Jiný pohled na rozdíly v kauzách Vítkov a Krupka*Heger nás odrbe až na dřeň!*64 465 Kč vybral za rok stát od každého občana. Co z toho má občan?*Velké překvapení: europoslanci jsou korumpovatelní!
Hrubá mzda by se měla danit 19 procenty, superhrubá skončí
Kalousek odpískal superhrubou mzdu, daň z příjmu bude 19 procent
Superhrubá mzda (dále SHM), pokud si dobře pamatuji, byla jedním z pilířů ekonomické reformy z pera Vlastimila Tlustého – patrně jednoho z posledních pravicových politiků v ODS. Její smysl byl prostý: občan mohl díky SHM na výplatní pásce vidět, kolik skutečně zaplatil zaměstnavatel za jeho práci včetně veškerých odvodů státu. Původně se totiž na pásce uváděla pouze hrubá mzda a odvody ze strany zaměstnavatele (pokud si je zaměstnanec aktivně sám nespočítal) nebyly nikde prezentovány. Díky SHM tak někteří zaměstnanci poprvé viděli, kolik peněz je opravdu odváděno státu, a mohli si uvědomit, jak ona oblíbená formulace, že je něco zdarma či bezplatné (například se tak často hovoří o zdravotnictví), nebo že se o něco “stará stát,” ve skutečnosti znamená, že to platí pracující. Nespokojení se pak mohli ptát, jak je možné, že když stát zabavuje skoro polovinu peněz vydaných zaměstnavatelem, je v naprosté většině jím spravovaných segmentů nedostatek financí.
Podívejme se na to, jaký vliv má SHM z pohledu zaměstnance. Dokud se na pásky tiskla pouze hrubá mzda, dočetl se zaměstnanec dostávající “na ruku” 20 000 Kč čistého, že státu odvedl nějakých 6 175 Kč, tedy necelých 24 % z hrubé mzdy. To nepůsobilo tak drasticky, ale bylo zde něco, co nebylo vidět: povinné zdravotní a sociální odvody, které platil zaměstnavatel. Nyní, když máme SHM, si ten samý zaměstnanec na pásce přečte, že za jeho práci zaměstnavatel zaplatil celkem 35 075 Kč. Z této částky dostal zaměstnanec 57 % a stát 43 %. Fakt, že dáváme státu skoro polovinu peněz, už rozhodně nelze brát tak klidně, jako původních 24 %. Když si pak spočítáme, že další daně platíme například z nemovitosti, že při každém nákupu zboží a služeb jde do státní pokladny DPH a u některých komodit ještě spotřební daň, musíme se začít ptát: co stát s tolika penězi vlastně dělá? Jak je možné, že jich stále nemá dost? Nežilo by se nám lépe, pokud bychom těch 43 % dostali “na ruku” a postarali se za ně o sebe a své potřeby sami?
Naštěstí máme ministra financí Miroslava Kalouska, který se jako bývalý křesťanský demokrat umí postarat o to, aby občané neměli hříšné myšlenky. Od roku 2013 tedy žádná superhrubá mzda nebude – daň se bude počítat z hrubé mzdy a je otázkou, zda SHM bude uváděna na výplatních páskách, jak tomu bylo dosud. Na jedné straně by “většina zaměstnanců měla na dani z příjmu ušetřit,” když se ale podíváme detailněji, zjistíme, že “Bezdětní lidé s hrubým příjmem nad 40 tisíc korun si na čisté mzdě pohorší. Snížení daní totiž přebijí vyšší platby na zdravotní pojištění.” Podívejme se asi dva týdny nazad, kdy Kalousek sliboval, že po sjednocení DPH už daně nezvýší. Podíváme-li se ještě dále, pak zjistíme, že ODS a TOP09 před volbami slibovaly, že se nebudou zvyšovat žádné daně. Nakonec ale skupina obyvatel s lehce nadprůměrným příjmem bude platit státu ještě více než dosud. Pravda, nebude to kvůli zvýšení daní, protože dle zavedené terminologie zdravotní pojištění není daň. Také máte dojem, že jde o špatný vtip, nebo že se k moci dostala ČSSD? Ta přeci slibovala svým voličům, že “zdaní bohaté,” což se zejména u závistivců setkávalo s velmi pozitivním ohlasem. Nakonec zdanění “bohatých” (pokud tedy takto můžeme označit lidi s příjmem lehce nad 29 000 Kč čistého) provede vláda v čele s Petrem Nečasem a ministrem financí Kalouskem. Dobrý vtip, co říkáte?
