak 26 pristupuje a bere si to drazsi. No, asi to bude lepsi, taxito objednam tez. Jo, jasne ze s chilli, a ZADNOU majonezu. Sprcne mi tam cinskou omacku chilli. Heh, pod ni je neco jako tatarka. Tak mu rikam, ze jsem nechtel majonezu. A on ze to neni majoneza, ale to, kvuli cemu to je 25 a ne 20 DKK. No super, chutna to jak majoneza s kari a muskatem, 5 DKK fakt a to nestalo. A navic to obalovane neni ani maso, ale nejaky mix ala hare-krishna. No budiz, a to ze nam to chutna potvrzuje, ze hlad je nejlepsi kuchar. Kolegyne to ma pri jezeni tezsi. Snazi se vyhnout chilli a vybrakovat tu kari-majonezu. Heh, jak pruhledne. Ale delam ze o tom nevim a nenapadne delam to same. Nakonec zbude cast bez majonezy a chilli a cast s chilli a bez majonezy. Tak pry at ji necham posledni kousek. No, hraju si s myslenkou snist cast bez chilli a nechat ji tu ostrou. Ale cely den je na mne hodna, tak ji takovy podraz neudelam a necham ji cast bez chilli. Zatimco dojidame, typos se blizi k kolu od kolegyne a neco u toho rika svym kolegum, co stoji opodal. Kdyz uz sahl na moje kolo, oslovuju ho univerzalnim svetovym jmenem “hej” a hned vi ktera bije. Vymlouva se, ze myslel, ze to je volne kolo k pujceni, protoze je mestske atp, tak mu rikam ze jasne, ze chapu, ale ze tyto mame zrovna ted pujcene my a at si najde jine u stojanu ve meste. Jeho kolegove se mu z dalky smejou, bo je jim jasne, ze ted urcite vymyslel nejblbejsi vymluvu co mohl a neproslo mu to. Typek se urychlene vraci do sve skupinky a pokracujou dal a o necem zvatlaji. Kolegyne kouka a .. no, radsi ji nerikam, ze jsem to rikal. Kdyby aspon nabidl ze nam da tech 40 DKK zalohu za kola a vezme si je oba ale, at je nemusime vracet.
No, sedame na kola a pomalu jedeme si to tady projet. Obecne vzato to vypada jak romske ghetto. S nekolika rozdily – nesmrdi to tu jako mezi otevrenym septikem a celulozkou. Nebeha tu 15 decek a 150 pribuznych od kazde rodiny co bydli dohromady na prostoru 60m2 a neplati najem, vodu apod. Vlastne najem tu taky neplati, ale nevim jak je to s vodou a elektrinou.
Neřve se tu, nikdo na vas nekouka jako na obet “neviditelneho ulehceni od prebytecnych cennosti” a nevypada to tu jako na skladce. Jo, je to celkem zarostle vysokou travou a kerema a stromy, taky tu visi susici se pradlo na oknech a balkonech, je tu dost ruznobarevnych tagu na domech. Hledame zde dle LP vyhlasenou restauraci na levny a chutny vegetariansky obed. Nazev nikomu nic nerekne a ani nejde zapamatovat. Ptame se jednoho domorodce, a ten nam ukazuje smerem dozadu od vchodu do zony, ze pry tam za krovim naproti zeleneho domku to je. Ok, jedem tech 200m a vpravo je drevena bouda s uzkou brankou, ale dle lavicek se stoly venku a par lidi poznavame, ze to bude mozna ono. A pri pozornem prohlizeni najdeme i nazev – sprejem napsany text na dverech za krovim. Nu coz, premyslime kde nechat kola. Uvnitr mezi lavickama asi nebude moc dobry napad z duvodu provozu klientu, z venku to taky neni dobry napad z duvodu – opet provozu, ale ne-klientu. Kompromisem je, ze to opirame o boudu hned naproti branky a jdeme dovnitr. No. Hm, popsat to, tak kdo byl v govinde nebo podobnem hare-krishna, tak stejne, jen zasazene do 50 let stare budky. Kdo nebyl, taxi predstavte vetsi dilnu s nizkym stropem, 2 okny, prostorem 2×4 metry a vydejni pult kolem ktereho z jedne strany je fronta, z druhe stoji zena a holka a davaji na talir to, co si vyberete. Na vyber jsou – 1x polivka, 2x hlavni jidlo a neco jako salat. Teda, dle menu – polivka 25DKK, hlavni chod bez salatu 60, se salatem 70, se 2 salaty 75. O necem, co jsou udajne lasagne a je nabizeno ani slovo. Nu coz, zkusime vsechno, levnejsi jidlo stejne nenajdeme a toto dle LP je špica. Takze objednavame hlavni +2 salaty + polivka + lasagne. Kdyz nam ukazuji na 4 misy s oblohou, ukazujem rajcata a neco jako zelny salat a dostavame po lzici kolem hlavniho jidla na talir a cekame, kde jsou ty 2 salaty. Kdyz ale slecna diktuje cenu, dojde nam, ze ty “salaty” jsou ty 2 lzice zeleniny na taliri. Hmm. Kolegyne plati, jdeme si sednout ven.