Žalobkyně brání trest pro Roma: Hocha nechtěl zavraždit
Propastný rozdíl v trestech mezi odsouzenou čtveřicí vítkovských žhářů, kteří vyfasovali až 22 let nepodmíněně, a cikánem, jež málem ubil k smrti dvanáctiletého kluka a byl odsouzen k pětiletému vězení, jsme probírali minulý týden. V sobotu se pak na Aktuálně.cz k tomuto vyjádřila ústecká krajská státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Podle ní je důvodem k tak nízkému trestu skutečnost, že “útočník podle ní hocha zabít nechtěl.” Nemohu se v tom případě nezeptat: kde je jasně dokázáno, co chtěli nebo nechtěli udělat vítkovští žháři? Jakým způsobem je prokázáno, že opravdu chtěli vraždit? Čím se vhození zápalné láhve do neoprávněně obývaného objektu (ve kterém tedy de facto neměl nikdo být, natož spát) liší od lynčování, jehož výsledkem byla vážná zranění, ohrožující napadeného na životě?
Jenže v tomto státě se zcela jinak posuzuje, pokud občan bílé pleti jakýmkoli způsobem napadne cikána a jinak, když cikán napadne občana bílé pleti. Vhození zápalné láhve do oficiálně prázdného objektu tedy je pokusem o vraždu, protože uvnitř byla cikánská rodina, kdežto fyzický útok cikána na dvanáctiletého kluka, jehož výsledkem je “zlomenina 7. žebra vpravo se zavzdušněním pravé pohrudniční dutiny, nalomení 10. žebra vlevo se zakrvácením levé pohrudniční dutiny, trhlina sleziny s krevním výronem, pohmoždění levé ledviny, pohmoždění břišní slinivky a jater, tržnězmožděná rána pravé čelně-temenní krajiny hlavy, mnohočetné pohmožděniny trupu, hlavy i končetin, při pohmoždění svalů a následný crush syndrom” není pokusem o vraždu. Říká to přeci státní zástupkyně a ta se jistě neplete, ne? Otázkou je, co by v případě cikánského útočníka bylo považováno za pokus o vraždu. Možná, kdyby svou oběť zabil – pak by naše justice udělala vše pro to, aby skutek nebyl souzen jako vražda, ale jen jako pokus (příklad: “napadený zemřel sám a dobrovolně na následky útoku”).
Vrtulníku, jímž letěla Merkelová, vysadily oba motory
Že by přeci jen nějaké ty “boží mlýny” opravdu mlely? Sice pomalu, ale jistě…? 🙂
Na daních se loni vybralo přes půl bilionu korun
“České úřady loni na daních vybraly přes 548 miliard korun. To je o 25 miliard víc než v roce 2009. Nejvíc, téměř 270 miliard korun, stát vybral na dani z přidané hodnoty (DPH). Údaje ovšem neobsahují inkaso ze spotřebních daní, na těch se loni podle ministerstva financí vybralo 131 miliard.” Pokud tedy připočteme i spotřební daně, vyjde nám, že z každého občana, včetně dětí, dostal stát průměrně 64 465 korun. To opravdu není málo, co říkáte? Za 5 372 Kč měsíčně bychom měli mít zajištěné alespoň základní služby, když už tedy žijeme v takto založeném a fungujícím státě. Jenže to by se ty peníze, jež jsou od občanů vybírány, musely využívat v jejich prospěch a nikoli vyhazovat za nesmysly, rozdávat kamarádům v podobě státních zakázek a doslova rozhazovat hrstmi mezi ty, jež odmítají pracovat.