Davame tac s jidlem na stul, a mame stejnou myslenku – vzit vodu v karafe a jdeme pro ni a pro pribory. Za 15 sekund jsme z5 u stolu a dochazi nam, proc u vedlejsiho stolu se nekteri smejou, nekteri mavaji rukama. Na taliri s ryzi mame tak 5 vrabcu co nestydate kradou ryzi. Kradez tak nevadi, ale ze ty svine poslapou spinou jidlo uz ano. Nu coz, to vysvetluje, proc jich je tady jak cinanu na ryzovem poli pri sberu urody. Doporucuju kolegyni nemit talir moc daleko od sebe, protoze vrabci jsou zname svine, klidne vleti na talir pokud bude dale nez 20 cm od tela, coz je nasledne potvrzeno 3 vrabcema co jasne naznacuji oblety kolem a skakanim cca 35 cm od talire, ze vyruseni od obeda se jim nezamlouva. Ale kdyz uz jsme hned u talire, je jim jasne, ze by dostali do drzky kdyby si zkusili sednout znova. Varuju kolegyni, ze jim nic nedame, zadne zbytky za to chovani. V klidu obedvame, lasagne jsou fakt dobre, na to ze jsou bez masa. Bezne hare-krishna jidlo (to snad v kazde jejich restauraci po svete stejne – z toho bude jednou McKrishna jednou s takovou standardizaci pouzivanych surovin -tzn. brambor, ryze, mrkev, hrasek, tykev (ano) a cibule/cesnek a koreni – kari, safran, pepr, sul, paprika a .. kari. Toto jist kazdy den, clovek asi bude zdravy, ale nemusim mit vsechno, ze.. Neni nad jednou za cas nad domaci klobasku, hriby, pizzu nebo poradne chilli jidlo..
Behem toho co jime k nam prisedavaji amici. Je poznat ze jsou amici velmi snadno – za1 – neptaji se, zda je volno a rozvali se. Za2 – rvou jak prasata. Za3 – jedi jak prasata – vrabci maji žně a nemusi krast. Za4 – dotahnou si druhou karafu s vodou, nacez za minutu prijde servirka s tim, ze maji karafy jen po 1 na stul a vsude je plno a odnasi tu nasi, protoze k ni je bliz a oni svou maji na opacnem konci stolu a ani je nenapadne sdilet. No a za5 – typicke nevychovane decka co litaji furt kolem stolu a chnapou jidlo rukama, protoze zrejme pribory neznaji – na jezeni hambacu pribor nikdy nepotrebovali. Jedine netypicke bylo, ze lavicky pod nima nepraskaly – obe mely jen takovych 56 a 75 kg pri jejich 165-170 cm.
Kdyz decka si hrajou s karafou a omrzi je, hned se ji ujmu a doplnim nase sklinky a v klidu, ignorujic ten svincik a ramus dojidame, uklizime si po sobe a sedame na kola. No, kolegyne pripomina, ze jsem slibil udelat fotky. Hm, si to pamatuje. No, tak jedem do prostoru 30m od stanku, kde jsou lidi, ale nejsou 7-cipe listy na prodej a tam si to foti a stezuje si u toho, jak na fotkach nic nebude a ze to je nanic, bo chtela prodejni stanky. Doporucuju ji nekde v romskem ghettu rozhazet seminka sanabis sativa a paxito nafotit na nejakem rozpadlem stole spolu s romy a nebude to moc odlisne. Ze pry bude, nebude tam negroidni (tezko rict, zda tu chodi jamaicani, africani nebo nekdo jiny) pozadi. To je fakt, cernocha lze sehnat jen u karloveho mostu jak prodavaji listky na lod po Vltave, nebo u bordelu a zradelen na vaclavaku. Navrhnout ji provest kosmetickou upravu Photoshopem se neodvazuju a jen delam smutny vyraz soucitu a navrhuju pomalu jet. Projizdime kolem dost velkeho rybnika, kde se lidi vali na trave a vyhrivaji na slunku, nekteri chytaji rybu. Nebo aspon maji nahozene udice, nejak pochybuju, ze tu neco chyti. Chytacu je spousta, ale ryby nevysazuje nikdo a neprikrmuje taky asi nikdo.