Ostatně vraťme se do historie sociálního systému. Podle verze, která je mi známa, se havíři v jistém dole dohodli, že budou odevzdávat část své výplaty do společné kasy. Na oplátku měli získat jistotu v případě ztráty zaměstnání, nemoci či úmrtí, kdy jim nebo pozůstalým měla být z této kasy vyplácena renta. Všimněte si dvou zásadních odlišností proti dnešnímu systému:
- Byl dobrovolný – kdo nechtěl, tak se neúčastnil, ale také neměl onu “jistotu.”
- Peníze byly vydávány jen těm, kteří do kasy přispěli. Tím víceméně vznikala jistá rovnováha mezi příjmy a výdaji – byť samozřejmě systém mohl ztroskotat, kdyby najednou všichni havíři chtěli jen inkasovat. Dnešní systém funguje jinak: jedni sypou do “společné kasy” jako mourovatí, ale nic za to nedostávají, zatímco druzí do “společné kasy” nikdy nedali ani korunu, ale velmi ochotně z ní permanentně čerpají.
Přesně z tohoto důvodu jsem pro převedení současného sociálního systému na komerční pojištění. Tam totiž mohou brát jen ti, kteří sami platí, nikoli každý, kdo projde kolem.
Evropským parlamentem otřásá korupční skandál
Skandál v Bruselu: tři europoslanci čelí obvinění z korupce
“Tři europoslanci novinářům vydávajícím se za lobbisty slíbili, že jim pomohou výměnou za vysoké sumy peněz prosazovat jejich zájmy.” Překvapení? Pro čtenáře, který sleduje naší politickou scénu a především to, jaké zákony a proč jsou schvalovány, určitě nic šokujícího. U nás podobné chování považujeme za standard. Lobbisté se mohou scházet s poslanci kdykoli a kdekoli a nabízet jim cokoli za prosazení jejich zájmů. Chcete vydělávat na absurdních “autorských poplatcích?” Stačí oslovit ty správné lidi a za několik měsíců můžete rozjet jistý byznys. Potřebujete zvýšit prodej pneumatik? I s tím páni poslanci rádi pomohou. Někteří z nich to ještě pěkně obhájí jako dobro pro všechny občany.
Nejen případ tří europoslanců dokazuje to, co jsem tvrdil v pondělním zamyšlení na téma “pravicový stát” – totiž že silný stát, mající pravomoc přerozdělovat peníze, je nejlepším podhoubím pro korupci. Dokud nepřejdeme na jiný režim, ve kterém nebudou o našich penězích rozhodovat lidé, kterým nepatří, nikdy se z podobných afér a kauz nevyhrabeme.
Příjezd sanitky do patnácti minut? Stát ho už nezaručí, nemá peníze
Co dodat k titulku? Opět bych mohl opakovat, že jde o standardní ukázku faktu, že za stále více peněz dostáváme zpět stále méně. Máme sice vyhlášku, podle níž mají záchranky přijet do čtvrt hodiny, nicméně nejsou na to finanční prostředky. Místo toho, abychom je opatřili (například úsporami v investicích) prostě změníme limit zákonem – a je vymalováno!
Pozitivní diskriminace je příčinou stupňujícího se násilí v ČR
Paní Jitka Gotterová je podle mého názoru velmi inteligentní dáma, která se na tento svět dívá racionálním pohledem a stejně tak ho popisuje ve svých fejetonech. Nezřídka kdy dokáže upozornit na něco, co mnozí přehlédli a tak je tomu i v tomto případě, kdy komentuje rozdíly v kauzách Vítkov versus Krupka. Zatímco my ostatní jsme se rozčilovali nad radikálně odlišnou výší trestů pro viníky, paní Jitka našla ještě jeden velký rozdíl, který ukazuje, jak diametrálně jinak přistupuje většina k cikánské menšině a cikáni k nám. “(Většina) odsoudila hrůzný čin z Vítkova a okamžitě uspořádala finanční sbírku, která zajistila napadené rodině důstojné bydlení a nadále jim pomůže překonávat utrpení, které jim tento hrůzný čin způsobil…. …Česká majoritní společnost dle mého soudu ukázala, že je schopna soucítit s utrpením člověka – BEZ ROZDÍLU BARVY PLETI…. …, jaké soucítění projevila minoritní společnost s napadeným Patrikem? Již předali matce zmrzačeného chlapce finanční sbírku, která by jim pomohla zmírnit utrpení a zajistila nové bydlení jí a jejímu synovi, aby mohli vést důstojný život? Aby byla schopna ho do budoucna ochránit před imbecilními cikány, kteří jim možná za rok za dva opět ukážou, zač je toho loket? Jak vysoké odškodnění stanovil soud?… …Minorita nepomáhá, tak jako majorita, všem bez rozdílu barvy pleti, ale jenom cikánům.”
Přiznám se, že sám bych takto perfektní argument, vyjadřující rozdíl v přístupech jedné a druhé skupiny, nenašel! Přitom jde o přímo transparentní ukázku toho, jak opravdu v tomto státě vnímá většinová společnost cikány a jak naopak oni nás. Proč nám nečiní problém poslat peníze popálené cikánské dívence, zatímco cikány ani nenapadne, aby nějak kompenzovali příkoří, způsobené členem jejich komunity? Nebude rozdíl v tom, že jedna strana je zvyklá dávat a druhá jen brát?
Záhada špinavého prádla: Praní v jedné pražské nemocnici je třikrát dražší než v jiné
“Fakultní nemocnici v Královských Vinohradech stojí vyčištění špinavého prádla ročně i dvacet milionů korun, Thomayerova nemocnice zaplatí jen osm milionů.” Kdo by to měl řešit? No asi ten, kdo to platí, ne? Tedy pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví. Jenže “Ministerstvo zdravotnictví, pod které obě nemocnice patří, dosud takové náklady nekontrolovalo.” V tom případě se musíme ptát proč? Na jedné straně z nás, občanů, tahají další a další peníze s tím, že finanční situace ve zdravotnictví je kritická. Na druhé straně nikoho na ministerstvu absolutně nezajímá, že jím financované instituce vyhazují peníze do vzduchu, velmi pravděpodobně za zmanipulované a zkorumpované zakázky. Tímto způsobem nemáme šanci vybřednout z perpetua mobile, které se tu rozjelo. Budeme vybírat další a další peníze na to, aby ředitelé nemocnic měli z čeho utrácet? Ano! Takto totiž funguje současný systém. Zvykejme si!
Ministr Heger uvažuje o zvýšení poplatků
Heger navrhl zdražit návštěvu lékaře i nemocnice, v koalici narazil
“On se zbláznil! Hoďte na něj síť!” byla má první myšlenka, když jsem četl o návrhu ministra zdravotnictví, podle kterého měla stoupnout výše tzv. “regulačních poplatků” za návštěvu lékaře ze 30 na 60 Kč, specialisty ze 30 na 200 Kč a za den v nemocnici ze 60 na 200 Kč. Heger to zdůvodnil tím, že mu bude v resortu v příštím roce chybět deset miliard. Opět se ukazuje, že systém, kdy nedostatek peněz není důvodem k nalezení možných úspor, ale ke zvýšení výběrů, je vlastní nejen levicovým stranám, ale taktéž politikům hrajícím si na “pravicové, kteří nezadluží tento stát.”
Proto jsem se chtěl zeptat všech, kteří oceňovali zavedení regulačních poplatků jako dobrý krok, vedoucí ke zvýšení standardu pro pacienty a regulující počty simulantů: pořád ještě věříte tomu, že regulační poplatky byly k tomu, aby něco regulovaly?
Pracuji v poměrně velké nemocnici a vím, jak vypadaly čekárny před regulačními poplatky a jak vypadají dnes. S takřka naprostou jistotou mohu říci, že počet pacientů nijak neklesl, stejně tak čekací doby jsou prakticky stejné. Regulační poplatky tedy počet pacientů nezredukovaly – buď jsou v takové výši, že si je simulanti jsou ochotni zaplatit, nebo – a to je pravděpodobnější – prostě nemocní nemají na výběr, pokud nechtějí svou nemoc zanedbat.