Tento rybnik je zvlastni tim, ze z jedne strany by jeste sel zaradit do Christianie, ale z druhe uz je mestsky park a cyklocestou po ktere jsme jeli. Prislo mi to jako zajimavy experiment, kdy slo porovnat posekane golfove travniky, asfaltove cesticky a .. nic jineho (?) s zijicim “ghettem”. Lidi na trave vypadali velmi klidne, vykecavali se, zadne grilovacky (zakazove znacky), zadne chlastacky apod. Zrejme zde uz chodi mestska sluzba, ktera to hlida. Bylo to ale zajimave pro srovnani s Cechy – ze nikoho nezajimalo, co delaji jini kolem nej, pritom se bere ohled na vsechny kolem. Prakticky vzato kazda skupinka byla diskretne daleko jedna od druhe, bez hlasitych projevu, bez odpadku a alkoholu a urvanych decek a teticek. Bylo to prijemne a nemit svetle kratasy, tez bychom si sedli. Druhou zajimavosti bylo, ze ackoli ze strany odkud jsme prisli do Christianie vedly neco jako brany, z teto strany byl vstup zcela volny – to je jako prohlasit dum za vyhrazeny majitelum a dat dopredu dvoje velke dvere, ale zapomenout udelat celou zadni stenu domu.
Po objizdce rybniku se dostavame na hlavni tridu a dle mapky na riditkach hledame, kam bychom mohli vratit kola, abychom dostali z5 vratnou zalohu a mohli pokracovat na dalsi etapu prohlidky Danska. Ha, nejblizsi je u stanice metra na sever od rybnika, nedaleko mostu, ktery jsme nechtene projeli naposledy. Ale od nej k autu je to docela kus, tak hledame misto nedaleko kostela. Hmm, jedno je, ale je nejake zasite. Vahame, zda tam uz nebude plno, kolegyne navrhuje vratit u metra, takze je rozhodnuto – vratime u kostela.
Na kolech, ktere se pujcuji za vratnou zalohu 20 DKK stejnym zpusobem jako voziky u supermarketu na riditkach je obrazek centra a blizkeho okoli Kodane s vyznacenymi pomoci fialovych krouzku mist, kde jsou stojany na kola “mestske znacky”. Jsou roztrouseny po meste s prevahou v centru a zachytnych mist v okoli centra s prumernou vzdalenosti 500-800m od sebe, takze neni teoreticky problem najit si takove kolo. Jen prakticky vzato vetsina z nich u stojanu nejsou, stojany jsou prazdne. Nevim, zda je kutilove rozebiraji na nahradni dily, nebo jsou rozpujcovane a vraci se k veceru. Vetsina domorodcu pochopitelne jezdi na kolech vlastnich z duvodu zvyseni komfortu a kvality jizdy. Po meste lze taky narazit na velke parkoviste kol, podobne jako jsme videli v Cine, jen ne s takovymi kvanty na jednom miste.
Taky jsme vahali, zda nejezdit s pomoci metra. Metro zde funguje na stejnem principu jako v Praze – koupi se za 20 (?) DKK listek platny 60 minut a lze ho uzit na vsechny formy MHD Kodane. Predpokladali jsme, ze metro nebude nijak hluboke (nejen z duvodu rovinatosti mesta a blizkosti more), a prece jen na kolech jsme videli mnohem vice z mesta, nez bychom videli z MHD. MHD Kodane je proslule svou presnosti a taky bylo zajimave, ze v napr. autobusech bezne jezdilo 0-10 lidi maximalne.
Po vraceni kol jeste zkousime pro Visnery sehnat nejake ty magnety a po pulhodine chozeni to vzdavame a jdeme k autu. Bude asi nastvana, ale kolegyne mne uklidnuje, ze urcite neco sezenem na benzinkach po ceste zpatky. No dobre, uvidime.
0 komentářů