Dobrá, co tedy regulační poplatky přinesly? Všimli jste si u svého lékaře nějakého zvýšení standardu? Chová se k vám lépe, když mu dáváte 30 korun? Nebo máte větší pohodlí – třeba lepší posezení v čekárně, jistotu, že budete přijati přesně v čase, na který jste byli objednáni atd.?
Myslím, že dnes již jen zaslepený Julínkův fanatický fanoušek může tvrdit, že regulační poplatky byly k něčemu dobré. Krok ministra Hegera totiž ukázal jejich pravou podstatu: jde jen o další způsob výběru peněz do systému. Platíme si sice povinné zdravotní pojištění, nicméně to už nestačí na pokrytí všech kšeftů a zmanipulovaných veřejných zakázek, skrze které ze systému odtékají miliardy do kapes spřátelených soukromníků. Proto je potřeba výběry zvýšit a to tou nejjednodušší cestou – totiž výběrem “peněz na dřevo.”
A propos: když se zaváděl poplatek za den v nemocnici, kritizoval jsem, že tyto peníze mohou být například pro seniora s nízkým důchodem poměrně citelným zásahem do rozpočtu. Mnozí obhájci argumentovali, že ty samé peníze by senior vydal (za jídlo, topení, vodu, …) i kdyby byl doma, čili nula od nuly pojde. Hegerův nový návrh počítal s 200 Kč za den – tedy se 6 200 Kč za měsíc. To už by musel být hodně dobře zajištěný senior, aby si mohl dovolit vyhazovat 200 Kč/den za své potřeby! Ostatně počítejte se mnou: průměrný starobní důchod v ČR byl v loňském roce 10 045 korun. Pokud by důchodce musel do nemocnice, vydal by 6 200 Kč a zbylo by mu 3 845 Kč (zapomeňme na později zavedené limity – přeplatek se vrací až posléze). Zkuste mi, prosím, najít nějaké bydlení včetně energií za tuto cenu. Vůbec nepočítám s tím, že by dotyčný důchodce měl zaplatit ještě další výdaje, jako je telefon (který by asi v nemocnici využíval, aby byl v kontaktu s rodinou), Internet (ten vám operátor na měsíc neodpojí – a už vůbec ne hned) a další.
Heger přemýšlí jako správný socialista, takže podobné situace chtěl řešit sociálně – tedy dávkami pro chudé. Snaha zbyrokratizovat vše od A až do Zet z tohoto nápadu doslova čiší. Uvažte sami tu logiku: stát vybere peníze od občanů, aby je mohl dát chudým, kteří by je zase dali státu coby regulační poplatek za zdravotní péči. Vybrané peníze by se pak mohly dát dalšímu chudému… …a tak pořád dokola. Myslím, že je na čase rozseknout tento gordický uzel! Buď máme zdravotní pojištění a pak nechť je z něj hrazena lékařská péče a vše, co s ní souvisí, nebo celý systém zrušme a začněme vybírat peníze v hotovosti. Julínkův hybrid je prostě nesmyslný a kromě zvýšení finanční zátěže nemocných nepřinesl nic pozitivního.
Uvidíme, jak se k tomuto nakonec postaví vláda, která si prozatím vyžádala další podklady. Pokud Hegerův nápad skutečně projde, bude to jasný důkaz, že koalice ODS+TOP09+VV rozhodně nemíní dělat reformu zdravotnictví, ale chce pouze pokračovat v současném velmi špatném systému. Pak už opravdu nebude rozdíl mezi tím, zda budeme volit modré nebo oranžové socany.
Na co platíme DPH
Článek Benjamina Kurase nemá smysl rozebírat do detailů – v podstatě jde o měsíční souhrn vyhozených peněz, jež spotřebovává Evropská unie a její instituce. Jsou to desítky a stovky milionů eur. Dobrá, už víme, čím je EU prospěšná pro politiky. Zajímá mě ale jiná věc: čím je Unie dobrá pro občany? Nemohu si pomoci, ale mne nic nenapadá. Vás ano?
0 komentářů